Dlouhý pochod
Richard Bachman (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422990/bmid_dlouhy-pochod-bdr-422990.jpg
4
2596
2596
Richard Bachman série
1. díl >
Dlouhý pochod - tak se jmenuje nová soutěž pro čím dál otrlejší a náročnější diváky i soutěžící. Sto mladých chlapců se dobrovolně rozhodlo postavit se na start a vydat se společně na Dlouhý pochod. Soutěž má prostá pravidla: nikdo se nesmí odchýlit z vytýčené trasy a nikdo se nesmí zastavit ani zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí: tři napomenutí znamenají definitivní konec v soutěži. Nezáleží na tom, kdo jde nejrychleji nebo dojde nejdál, Dlouhý pochod přežije jen jeden z nich...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2019
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Long Walk, 1979
více info...
Přidat komentář
Stephen King je nepřekonaný fenomén. Myslela jsem si, že už jej znám. Ale pochopila jsem, že ještě třeba více poznat Richarda Bachmana. Matoucí je již titul. Měl by se možná jmenovat Dlouhý, vražedný pochod. Zfilmovaný bych tento román viděla opravdu nerada. Jako dobytek na porážku. Dobrovolně a přesně podle daných pravidel. Někde v půli knihy jsem ztratila přehled, je-li den či noc a kolikátý den vlastně pochodující jdou.... nebo už nejdou. Americký západ je na kulisu tohoto nekonečného příběhu kladení nohy před nohu a cestu krátící si klábosení ideální. Jenom nesmíš polevit, natož zastavit. Malou či velkou, pěkně fofrem nebo za chůze do kalhot. Jak dlouho vlastně člověk může šlapat bez jediné přestávky...? Zajímavá úvaha, takřka z oblasti ufo. Bývala bych si myslela do doby, než se mi Bachman dostal do ruky. A je vítězem vítěz? Nebo je vítěz ten poslední poražený? Za kolik člověku stojí život a zdravý rozum?
Opět kniha, která ve mě zanechala silné emoce. Je svou myšlenkou podobná Běhu o život, ale je (jak už název napovídá) trochu pomalejší a sází na trochu jiné podoby extrémů a lidského strachu. A ten konec!
Tohle byla moje první kniha od Kinga. Dlouho jsem přemýšlela, kterou knihu si od něj přečíst a nakonec jsem sáhla po Dlouhém pochodu, a nelituju toho! Ze začátku jsem měla strach, že mě celá kniha trochu nudná, ale neštěstí tomu tak nebylo. Spíše naopak.
Skupinka kluků, která mi přirostla k srdci, Mušketýři. To, jak jsme odhalovali postupně jejich životní příběhy, jejich největší strach, to bylo úžasný. Také to napětí z toho, kdo vypadne další. A to ani nemluvím o psychické stránce, která se u Chodců po čas pochodu měnila. Za mě naprosto skvělá kniha, u které jsem se popravdě i zasmála a díky své silné empatii i trochu pobrečela...Opravdu doporučuju.
Naprostá pecka, která mi pak dlouho šrotovala v hlavě. Super absurdita, jenom jsem nepochopila, jak to teda s hlavním hrdinou nakonec dopadlo.
Tak tohle bylo super... syrový, zvrácený, Bachmanovsky uvěřitelný! Hodně mě to bavilo, 5 z 5.
"Dlouhý pochod" by mohl být obecně krycí název pro mé čtení Kinga (a Bachmana). Jdu, jdu celkem rychle, většinou hodně dlouho, často se začnu nudit a říkám si, jestli to má smysl a čas od času mě napadne fakt skvělá myšlenka. Nevím, možná něco dělám špatně, ale skončila jsem opět neuspokojená a to se nedělá, pánové. Neříkám, že musí být vždycky všechno vysvětleno, ale tady mě to drželo na živu. Potřebovala jsem dávkovat informace o motivacích a světě venku, a toho se mi nedostalo. Premisa je skvělá a budu si pamatovat i několik momentů a celkovou atmosféru, to ne, že ne. Ale nestačilo mi to.
P.S.: Neskutečně mě baví, že vydavatel v úvodu knihy vytiskne Kingův traktát o tom, jak byl naštvaný, když jeho pseudonym praskl, a rozhodne se na obálku stejně vytisknout fontem velikosti 72 KING a fontem 14 BACHMAN.
(SPOILER)
Snad moje nejoblíbenější Kingovka, kterou jsem teď přečetla už po páté - někdo čte každý rok Harryho, já se pravidelně vracím k dlouhému pochodu. Člověk si musí uvědomit, že tato kniha vznikla v roce 1975 - a proto tak moc miluju předmluvu, kde King vysvětluje proč vydal několik knih pod pseudonymem a proč ho zklamalo, když to bylo odhaleno. Krásně zde vysvětluje kdo je vlastně Richard Bachman, jak uvažuje a v čem je oproti Kingovi jiný.
Samotná kniha je vlastně takové Hunger games jinak.
Na začátku je jich 100, je před nimi cesta, která má více než 200 min... není dovoleno odpočívat, zastavovat se, spát. Vše, včetně vylučovacích potřeb musí probíhat za pochodu. Zastavíte se, dostanete napomenutí. Když máte 3, jste zastřeleni. Na vítěze nečeká nějaká konkrétní cena, ale to, že mu bude pořízeno vše, co do konce života bude chtít.
Ale tenhle pochod není o ceně, je o uvědomění si sebe sama, o přátelství, o tom, co je v našich životech důležité.
Jo, a nekončí to dobře.
Miluju dlouhý pochod, má v mém srdci čestné místo.
Dalši skvěla kniha od Kinga, ač byla asi nejkratši co jsem od něj zatim četl, a přiběh mě bavil..Mistama mě boleli nohy a prožival jsem to co hrdinové knížky...tohle by v naši realitě byla asi ta nejzvrácenějši soutež..diky Mistře ;)
"Nikdo z nás nemá ve skutečnosti co ztratit. O to je snažší se toho vzdát."
O co jde? Jde o závod na život a na smrt, taková reality-show pro veřejnost s tučnou výhrou pro vítěze. Na začátku jich vyjde sto a ten, kdo ztratí tempo schytá kulku. Děsivá a ne moc nerealistická představa. Není to přece tak dávno, kdy naši předci sledovali běžně popravy na náměstí nebo upalování čarodějnic.
Celá kniha je ve znamení pozvolného ale přitom vražedného tempa. Doslova.
Dlouho už mě tak nepoháněla dopředu touha vědět, jak to všechno dopadne.
Najdeš si favority a zároveň adepty na podkopnutí nohou a když už jsem sama propadla ději na 100% a jásala nad dalšími odpadlíky, tak jsem jen zachytila Kingovo pomrkávání mezi řádky a zprávu, jak je to všechno absurdní, ale zároveň lehce přetavitelné na realitu a dopadla jsem zase nohama zpátky na zem.
Takže, tady čekej jen dlouhý výšlap, hovory o smrti a smyslu celého tohoto podniku a realistický popis propadu na konec svých sil.
"Dav bylo třeba bavit. Dav bylo potřeba uctívat a bát se ho. A konečně Davu bylo třeba se obětovat."
Kniha nemá moc stran, ale přesto zde bylo spoustu zdlouhavých pasáží a konec nic moc neočekávaného. Vyobrazení postav a jejich postupné změny jsou, ale věc k zamyšlení a byla to asi jediná věc, kvůli které jsem chtěla knihu dokončit.
Knize by myslím víc seděla kratší "stopáž", protože místy to byla opravdu trochu nuda a už už jsem chtěl znát konec. A pravda, některé věci mohli být dovysvětleny. Ale jinak výborná "Kingovka".
S přihlédnutím k roku vzniku zde "Král" tímto námětem (prostřednictvím svého pseudonymu) předběhl dobu! Charaktery postav jsou vykreslené zajímavě. Hned jsem si mezi Chodci našel svého favorita, který mě nezklamal. Co mě ovšem zklamalo, tak je velké množství otázek, na které jsem nedostal adekvátní odpovědi a možná bych si představoval trochu jiný závěr. Každopádně jsem byl rád, že se nemusím vydat na DLOUHÝ POCHOD a číst za chůze!
Přečteno, jsem ráda, ze jsem to prelouskala. Za mne první Kingovka a asi nebudu čtenář, co by mel rad Kinga. Hodně postav, zajímavé pozorovat, jak postupem času uz nejsou kamarádi.. Ale ten konec me zklamal.. Spousta nezodpovezenych dotazů..
Další úžasná Kingovka. Pro některé může být místy nudná, ale skvěle přibližuje důvody a pocity jednotlivých chodců. Po přečtení knihy budete mít pocit, že určitě dojdete pěšky hodně daleko...:)
Tuhle knihu jsem poprvé četl zhruba před dvěma roky, kdy jsem na ni asi nebyl ještě dostatečně vyzrálý. Vnímal jsem ji jen jako nezáživný příběh o tom, jak jde skupina kluků po cestě a postupně umírají, dokud nezbyde ten poslední.
Po druhém přečtení v nedávné době se něco na mém názoru nemění. Stále mi přišel děj v určitých částech nudný a nezajímavý, ani Kingovi se nepodařilo příběh zpracovat tak, aby čtenáře bavil celou dobu, ale čeho jsem si předtím nevšímal, to bylo fantastické vykreslení psychologie postav. Jak si napřed všichni účastníci věřili a potom to nadšení začalo upadat. Jak se postupně měnily vztahy mezi postavami. Jak přemáhali hranice svých možností pod vidinou zaručené smrti. To se Kingovi povedlo opravdu dobře.
Jen mi docela dost vadilo, že v knize nebylo vysvětleno vlastně skoro nic. Nedozvěděli jsme se, co to je za dobu, proč se ten dlouhý pochod vůbec pořádá a proč se do něj vůbec někdo přihlásil. Jsem člověk, co má rád, když všechno zapadá dohromady.
Konec byl zajímavý, každý si ho může přebrat po svém.
Znovu jsem se přesvědčil,že styl psaní Stephena Kinga asi nebude můj šálek kávy.Jak moc jsem se na tuto knihu těšil,tak moc jsem jí byl zklamaný.Námět skvělý (i když v době vydání to byl asi větší úlet),ale celkově je to spíše na povídku než na celou knihu, protože,přiznejme si to,v té knize se toho nic moc neděje.Kdyby tam bylo alespoň nějaké vysvětlení,jak a proč pochod vznikl, nějaké byť sebemenší pozadí příběhu,ale takhle.. Zkuste tu knihu převyprávět,a zjistíte že se vejdete do tří vět..
Ufff... Úplně jsem zalapala po dechu, když jsem zjistila, jak vlastně účastníci pochodu vypadávají ze hry. Nečekala jsem to, i když jsem to vlastně očekávat měla.
Opět skvělé. Nic moc se neděje, ale děje se toho strašně moc. Velmi čtivé, velmi šílené. Úplně jsem se bála dočíst. A ten závěr...???!!! Dočetla jsem a rekla jsem si - cože? To je konec?!!