Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Jedna z nejoblíbenějších knížek proslulé spisovatelky Astrid Lindgrenové, nositelky Ceny H. Ch. Andersena vychází již podvanácté. Šest dětí – Lisa, která nám všechno vypravuje, její dva bratři Lasse a Bosse, sestry Anna a Britta a Olle – prožívá veselé či méně zábavné každodenní příhody na švédském venkově. Ve třech částech knihy strávíme s dětmi celý rok: jaro s koťátky, léto s prázdninami, podzim se školou, zimu s vánočními svátky. A protože jsou to příběhy, které v různých podobách může zažít každé dítě, těší se stále tato půvabná knížka neutuchajícímu zájmu čtenářů na celém světě.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1968 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Alla vi barn i Bullerbyn, Mera om oss barn i Bullerbyn, Bara roligt i Bullerbyn, 1947
více info...
Přidat komentář
Vždy jsem měla knihu zasunutou někde v kolonce tu už číst nebudu - myslím, že to bylo tím, že byla jako povinná ve čtení asi ve druhé nebo třetí třídě. Teď pro mě byla Výzva 2017 (i když nakonec jsem zařadila jinou knihu). Četla jsem dětem jako pohádku před spaním. Dětem se kniha moc líbila. Já jsem se občas i zasmála, ale myslím, že už se k ní asi nevrátím...
Všechno to bylo tak zábavné a tak ohromně napínavé. A na konci ani nevím, jak mi bylo. Trochu veselo a trochu smutno a pak už jen veselo. Byla jsem malá a chtěla zažívat všechna ta skvělá dobrodružství. Teď, když jsem velká, chtěla bych být v blažené spokojené nevědomosti. No přece nikde jinde nemůžou být tolik šťastné děti, jako u nás v Bullerbynu. Všimli jste si někdo toho děsiveho stínu blížící se války?
Dodnes vzpomínám, když jsem si tuhle knížku jako malý klučina vybral v mém oblíbeném knihkupectví u Labužníka v Havířově a doma jsem se pak začetl do zajímavých příhod šestky. Přečetl jsem tuto skvělou knihu v dětských letech několikrát, samozřejmě mne oslovily i nádherné obrázky od nezapomenutelné Helenky Zmatlíkové, která věru zanechala krásné stopy v české dětské literatuře.
I po letech si vybavuji například obrázek-plánek domků, ve kterých bydlí šestice hlavních hrdinů, ten se mi líbil i prostorovým vyjádřením. Řekl bych, že vyprávění i atmosféra této knihy je natolik povedená, že Děti z Bullerbynu jsou nejlepší z knížek Astrid Lindgren. Škoda, že dnes již děti příliš nečtou, protože tato knížka opravdu stojí za to ! V pozdějších letech se mi knížka přičiněním mladších sourozenců kdesi ztratila, ale před pár lety jsem si ji pořídil přes aukro znovu. Ovšem přiznám se, že jsem ji zatím znovu nečetl a to z obavy, že by mě v dospělém věku již jaksi neoslovila a pocítil bych zklamání. (Viz. některé z níže uvedených komentářů.) Ovšem, mám to promyšlené. Je-li pravda, že staří lidé jsou jako malé děti, počkám si ještě nějakých dvacet let a pak si knížku znovu přečtu. Již se na tu radost těším! :-)
Také jste ji měli tak rádi? Bohužel znovupřečtení mi zkazilo ten nadšený, dětský dojem z knihy. Chápu, proč jsem jako dítě knihu milovala a věřím, že děti ji stále budou milovat. Bohužel teď už mi připadala...nijaká. Ovšem ilustrace Heleny Zmatlíkové jsou stále nadčasové, milé a hřejivé.
Knížka mého dětství a vlastně první, kterou jsem si koupila a ne půjčila v knihovně. Krásné příběhy šesti přátel, kterým jsem upřímně záviděla a přála jsem si zažívat to, co oni. Četla jsem ji svým bráškům, čtu ji i teď svým dětem a pořád je to pro mě nejkrásnější dětská kniha.
Klasika povinné četby prvního stupně. Pořádně jsem se do ní začetl až někdy na druhém stupni a přišla mi už hodně dětská, tím spíš že kolem mě poletovaly akčnější Mayovky, Verneovky, Foglarovky, KODovky a jim podobné dobrodružné příběhy - 80 %
Četla jsem jí já, četly jí moje děti, tak schází ještě vnoučata. Helena Zmatlíková tuto knihu krásně ilustrovala a to myslím hodně přispělo k její čtivosti.
Knížka mého dětství, ke které se ráda vracím i teď, protože je perfektně napsaná, neřeší se tu žádné soudobé hlouposti, přesto je kniha snad srozumitelná i dnešní generaci dětí. Skvělé ilustrace H. Zmatlíkové knihu perfektně doplňují
Četla jsem ji několikrát jako dítě a posléze všem svým dětem před spaním. Troufám si tvrdit, že je to nejkrásnější dětská knížka, co jsem poznala. A už se těším, až ji budu číst vnoučatům. Milé příběhy, prostředí a postavy, napsáno tak věrně, že jsem toužila zažívat totéž co hlavní hrdinové, žít jako oni :) Švédská literatura je mi zkrátka velice blízká a paní Lindgrenová se o to zasloužila asi nejvíce.
Četla jsem knihu ve škole v rámci povinné četby, tehdy jsme ji přečetli úplně celou, ale jediné co si z knihy pamatuji byla scéna s mlhou. Kniha mi přišla nic neříkající a chování dětí neuvěřitelné. Což samozřejmě bylo způsobeno jak rozdílem generačním tak prostředí. Když vyrůstáte ve městě, těžko vám budou blízké strasti a radosti vesnického života. Nemyslím si že je kniha špatná, ale mě samotnou zkrátka nijak neoslovila a nezanechala ve mě žádný dojem.
Nádherná knížka. Četla mi ji mamka, když jsem byla malá a dodnes se k ní ráda vracím i sama v dospělosti. Už se těším, až ji budu číst svým dětem.
Štítky knihy
pro děti zfilmováno švédská literatura rodinné vztahy dobrodružství dětský hrdina severská literatura rozhlasové zpracování dědeček parta dětíAutorovy další knížky
1962 | Děti z Bullerbynu |
2001 | Bratři Lví srdce |
2007 | Ronja, dcera loupežníka |
1998 | My z ostrova Saltkråkan |
2007 | Karkulín ze střechy |
Klasika, která se tom správném věku se čte jedním dechem...