Švestka
Ladislav Smoljak , Zdeněk Svěrák , Jára Cimrman
Divadlo Járy Cimrmana série
< 14. díl >
Čtrnáctý svazek ze souborného vydání seminářů a her Divadla Járy Cimrmana, jak je vydává nakladatelství Paseka, obsahuje divadelní hru Švestka. Úvodní seminář na téma Cimrmanův krokový defekt, Železniční stomatolog a jiné připravil dr. Brukner. Jevištní sklerotikon Švestka pojednává o dvou vechtrech a dalších pracovnících železnice, kteří vedou spor o to, komu z nich vlastně patří její plody.... celý text
Přidat komentář
Švestka patří asi mezi mé oblíbence, co se týče Járy Cimrmana. Můj přítel mi jí tenkrát ukazoval jako divadelní hru a já se zamilovala. Tak asi nebylo divu, že jsem se jí rozhodla i přečíst....
Švestka je snad nejméně vtipnou Cimrmanovou hrou. Rozumějte dobře, to neznačí, že není zábavná. Jen není vtipná. Kde črtám dělící čáru? Jde mi o to, jestli se u sledování hlasitě řehtám, nebo jenom radostně usmívám. A u této hry se člověk usmívá neustále. Samozřejmě je na ní, jak postupně zraje, něco podobně mrazivého, jako na loučení Smoljaka na záznamu, či Svěráka v divadle, v roli Smrťáka ve Vizionáři. Člověku je z toho tak nějak tísnivo.
Podtitul sklerotikon je vzat velice doslovně a snahou o prozkoumání tohoto fenoménu jde hra poměrně daleko, blíží se skoro povídkovému stylu Sapkowského, jen je v tom méně násilná. Vše začíná už v semináři, popisem ubývajících autorových tvůrčích schopností, či otevřeným vysloveném (ve scénáři), že humor je poněkud roztěkaný a humor nemá takovou brizanci jako zamlada. O to působivější toto prohlášení je, že je svěřeno do úst profesora Smoljaka v jeho proslovu o stařeckých neduzích. Ta je sama o sobě naprosto legendární a fantastická.
Hra sama zkrátka nenabízí přílišné množství silných komických scén. Ona je vtipná spíše roztáhle, po celou dobu, opatrně. Jistě, je to kompenzováno některými šrapnely, typu Pulcovo "Já vůl!", "Ty taky drž hubu, laskavě!", či Motyčkovo "Poblil jsem se!".
Stáří hry je patrné i z jejích konzervativních, ovšem očividně parodických, rysů. Stojíte tu jak dva buzeranti a sufražetka hovořící o poživačných samcích. Někdo by se mohl cítit skoro uražen, byla by to ale podle mě chyba. Důležité je uvědomit si, z koho a čeho si dělí hra srandu. Z mužů. Převážně starých mužů, ale Patka taky není zrovna výhra, co si budeme. Kdybych měl být úplně jasný – hra si podle mě dělá srandu z typu "Václav Klaus".
Dohromady chápu, že toto drama může být hodnoceno snad méně příznivě, než jiné hry Mistra da Cimrmana. Ono to je ale zkrátka tím, že ta hra je trochu jiná. Já si ale nemyslím, že by musela být horší. Třebaže jiná, stále je totiž skvělá.
Jak mám Cimrmana ráda, tahle hra mi bohužel nikdy moc nesedla. Přednášky mne baví, mají vtip, ale ta hra sama o sobě pro mne postrádá nějakou nosnou myšlenku. Slov mnoho, ale pointa nějak chybí, resp. mi přijde poněkud slabá. A je mi to líto, protože práce DJC si velmi vážím a hry Smoljaka/Svěráka mne provázejí od dětství. Téma stáří a zapomětlivosti, kolem něhož se točí děj, je pro mne skvěle zachyceno hlavně v těch přednáškách. Ale v té hře samotné to pro mne bylo pohřbené v nánosu košatých replik. Asi to měl být záměr, odbíhání od tématu, které se tu ve hře objevuje je zmíněno i v jedné z přednášek. Ale mně to asi prostě nesedlo, no...
Hodnocení dávám bohužel jen průměrné.
Všechno mám.
Lana, kladky,
háky, skoby, cepín.
A mám to i v čem vodvízt.
(Invalidní vozík s přívěsem)
Švestka: Jevištní sklerotikon
Švestka je opravdu perfektní dvadelní hra u které se každý pobaví. Ti starší si připomenou, když jim ještě sloužila paměť a mladší zjistí, co je čeká ve stáří. A rozhodně to nebude žebřík. Je to vlastně velmi smutná hra u které se od srdce zasmějete. Musím vyzvednou perfektní výkon Jana Kašpara v roli Sváti Pulce, horolezce, který dostal chuť na přepálené švestky a v neposlední řadě i výkon Přemysla Hájka, který stále zapomíná, proč na železniční stanici na znamení, která se jmenuje Středoplky, vůbec vystoupil. Vystoupil tam i Nastoupil a jeho haranti, ale to je jiný příběh...skoro.
Komentář k semináři, který předchází hru Švestka, najdete zde:
https://www.databazeknih.cz/povidky/svestka-79794
Citát: Já tě klidně pustím, Jenny, ale pak to bude horší.
Pravda, České nebe mě bavilo o chlub víc, ale i tak jsem se úžasně bavila a smála se nahlas.
Nejen ajnzboňáci ocení Švestku, i když pro ně je to povinné dílo. Pro mě je to jedno z nej Cimrmanů.
Jednoaktová hra, která měla své vtipné scény ... ale jiné hry mě bavily daleko více ...
Jedině Jára Cimrman (Svěrák a Smoljak) mohli napsat hru o tom, jak staří dědci chtějí obrat švestku. Nezapomenutelný Smoljak jako Hájek. Nejlepší hlášky:
"Dovolíte, abych vám potřásl pravicí?!"
„Vystoupil Nastoupil.“
"Milý Kamile, předem mého telegramu přijmi srdečný pozdrav ze sousední stanice. Jinýmu bych žebřík půjčil, ale Hájkovi naser!"
„Poživační samci...tak hezky už mi dlouho nikdo neřekl.“
„Koš se plní lanem.“
„Lana, cepíny, závory,...závory!!!“
Opět skvělá hra. Neschopnost udržet myšlenku a neschopnost myšlenku opustit, hlášky jako "Poživační samci...tak hezky mi už dlouho nikdy neřekl" a další brilantní perly, kterými je hra přímo prošpikována jen ukazují genialitu jejích autorů, stejně jako v případě ostatních her DJC.
Jeden z nejlepších seminářů, zejména ten referát od pana Smoljaka: Dva stařecké neduhy: jde o dvě vady komplementárně spojené. Neschopnost udržet myšlenku a naopak myšlenku opustit. Joj ! Připomeňme si naše "poblitiky" - nejsou staří, ale ty jejich myšlenky, pokud neudrží myšlenku - budiž. Ovšem hrůzné je, když své t.zv. "myšlenky" nedovedou opustit.
A pak vlastní hra. Čtenáři této útlé Knížečky jsou ochuzeni o vizuální dojem z výkonu herce, který hraje 3-roli (Emilku Najbrtovou, služku-Jenny Suk,sufražetku a Andulku Šafářovou-venkovanku). Pokud to hraje pan Brukner (pana Čepelku jsem zatím v této roli neviděl) , měl by být poctěn (národní umělce zrušili, cena Thálie nic není), což takhle zavést "Zlaté rouno Járy da Cimrmana" ? V Osvobozeném divadle V+W dle Jana Wericha při "forbíně" jedna dáma (samozřejmě za asistence diváka-porodníka) přivedla na svět děťátko. Povídá se (mám to z 2.ruky), že při výstupu p.Bruknera došlo k témuž. Ale znáte to, možná, že jde o t.zv. JPP (Jedna paní povídala). Pánové S+S namíchali před Českým nebem úžasný aperitiv !
Cimrmana mám více naposlouchaného než přečteného. V rodině a mezi známými se běžně častujeme hláškami z her i seminářů. Švestka jich obsahuje jako tradičně mnoho.
„Lana, cepíny, závory, ... závory!!!“
„Koš se plní lanem.“
„Vystoupil Nastoupil...“
„Poživační samci... tak hezky už mi dlouho nikdo neřekl.“
Konečně jsem dozrál do věku, kdy plně chápu hodnotné monology z přednášek právě této hry ( například profesor Zdeněk Nejedlý) a propracovanost samotné hry. (Například o hře Louny, Ohře Louny - setrvalý stav...). Jsem rád, že už jsem začínající sklerotik a hra mi ukázala směr, kam směřuji a ještě se tomu směji!
Stejně jako při sledování divadelní hry jsem se i při čtení skvěle bavila. Jedna z mých nejoblíbenějších cimrmanovských her. :)
Tato hra měla být tou poslední. Neštěstí nebyla, ale kdyby ano, tak by to bylo krásné rozloučení. Hra je skvělá a jedna z mých opravdu oblíbených. Zasloužené nejvyšší hodnocení.
Hru jsem viděla zdramatizovanou pouze jednou, ale mám na ni výborné vzpomínky. Vím, že není ze všech cimrmanovin tou nejznámější, ale mou z nejoblíbenějších. Úžasné "Písně s dentální" tematikou např.
Ty Cimrmanovi hry mají tendenci být stále lepší a lepší. Švestka byla pro mě dost zajímavou hrou. Ať už téma zubů či podávání rukou a potom její nespuštění. Potom se nám do toho míchají ženy a turistická značka, že nějaké očesání Švestky na chvíli upadne v zapomnění.