Dívka, která spadla z nebe
Simon Mawer
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134320/bmid_divka-ktera-spadla-z-nebe-EYs-134320.png
4
916
916
Marian Sutrová série
1. díl >
Marian Sutro je napůl Angličanka, napůl Francouzka. Ve třetím roce druhé světové války ji mimo jiné právě pro její perfektní znalost francouzštiny naverbuje francouzská sekce britských zvláštních jednotek a Marian se začne připravovat na výsadek v okupované Francii. Během náročného výcviku se naučí zacházet se zbraněmi, výbušninami a vysílačkami, snášet fyzickou zátěž i drsné metody výslechu, skákat padákem a pohybovat se v utajení v zemi, kde stejně nebezpeční jako okupanti mohou být kolaboranti nebo zdánliví spojenci. Její mise ve Francii má ale kromě podpory domácího odporu ještě jedno, velmi speciální poslání: přesvědčit mladého fyzika Clémenta, jehož výzkum by spojenci rádi využili v nevypsaném závodu o zkonstruování atomové bomby, aby opustil svou zemi a odletěl do Anglie. Skutečnost, že ji s Clémentem pojí citové pouto z dob společného dospívání, může Marian pomoci - anebo jí úkol hodně zkomplikovat.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , Kniha ZlínOriginální název:
The Girl Who Fell From the Sky, 2012
více info...
Přidat komentář
Po Skleněném pokoji moje druhá kniha od Simona Mawera, opět skvělá. Líbí se mi, jak autor vezme jednu skutečnost (zde konkrétně 39 vycvičených mladých špionek nasazených ve Francii) a vymyslí k tomu poutavý příběh, který se navíc klidně mohl přihodit.
"Jde mi víc o zachycení atmosféry než o fakta, předem nedělám výzkum, představím si, jak chci, aby se to celé stalo, a pak si ověřím, že to bylo možné." S. Mawer
" ...fascinovalo mě, jak devatenáctileté dívky dokázaly zvládnout náročný trénink, výcvik agentky se zbraněmi a se vším, co k tomu patří. Včetně zabíjení lidí. A kolem byli samí muži, muži vojáci. O tom jsem chtěl napsat." S. Mawer
Četla jsem už před lety, když kniha vyšla, ale protože mám špionážní romány ráda, využila jsem tentokrát možnosti poslechu. A taky pro oživení, protože na mě tentokrát čeká i 2. díl. Na knize oceňuji plynule stupňující se napětí. Pomalý start a ze začátku pomalu ubíhající děj vám nijak nenaznačuje, jak strhující finále máte očekávat.
Příběh jsem si užila i podruhé, i když Kavky od Kenna Folletta přece jen stojí na vyšším stupínku. Vzhledem k hodnocení a doporučení mých oblíbených uživatelů se ještě chystám na Alicinu síť, tak uvidím zda pořadím zamíchá.
Vůbec nevím, co o knize napsat.
Autor si vybral zajímavé téma a to nám vyprávěl až snovým jazykem.
Líbilo se mi, že Marian člověk viděl do hlavy. Pasáže, kde čtenář četl, co si Marian myslí, co cítí, jak se cítí a z čeho má vztek, nebo až umrtvující strach patřili k tomu nejlepšímu z knihy. Škoda, že co nadělil autor jí, o to ubral u dalších postav.
Na válečný román bylo v příběhu málo nějakých zásadnějších situací, či zvratů.
Na druhou stranu to bylo vlastně to, čím se pro mě kniha odlišovala. Snovost hrdinky reagující na kontr války. A konečně vystřízlivění a Marianina snaha až zarputile stát aktivně na té správné straně a burcovat ty, co myslí, že se jich válka netýká.
I přes to, že kniha se mi četla dobře, tak tenhle koktejl snů, poetiky a válečné reality mě ale nezasáhl tolik, abych dal plný počet.
Za mě lepší tři hvězdy.
Skvěle zpracované historické téma, od knihy se mi nedařilo odlepit. Dočteno na jeden zátah.
Moje první kniha od autora a nesáhla jsem vedla. Období válečné Francie je dechberoucí a děsivé zároveň. Marian mi byla velmi sympatická a celkově se mi líbilo vykreslení postav. Děj plynul přirozeně a extrémně poutavě, často jsem se přistihla, že prožívám s hrdinkou podobné emoce a tají se mi dech, což se mi dlouho u žádné knihy nestalo. Je skvělé, že autor nic nepřikrášloval a nechal dobu, čas i vztahy, tak surové, jak tehdy byli.
Válečná Francie je mi svým způsobem blízká, takže tohle téma mě bavilo hodně. Už dlouho se mi nestalo, že by se mi něco četlo tak dobře. Dokonce jsem se přistihl, že jsem si přál, abych v noci nemohl spát, protože pak přece můžu pokračovat v četbě. Škoda jen toho rychlého konce. Ach jo, Marian Sutro! Potřebuji vědět, co se stalo potom! Provazochodkyně čeká :)
Moc čtivé, děj plyne bez vytáček až k nemilosrdnému závěru. Marie, Alice nebo Anne Marie? Naivka z Londýna nebo francouzská studentka s výcvikem agenta? Clement nebo Benoit? Bezpečí nebo smrt? Odpovědi se nedozvíme, aspoň ne v 1. dílu série. Perfektně odvyprávěno a citace str. 245: "Znovu vyšle svou volací značku. Živě vidí, jak se antény otáčejí, jak naslouchají, jak se jako draví netopýři snaží zachytit ve večerním vzduchu ten nový zvuk, píseň nočního ptáka, který se bojí, že ho odhalí a chytí, ale zoufale potřebuje být slyšen."
Je to moje druhá kniha autora, který má svůj způsob vyprávění pro mě velmi sympatický. Kromě dobré koncepce se mi líbí i to co je v příběhu nevyřčeno a čtenář o tom může uvažovat, přičemž ani nemluvím o otevřeném konci, jako v Mendelovu trpaslíkovi, kdy na konci nechá velký otazník v místě, kde by jiný autor pokračoval.
Hvězda dolů za ultra rychlý závěr. Šlo to trochu pomaleji, abychom se stačili připravit a začít se těšit na pokračování. Jinak se kniha skvěle četla a uteklo to na můj vkus až moc rychle. Rovnou jsem se vrhla na druhý díl ...
Velmi poutavě napsaná kniha. Opravdu se čte jedním dechem. Bohužel ve výsledku přichází určité zklamání. Tohle téma by si určitě zasloužilo hlubšího záběru především do psychologie postav. Takhle to jen klouže po povrchu a vlastně se s hrdinkou pořádně zžít nedokážete. Škoda.
Velmi poutavé a dechberoucí čtení. Knihu jsem přečetla jedním dechem. Všechny postavy jsou velmi sympatické. Konec byl hodně utnutý. Neštěstí je druhý díl, který si můžu přečíst.
Řemeslně vycizelovaný současný román z druhé světové války. Už samotné rozdělení do dvou částí odehrávajících se v odlišných prostředích, ale se stejnými postavami, je zárukou udržení pozornosti čtenáře. Ve chvíli, kdy se nabažíte výcviku ve Velké Británii, dopadnete s padákem do temna okupované Francie, abyste se zúčastnili několika operací s výsadkáři, z nichž ta hlavní vězí jen na vašich bedrech. Simon Mawer má po celou dobu děj pod kontrolou. Když už se mu začíná příliš rozjíždět, vloží další informace dokreslující charakteristiku nebo minulost hlavní postavy Marian Sutrové, aby jej trochu přibrzdil. Vygraduje tím napětí, ale zároveň čtenáře nenudí, protože Marian Sutrová je od prvních řádků sympatická postava se zajímavým dosavadním životem. Toto je ještě Mawer, který tepe od začátku do konce v podobném rytmu. Oproti tomu děj pozdějšího Skleněného pokoje mi přišel nevyvážený – v první polovině příjemný rozjezd, v druhé výrazné dějové, až zkratkovitě působící, zrychlení, jako kdyby autor neměl dost času na dopsání. Na závěr bych ještě u Dívky, která spadla z nebe vyzdvihl atmosféru - všudypřítomný strach v městě ovládaném okupanty - to se Mawerovi hodně povedlo.
Vyslechnuto jako audiokniha. Výborná interpretace Lucie Pernetové.
Neměla jsem žádná očekávání a byla jsem příjemně překvapena. Příběh byl zajímavý, neměla jsem tušení, jak se vyvine v další kapitole, což mě velmi bavilo. Hrdinka mi přirostla k srdci, mladá holka, která se ještě trochu hledá a najednou musí řešit situace, které jsou oříškem i pro vyzrálejší osobnosti.
Zajímavý byl výcvik i to, jak se potom lišila realita.
Možná trochu více "ženský" než bylo nezbytné, ale proč ne.
Zkusím další díl.
Audiokniha. Vyslechnuto na služební cestě po Francii v autě počas polykání nekonečných vzdáleností této překrásné země.
Od příběhu který je inspirován skutečnými událostmi jsem očekával víc, ale pravděpodobně je tohle dílko cílené na ženské čtenáře. Každopádně jsem si taky našel pasáže které mě zaujali na 100%, třeba výcvik.
Z knihy mám dost rozpolcené pocity.
Na jednu strany mě dost zaujal popis výcviku agentů, co všechno obsahovala jejich práce, jak fungovali atd. To bylo moc zajímavé a hodně mě to bavilo. Jak neuvěřitelně silní ti lidé museli být, v jaké šíleném a neustálem stresu. Nikomu nevěřit a stále se dívat okolo sebe a za sebe, snažit se neustále předvídat, nikdy nevypnout.
Na druhou stranu jsem měla dost velký problém s najivitou Marian a s tím přijmout, že se zde vyskytovali lidé typu Iren, kteří byli psychicky labilní a že to nikdo nijak zvlášť neřešil, vždyť to nebylo jen o tom dát podporu jedné nešťasné ženě, ale že ná ní v budoucnu (bala pak ve Francii jako "pianistka") mohou záviset životy dalších agentů a jiných lidí. Přesto všechno ji ve výcviku Marian chránila, ikdyž je museli učit, že všichni jsou kolečka v jednom velkém stroji a když se jedno zasekne, tak to může odrovnat celý stroj.
Vadilo mi, že i když věděla, že čím míň toho bude vědět, tím víc bude ona a její okolí chráněno, přesto tvrdošíjně trvala na vysvětlení výzkumu jaderné bomby ( jako čtenář jsem ten popis, ale velmi ocenila:-))
A ten závěr ..., vím, že to zřejmě byl autorův hold všem statečným lidem, kteří nehleděli na svůj život, ale pracovali pro vyšší cíle, ale .... v tomto případě, když už byla její identita prozrazena, vypsána na ni odměna, to byl vlastně zase jen šílený a nesmyslný hazard nejen pro ni, ale pro všechny s kterýni spolupracovala a které svou přítomností mohla vystavit velkému riziku. A to v knize nikdo nezmínil. Mám ráda hrdiny a odvážné lidi, ale tady mi dost chyběla soudnost a odpovědnost k ostatním.
Toto všechno byly situace, které mě osobně dost vadily a celkový dojem z knihy tím dostal dost na frak.
Môj prvý kontakt s Mawerom. A nebola som "na vetvy"...
Ako inak, započúvala som sa do audioknihy bez toho, aby som vedela o čom je. Nalákali ma na ňu instagram posty a hodnotenia. Po prvej kapitole som si prečítala na internete anotáciu, nadalo mi to XD Bola som príjemne prekvapená, čo obsah sľuboval a tak som sa započúvala do príjemného prednesu Lucie Pernetovej. Na to, že autor čerpal zo skutočných udalostí 2. svetovej vojny, kedy britská armáda verbovala na špeciálne úlohy ženy, to pre mňa nebolo dychberúce dielo. Hlavná hrdinka akoby si neuvedomovala náročnosť misií a jej prípadné následky. Samozrejme, je nádherná, inteligentná- taký agent 007 v sukni :\ všetko jej ide ako po masle\ no mám skôr dojem, že mala viac šťastia ako rozumu. Niektoré pasáže mi prišli zdĺhavé a nudné a iné akoby neboli z tejto knihy (úvahy o láske, sexuálne scény a podobne). V závere som bola napätá ako celá misia dopadne. Aj hlavná hrdinka bola vystresovaná, pod tlakom a mňa posledné slová sklamali. Opäť otvorený koniec (tie neznášam). Ale dočítala som sa, že autorova kniha Provazochodkyně by malo byť pokračovanie, tak mu je odpustené a Marian Sutrová dostane šancu vylepšiť si renomé
Zklamání. Jakožto milovník tématiky druhé světové války jsem čekal něco jiného. Dle mého jsem obdržel ženskou romanci, která v kontextu daného tématu nepřinesla nic zajímavého, ani převratného.
Knize chybí snad vše, co bych od ní očekával. Napětí, zajímavé postavy, svižný děj a depresivní atmosféra okupované země. Nic z toho jsem nedostal a jsem si jistý, že za týden nebudu vědět o čem kniha vlastně vůbec byla.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Francie špionáž Velká Británie ženy v 2. světové válce milostné vztahy společenské romány britské tajné služby dvacítka (věk) tajní agentiAutorovy další knížky
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Moje první kniha od tohoto autora a musím říct, že mě pohltila. Moc se mi líbilo, že hlavní hrdinka nebyla všeználek a i když měla dost často velké štěstí, nebylo to takové to klasické knižní štěstí, kdy hlavnímu hrdinovi prochází naprosto všechno.
Byly tam city, romantika, vztahy, emoce, napětí, dobrodružství a samozřejmě i boj o přežití.
Moc se mi líbilo neotřelé vyprávění trochu z jiného úhlu z období druhé světové války. Velmi mě to vtáhlo opět do čtení.