Případ pro exorcistu
Michal Sýkora
Detektivové od Nejsvětější Trojice série
1. díl >
Komisařka Marie Výrová, protagonistka detektivního příběhu Michala Sýkory, řeší velmi neobvyklý případ. Ve Štěpánově, vesnici nedaleko Olomouce, je v kostele na oltáři nalezeno tělo mrtvé dívky. Je do vraždy zapleten místní kněz, stala se mrtvá obětí nepovedeného exorcismu? Stopy nečekaně vedou do prostředí olomoucké univerzity. Případ se komplikuje a přibývají další mrtví. Detektivní román je postaven na detailní znalosti prostředí hanáckého venkova, univerzitního života i pravidel detektivního žánru. Komisařka Výrová, která k tomu, aby mohla přemýšlet o případu, potřebuje poslouchat Boba Dylana, i další členové jejího týmu Martin Edelweiss a Kristýna Horová, jsou postavy napsané s vtipem a smyslem pro psychologickou věrohodnost. -- zdroj: pitaval.cz --... celý text
Přidat komentář
Byla jsem opravdu zvědavá na knihu autora,se kterým jsem kdysi navštěvovala stejné přednášky a musím přiznat,že zklamaná jsem nebyla. Když pominu pár chyb v textu, příběh byl čtivý, kromě detektivní linie tu byly zapracovány i životní příběhy hlavních postav, celkem dobře vyjádřeny jejich osobní pocity a v neposlední řadě také prostředí, kde se děj odehrával a které dobře znám. Určitě si přečtu i jeho další.
Kýho výra, tomu říkám znamenitě napsaná detektivka. Inteligentní, svižná, vtipná. Ornitologická! Opeřenci se to na stránkách románu jen hemží: hlavní vyšetřovatelkou je „Velká sova“, jak komisařce Marii Výrové příznačně přezdívají kolegové z kriminálního oddělení, a jedním z hlavních podezřelých pak skutečný ornitolog zabývající se výzkumem kachen. Jako v každé dobré knize s detektivní zápletkou samozřejmě neschází i pár oněch skutečně „pěkných ptáčků“. S postavami vůbec si autor, pan Sýkora, vyhrál; dokonale vystihnout se mu podařilo i svérázný kolorit hanáckého venkova. Radost učiní jak rozplétání subtilních narážek (zavražděná Veronika Štěpánová x vesnice Štěpánov), tak řada zmínek popkulturních (tvorba Boba Dylana, The Exorcism of Emily Rose).
„Kotlíkář s popíkářem si zkrátka nikdy nemohou porozumět, ideologická propast mezi nimi je příliš hluboká.“ (str. 188)
„V případu byly nelogičnosti. Na druhou stranu dobře věděla, že vrazi se naposledy chovali logicky v dobách Agathy Christie a že zločin je mnohdy výsledkem improvizace, která vzniká z chaosu, a nikoliv z přísně logického a systematického sledu příčin a následků.“ (str. 178)
Příběh se mi líbil. Škoda, že kniha neprošla větší editací. Myslím, že to dílu ublížilo. Mohla to být perfektní detektivka.
Nejsem moc detektivková. Knihu jsem si přečetla za 1. kvůli tomu, že se odehrává v místě mého bydliště a za 2. jsem navštěvovala přednášky autora. Předposlední detektivka co jsem četla, byla Pentagram, ten mě chytnul, takže jsem se bohužel nevyhnula srovnávání, co se týče napětí a čtivosti. Líbila se mi, ale jedna věc. Že první podezření ohledně satanistické vraždy nakonec vyvrací. Jakmile totiž vytáhne případy exorcismu, málem jsem se už začala chytat za hlavu. Ale naštěstí je všechno nakonec jinak.
Michal Sýkora je ve formě! Na začátku tu máme vraždu mladé ženy,kterou najdou brzy ráno položenou nahou na oltáři vesnického kostela. A pak už vše jede jako po másle. Kolečka napínavého příběhu do sebe zapadají, přibude mrtvola, druhá, třetí. Že to zní neuvěřitelně? Ani náhodou. Marie Výrová alias Velká Sova si s případem poradí po svém. Že je to temné čtení? Ujišťuji, že není. Občas se dokonce i zasmějete. Šmrncovní detektivka. :-)
Celkově průměr. Výsledný dojem určitě ovlivňuje fakt, že detektivky nikdy nebyly mým oblíbeným čtivem. Nepomohlo ani to, že autor většinu času líčí postupy policie, zatímco já mám raději pohled zvenčí než zevnitř. Příliš málo románovosti, příliš mnoho detektivky. Proto beru nápis na obálce knihy ("detektivní román") za klamavou reklamu. Mnoho výhrad k žánrovým záležitostem nebudu uvádět, protože to souvisí s detektivkami obecně. Co však musí být terčem řádné kritiky, to je odfláknutá korektura. V nakladatelství Paseka by měl jít někdo na kobereček, protože takové množství chyb jsem v knize snad ještě neviděla: desítky malých písmen na začátku věty, minimálně jedna špatně umístěná čárka (a to na místě, kde by podobnou chybu neudělal ani žák základní školy) a jedno nepodchycené nadbytečné zvratné zájmeno - to vážně hodně ruší při čtení a vyhazuje to čtenáře z fikčního světa, což bylo dost vyčerpávající, zvlášť pro antidetektivkáře.
Zpět k obsahu: děj dobře rozvrstvený, je znát ta mohutná teoretická základna, ale chybělo napětí. Kromě scén v setmělé zahradě a později i uvnitř Karasovic gruntu, které se atmosférou velmi povedly, je kniha na čtenářský zážitek notně plochá. Vložky malebného hanáckého koloritu mě spíše otravovaly než bavily, v kontextu celku pro mě tyto nezvládnuté humorné částečky vypadávaly z mozaiky. O jediném náznaku napětí už jsem se zmínila, takže je nutno ještě pochválit jednu část, kde atmosféra vystoupila nad šedivý průměr: Bob Dylan. Některých pasáží bych se nejraději zbavila - působí samoúčelně (těžko říct, jestli autor nedokázal zkrotit vlastní náklonnost, nebo se chtěl jen blýsknout popkulturním odkazem navíc). Na mě Dylan fungoval nejvíce v kapitole, kde si doktorka Výrová vybírá songy na funus. Poslední třetina až čtvrtina knihy už se začínala táhnout a o nějakém zrychlení před koncem se nedá mluvit vůbec. Vrchol pro mne znamenaly události u Karasů na statku, pak už jsem četla jen ze setrvačnosti.
Nakonec jsem se rozepsala víc, než jsem chtěla. Mělo to být jen pár bezprostředních dojmů. Možná se časem myšlenky utřídí a já učešu i tenhle komentář... Ještě dodám, že přečíst se dá za dva dny; jak se člověk dostane do tempa a obrní se trpělivostí s rušivými detaily, odsýpá to.
Podle mě klasická detektivka, dobrý příběh. Napínavé až do konce.
Nejvíce mě zaujalo, že příběh byl z posazen do prostředí okolí mého bydliště. Takže třeba za mým domem v popelnici našli mrtvolu a o kousek dál bydlela vražednice.
Tahle knížka mě vysloveně potěšila. Postavy jsou uvěřitelné, děj dává smysl a celkově to má dobrou atmosféru.
Kniha se čte velmi dobře, za pár hodin jsem ji měla celou přečtenou. Dlouho dobu je napínavé sledovat vývoj událostí a tipovat vraha. V závěru už je to víceméně jasné až na jednu postavu.. Rozhodně kvalitní česká tvorba.
Dá se číst velmi rychle, popisy jsou mistrné, ale chybí mi tam tu a tam nějaké to hanácké slůvko či věta.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány Morava zfilmováno česká literatura venkov české detektivky a krimi Haná, Hanácko české horory český venkov
Autorovy další knížky
2016 | Ještě není konec |
2012 | Případ pro exorcistu |
2013 | Modré stíny |
2020 | Nejhorší obavy |
2018 | Pět mrtvých psů |
Musím říct, že tenhle typ detektivky mám moc rád. Navíc jsou reálie a prostředí románu mě důvěrně známé. To vše dohromady pak vytváří dle mého jednu z nejlepších českých detektivek, které jsem v poslední době četl.