Devátý hrob
Stefan Ahnhem
Fabian Risk série
< 2. díl >
Dvě země v sevření strachu ze sériových vrahů… v pokračování temné severské krimisérie vydávané ve 27 zemích. Nejchladnějšího dne roku se švédský ministr spravedlnosti vydá do sněhové bouře – a zmizí beze stopy. Téže noci na opačné straně Baltu objeví dánská celebrita a televizní hvězda ve svém domě neznámého muže – a setkání s ním nepřežije. Řádí tu dva vrazi: jeden, chirurg, své oběti pečlivě rozpitvává; druhý, brutální lovec, se zaměřuje na ženy. Stockholmské a kodaňské policejní pátrání se k sobě brzy přiblíží. Vražedné běsnění však ještě zdaleka neskončilo.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2022 , KalibrOriginální název:
Den nionde graven, 2015
více info...
Přidat komentář
Hrozná slátanina dvou dějových rovin, nesympatičtí vyšetřovatelé, kteří se chovají nesmyslně, těhotná superhrdinka, která v sedmém měsíci s dvojčaty vyběhne sedm pater a doběhne autobus za dvě zastávky. O divném konci ani nemluvím. Co to jako mělo být?
Kniha "Devátý hrob" se sice uvádí jako 2. díl série Fabian Risk, ve skutečnosti je to však díl první. Kdo četl všechny knihy, zjistí, že po této následuje "Oběť bez tváře", ve které se zmiňují skutečnosti z "Devátého hrobu".
Jinak jsem byla mile překvapena, když mi Ježíšek "naježil" pod stromeček dvě knihy z této série. Myslela jsem si, že už mne severské detektivky nemohou moc překvapit, opak je však pravdou. Vždy když se začtu do takové knihy, kde není problém se potkat s brutálními a sériovými vrahy, kdy si koušu nehty napětím, tak se po odložení knížky rozhlédnu a oddechnu si, když si uvědomím, kde jsem. A pak si řeknu: "Tady je ale tak krásně..".
Takže shrnutí: Vy, kdo jste slabší nátury a máte velkou představivost, raději tuto literaturu vynechte a vezměte do ruky nějakou pohádku. :-)
Čtivě napsané, krátké kapitoly nutí číst dál, děj pěkně ubíhá. Vytkla bych osobní roviny jednotlivých hrdinů, hlavně u Riska toho bylo na můj vkus příliš. Kniha má ale neotřelého padoucha, to bylo hodně zajímavé. Konec byl strhující, i když tam bylo všeho moc.
Celou knihu totálně položilo posledních 100 stran. Ale popořadě - vůbec nerozumím tomu, proč je toto druhá kniha, dokonce jsem se několikrát během čtení ujišťovala, jestli skutečně nemá být první. Nemá. Dějově je ale postavená před první díl.
Příběh mi přišel poměrně zajímavý, hodně překvapivý, což není pravidlem (často na pachatele přijdu hodně rychle nebo mám aspoň podezření). Je to opět o velkém množství postav, zamotané mezi Švédsko a Dánsko, ale OK. Bohužel ten závěr je podle mě totální slátanina. Nedokážu si pomoct...
Upřímně, kdybych omylem nepřečetla 4. díl (Motiv X), jako první, tak bych asi s autorem skončila, ale čtvrtá kniha mi přišla dobrá, takže dám šanci ještě třetímu dílu a budu doufat v lepší zítřky. =)
Bohužel za mě autor opravdu nepochopen... Preskakovani v čase a v samotné knize i v ději, to je tedy dílo hodné.. Nevím ani čeho.. Už to vás tak odradí.. Připadáte si jako blbec s otázkou, co to sakra je. Postavy jsou ještě nesympatictejsi, než v prvním díle.. A to všechny! Policistka ve vysokém stupni těhotenství ve službě při honbě za spravedlnosti, je opravdu nad moje chápání. Dějové linky že Švédska a Dánska jsou matoucí, stejně jako z toho vycházejí existence dvou vyšetřovací týmu. Mnoho postav,mnoho jmen. Kapitoly o ničem, hrozná nuda. Kapitoly s únosy nebudi žádné emoce. Tohle všechno a jistě ještě mnohem více nelogicnosti, i dle starších komentářu, jsem zaznamenala jen na cca 60 stranách. Pak odloženo a nedocteno, stejně jako předchozí díl.
Ze začátku mi příběh přišel strašně zmatený a dost jsem se v něm ztrácela. Omylem jsem taky knihu Osmnáct pod nulou přečetla dříve než Devátý hrob, takže až teprve teď na konci této knihy jsem se dozvěděla souvislosti z knihy následující. Konec byl tedy strhující, proto nakonec pět hvězdiček.
Klady: prekvapive originalni kolekce komercne podejnych a modnich napadu v zanru ( nasili, sex, masove zlociny), zajimave reálie bohuzel provazene...
Zapory: dost chaba charakteriatika akteru, souhlas s nesympatickymi az odpuzujicimi ( zbytecne) profily "hrdinu" , ubohy sitkomovy styl "priskoku" v "deji" bez ladu a sladu ( ..prijemne kratke kapitoly..); nejvetsi des je ( opet a modni a komercni) navazovani deje nikoli klasicky " deus ex machina" coz jsme zvykli s usmevem klasickym autorum odpoustet ( tajemne jedy, fyzikalne nemozne akce) ale jakymsi " demens ex machina" kdy se momentalne akcni hrdina ( Risk, Dunja) propadne mentalne na trildtpu uroveň a namisto normalniho chovani (privolani pomoci, overeni faktu) zcela zblbne a dej se vraci kamsi zpet.
Hodne precenovane...
Trošku slabší než předchozí díl. Příběh mě tolik nechytl, ale čtivost se knize určitě nedá odepřít a v sérii budu pokračovat.
Velmi čtivé, ale je to mišmaš zločinů, násilí, vše ale vyřeší superman Fabian Risk. A aby to bylo spravedlivé, ženy tedy pozadu rozhodně nezaostávají.
Rozhodně slabší než díl předchozí. Chvílemi jsem se ztrácela v ději a hledala nit, které bych se mohla chytit a znovu zaplout do děje.
Fabianovi jsem samozřejmě držela palce, aby v práci došel do cíle, ale aby i doma vše dal do pořádku a se Sonje bylo vše zas jako kdysi.
Rozjezd v příjemném tempu, pěkně se to četlo. Jak se příběh rozvíjel, zrychlovalo se tempo, v jehož víru se občas dostávalo čtenáři některých poměrně podstatných informací jaksi jen tak mezi řečí (buď to, nebo jsem třetinu knihy prospala) a ve víru posledních událostí bohužel příběh pozbýval na uvěřitelnosti na úkor konspirace. Škoda, zpočátku to vypadalo na slušnou knihu.
Pozor, SPOILERY!!!
Jako první ze série jsem četla Osmnáct pod nulou, to se mi hodně líbilo, přestože jsem byla znechucená z Theodora.... a vlastně i z Fabiana a Sonji. V Devátém hrobě mé znechucení ještě vzrostlo, nejvíc sympatická je mi Dunja a její peripetie se Sleiznerem. Matoucí je i to, že události v DH předcházejí ději Oběti bez tváře. Ale když to už víte, je to celkem jedno. Jenže než mi to došlo, musela jsem se několikrát ujistit, že jsem neprohodila díly v sérii, a možná kvůli tomu jsem se ztrácela v postavách potencionálních vrahů. Za překombinovaný děj strhávám jednu hvězdu. Jinak dobrý a jdu na Motiv X :-)
Po Obětech bez tváře jsem čekala víc. Ale bohužel. Kniha se sice dobře četla a byla napínavá, ale bylo tam dost věcí těžko uvěřitelných. Risk je mi trochu nesympatický, ale to je asi cílem vytvořit ne úplně kladného poldu. Nesedí mi ani jeho žena a děti. Zkusím ještě další díl.
Prvni dil se mi libil vic, ctiva a napinava byla. Ale uz jsem rada, ze jsem ji docetla a vrhnu se na treti dil a doufam, ze bude pokracovat do budoucnosti a ne zpet. Tesim se na postavy z Obeti bez tvare. Postavy v Devatem hrobu ostatnich vysetrovatelu mi nejak nesedli.
Stefan Anhem opět nezklamal. Přečteno jedním dechem, některé pasáže byly malinko překombinované. Ale příběh až neuvěřitelně aktuální. Prodej lidských orgánů... Velmi zajímavé.
Štítky knihy
švédská literatura severská krimi švédské detektivky
Autorovy další knížky
2017 | Oběť bez tváře |
2018 | Devátý hrob |
2019 | Osmnáct pod nulou |
2019 | Motiv X |
2020 | X způsobů smrti |
Jak začít. Asi tím co mne provázelo celou touto knihou. A to je fakt, že je zde prohozené pořadí série. Vadilo mi to moc, protože jsem tím pádem z velké části věděla, jak tento příběh skončí. Máme zde dvě hlavní dějové linky. A protože se u obou z nich děj odehrává jenom velmi pozvolna, tak to trvá poměrně dlouho, než se skutečně začne něco dít. A když to začne být konečně strhující jízda, tak jsem ochuzena o napětí jak to vlastně celé skončí. A tak se nedostavil šok, který by se jinak dostavil. Z tohoto důvodu se mi tato kniha hodnotí velice těžko. Autor nemůže za to, že tady někdo špatně určil pořadí série, ani za to, že to nikdo ještě neopravil a už vůbec nemůže za to, že jsem si toho nevšimla, přestože na to spousta lidí upozorňuje. Pro mě pocitově 3 hvězdy, ale napsáno je to tak na 4. Audioknihu čte pan Pavel Soukup a k pomalejšímu tempu vyprávění se znamenitě hodí.