Dětské zoubky
Zoje Stage
Suzette se nedaří navázat vztah s její sedmiletou dcerou, která nemůže – nebo nechce – mluvit. Už od jejího nejútlejšího dětství cítila, že ji Hanna odmítá. Suzette připadá, že ji její dítě nenávidí, a ta myšlenka ji děsí. Alex nechce věřit své manželce, že se jejich dcera chová krutě a nenormálně. Je Hanna jen zlobivá holčička, jejíž chování pramení z vysoké inteligence, kreativity a snad i osobního kouzla? Nebo se opravdu snaží svojí matku zabít? Silný a břitký psychologický román nové talentované autorky Zoje Stage, Dětské zoubky, nabízí více otázek, než odpovědí – a podrží si své tajemství až do šokujícího konce.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , OmegaOriginální název:
Baby Teeth, 2018
více info...
Přidat komentář
Jo, tak dočíst se to dalo, ale jsem znechucená. Vztah té malé k matce byl dost nereálný a neuvěřitelný a postoj matky jakbysmet. Často jsem se při čtení přistihla, jak nevěřícně vrtím hlavou. Malé dítě se přece nemůže "rozhodnout", že nebude mluvit, to přece nedokáže nijak ovlivnit.
Nejsem nijak nadšená, kniha se mi vlastně moc nelíbila.
Konečně jsem taky přečetla nějakou knihu co už delší dobu smutně sedí v poličce a čeká až na ni přijde řada (spolu se spoustou dalších).
Jsem ráda, že mám syna, bo mít dceru, tak se jí teď asi začnu trochu bát V seznamu knih k přečtení je ale i kniha Maminčin mazánek, ať je to genderově vyvážené
Kniha byla napínavá a děsivá, no pořád jsem tak nějak čekala, jak jsem u takového žánru zvyklá, že nakonec bude nějaká bomba co to celé otočí nebo prostě šokne, ale konec byl předvídatelný, což mně možná trochu zklamalo.
4/5
Knížka zajímavá, fascinoval mě pohled jak ze strany dítěte, tak ze strany matky. Trochu mě mrzí konec, příběh by si určitě zasloužil pokračování.
Knížka není špatná, ale je dost zvláštní. Měla jsem trochu větší očekávání. Příběh poměrně dobře a rychle postupuje, ale celé je to prostě zvláštní. A konec mi přišel docela neuzavřený.
Kniha se četla velmi dobře, ale bylo to zvláštní téma a teda těžko uvěřitelné. Možná až trochu přehnané, nevím, že by ale takhle malé dítě..... Každopádně čtivé, nenudila jsem se, doporučuji si přečíst. Ten konec se mi noc nelíbil
Po knize jsem pokukovala delší dobu, nalákala mě zajímavou obálkou i anotací.
Kdybych tak věděla, co mě čeká, ušetřila bych si spoustu nervů!
Sedmiletá Hanna nemluví. Její matka je z toho samozřejmě zoufalá a spolu s manželem pro dcerku hledají stále nové školy a terapeuty. S tatínkem však dcera komunikuje ráda, ale mamince to dává pěkně sežrat. Proč Hanna svou matku tolik nenávidí?
Malá hrdinka, která vypadá na první pohled jako andílek je ve skutečnosti pěkné kvítko! Inteligentní holčička, která s mrazivou kreativitou vymýšlí krutosti pro své okolí, musí štvát snad každého. Přesto byl tento psychologický thriller pěkně napínavý a já jsem byla moc zvědavá, jak to s malou Hannou a její rodinou nakonec dopadne. Doporučuji!
Miluju knizky, co pusobi jako antikoncepce. A miluju tenhle styl psani, sedi to a nezdrzuje.
Rozporuplná kniha. Úplně nevím, co si mám o ní myslet. Každopádně z průměru příliš nevybočuje.
Hanna je sedmiletá holčička. Pro okolí rozkošné, miloučké a úžasňoučké stvoření. Až na to, že se rozhodla zabít svoji matku.
Kniha obsahuje jen tři důležité postavy - Hannu, její matku Suzette a otce Alexe. Srali mě všichni stejně, pardon za výraz, ale každý z nich se choval zcela nenormálně. Hanna nenávidí svojí matku, ale zatímco před ní je zlomyslná, sadistická a manipulativní, před otcem je zlaté dítě, šikovné a nadprůměrně inteligentní. Takže samozřejmě Alex nevěří ani slovo Suzette, protože jeho dcera přeci nemůže být zlá! Ano, je to přesně ten typ rodiče, co když si ho pozve ředitel za to, že jeho dítě někoho šikanuje, udělá z dítěte ještě oběť.
Teď už ale věděla, jak se jmenuje Hannina nová hra. Byla to hra Vyděsíme maminku. A proto bude schopná se bránit. I pod teplou sprchou jí ale při pomyšlení na její ďábelskou dceru vyskočila husí kůže. Vzpomněla si na bělmo očí zvrácených v sloup. I na to, jak tiše se k ní dokáže ve spánku připlížit
Snaha vytočit, zničit či odstranit matku postupem času graduje a to, co ten malý satan začne dělat, to mi hlava nebrala. Stejně jako mi nebrala chování matky, kterou ani jednou nenapadlo nastrčit skrytou kameru, mikrofon apod.
Áááááá! Normálně mít to dítě někde po ruce, tak by se mi v hlavě honily dvě varianty - buď šutr na krk a výlet k vodě, nebo zkusit narvat do babyboxu. Už dlouho jsem nečetla knihu, kde jsem měla chuť vyrvat stránky a obřadně je spálit! Doháněla mě k nepříčetnosti, drásala nervy, zuby mám asi obroušené a nějaký ten trs vlasů se taky ocitl mimo své stanoviště
Kniha mě dva dny fakt moc bavila, ale nemohu odpustit tolik nelogických reakcí a hlavně ten otevřený konec! Nesnáším je. Avšak přiznám se, že ke konci mi bylo Hanny tak na dvě vteřiny líto. Než jsem otočila další stránku. Dávám 3,5/5.
Ale nebylo to zlé, vážně me zajímalo, jak to cele vlastně je...asi by to nemuselo být tak nějak ze života..děsivé :D
Jak je napsáno v poděkování: "Klíč je v tom čtenáře donutit, aby chtěl otočit na další stránku!" A to se povedlo, od začátku jsem chtěla otáčet další a další stránku. Kniha je napsaná velmi čtivě, a celou dobu jsem si říkala, že si zaslouží 4 z 5 hvězd, ale budu upřímná, konec by mohl být lepší. Ne že by mě zklamal, ale čekala jsem jiný konec, konec, který by celou knihu a děj podtrhl a vyzvedl ještě výš.
A .. Já nejsem zrovna mateřský typ a po dětech netoužím, i když už na to podle ostatních věk mám, ale tahle kniha můj postoj nijak nezměnila - myslím to tak, že můj postoj nezhoršila. Asi už jsem zvyklá čekat v knihách ledacos nebo nevím, samozřejmě to ale neznamená, že kdybych náhodou někdy děti měla, tak chci právě tuhle holčičku... A taky to neznamená, že to nebylo děsivé...
Byla to má první zkušenost, a byla úžasná. Během četby jsem se nemohla odtrhnout, střídaly se ve mně emoce a napětí, děs i dojetí a nakonec pobavení, jak autorka se mnou vypekla stejně jako Hanna se svými rodiči. No, určitě se dá tato kniha považovat za téměř dokonalou antikoncepci, takový dítě z pekla fakt nechceš. Nepotřebujeme barák plnej přízraků, stačí jedno psychopatický dítě. Postavy mi přišly autenticky vykreslené a příběh si plynul jako voda v řece. Sice se děj odehrával ve velmi malém časovém úseku, takže toho Hannina řádění jsme si zase tolik neužili, ale na druhou stranu pěkně gradovalo. A konec byl ďábelskej. Mohla bych tu vykládat o paralelách, alegoriích, metaforách, ale shrnu to jednoduše: Už jen svou čtivostí stojí za to knihu přečíst. Jako jedna z mála neobsahovala tuny chyb a atmosféra se dala krájet.
(SPOILER) Za mě famózní napsané. Nemít děti tak si minimálně 2 roky ani žádné nepořizuji. Malá ale hodně inteligentní psychopatka už v 7 letech se snaží zbavit maminky. Těmi připínáčky, kladivem a ohněm to teda dorazila. Na knihu dlouho nezapomenu a dávám nejvyšší hodnocení
Obvykle mi netrvá čtení jedné knížky přes týden a jaksi z úcty k autorovi knihy nakonec přečtu. Knihu jsem měla v plánu už hodně dlouho, asi mě užírala příšerná zvědavost, ach jo,zas ta očekávání. No,kdybych ji nečetla, tak se nic zásadního nestane. Jasně, že je to fikce, jako ostatně téměř veškerá beletrie tohoto ražení, ale nemůžu se zbavit pocitu, že hodně blbá fikce. Ještěže se to docela dobře četlo - tedy formálně ano, obsahově prostě kravina (a závěr mě rozhodně nešokoval vůbec, protože na téhle knížce mě tak nějak nešokovalo nic- snad jen hloupost toho, jak byly zachyceny hlavní postavy).
Jste žena a chcete být jednou matkou? Přečtení knihy bych zvážila na vlastní riziko. Příběh matky s dcerou v rámci své funkčně-nefunkční rodiny se zdá tak realistický, že by se to mohlo stát snad i vám. Kniha mě osobně vtáhla do děje velice rychle. Za odpočinkové čtení bych ji nepožadovala, ale každá stránka vás nutí otevřít tu další. Není to vlastně i to, co od knih my čtenáři chceme?
(SPOILER) Při přečtení anotace jsem si říkala, že mě knížka pohltí a nebudu se moct od ní odtrhnout. Avšak úplně přesně to tak nebylo. Kapitoly se střídaly z pohledu Suzette a Hanny. Bylo zajímavé číst, jak si jednotlivé situace představuje dospělý a dítě. V jistých pasážích mi běhal mráz po zádech. Ale musím ubrat hvězdu za závěr knihy. Ten jsem očekávala zcela jiný. Pozor spoiler! (Navíc bych dala více prostoru Hanně v léčebně, jak to vše probíhalo a jestli ji to na nějakou chvíli pomohlo.) Ale knížku hodnotím kladně, až na malé nedostatky.
Štítky knihy
psychologické thrillery matky a dcery myšlení dítěte rodiče a děti psychopati, sociopati
Autorovy další knížky
2019 | Dětské zoubky |
2021 | Země divů |
2022 | Útěk za svobodou |
Už asi od 30 strany jsem měla chuť to zahodit. Strašně mě tam všichni rozčilovali. Ale po přečtení celku... Jako jo, dobrý. Nebylo to vlastně špatný.