Ptáci, zvířata a moji příbuzní
Gerald Durrell
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51883/bmid_ptaci-zvirata-a-moji-pribuzni-JcF-51883.jpg
5
338
338
Dětství na Korfu série
< 2. díl >
Svoje vzpomínky na pět roků strávených s rodinou na ostrově Korfu ztvárnil britský zoolog a ochránce přírody G. Durrell v nesmrtelné knize O mé rodině a jiné zvířeně a co se do ní nevešlo, předkládá v jejím magickém, poučném a ještě navíc humorném volném pokračování. Až budete číst historku o želvě, dávejte pozor, ať oslepeni smíchem nezašlápnete svou vlastní. 2. vydání... celý text
Literatura světová Humor Příroda, zvířata
Vydáno: 1979 , Mladá frontaOriginální název:
Birds, Beast and Relatives, 1969
více info...
Přidat komentář
Důstojné pokračování "O mé rodině...", za mě ve stejné kvalitě jedinečných popisů a nezaměnitelného autorova humoru.
Je to druhá část Geraldových vzpomínek na mládí, které strávil s rodinou v Řecku na pobřeží Korfu u Kalámi. Knihu napsal o 30 let později (1969), ale vše se odehrává kolem roku 1939. Nejzajímavější jsou příběhy se zvířaty a autorův (tehdy mu bylo kolem 14 let) zájem o zvířecí svět, kterému se později věnoval celý život. Chtěl bych navštívit zoologickou zahradu, kterou založil na ostrově Jersay. Příběhy o jeho rodině mi připadaly méně zajímavé, i když neustále potkával zajímavé lidi, jako byl Theodoros Stefanidis. Jeho bratr Lawrence, kterému bylo v té době 27 let, ale už bydlel s Durrelovymi v jednom rodinném domě se svou první ženou, byl však v knize vykreslen poněkud nesprávně: o jeho ženě tam není ani slovo. Ale když to Gerald napsal, Lawrence byl už dlouho s druhou manželkou... Tohle ale pro mě znamená, že v knize je hodně konfabulací.
Oddechový, pohodový a humorný návrat na Korfu. Přišlo mi to méně uspořádané, než předchozí "Zvířena", ale opakovaně jsem se při poslechu dobře pobavil, a o to jde především. Chybět samozřejmě nesměla ani všeliká ostrovní i podmořská fauna a ne/nápadně zmíněné živočišné zajímavosti různého druhu. Aneb kam všude se ne/vejde populárně-naučný přístup k vědě.
Autorovy knihy jsem v dětství hltala a toužila se vypravit tam či onam a jakmile se zde prolomily brány a do světa se vyrazit dalo, jedna z mých prvních cest směřovala na Korfu po stopách rodiny Durrellovy.
Súhlasím s komentármi iných čitateľov, že kniha je lepšia než úvodný diel série "Detstvo na Korfu", v ktorom sme sa s rodinou Durrellových zoznámili. Mne pomery na ostrove a určite aj v celom grécku dosť pripomínali Slovensko môjho detstva - takisto sme sa túlali kade-tade a potom sme dostali doma vynadané, že sme sa neprišli najesť, ale že sme nikomu celý deň nechýbali, to rodičia nejako neriešili. Domov sme ťahali kadejakú háveď, mačky a psi boli všade a aj papagáje sa našli, o hydine a zajacoch nehovoriac, ku komu sme prišli, tak nám dal najesť a napiť, málokto mal zamknuté. Všetko mnou prežité korešpondovalo s opismi v knihe a mne sa vďaka tomu podaril návrat do čias, kedy sme nič neriešili, nestresovali sme sa a celkovo nám bolo dobre. Každé obdobie ľudského života má svoje čaro, no detstvo má svoje osobité miesto - pretože je najkratšie.
Další příběhy z Korfu, které se mi, jak napsala čtenářka Jana přede mnou, líbily více než první díl. Čtivý díl, plný humoru a lidského porozumění, se kterým se přenesete na prosluněné a mořským vánkem provoněné Korfu. Úžasné popisy zvířat, lidí, přírody.
Tato kniha se mi líbila o celou třídu víc než její předchůdkyně ;-). Opět se jedná spíše víceméně o různorodá vyprávění než o jeden ucelený příběh. A zase se zde setkáme s maminkou a jejími potomky, tj. nejen s Geraldem, ale také s jeho sourozenci. Líbily se mi všechny historky, samozřejmě některé více a jiné zase méně, ale všechny byly skvělé ;-). A úplně nejvíc jsem se pobavila u té ze soudní síně, ta byla opravdu výborná a dokážu si dost dobře představit, že i trefně vystihla řecké poměry ;-). Víc se už ale rozepisovat nebudu, knize dávám tentokrát plný počet, líbí se mi autorův distinguovaný humor a vůbec jeho styl psaní - a určitě se s ním časem zase moc ráda potkám :-).
Čteno asi po milionté. Četla jsem poprvé jako holka a úplně mě to uchvátilo. I dnes se ráda vracím k Durrellovým knihám. Celý život toužím jet na Korfu, nejen kvůli této knize, ale i dalších od Durrella. Laskavý humor, přesvědčivé popisy přírody a zábavná rodina byli a zůstanou v mém okruhu oblíbených knih.
Pasáže, opisujúce rodinný život, ma dosť iritovali. Na druhej strane sa text o zvieratách čítal dobre. Oddychovka pre mládež.
Knihu jsem si zvolila ve čtenářské výzvě 2021 a konečně se k ní dostala, bylo to pěkné oddychové čtení, seznámila jsem se s rodinou Durrellových a mnohdy jsem se pobavila laskavým humorem.
Pěkné pokračování ''cirkusácké '' rodiny a jejich šíleností plné humoru a zvířat .
Tak náhle, tak náhle..... se ožral :-)
Zase jsem se bavila u skvěle načtené audioknihy.
Roztomilé příběhy ze života rodiny Durrellových. Jelikož mám také velmi ráda kdejakou chlupatou zvířenu, tak mě pobavil Gerryho popis zvířat. Vždy jsem se musela usmívat a dávat mu za pravdu:-) .
tohle pokračování nemá chybu, člopvěk tam je taky, v teple, se zvířaty a legračními osobnostmi
Durrell je spíše mé dětství. Nic méně tuhle jsem si ji přečetla až nyní. Příjemné, nenáročné čtení. Zajímavosti o zvířatech i o autorově životě
Tuším, že tahle Durrellova kniha je asi dvacátá, kterou jsem od něj přečetla, a stále se mi nepovedlo přijít na chuť jeho humoru. Naštěstí jsou „Ptáci, zvířata a moji příbuzní“ víc než jen humoristické dílo. Zvlášť pasáže, kde autor líčí svoje první přírodovědecké zkušenosti (pozorování, chytání, pitvy), se dají číst obecně jako příběh o zrodu jedné celoživotní vášně. A lidé, kteří se do některé vědy (nebo jiné oblasti lidské činnosti) zamilují tak jako Gerald Durrell, jsou opravdu šťastní.
Druhý díl „Korfské trilogie“ je stejně jako ten první mozaikou všeho možného: faktů o zvířatech, rodinných historek, popisů přírody a domorodých zvyklostí. Díky tomu čtenář zjišťuje, jak se na Korfu 30. let rybařilo, jak se vyrábělo víno, slavily svatby, rodily děti nebo sbíraly a zpracovávaly olivy. To beru jako jednoznačné plus. Co se týče literární stránky, líbily se mi i četné odstavce, v kterých Durrell realizoval svoje umělecké ambice, hlavně přírodní lyriku. A oceňuji nápadité příměry, doprovázející asi tak každou třetí větu („Moře leželo nehnutě a tiše jako žok hedvábí.“) Jistě, a barvy, díky nimž jsem občas měla dojem, že čtu obraz – dřív mě ani nenapadlo, že lze barvy a odstíny okolního světa popsat tak precizně.
Naopak mě dost frustrovala všechna ta místa, u kterých jsem se zřejmě měla smát, ale nesmála (což je možná problém mezi mnou a britským humorem). A přinejmenším jednou jsem měla chuť vrátit knížku nedočtenou. Míra historek a popisů mi totiž po 150 stranách už přišla dostačující, a navíc Durrellovy „memoáry“ nemají tak úplně příběh, který by člověka nutil dočítat je do konce. Což mě mrzí dvojnásobně vzhledem k tomu, že jsem se zrovna u téhle knížky chtěla pobavit a odpočinout si. Přiznávám, že seriál (2016-19) se mi zamlouvá o něco víc než literární předlohy.
Část díla
Ježci a mořští vlci
1969
Křtiny
1969
Londýn
1969
Mluvící hlava
1969
Myrtová křoviska
1969
Autorovy další knížky
| 1983 | Mluvící balík |
| 1986 | O mé rodině a jiné zvířeně |
| 2008 | Ptáci, zvířata a moji příbuzní |
| 1996 | Zahrada bohů |
| 1988 | Ostrov v nebezpečí |
Od pana Durrela beru vše,ale tuhle knížku mám asi nejraději.