Devátý hrob
Stefan Ahnhem
Fabian Risk série
< 2. díl >
Dvě země v sevření strachu ze sériových vrahů… v pokračování temné severské krimisérie vydávané ve 27 zemích. Nejchladnějšího dne roku se švédský ministr spravedlnosti vydá do sněhové bouře – a zmizí beze stopy. Téže noci na opačné straně Baltu objeví dánská celebrita a televizní hvězda ve svém domě neznámého muže – a setkání s ním nepřežije. Řádí tu dva vrazi: jeden, chirurg, své oběti pečlivě rozpitvává; druhý, brutální lovec, se zaměřuje na ženy. Stockholmské a kodaňské policejní pátrání se k sobě brzy přiblíží. Vražedné běsnění však ještě zdaleka neskončilo.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2022 , KalibrOriginální název:
Den nionde graven, 2015
více info...
Přidat komentář
Na můj vkus příliš mnoho postav,ale jinak o napětí nebyla nouze.Ten konec byl mírně chaotický.
Chtěl jsem propojit sérii, už jsem s přiměřeným zájmem přečetl první a třetí část, ale vzdal jsem to během šesté kapitoly: žena v koupelně, sama doma, a zatím na chodbě se něco děje. Něco s igelitovou fólií. A potom… potom jsem to radši zabalil a skončil.
(1069 hodnotících s průměrem 80 %).
Dlouho jsem se rozhodovala, jestli dám 3 nebo 4 hvězdy. Knížka byla sice čtivá, ale jak děj, tak postavy dost neuvěřitelné. Obzvlášť pachatel se mi tedy vůbec nezdál, že by byl schopen všechno naplánovat a provést tak, jak se to stalo. Navíc spoustu věcí člověk ví už z 1. dílu, který se odehrává až po tomto. Takže vlastně u spousty linek a situací víte, jak dopadnou. Což je fakt nuda. V 1. díle mi přišlo spojení Dánsko Švédsko fajn, ale tady už to bylo takové vynucené. U Oběti bez tváře jsem jásala, že mám další super sérii ke čtení, nicméně Devátý hrob ve mně vzbudil velké rozpaky. Určitě doporučím číst tento díl jako první, i když asi málokdo pročítá recenze ke 2. dílu, než začne číst ten 1. Já to taky neudělala, takže jsem si tohle doporučení taky nepřečetla. Bohužel.
Třetímu dílu šanci dám, ale už teď jsem skeptická.
Tato kniha by se dala přiřadit ke "klasickým" severským detektivkám.
Mě se líbila a vůbec se mi nezdálo chaotická, ani s velkým množstvím detektivů.
Klasická severská detektivka, ALE! Na mně tam bylo moc detektivů, moc obětí, všeho nějak moc, zbytečně složité, překombinované. Určitě dám autorovi ještě šanci, protože čtení plyne, ale doufám, že další díl bude srozumitelnější.
Pre mňa najhoršia kniha zo série. Musel som dať 2*. Všetci sú užasnutí z príbehu, hoci je tak nereálny. Hlavná postava pracujúca v upratovacej firme, má neuveriteľné schopnosti, ktorej by jej závidel aj superman. Navyše by potrebovala veľké finančné zdroje, aby mohla organizovať tieto vraždy.
Po Oběti bez tváře, přišlo pro mě zklamání a sérii Fabiana Riska jsem uložil k ledu. Snad za to může až příliš brutality a konec se mi vůbec nelíbil. Toť můj pocit. Někdo to může mít jinak, ale severské krimi se mi už začínají přejídat. Kam až jsou schopni zajít, aby upoutali naši pozornost? Přesedlal jsem teď na něco jiného a raději sáhnu po klasické detektivce se zajímavou zápletkou, např. od Michaeli Klevisové.
Tento díl byl tak moc překombinovaný, že jsem se v něm ztrácela až do úplného konce, který byl prostě a jednoduše špatný.
O proti prvnímu dílu to bylo slabé.
(SPOILER)
Na začátku knihy jsem se divila, z jakého důvodu má nižší hodnocení, než kniha první. Děj mě vtáhl mnohem rychleji a navíc už člověk znal hlavní aktéry, takže chápal jejich jednání. (Já si to naštěstí přečetla, takže jsem to věděla, ale opravdu zde chybělo upozornění na to, že děj se odehrává ještě před první knihou...)
Tak a teď to začne.
Dvě dějové linky, Dánsko a Švédsko mi začaly velmi rychle dělat ve čtení pořádný guláš. Vražedkyně zase uměla všechno, věděla všechno, stíhala všechno a ještě ke všemu měla asi sílu jako hora a neomezené finance na vše, co potřebovala k vraždění. To, že to bylo kvůli muži, se kterým vlastně ani nikdy nemluvila, tomu se nikdo nediví? Pak si prostě jednoduše uteče ze státu, protože Fabiana ani nenapadne to nikomu ohlásit a v poklidu si umře ve vykopaném hrobě.
Dále hlavní vyšetřovatel nechá zavraždit své dva kolegy a skoro i kolegyni v pokročilém stádiu těhotenství, která musela vzít otěže do svých rukou, protože Fabian měl zatmění?? Absolutně nechápu...
Nechutná scéna s vyvrcholením úchyla jen kvůli nastražení falešné stopy pro policii také naprosto zbytečná.
No byla tam toho hromada a ráda bych napsala, že si snad knihu budu muset přečíst znovu, abych třeba našla něco, čeho jsem si nevšimla, ale na to bych už opravdu neměla sílu. Pokud se tu najde někdo, kdo by se mnou děj probral, budu za to ráda, protože nesrovnalostí tam je spousta.
Nižší hodnocení nedávám hlavně z důvodu, že i přes to vše je kniha psaná velmi poutavě a nutí člověka louskat kapitolu za kapitolou. Dalším dílům šanci dám a to hlavně kvůli tomu, že už jsem si je všechny koupila :-D
V knihovně mám tuto sérii už delší dobu a dostala jsem se k ní až po přečtení severské série s detektivem Linnou. Bylo mi doporučeno číst jako první v pořadí právě tento díl. Ta brutalita vražd se mi úplně nelíbí, ale celý děj knihy a vlastně i závěr mi dávají smysl. Risk se mi osobně jako postava líbí, jen by mohl zlepšit ty chvilky, které tráví se svými dětmi :) Už teď vyhlížím další díl :)
No, musím říct, že po Oběti bez tváře je to velký propad. Do značné míry souhlasím s uživatelkou Etule a ještě bych tři body přidal:
5. Obrovské množství postav a jejich příběhů dělá ze čtení totální mišmaš.
6. Ve Stockholmu už asi nezbývá moc ulic, náměstí a mostů, jejichž krkolomné názvy nebyly v knize zmíněny.
7. Autor byl při psaní asi dost nadržený, jinak si nedovedu vysvětlit takové množství sexu na stránkách této knihy. Navíc, kdo je zvědavý na detailní popis výstřiku nějakého úchyla?
Celkově vzato mě tento díl dost zklamal. Ale protože to zklamání je dáno výrazně nadprůměrným prvním dílem, myslím že 4 hvězdičky budou tak akorát.
Druhá kniha ze série je vlastně prequel. Proč ne?
Bohužel nesedla tolik jako první a zatím mi přijde, že čím víc mrtvol, tím lépe. Bohužel ne vždy. Určitě půjdu i do dalších dílů, hlavně kvůli detailům a severu, ale zatím si úplně nejsem jistá, zda sérii dočtu.
Ze začátku bylo těžké orientovat se kdo je kdo a kde. Zbytečně komplikovaný a za vlasy hodně přitažený příběh. Nápad super ale nešťastně podáno. Plno nepochopitelných a nelogických věcí co nejen hrdinové dělali. Přijde mi to jako parodie nebo výsměch policii.
Ačkoli je uvedeno, že je to druhý příběh série detektiva F. Riska doporučuji číst jako první.
Obět bez tváře je jeho pokračováním. A právě Oběť se mi zdála mnohem zdařilejší. Nicméně kniha se čte velice dobře, příběh napínavý a chápu, že někdo může mít výhrady k vyvrcholení příběhu..
Výborný thriller. Skvěle vymyšlený příběh. Z počátku jsem se také těžko orientovala v postavách, ale pak si to sedlo. Určitě doporučuji.
(SPOILER)
Tahle kniha mě štvala v tolika ohledech, že vůbec nevím kde začít.... Bude tady dost spoilerů.
1. Další chlap, který o*uká ženskou, ale on vlastně nechtěl, ale když už na něm seděla, tak proč ne... Ehm, jako fakt? Jako asi se setkávám s "divnými" chlapy, ale fakt mi chcete tvrdit, že když nechce, tak se nedokáže ovládnout nebo ji ze sebe shodit ?
2. Proč jsou tady všichni tak strašně tupí? Bojím se tmy, něco divného se děje u mě doma, co udělám? Za a) prostě zdrhnu, když se kur*a dostanu ke vchodovým dveřím b) rozhodnu se postavit svému strachu v tu nejméně vhodnou dobu (odpovědi nechám na Vás). Neměla bych tam chodit sama je to riskantní, ale oni mi ostatní nebudou věřit, co udělám? Za a) prostě pojedu sama a všechno se to posere b) přesto zavolám kolegovi a prostě ho přesvědčím, že tam pojedeme
3. Ne že bych byla nějaký extra milovník dětí, nemám je a ani je nechci, ale jako nevím v šesti (nebo kolik té jejich dceři je) mi přijde že na to aby zůstávala doma sama (popř. s bratrem) přece jen malá. Takže ani otce roku, ani matku roku tady zrovna nemáme.
4. Co jako do prdele měl být ten konec? Proč jako nemohl ten úkon provést? Co mu v tom zabránilo? Nějaké trauma, nebo co se stalo? Žádné vysvětlení nedostaneme. (Původně jsem si myslela, že to mohlo být zmíněno v Oběti bez tváře, ale asi ne, když je to vlastně další díl). Víc to spoilerovat nebudu, ale tak strašně mě to naštvalo, že se do dalšího dílu pouštět nebudu.
Navíc jsem zjistila, že tohle by mělo být bráno jako první díl, což jsem nevěděla. Kdybych to ale četla jako první, tak už nic od autora číst nebudu. A protože jsem předchozí díl četla už před rokem, tak mi ani nedošlo, že tady má Fabian jiné kolegy. Kdybych si nepřečetla některé komentáře tady, tak to prostě nevím.
Jinak by kniha byla celkem i zajímavá. Takže případ asi ok, ale všechno ostatní kolem prostě ne.
(SPOILER)
Ne. Fabian Risk není detektiv podle mého gusta.
První polovinu knížky jsem byla nadšená. Atmosféra byla tak dokonale děsivá a jazyk tak dokonale čtivý. Za to taky dvě hvězdičky hodnocení. Atmosféra sice ne, ale jazyk zůstává stejně dobrý až do konce.
Postupně mi začalo čím dál tím víc věcí vadit. Zkorumpovaný šéf, nesnesitelná Riskova rodina, zjevné chyby policie, kvůli kterým docházelo k čím dál tím horším katastrofám, až k té úplně poslední, kde se mi Fabian Risk totálně zprotivil.
Když jsem se šla podívat sem na hodnocení, jestli je to ve mně, nebo je ta knížka fakt tak špatná, zjistila jsem, že jsem četla druhý díl, který ale dějově předchází prvnímu dílu (někdo tu má rád StarWars, nejspíš). Takže jsem na autora nezanevřela, ale ten první díl jsem si šla přečíst, protože jsem to pochopila tak, že tenhle musel zákonitě skončit špatně, aby byl důvod pro detektivovy noční můry a jeho přeložení "na venkov".
Bohužel, ani jednička mě teda nenadchla.
Po prvním díle Oběť bez tváře jsem zvolil Ahnhema druhý díl, abych viděl, zda i druhá kniha bude pro mne únosná jako první. No musím říci, že v první chvíli u Devátého hrobu jsem myslel, že autor zkusí soutěž s jinými autory, kdo napíše větší krvák. Začátek je dost drastický a musím přiznat, že mě potěšilo, že taková nebyla celá kniha. Ze začátku tedy jsem měl problém. Pak se objevily teorie Fabiana a Dunji, proč došlo k tolika vraždám a hlavně z jakého motivu a hle od druhé poloviny knihy autor velmi příjemně překvapil, protože se na světě objevily nové důkazy, které vraždy i jejich brutalitu stavěly do jiného světla. Ne tedy jen soutěž o větší krvák, ale důležitý motiv vražd. Nemám rád zbytečnou brutalitu, která tady místy byla, ale aby došlo k zvratu ve vyšetřování, musely se ty vraždy vlastně tak udát, aby zakrývaly prvotní mylný motiv. Takže jsem vlastně musel uznat, že ty vraždy a jejich provedení tam prostě tak musely být. No dívím se, že jsem to dal a mám z toho i radost, že jsem to dal a mám na pár dní potoků krve dost. Přesto autor pro mne vystavěl uvěřitelný příběh a i vysvětlení brutálních vražd mě přimělo na knihu pohlížet z lepšího světla. V knize bylo i mnoho dějových zvratů, což pro mne detektivku učinilo lidštější i osobní život Fabiana a Dunji mi byl sypmatickým zpestřením. Souhlasím s mými kamarádkami, které knihu četly a to jsou otrlé čtenářky, že kniha byla brutální a u mne také na míře únosnosti ze začátku. Devátý hrob je pro mne zatím nejostřejší knihou, co jsem četl. Nicméně celkově knihu hodnotím pěti hvězdami a i se mi líbila, podle toho, jakou zápletku autor vymyslel. Dokonce jsem si knihu i užíval. Devátý hrob předchází Oběti bez tváře. No budu pevně doufat, že další knihy autora už ostřejší alespoň nebudou a to je pak i dám. Celkově ale musím vyzdvihnout téma a motiv vražd, které z knihy pro mne učinilo velmi ostrou, ale inteligentní detektivku, za čož připisuji body Stefanu Ahnhemovi. Devátý hrob je o 100% ostřejší než Oběť bez tváře, tak doufám, že další díly se ostrostí přiblíží Oběti bez tváře. Děkuji. :-) Na druhou stranu se ne nadarmo říká severská krimi. Ano, knihu doporučuji a hodnotím pěti hvězdami.
Štítky knihy
švédská literatura severská krimi švédské detektivky
Autorovy další knížky
2017 | Oběť bez tváře |
2018 | Devátý hrob |
2019 | Osmnáct pod nulou |
2019 | Motiv X |
2020 | X způsobů smrti |
Parádně zpracovaný thriller s pomalu ale jistě se stupňujícím napětí. Zpočátku mi trochu vadilo, že děj se odehrává dvojmo a téměř totožně, protože tím pádem se do knihy navalilo množství postav a čas od času jsem si musel zalistovat zpět, abych se orientoval. Ale obě dějové linie se začaly postupně protínat, dějové napětí se stupňovalo a kniha si mě pořádně přitáhla. Vyvrcholení nemělo chybu a díky kapitole X se vše pěkně protnulo.