Dětství, chlapectví, jinošství
Lev Nikolajevič Tolstoj
Autobiografická trilogie, již autor psal v letech své vojenské služby na Kavkaze (1851–1856), je básnickým účtováním s vlastním mladým vývojem a obrazem vnitřního růstu celé autorovy generace. Do obrazu jejích hrdinů vložil Tolstoj nejdůvěrnější znalost svého vlastního nitra, pronikavou analysu svého vlastního mládí. S otevřenou sebektritikou ukázal na svém Nikolenkovi Irtěnevovi, jak bolestně a těžce v něm rostl ze zmatků a tápání člověk. Dokonalý realista a psycholog nikde přitom nepřekročil hranice představivosti dětského světa. Již v tomto prvním svém díle Tolstoj „zobrazil mistrovsky sotva postižitelné projevy vnitřního života, které se střídají s neobyčejnou rychlostí a nevyčerpatelnou rozmanitosti“. Tuto zvláštnost psychologické analysy Tolstého – neomezovat se na zobrazení výsledků psychologického procesu, nýbrž zobrazovat proces sám – charakterisoval již Černyševskij jako „největší přednost a nenapodobitelnou svéráznost“ Tolstého talentu.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1925 , Josef R. VilímekOriginální název:
Dětstvo, otročestvo, junosť, 1951
více info...
Přidat komentář
Rozkošně jsem se v mnohém popisu nacházel! Tolstoj má bezpochyby talent na věrohodné popsání vnitřního světa, který je s to pozorovat s odstupem v podobě vypravěče v první osobě. Co se děje těchto tří povídek týče, je to spíše vata sloužící k rozpohybování duševních pochodů hlavní postavy a tedy není záhodno nic závratného očekávat.
Má doporučení fanklubu velkého Lva a milovníkům psychologické prózy.
Vývoj chlapce a jeho smýšlení o sobě samém a o ostatních lidech. Projeví se jako velmi samolibý a povrchní, ale ne zlý. Obdivuji Tolstého, jak se dokázal věrně zobrazit i se svými špatnými vlastnostmi. Ale neznám ho a tudíž nemohu posoudit jak hluboce je tato kniha autobiografické dílo. Kniha ušla, byla zajímavá, …. Nic víc.
Já jsem to zase málem obrečela, často se mi stává že když se pustím do autobiografie tak nezůstane oko suché, navíc tady jsem si dvě první části opravdu vychutnávala. Protože, a já nevím kde se to vzalo, jsem měla podprahový dojem jako bych četla Prousta, což byl holý nesmysl samozřejmě.
Štítky knihy
Část díla
- Aljoša Hrnec / Aľoša Hrnček / Gríša 1911
- Báseň 1852
- Bouřka 1852
- Boží blázen 1852
- Broky 1854
Autorovy další knížky
2012 | Anna Karenina |
1969 | Vojna a mír I. |
2005 | Vojna a mír |
2018 | Kreutzerova sonáta |
1959 | Smrt Ivana Iljiče |
V této knize je vidět Tolsteho mistrovství, jak dokáže barvitě popsat takové obyčejné věci, jako studentskou pitku, nebo jízdu kočárem.
Co se týče děje, už mě to trochu začínalo nudit, jak chodí po těch zkouškách a navštěvuje ty lidi, taky mi to přijde neukončené, možná proto, že čtvrtý díl, který Tolstoj plánoval napsat už nikdy nenapsal. Zajímavé jsou ale i Ruské reálie vyšší společnosti té doby, třeba jaký důraz byl na to mluvit Francouzsky a kdo to neuměl byl mimo.
Je to moje první kniha od Tolstého, kterou jsem četl a určitě si rád přečtu nějakou další.