Dievča, ktoré sa hralo s ohňom
Stieg Larsson
Milénium / Millennium série
< 2. díl >
V druhej časti úspešnej trilógie Millennium (prvá časť Muži, ktorí nenávidia ženy) obvinia Lisbeth Salanderovú z trojitej vraždy. Stáva sa súčasťou kolotoča, ktorý siaha hlboko do jej temnej minulosti...
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2009 , Ikar (SK)Originální název:
Flickan som lekte med elden, 2006
více info...
Přidat komentář
Opět parádní čtení s opětovným přídavkem balastu. Když se děj konečně rozjede, vše se zbrzí spoustou nepodstatných příběhů okolo a vyjmenováváním reklamních značek. Velká škoda je použití zombie konce, přesto však mě série jako celek baví a třetí díl si přečtu.
První 100 stran jsem se musela nutit, abych knihu nehodila do police. Začala mě bavit, až když probíhal hon na vrahy obětí..Konec mě ale opravdu vytočil, přežít střelu do lopatky, kyčle a hlavy a ještě se potom vyhrabat ze zakopaného hrobu je blbost (ať už byla ráže jakákoli..). Ale příběh má i spoustu světlých okamžiků a některé zápletky jsou mistrné a nečekané..Zkuste, uvidíte..
Knihu by som rozdelil na dve pasáže - Prvá časť, trvajúca jednu štvrtinu "Žena, ktorá nakupuje panvice" v ktorej si k tomu 50 strán šponuje svoje prsia, ktoré akoby záhadou neboli vyrobené v IKEA. Druhá časť, trvajúca tri štvrtiny, bola už tým pravým pokračovaním prvého Milénia, ktoré som očakával od začiatku.(i keď niekedy to bolo skutočne pritiahnute za vlasy)
Na záver by sa patrilo poďakovať, podla mojich dojmov, sponzorovi knihy. Pretože Stieg Larsson, pod "záštitou firmy IKEA" vytvoril nadpriemernú detektvku.
Nemá cenu hodnotit jednotlivé díly, ale celou trilogii jako celek a stručně řečeno - geniální. Měl jsem trošku pochybnosti, myslel, že se toto dílo přeceňuje, ale přečetl jsem jedním dechem. Propracované, výborně vymyšlené postavy, strhující. Škoda jen, že pan spisovatel Larsson musel odejít tak brzy.
Myslím, že zbytečně roztahané, příběh fajn ale přišlo mi to zdlouhavé. Každopádně konec byl jedna velká jízda, i když si myslím, že přitažený za vlasy, co se týče Lisbeth.
Co mi ale opravdu lezlo na nervy, jsou věty typu - mám tě rád, začala ji mít ráda, uvědomil si, že ho má rád. .... těch tam bylo až moc. A taky by mě zajímalo, jestli se ve Švédsku jí i něco jiného než obložené chleby, případně chleby s paštikou... Lisbeth jako gurman občas dala i pizzu :-D
Občas zbytečně popisné na můj vkus.Nezajímá mě třeba co si Lisbeth koupí v Ikea a jak se to jmenuje ale samotný příběh není vůbec špatný.
Velmi dobré pokračování, byť ten příběh se taky rozjížděl trochu pomalu, podobně jako první díl. Ale pak kniha dostala spád a četla se velmi dobře. Zajímavé bylo, že se více věnovala pozadí Lisbeth, co se jí tehdy v dětství stalo, proč byla taková, jaká byla, nu, to všechno bylo velmi čtivé. Konec je neuzavřený, takže hurá na třetí díl.
Skvělé pokračovaní prvního dílu! Příběh neztratil ani trochu šťávy... škoda jen toho nerealistického závěru.
Nejlepší díl z celé trilogie a hlavní zásluhu na tom má Lisbeth. Bez ní by to byl průměr (alespoň pro mě:)).
Lepší než předchozí díl, a už ten byl velmi, velmi dobrý. Dívka, která si hrála s ohněm je přímo pekelně čtivá záležitost a ze všeho největší radost mám z toho, že se má milovaná Lisbeth Salanderová stala regulérní hlavní postavou. Jen ten konec bych si býval představoval uzavřenější, ale co se dá dělat, teď prostě musím začít číst třetí knihu. Jinak to nepůjde.
I přes zbytečný dvou set stránkový úvod jsem byl z druhého dílu Milénia nakonec nadšenější než z prvního. Důvodem je především to, že jsem vynechal čtení anotace, takže úmrtí jedné z hlavních postav mě doslova šokovalo. On je vůbec celý závěr románu naprosto strhující a jeho neskutečné gradaci nedokážu vytknout prakticky nic.
Takže za mě opět plusové body. Na rozdíl o jedničky se tentokrát nejedná o detektivku, ale klasickou kriminálku, takže se neopakuje vzorec vyšetřování. Na post hlavní postavy už zcela suverénně nastoupila Lisbeth, což mi jen vyhovovalo (možná jedna z nejlepších ženských postav v thrillerech vůbec), protože hrdina Mikael Blomkvist byl už od začátku nijaký. A tím, že Stieg Larsson zcela změnil formu zápletky, u mě stoupl v ceně. Mimoděk tak dokázal, že kromě spisovatele v sobě skrýval i vybíravého čtenáře.
(☆10/10) Opět se nedokážu úplně odprostit od srovnání s filmem, ale zatímco druhý film byl ve srovnání s prvním dílem série slabší, u knihy toto neplatí, což je nejspíše způsobobeno tím, že se ve knize vyskytuje spousta dějových linek a různých drobností, které pro filmové zpracování nejsou zrovna nejvděčnější. Tím film ztrácí, ale u knihy je to přesně naopak - konečně se více zaměřuje právě na Lisbeth a události, které vedly k jejímu poručnictví. Rozjezd je opět lehce pomalejší (a celkem trvá, než se děj dostane k událostem popisovaných na obálce, kterou mimochodem považuji za zbytečně spoileroidní), ale postupně je příběh napínavější a napínavější. Zatímco v Mužích, kteří nenávidí ženy nastal vrchol knihy už poměrně brzy před koncem a v posledních stranách se pak děj pomalu uzavíral, tak zde děj graduje až do posledních stránek, kde ne úplně ukončeně skončí, takže další díl je naprostou nutností. Jediné, co musím vytknout, je právě onen konec, protože mám lehčí pochybnosti o tom, zda je něco takového vůbec fyzicky možné, takže se tu objevuje myšlenka, zda to autor přece jen nepřehnal. Ale co naplat, kniha je to jinak výborná a tak jí tento "prohřešek" odpouštím. (03. 11. 2013)
Druhá kniha z této trilogie mě na prvních za prvních pár stran nezaujala jako první díl, po několika stranách jsem se však opět vtáhla do děje. Larsson opravdu umí natáhnout děj, možná to je to, co mě na tom baví. Člověk otáčí stránku za stránkou, aby zjistil, kdy už se konečně něco stane, ale ono furt nic a nic a pak najednou bum, jen tak mezi řádky to tam vpadne. Hlavní zápletka byla cca po 260 stranách, ve své podstatě předchozí stránky nic tak zajímavého neobsahovaly. Nedá se však upřít smysl pro detail a popis nejrůznějšího nábytku z IKEA aj. Někomu to možná přijde zbytečné, popravdě řečeno - člověk si pak docela realisticky poskládá představivost. :) Zápletka vcelku zajímavá, kdo je Zala mě překvapilo. Díl, který se zabývá životem Lisbeth. Dozvíme se zde to, co formovalo její dnešní pohled na svět a zejména to, proč je žena, která nenávidí muže (tedy lépe řečeno ty "bad guys"). V tomto díle dokáže nevědomky dostat do problémů i tu hrstku lidí, které zná a kteří "neznají" jí. Mírně mě zarazilo, že byli vyšetřováni všichni okolo, pouze nikdo nehledal její sestru, jak ti policajti mohli vědět, že se nestýkají. :) V celém příběhu sem tam najdeme záblesky z filmu Superhrdinové nebo alespoň něco z filmů, kde se vyskytuje Jackie Chan nebo Schwarzeneger, někdy trošku přehnané, přesto to ten děj obzvláštní. Líbí se mi dvojsmyslnost názvu, který se vztahuje jak k historii Lisbeth, tak k současnosti děje. Zároveň se mi líbil ten nápad s rovnicemi. :) Po hlavní zápletce jsem jela stránku po stránce a s každým otočením jsem čekala, co přijede. Larsson umí svoje příběhy natáhnout cca na 600 stran, které reálně stačí vmáčknou tak do 300 stran, přesto bychom tam neustále našli dost "omáčky". Popravdě řečeno, to je asi to, co mě na něm baví - ten smysl pro reálný popis kdejaké blbosti a pak v jedné nebo dvou větách jen tak bokem hodí něco podstatného a pak to někdy o dalších 150 stránek rozvine.Hezké počtení :)
Z celé série je to nejslabší díl, ale přesto se nemůžete odrhnout, prostě musíte vědět kam se to bude ubírat a jak to vlastně dopadne. A třetí díl rozhodně stojí za to, tento přelouskat.
- komentář obsahuje spoilery -
Z druhého dílu Milénia mám poněkud smíšené pocity.
První polovina knížky pro mě byla zklamáním. Začátek mi přišel zbytečný, poměrně obsáhlá část o něčem, co vůbec nesouviselo s hlavním příběhem.. mělo to asi poukázat na Lisbethinu nenávist k mužům, kteří nenávidí ženy, ale přišlo mi to zkrátka zbytečné. Vývoj hlavního příběhu na mě pak působil až nepřirozeně náhodně - Mikaelovo a Lisbethino setkání ve 3 hodiny ráno, Lisbeth naštívila Daga a Miu zrovna ve chvíli, kdy tam jel Mikael, Lisbeth náhodou narazila na Bjurmana, když měl schůzi s blonďarým obrem... Bylo tu dle mého názoru až moc náhod, které příběh utvářely hrozně uměle.
Druhá část knihy to však vylepšila, po hlavním zlomu se mi líbilo, že pořád a pořád nepřicházela kapitola z Lisbethina pohledu, to čtenáře donutí číst a číst. Závěr se mi líbil, ale Lisbethino "vstaní z mrtvých" mi přišlo trošku moc - se třemi kulkami v těle (z toho jedna v lebce) a ještě se dokázala sama vyhrabat ze země a napadnout jiného člověka? No, nevím.
Nakonec se mi líbil trochu otevřený konec, který mě donutil sáhnout po dalším dílu.
Suprove cteni jednim dechem. Sice se mi prvni dil libil vic, ale tenhle je taky skvely. Vrele doporucuji vsem.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány zfilmováno hackeři psychické problémy mezilidské vztahy krimi psychologické thrillery švédské detektivky dobro a zlo světová literatura napětí a spádAutorovy další knížky
2008 | Muži, kteří nenávidí ženy |
2009 | Dívka, která si hrála s ohněm |
2010 | Dívka, která kopla do vosího hnízda |
2010 | Milénium 1–3 (box) |
Kniha se prvních 150 stran rozjíždí a nutila mě přemýšlet, jestli se děj vůbec někdy rozjede.. Množství vedlejších postav opět stoupá a s nimi vedlejší dějové linie, které se samozřejmě na konci všechny spojí v jedno. Dějová linie je víc nereálná než v prvním díle. Přesto všechno je kniha psaná čtivým stylem a i když místy nudí, stránky letí jedna za druhou .. přemýšlím, zda číst třetí díl? Mám ho doma, takže asi ano, ale kvality prvního dílu už od něj nečekám.