Dlouhý pochod
Richard Bachman (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/415606/bmid_dlouhy-pochod-i47-415606.jpg
4
2592
2592
Richard Bachman série
1. díl >
3. vydání Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytýčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí: tři napomenutí znamenají definitivní konec v soutěži. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, Dlouhý pochod přežije jen jeden z nich...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Long Walk, 1979
více info...
Přidat komentář
Na to, že Kinga nemám zrovna v lásce, se mi tahle kniha dost líbila. Rozhodně doporučuji k přečtení.
Běžně nečtu knížky nijak zvlášť rychle, ale tady to jinak nešlo, zabrala mi jen 3 dny, absolutně jsem se nemohla odtrhnout a zapomínala jsem na okolní svět. Často tu čtu, že se vám nelíbí konec knihy. Ale takové konce, to je přece King. Já osobně četla poslední kapitolu 2x po sobě a ještě asi dlouho to budu mít v hlavě.
Velmi čtivé, nemohl jsem se odtrhnout. Samozřejmě jsem celou knihu "šel" s davem.
Pro mě byl Dlouhý pochod trochu zklamáním. Bavil mě začátek a bavil mě konec, zbytek knížky jsem se nudila. Doufala jsem, že bude čtenáři více přiblížena celá společnost a politické pozadí. To mi tam opravdu chybělo.
První si ji přečetl manžel a já jsem po ni šáhla jen proto, že už jsem neměla co číst. Vůbec jsem nekoukala na to, kdo knihu napsal... A když jsem se začetla, tak se mi rozbřesklo. A takové bylo mé vůbec první setkání s Kingem:)
Vydat knihu, která se celá zabývá pochodem může opravdu jen on:). Měla jsem z ní po přečtení tak rozporuplné pocity, hlavou se mi honilo tolik otázek a odpovědi nepřicházely. Nejprve jsem byla rozladěná, protože mám obvykle ráda jasné konce, ale postupně mi začalo docházet, jak si se mnou, jako se čtenářem King zahrál a to bravurně.
Jedna z nejlepších knih co jsem od Bachmana (Kinga) četl. Reality show napsaná v roce 1979!! a to naprosto úžasně. Je to "jen" pochod a kniha přitom nenudí ani na malou chvilku. Právě naopak, nutí vás hltat další a další stránku. Mrzí snad jediné, konec, přitom by šlo jít i psát dál a kniha by zůstala čtivá, skvělá.
Oceni hlavne bezci ;). Nesmis se dostat pid minimalni rychlost, jinak koncis. Koncis rychle, vyhrava pouze jeden. 95%
Úžasný, neuvěřitelný nápad. 100 kluků se postaví na start a vědí, že vyhraje jen jeden… A přesto začátek vypadá jako taková nenápadná fajn sportovní soutěž, teprve později se to rozjede – a my si říkáme zaraženě, fakt? Až takhle?
Absurdní, a přesto tak realistické…
A k názorům, že chybí vysvětlení okolností soutěže, popis společnosti, ve které se děj odehrává, že konec je useknutý a bez vysvětlení...: Kdyby to tam všechno bylo, ano, bylo by to asi zajímavé a třeba i dobré. Ale nebyl by to Dlouhý pochod, nebyl by to King. Za mě jednoznačně plné hodnocení.
První kniha co jsem od Kinga dočetl (Ostrov Dumma Key jsem odložil asi v polovině a povídkovou knihu taky asi nedočetl). Začátek mě fakt chytl a chtěl jsem další a další stranu. Jenže postupem času to začínalo být přeci jen stereotypní až nudnější, ale furt to mělo slušný standard a ne až tak moc natahované. Čekal jsem na konec, proč tam jsou, proč jsou ty pochody pořádány, proč ten hlavní hrdina šel, proč šli ti, co měli i rodinu? Nic, nedočkal jsem se ničeho a ještě ten konec není úplně jasný. Vyloženě mě ten konec naštval, jinak bych to viděl asi na čtyři hvězdičky. Taky mám výhrady k sexuální tématice, která je celkem častá a přišla mi někdy až úchylná. Mohl si to odpustit.
Pokud si dobře pamatuji, tak tohle byla první kniha od mistra hororu, kterou jsem četla a okamžitě sem si knihu i autora zamilovala. Pozoruhodný závod.
Úplný šílenství, ta knížka je úžasná, ale tak mrazivá, že se neohřejete další měsíc potom, co ji dočtete. Jenom mě trochu zklamal konec, ale to je prostě King.
Schválně, kolik spisovatelů by dokázalo napsat příběh, od kterého se nedá odtrhnout a přitom jde jen o to jakhlavní hrdinové jdou a jdou a jdou dokud nezešílí. Moc jich nebude. Já jednoho znám. King nebo Bachman, to je fuck, napsal mrazivou věcičku, ve které doslova nejde o cíl ale o cestu. Ta představa je...ošklivá. Plný počet dát nemůžu, protože mi prostě k úplnému uspokojení chybělo pár informací o okolním světě a taky mi celý ten systém náboru přišel... Nevěrohodný? Na druhou stranu, když koukám na dnešní děti, možná bych i uvěřil že se s pýchou přihlásí do sebevraždné soutěže. 8/10
Pro mě nejlepší Bachmanovka. Nejde ani tak o námět knížky (i když i ten je samozřejmě zajímavý), ale hlavně o to, jak King dokonale popisuje lidskou mysl a jejich pohnutky dělat opravdu šílené věci.
Z pera Kingova alter ega další zajímavý román ve stylu reality show, který patří k těm nejlepším Bachmanovým, aneb co dokáže a jaké hranice může mít lidská vůle, samozřejmě v nadsázce díky tomu, že Richard byl vždycky trochu sick :-) - 75 %
Doporučuju ji vždy, všude. Nejradši bych s ní chodila po domech a vnucovala ji jako prodejce prášku nebo svědci Jehovovi. Aby si ji všichni přečetli! Je to šílená záležitost. Dokonale šílená. Četla jsem ji pár let zpátky, ale pořád ji mám v paměti :)
Kdysi King pronesl (možná v "O psaní", možná v úvodu jiné své knihy), že rád píše o obyčejných lidech v neobyčejných situacích. A " Dlouhý pochod " je zářným příkladem této proklamace.
Příběh je prostý, ale nevyzpytatelný. Sto naprosto normálních kluků v jedné, tak trochu iracionální, soutěži. Je jedno, proč tu jsou (peníze, výzva, pomsta), je jedno, jací jsou - cyničtí (McVriese), arogantní (Parker), podlí (Barkovitch), chladní (Stebbins), či stoičtí (Baker) - nakonec pod tlakem, bolestí, vyčerpáním všechny slupky mizí a zůstává jen vůle... A pud sebezáchovy. A i ty nakonec vezmou za své s postupnou ztrátou iluzí, uvědoměním vlastní smrtelnosti a touhou se osvobodit tím, že se vzdají.
Zásadní rozdíl mezi Stephenem a Richardem je ten, že King píše o naději, kdežto Bachman o beznaději. Konec je proto přesně takový, jaký bychom mohli čekat od mistra hororů, který píše ve chvíli, kdy za okny prší.
Po "Běhu o život" další dokonalá kniha ve stylu Kingova alter ega.
Ráda chodím...., moc ráda chodím, ale tohle.... Úžasně napsané, bylo mi s nimi horko i zima, když pršelo, tak jsem se přikrývala... Ty myšlenkové pochody, fakt skvěle napsané. Akorát jsem myslela, že se konce nedočtu, neboť mi tekly slzy jako hrachy a písmenka jsem vůbec neviděla :0))))
Samo sebou dávám 5 * :0)
Moc jsem se na tuto knihu mého oblíbeného autora těšila...
Trochu mne to, ale zklamalo. Kniha je psaná brilantním stylem literárního Krále, příběh je úžasně promyšlený,... Nejhorší na tom je to, že já sama nevím co mi na knize vadilo, ale cítím, že mi tam chyběl asi ten typický King. Tohle není horor a vlastně to ani není sci-fi. U Kinga jsem zvyklá na spoustu postav, které jsou neuvěřitelně vykreslené, i když se v románu objeví třeba jen na chvilku. Tak to bylo třeba v románech Pod kupolí nebo Prokletí Salemu. Tady jsem myslela, že dá postavám hodně prostoru, ale on pořád psal jakoby z pohledu Garratyho. Strašně mne zaujala postava Stebbinse, který se projevoval málokdy, ale o to víc byly zase jeho pasáže vzácnější...
Těžko říci. Kniha je vynikajícím literárním činem, ale já tam tu poslední hvězdičku prostě nedám.