Dlouhý, Široký a Krátkozraký
Zdeněk Svěrák , Ladislav Smoljak
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/210805/bmid_dlouhy-siroky-a-kratkozraky-Gd5-210805.jpeg
5
356
356
Divadlo Járy Cimrmana série
< 7. díl >
Stejně jako většina ostatních her Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí – odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část hry tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu – byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta – princezna Zlatovláska – má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče – zlý princ Drsoň, který se chystá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.... celý text
Přidat komentář
Cimrmanův pohádkový štych je svým způsobem proti některým dalším jeho hrám, dosti nezajímavý. Rozumějte, je strašně zábavný a já dodnes na každém rohu kladu otázku – jsou jelení opravdu dobří vychovatelé pro naše děti? Přeci je to ale jenom strašně povedená parodie, nikterak více zajímavý počin. Snad odvaha na konci hry, kdy Drsoň zjišťuje, že zpovzdálí sledovat vlastně není taky tak špatné, ta je v rámci celkového díla dost unikátní a stále mě ohromuje. Jinak je to prostě strašně dobrá komedie.
Nacvičujeme a zkoušíme, vystoupení se blíží. Jako přímý účastník v technickém zázemí jsem přečetl a viděl z bezprostřední blízkosti x-krát, přesto jsem ani jednou Dlouhého a Širokého neobjevil (kdepak asi jsou, kampak se ti čerchmanti schovali...). Místo nich je tu ale spousta dalších pohádkových postav, a hlavně ten svébytný cimrmanovský humor, co je tu s námi už nejspíš od příchodu praotce Čecha a jeho družiny. (On trpaslík je dobrý plavec, ale nevydrží. A já mu ještě ten kbelík potřu zevnitř špekem, takže on se nemá kde chytit, pořád mu to klouže, ty ručičky se mu smekají, on už nemůže, začne volat: Pomoc! a teď ti ostatní se seběhnou, vylezou honem nahoru, taky tam spadnou a já jich pak ráno vytáhnu takových šest, i pět.)
100 % (zatím už 321 hodnocení s průměrem 95 %).
„Já bych zase chtěla mít
zlatý vlas,
malou nožku
útlý pas
a ňádra dmoucí“
Dlouhý, Široký a Krátkozraký - pohádka, která u dětí propadla.
Nebudu už snad psát, že kdykoliv se na scéně objevuje Miloň Čepelka, získává atmosféra novou formu geniality. V tomto případě se jedná o dvojnásobnou dávku. Jeho dvojrole bratrů Jasoň vs. Drsoň je prostě perfektní. V tu chvíli je vám úplně jedno, zda princezna Zlatovláska bude plešatá a mít vousy nebo útlý pas a ňádra dmoucí. Když se Jasoň a Drsoň do sebe pustí tak i Koloděj se počůrá....se zhroutí.
Citát. A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci.
Komentář k semináři Cimrmanova cesta za Českou pohádkou si můžete přečíst zde:
https://www.databazeknih.cz/povidky/dlouhy-siroky-a-kratkozraky-79800
Vyžádalo si to svůj čas, ale nakonec jsem i já ,,Cimrmanům“ propadla! Vidět jejich hry na jevišti je samozřejmě bezkonkurenční, ale přečíst si nějakou ,,v pohodlí domova“ je taky fajn. K jejich humoru jsem si hledala cestu a nemusí bavit každého, pokud ale chcete přečíst občas i nějaké to drama, myslím, že Jára Cimrman a spol. si tu šanci určitě zaslouží.
Dlouhý, Široký a Krátkozraký - pohádka, která u dětí propadla.. ale mě ohromně bavila! Nasmála jsem se u semináře i samotné hry, opravdu povedený kousek!
Bystrozraký: "Chybí vám moji dva společníci. Dlouhý a Široký. Říkáte si jistě: Kdepak asi jsou? Kampak se nám ti čerchmanti schovali? Neschovali se, děti. Umřeli."
Tuto hru jsme si doma pouštěli na gramofonové desce k nedělnímu obědu, zamiloval jsem se a přečíst si i scénář byla dobrá zkušenost.
"Berte si, co hrdlo ráčí." "Já bych si s dovolením vzal." "Já bych si s dovolením také vzal."
Opět skvělá hra.
Tohle je naprosto boží, geniální a nadčasové. Milovala jsem to už jako holka a milují to i moje děti. To se nedá nemilovat.
Další z úžasných cimrmanovských her, která je tentokrát zaměřená pohádkově na zlomení prokletí princezny Zlatovlásky princem Jasoněm, kterému pomáhá jeden z nejslavnějších postav Bystrozraký, který bohužel lety zestárnul a proto
Jsem váš starý dobrý známý Dlouhý,Široký a Bystrozraký.Pravda
chybí vám asi moji dva společníci Dlouhý a Široký,říkáte si
jistě: kdepak asi jsou, kampak se ti čerchmanti schovali ..... Neschovali se děti-umřeli
Tahle hra je opět naprosto skvělá, stejně jako všechny hry Svěráka a Smoljaka.
Tato hra má u mě zvláštní místo, protože byla první, kterou jsem znala. Srdeční záležitost.
První knížka od těchto autorů, kterou jsem kdy četla. Není to asi můj styl humoru. Bohužel.
Skvělý příklad české moderní pohádky. Nezapomenutelný Čepelka jako princové Jasoň a Drsoň. Nejlepší hlášky:
"Cimrmanovy pohádky: Jak chudák ještě do větší nouze přišel, O třinácti tchyních, Kašpárkův hrobeček."
"Dotýkám se tě, princezno, poprvé..."
"Kdo jsi?" - "Jsem osel, princezno!"
"Berte si, co hrdlo ráčí." - "Já bych si s dovolením také vzal."...
Opět mistrné dílo DJC s nezapomenutelnými hláškami jako: "A toto bola naozaj pekna akcia", "Asi si děti říkáte, kde mám dva své druhy? Kampak se asi, ti čerchmanti poděli? Nikam se nepoděli děti, umřeli". Nicméně oproti ostatním hrám nezapomenutelného českého génia Járy Cimrmana se mi tato zdá poněkud méně vyvážená, neboť velmi silné pasáže, jako návštěva Děda Vševěda, se zde střídají s těmi slabšími, jako kupř. souboj s obrem Kolodějem a celkově není z mého subjektivního pohledu tak "prošpikovaná" humorem jako ostatní Cimrmanova díla. Pořád se však jedná o nesmírně kvalitní hru, která dokáže rozesmát takřka za jakékoliv situace a určitě si nezaslouží méně než 80%
Jak zde níže píše woodward : pět hvězd, více to nejde. Nejdříve jsem tento skvost slyšel se svými "kdysi" předpubertálními dětmi na LP. Ta se stala velice rychle šumivou, chrochtající, přenoska přeskakovala... však to znáte. No a pak ve strašnickém divadle. Výhodou tohoto představení bylo, že jsme si ihned dosadili vše potřebné, co jsme z elpíčka nepochopili. Už ten vstup Krátkozrakého: "Jistě se divíte, milé děti, kam nám ti čerchmanti z pohádky zmizeli, že ? Zemřeli, milé děti...." A pak rychlý sled vstupů a odchodů Jasoně a Drsoně. A přeměna Zlatovlásky v ženu, a... a....a ? Bylo by toho mnoho. Mám nesplnitelné přání . Zajít do Divadla JdC třeba s Karlem Jaromírem Erbenem (nebo s jinými "pohádkáři" XIX.století) . Už je vidím, jak rudnou, dusí se smíchy, možná někdo i spadne z křesla ! Teprve nedávno jsem se dozvěděl, že den 21.června jest slaven jako Mezinárodní den trpaslíků !!! Ihned jsem si dal závazek, že jej budu v ž d y poctivě slavit.
Ono to zase jinak vzato, tak moc ke slavení není, že ano ?
"Zítra tomu bude rok, co jsem opustil otcovský sakra dům..."
To je prostě nádhera. Zase jeden z kusů, které vrostly do lidové slovesnosti...
"Tak se vzájemně osolte..."
"Dotýkám se tě, princezno, poprvé..."
"...a on dupat nepřestal, a dupal, dupal stále dál.
Pořád. Neřád."
"Někdy jich chytím šest, i pět..."
"...mám zakletou dceru..." "Tohle chcete rýmovat?" "Už to mám! Byla krásná v každém směru. A teď je bledá jako smrt." "A jsme tam, kde jsme byli..."
A hledání vyřezané pecky: "Á, tady to je. ... Ne, to je jen nějaké svinstvo..."
Myslíte že jste z pohádek vyrostli, tady je jasný důkaz že pohádky dokážou být zajímavý i v dospělosti. Není co dodat, stačí jen najít správného autora.