• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Osiřelo dítě - Michal Sýkora

Antologie tajemných i mrazivých povídek z prostředí venkova a odlehlých samot. Jedenáct českých spisovatelů si dalo záležet, aby o napětí nebyla nouze – ať už v... detail knihy

Populární knihy

/ všech 15 knih

Nové komentáře u knih Michal Sýkora

Osiřelo dítě

„Povídkové sbírky jsem si za poslední dobu fakt oblíbila a tahle byla všude propagovaná jako super atmosférické čtení na podzim. Čekala jsem tedy že to ve mně probudí strach, budu se trochu bát a bude to super na podzimní večery. No, úplně nebylo. Naprosto chápu že vám nikdy nebudou sedět všechny povídky, ale tady byl poměr toho kolik se mi jich líbilo k těm průměrným a podprůměrným fakt velký. Nadšená jsem byla tak ze dvou, konkrétně to byly Kousáček a Šest neděl, zbytek byl prostě průměr nebo jsem z něj přímo byla zklamaná či naštvaná. Těšila jsem se že když už nic tak dostanu aspoň tu povedenou atmosféru, ale ani to mi přišlo že se u většiny těch povídek nepovedlo. Já jsem tedy ve výsledku fakt zklamaná, toto bude dost pravděpodobně jedna z nejslabších povídkových sbírek, které jsem kdy četla. A nevím jestli jsem byla jen zmanipulovaná marketingem, nebo něco opravdu všem těm povídkám chybělo. Jsem člověk, co se nerad bojí, tady jsem se na to těšila a ve výsledku jsem stejně smutná protože jsem to nedostala. Doporučit bohužel kromě jmenovaných povídek úplně nemůžu no. Snad příští rok na podzim najdu nějakou povedenější děsivou sbírku.“... celý text
— Akléda_

---

Osiřelo dítě

„Některé z povídek jsem moc nepochopil, některé se mi líbili. Když koukám na hodnocení jednotlivých povídek, tak jdu trochu proti davu. Zaujal mne Zelený Jura, ačkoli konec jsem odhadl poměrně záhy. Svou brutálností mne zaujal i Paskřivec. A jako mnozí ostatní oceňuji Sirotka.“... celý text
— Maraiser

---

Případ pro exorcistu

„Pěkný první díl. Sice ten konec mě překvapil, ale asi to bylo dobře.“
— Pavlnka

---

---

Osiřelo dítě

„u mě velké zklamání, kladu si otázku, proč Vavrečka cíleně pořádá antologii povídek z prostředí venkova, když onen "venkov" je pak buď marginální kulisou, anebo mají autorky o venkovu/vesnici evidentně pojem jen ze zhlédnutí seriálu o Boženě Němcové? (kromě obsese vynášet Moranu je to třeba zmínka o kompostu, na který se prý leje zkyslé mléko a vyhazují slupky od brambor - hm, tak to dělají jen Pražáci, my máme jednak hnůj/hnojník, ne kompost, a zmíněné mlíko i slupky dáváme prasatům nebo slepicím) nejlepší pro mne úvodní Kučera a závěrečný Krejčík - originální nápad, dobře napsané a drží se zadání Sýkora a Goffa variujou svou rutinu Vavrečka opisuje ze staroanglických duchařin a Surmanová kombinuje českou lidovku s "melancholických kuřetem" věřím, že čtenářský úspěch může mít Mičanová, Smolíková i Moravcová, u mne ale ne Říhová do české vesnice řadí papuchalka, krabí klepeto či bambus Šardická je úplně mimo - reálie i literaturu, tenhle traumaticko-feministický canc vyčtených kýčů a klišé se vůbec neměl v antologii objevit (nakupovat ve vesnickém konzumu v neděli? to jako vážně? a po porodu sedět nečistá v koutě za plentou a zaříkávat duchy?)“... celý text
— los

---

Osiřelo dítě

„Mám ráda povídky a antologie. Osiřelo dítě je hodně povedená sbírka. Nejvíc se mi líbil Kousáček a hodně mě bavilo Malézmrtvýchvstání. Zaujala mě i povídka Karmen, kletba Doroty Kaprálové, Sirotek a bavil mě i Zelený Jura. Jen Paskřivec mi moc nesedl, námět je asi dobrý, jen zvláštně napsaný. Celkově sbírku hodnotím kladně a doporučuji.“... celý text
— LuckaLO