Divotvůrcova koncovka přehled
David Eddings
5. kniha série Belgariad. Legendární sága o historii války bohů, lidí a králů, jež trvala sedm tisíc let - o neznámých zemích a událostech – o osudu a proroctví, které musí být naplněno! Smrtelná a strastiplná hra končí. Orb Aldurův je opět na svém místě, a Garion usedá na trůn jako následník Rivy Železné ruky, aby vládl jako nejvyšší pán Západu. Ale proroctví dosud čeká na své naplnění. Na Východě se každou chvíli probudí zlý bůh Torak, aby se pokusil ovládnout svět. Garion se mu musí postavit – a zabít jej, nebo být zabit. Na výsledku osudového střetnutí závisí budoucnost světa. Garion, doprovázen svým dědečkem, starým čarodějem Belgaratem, míří do Města věčné noci, kde jej Torak očekává. Na jihu zatím Garionova snoubenka, princezna Se‘Nedra, vede armády Západu v zoufalé snaze odvrátit šiky Torakových stoupenců od muže, jehož miluje. Proroctví žene Gariona vpřed... neposkytuje mu však nápovědu na otázku, která ho neustále trápí: jak má člověk zabít nesmrtelného boha?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2007 , ClassicOriginální název:
Enchanters' End Game, 1984
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Divotvůrcova koncovka. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
Už ani moje slabost pro brakové kýčovité fantasy mě u toho nezvládla udržet.
Knihu jsem dočetl se skřípěním zubů a s vypětím všech duševních sil. Nuda jako prase a to celou dobu. Nápad nikde žádný a takhle zpackaně "vygradované" finále jsem snad ještě nezažil.
Navíc Eddeings konečně rozhodl věnovat mohutný prostor asi stovce postav, které v minulých knihách pouze letmým způsobem zmínil. A teď najednou čeká, že budu nadšeně žrát desítky stran o tom, jak pletichaří a posouvají armády zleva doprava, aniž by to mělo na děj sebemenší vliv. Ty postavy mě nazajímaly ani předtím, protože na ně čtyři knihy totálně bodal a teď mám hltat jejich osud? No tyvole...
Všechno odfláknuté, napětí nikde, postavy nezajímavé až do konce, fůry zbytečných stran, finále nijaké. Lépe by to napsal i čtrnáctiletý fanoušek fantasy s demencí.
Tohle bylo fakt moc. Pokud vám ke štěstí stačí kýčovité, jednoduché fantasy s otřepanou zápletkou a dějem, tak jste dokonce i tady špatně, protože ani takhle jednoduchou disciplínu Eddings nezvládl.
Je to tu. Zakončení klasické fantasy ságy - Garion vs Torak. Příběh se rozdělil na dvě hlavní linie, které se v samotném závěru protnou. Žádná velká překvapení ani zvraty, finále je takové nízkorozpočtové, ale stejně se celá sága četla dobře. Celou dobu šlo o jednoduché odpočinkové čtení a teď vzhůru do pokračování. Doufejme, že nepřijdu o Silka...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Divotvůrcova koncovka v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 334x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 23x |
v Knihotéce | 179x |
v Chystám se číst | 20x |
v Chci si koupit | 7x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2017 | Elénium |
1994 | Diamantový trůn |
1995 | Strážci Západu |
1995 | Královna magie |
2018 | Tamuli |
V Kthol Mišraku, městě Nekonečné noci, se rozhoduje o osudu světa, lidí i bohů. Garion, třímající v rukou Aldurův Orb, se musí postavit probuzenému Torakovi, který se chce stát králem králů, jediným pánem a Bohem nad světem. Série Belgariad David Eddingse dospěla do svého závěru. Všechny cesty jsou skončeny, tajemství odhalena, milostné rošády uzavřeny… zbývá vybojovat poslední bitvu. Jednak tu mezi armádami Západu a Torakovými stoupenci, i tu osudovou mezi Garionem a Torakem, která vyjeví, které ze dvou proroctví dojde svého naplnění. V první půli knihy si Eddings pečlivě připravuje šachovnici a umisťuje do ní své figury, aby se následně pustil do hry a rozpoutal armageddon. Poprvé za celou dobu strávenou s Belgariadem čtu jedním dechem bez touhy se odtrhnout. V Thull Mardu je to o mohutných taktických manévrech a nelítostném soupeření tří armád, v Kthol Mišraku je to o božské velkoleposti a boji muže proti muži (respektive bohu, chcete-li). Obě partie jsou ohromující a klidně by to jimi mohlo skončit, protože závěrečný svatební ocásek je oproti nim už jen slabým odvárkem bez chuti i zápachu. Divotvůrcova koncovka mi každopádně připravila vpravdě divotvorný zážitek a za to jí patří skromné díky.