Divotvůrcova koncovka

26.09.2024

V Kthol Mišraku, městě Nekonečné noci, se rozhoduje o osudu světa, lidí i bohů. Garion, třímající v rukou Aldurův Orb, se musí postavit probuzenému Torakovi, který se chce stát králem králů, jediným pánem a Bohem nad světem. Série Belgariad David Eddingse dospěla do svého závěru. Všechny cesty jsou skončeny, tajemství odhalena, milostné rošády uzavřeny… zbývá vybojovat poslední bitvu. Jednak tu mezi armádami Západu a Torakovými stoupenci, i tu osudovou mezi Garionem a Torakem, která vyjeví, které ze dvou proroctví dojde svého naplnění. V první půli knihy si Eddings pečlivě připravuje šachovnici a umisťuje do ní své figury, aby se následně pustil do hry a rozpoutal armageddon. Poprvé za celou dobu strávenou s Belgariadem čtu jedním dechem bez touhy se odtrhnout. V Thull Mardu je to o mohutných taktických manévrech a nelítostném soupeření tří armád, v Kthol Mišraku je to o božské velkoleposti a boji muže proti muži (respektive bohu, chcete-li). Obě partie jsou ohromující a klidně by to jimi mohlo skončit, protože závěrečný svatební ocásek je oproti nim už jen slabým odvárkem bez chuti i zápachu. Divotvůrcova koncovka mi každopádně připravila vpravdě divotvorný zážitek a za to jí patří skromné díky.

Už ani moje slabost pro brakové kýčovité fantasy mě u toho nezvládla udržet.

Knihu jsem dočetl se skřípěním zubů a s vypětím všech duševních sil. Nuda jako prase a to celou dobu. Nápad nikde žádný a takhle zpackaně "vygradované" finále jsem snad ještě nezažil.

Navíc Eddeings konečně rozhodl věnovat mohutný prostor asi stovce postav, které v minulých knihách pouze letmým způsobem zmínil. A teď najednou čeká, že budu nadšeně žrát desítky stran o tom, jak pletichaří a posouvají armády zleva doprava, aniž by to mělo na děj sebemenší vliv. Ty postavy mě nazajímaly ani předtím, protože na ně čtyři knihy totálně bodal a teď mám hltat jejich osud? No tyvole...

Všechno odfláknuté, napětí nikde, postavy nezajímavé až do konce, fůry zbytečných stran, finále nijaké. Lépe by to napsal i čtrnáctiletý fanoušek fantasy s demencí.

Tohle bylo fakt moc. Pokud vám ke štěstí stačí kýčovité, jednoduché fantasy s otřepanou zápletkou a dějem, tak jste dokonce i tady špatně, protože ani takhle jednoduchou disciplínu Eddings nezvládl.

22.02.2022

Je to tu. Zakončení klasické fantasy ságy - Garion vs Torak. Příběh se rozdělil na dvě hlavní linie, které se v samotném závěru protnou. Žádná velká překvapení ani zvraty, finále je takové nízkorozpočtové, ale stejně se celá sága četla dobře. Celou dobu šlo o jednoduché odpočinkové čtení a teď vzhůru do pokračování. Doufejme, že nepřijdu o Silka...

27.01.2021

Posledný diel najlepší z pentalógie. Skvelá spomienka na detstvo plné fantasy.

15.08.2019

Nádherná série, kterou jsem s každým dílem měla raději a raději :) V knihách je spousta úžasných momentů a na stránkách se skrývá široká škála emocí...lze jen doporučit ;)

07.11.2015

Jest objasněním začátků ---- a konců. Trochu tu poklesna nálada, příběh by se měl dostávat do svého konce a čtenář není moc nadšený. Hlavně já, celé to dobrodružství jsem přímo hltal a teď ---- je tu konec. Vrátilo se více vysvětlování na úkor dobrodružství, ale to se dalo očekávat. Malá ochutnávka: Najednou se ze země uprostřed šiků jejich armády vynořily přízračné postavy. Byly celé v černém se špinavými ocelovými maskami na tvářích a v rukách třímaly krátké oštěpy s velkými ostrými hroty........ Kniha je opět rozdělena na několik částí a ty se zovou - Prolog, Gar og Nadrak, Mišrak ak Thull, Mallorea a Větrný ostrov. Zde končí Belgariáda, jež Pěšcem Proroctví započata byla. Běh Dějin na rozdíl od pera smrtelníkova neumdlévá, a tak v pozadí zapsaného zbývají příběhy, které navěky zůstanou za zraky našimi skryty.

07.07.2015

Tak nám to tak pěkně pomalu ale pozvolna graduje. Dokonce tak pozvolna, že postrádám ten správný okamžik pointy. Má to být konečné vítězství? Svatba? Duševní dozrání? Dokonalé kouzelnictví? Pro mne neuzavřeno. Bohužel. V porovnání s Elenium trilogií teď zpětně přemýšlím, jestli to nechtělo zhustit, dopracovat a vypadat zkrácenou hutnější verzi. Zpětně vzato: fakt neochotně, ale poprvé reviduju hvězdy. A krátím celou sérii na tři.
Hvězdy.
I tak - klobouk dolů za celou ságu.

26.04.2015

Celá sága je vlastně takovou velkou výpravnou pohádkou. Mě osobně se to těžko hodnotí a vnímám celou ságu na pomezí mezi pohádkovým výpravným příběhem a fantasy literaturou. Bohužel místo toho, aby Eddingsův alternativní svět umocňoval dojem cizího reálného světa, jsme spíše vržení do mýtického příběhu. Ale možná je to tím, že jsem četl Zaklínače od Sapkowského, protože moje období čtení fantasy literatury se dá rozdělit do 2 hlavních částí, období do Sapkowského a období po Sapkowském. Co je nejhorší autor ani v závěru nedokáže příběh vygradovat a hrdinové jsou spíše vláčeni proroctvím než, aby mohli svobodně jednat. Ale stejně jako u předešlých knih, příběh je milý, vtipný a jeho čtení i přes nedostatky nenudí jako první 3 díly. Eddings bohužel nepřináší oproti předchozí knize nic nového a proto je hodnocení i přes závěrečný díl nízké. Nejsem si jistý, ale mám dojem, že pro děti, které odmítají číst školskou doporučenou literaturu by tohle mohlo být perfektní. 70%.