Detektívne hry
John Boynton Priestley , Frederick Knott , Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/369331/bmid_detektivne-hry-erY-369331.JPG
5
178
178
John B. Priestley - Inšpektor prichádza (Inspectors Calls) Agatha Christie - Vražda na Níle (Murder on the Hills) Frederick Knott - Napíš mi vraždu (Write me a Murder)
Literatura světová Detektivky, krimi Divadelní hry
Vydáno: 1967 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Mousetrap / Witness for the Prosecution / The Spiderweb, 2012
více info...
Přidat komentář
Audiokniha Svědkyně obžaloby :
U Aghaty opravdu nemůžete,,narazit,, a je jedno,jak dlouhé čtení/ poslech je... prostě sázka na jistotu :-))
Agathě se nedá upřít styl, rafinovanost a fantazie na té nejvyšší úrovni. Neexistují slova, jimiž by bylo možné její um vychválit natolik, nakolik by si zasloužil. Nikdy jsem netušila, že psala i divadelní hry a čtení těch tří jsem si vážně užila.
Past na myši mě ze začátku nebavila. Až někdy v první třetině jsem se začetla a pak už četla se zaujetím až do konce včetně ostatních dvou her.
Past na myši mi trošku připomněla kriminální komedii Na nože. Několik lidí, odlehlé stavení a někdo z přítomných je vrah. Tahle strategie nikdy neomrzí.
Svědkyně obžaloby mě více než ty dvě ostatní překvapila svým zakončením. Tip jsem měla, ale že bude zase vše vzhůru nohama, to mě ani ve snu nenapadlo.
No a čtení Pavučiny jsem si nesmírně užívala. Clarissa a její neustálé vymýšlení historek. Geniální lhářka. Pár takových lidí znám... Řeknou lež a přitom se tváří smrtelně vážně. A pak se za chvíli začnou smát tomu, jak mě, důvěřivého člověka, zase napálili. :-)
Past namyši jsem četla samostatně. Zbylé jsem vyslechla audio. Svědkyně obžaloby- skvělý konec.
Opět skvěle napsané, přečetla jsem to jedním dechem. Agatha Christie krásně umí vystavět charaktery a různé pohnutky svých postav. Moje již několikátá kniha tento týden od autorky a jsem nadšená. :)
Agatha Christie opět nezklamala a zvláště hra Svědkyně obžaloby mě dostala úplně.
Agatha Christie jinak – její dramatická tvorba – trojice detektivních příběhu v divadelních hrách. Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, ale nakonec mě to velmi bavilo.
Nečekejte klasicky napsaný příběh, ale jakoby scénář – popis místa, kde se zrovna nacházíme a kdo co říká.
Bála jsem se, že se do této formy příběhu nemohu začíst, ale opak byl pravdou. Všechny příběhy byly napínavé a do poslední chvíle jsem netušila, kdo byl v jakém příběhu vrahem. Opravdu právem se autorce říká Královna zločinu.
Po dočtení jsem si říkala, že dám 5 hvězdiček – čtivost, napětí, ponořila jsem se do toho. Ale když jsem se ke knížce vrátila po dvou dnech, měla jsem problém si vzpomenout, o čem přesně byly jednotlivé příběhy, takže jednu hvězdičku strhávám.
Ale i tak kniha, která mě bavila a kterou můžu vřele doporučit.
Ráda chodím do divadla a moc bych si přála vidět detektivní divadelní hru od Agathy CH. Opravdu dokonalé pohlazení po duši - příběhy jsou tři a každý je jiný. Nevím jestli jsou všechny příběhy i audio, ale Svědkyně obžaloby jsem našla a poslechla neskutečný zážitek, doporučuji jak jinak 5*
Tak jsem si tuhle knihu přelouskal již podruhé, čte se rychle , svižně. Člověk si pěkně představí, jak by to vypadalo na divadelních prknech. U každé z her jsem byl nakonec překvapen rozuzlením. Agatha si prostě se čtenářem umí hrát:)
Tři ukázky z divadelní tvorby slavné autorky, dokazující, že je právem nazývána královnou detektivek. Past na myši jsem měla možnost vidět na divadle a dodnes si pamatuju tu vzrušenou debatu o přestávce nad tím, kdo je asi vrah. Svědkyně obžaloby se povedla i na filmovém plátně. A pavučina pro mne byla novinka, ve které si Agatha vyhrála se svým oblíbeným motivem tajných místností a uzavřenou skupinkou podezřelých. Perfektní. Další drahokam do mé sbírky.
Lepší mozkový jogging bych si nevymyslela. U každé detektivky, knižní i filmové, se musí čtenář i divák soustředit na ty nejmenší detaily děje, aby udržel krok s detektivem, případně ho o něco předešel. U psaného dramatu však musí navíc zapojit i svou obrazotvornost a vizualizovat si prostředí, ve kterém se příběh odehrává i pohyb jednotlivých postav. Opět jsem si ověřila, že čtením si trénujeme, skvěle a zábavně, schopnost koncentrace pozornosti.
Z této sbírky tří detektivních her mě nejvíce šokoval závěr dramatu Svědkyně obžaloby. Je důkazem toho, že Agatha Christie je právem královnou detektivek.
Pro mě je tato kniha jedním z mnoha důkazů, že Christie je zkrátka geniální. Je výborná snad ve všem, na co sáhla, a to včetně dramatu. U Pasti na myši jsem se bála, u Svědkyně obhajoby byla neustále v šoku a u Pavučiny skvěle bavila postavou hlavní hrdinky.
Kniha je opatřena i krátkou předmluvu, ve které jsou stručně popsány okolnosti vzniku jednotlivých dramat. Zasazují je tak do širšího kontextu a pro mě jsou zajímavým přiblížením života autorky a jejího vztahu k dramatické tvorbě.
Teď už jen doufám, že se zadaří vidět i naživo.
Povídku Past na myši jsem komentoval samostatně. Druhou hrou v tomto minisouboru je hra "Svědkyně obžaloby". Hra, která je považována za jednu z jejích nejlepších. Podle mne právem. Ačkoliv postavy nemají šarm ani důvtip pana Poirota, dialogy jsou výborné a hra zaujme od začátku do konce. A konec - kdybych jej měl označit jedním slovem, bylo by to slovo ŠOK. Dosud jsem se nesetkal, aby autor detektivky nebo detektivní hry dokázal na závěr, na posledních 3 stranách nabídnout 3 možná řešení. A po každém z nich by bylo možno hru ukončit, nečíst dál a příběh bude logicky uzavřen. Takhle snadné to Agatha ale nevidí. Nabízí řešení, které je překvapivé.....a sotva se z překvapení vzpamatujete, následuje další. A ještě jedno. Skutečně geniální dílo, dokládající fakt, že Agathu Christie z trůnu detektivky hned tak někdo nesesadí.
Tři hry, každá jiná.
Past na myši - páni, desítky let v kuse hraná; vraha už musí znát velká část diváků. Ale stejně se asi jako já nechají znovu chytit typicky agathovským voděním za nos. Pochybovat o každém je přímo nutnost! Klasika.
Svědkyně obžaloby je opravdu hodně dobrá a trochu jiná - prostředí soudu není pro A.Ch. typické. Právem považovaná za její nejlepší hru, podle mě. Výborné dialogy.
Pavučina je úsměvná a napínavá zároveň.
Vlastně proč to rozepisovat zvlášť: další Agathina knížka v mé top stovce jejích knížek :-).
Nikdy jsem žádnou hru Agathy Christie na jevišti neviděl, takto je pročítat v pohodlí domova je ale – hádám – podobně velký zážitek. Všechna tři dramata jsou velmi zdařilá a čtou se jedním dechem. Čtou se vlastně velmi obdobně jako autorčiny romány – až bych řekl, že jimi skoro jsou – osekané až na dřeň v podobě holých dialogů. Což však není žádný zásadní rozdíl u autorky, která postavila své detektivky na psychologii postav a dialozích mezi nimi, nikoliv na obšírných popisech. Je to úderné, napínavé, chytré, zkrátka takové, jaké by dobré detektivní divadelní hry měly být. Žádná kniha pro fajnšmekry nebo skupinku christie-fetišistů, tohle si užije každý.
Ač divadelní hry v knižní podobě moc nemusím, tak tahle knížka byla super. Teď mě láká tyto hry vidět i na samotné divadelní scéně, abych mohl porovnávat.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány divadelní hry
Část díla
- Past na myši (hra) 1952
- Pavučina (hra) 1954
- Svědkyně obžaloby / Svědectví obhajoby / Korunní svědek (hra) 1953
Přiznávám, že od Agathy mám raději jiné hry, než je třeba Past na myši, ale ona je právě geniální v tom, že si člověk vždycky najde to svoje. Nikdy nezklame. :)