Dni opustenia
Elena Ferrante
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388478/bmid_dni-opustenia-LDY-388478.jpg
3
311
311
Olga mala kedysi literárne ambície, ale vymenila ich za manželstvo a materstvo. Presťahovala sa do Turína, kde žije s manželom Mariom, dvomi deťmi a psom. Keď ju Mario po pätnástich rokoch spoločného života opustí, je úplne zmätená. Hoci sama seba presviedča, že všetko zvládne, že nie je „úbohá opustená žena“, o ktorej toľko počula počas svojho neapolského detstva, nevie sa odnaučiť ľúbiť svojho manžela. Rutinné povinnosti jej prerastajú cez hlavu, zanedbáva sa, opúšťa sa. Po mesiacoch sebaľútosti, hnevu, pochybností, zúrivosti, zúfalstva a takmer šialenstva začína vnímať svet a aj svoje manželstvo jasnejšie. Román Dni opustenia šokuje a zároveň fascinuje svojou surovou úprimnosťou, opisom zostupu do prázdnoty, ktorá Olge zostala po ilúzii manželstva a seba samej. Keď sa ocitne doslova uväznená medzi štyrmi stenami bytu, je nútená konfrontovať sa so svojimi démonmi, stratou vlastnej identity a sveta, aký poznala, ako aj s možnosťou, že život už nikdy nebude ako predtým.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , InaqueOriginální název:
I giorni dell'abbandono, 2002
více info...
Přidat komentář
(audiokniha) Jestli si ženy tvoří ve svých hlavách takové složité konstrukce a fabulace, které naprosto dokážou ovládat jejich chováni, tak jsem rád, že jsem muž.
Smutná, ale svoji realističností skvělá sonda do jednoho rozchodu z pohledu trochu labilní ženy.
Líbily se mi i trochu vulgární erotické představy Olgy, které dobře okořenily jinak celkem depresivní atmosféru.
Možná mohla být střední část trochu kratší, ale samotné pomalejší načtení Lucií Žákovou nemělo chybu.
Kniha se mi nečetla jednoduše i když byla velmi dobře napsaná. Nějak jsem se nebyla schopna ztotožnit s hlavní hrdinkou, a s jejími činy, které v knize popisovala. Navíc jako matka mi některé pasáže s dětmi vyloženě vadily. Ale bylo to velmi obnažující, a šlo to až na dřeň, hodně depresivní čtení ale se světlem na konci.
Oceňuji syrovost, se kterou je příběh napsán. Nelehká životní situace a zklamání přináší absurdní a iracionální představy. Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. A to kniha dobře vystihuje.
"Dni opustenia" považujem za psychologický horor vo všetkých ohľadoch. Štruktúra rozprávania a prvky sú viac-menej rovnaké: úzkostná atmosféra, rýchle tempo, fyzická degradácia, duševné poruchy, existenciálny nepokoj, vnútorný strach. Skrátka zlo života. Čítajte na vlastné riziko.
Katastrofa.
Hlavní hrdinka byla tak nesympatická, že i já samu sebe překvapila jak dokážu nenávidět fiktivního člověka:D
Děj o ničem a dialogy jak po lobotomii.
Jsem ráda, že už to mám za sebou.
Audiokniha
V této knize se Elena Ferrante opět věnuje vztahům, tentokrát však partnerským, příběh je o rozchodu manželů. Je to hluboká sonda do duše opuštěné ženy, je to přehlídka jejího zármutku, frustrace, nenávisti a zhrzenosti, nechybí pomstychtivé myšlenky. Celé je to velmi emotivní, hlavní hrdinkou cloumá hysterie, je labilní, myšlenky i chování jsou místy až zvrácené. Že rozvod může hodně bolet a ublížit chápu, co jsem však nepochopila bylo chování této ženy. Střední část bych možná zkrátila, konec je naopak příliš rychlý.
Tady jsem bohužel zvolila audioknihu a je možné, že mé hodnocení je značně ovlivněno jejím špatným načtením. Dosud jsem poslouchala knihy Eleny Ferrante luxusně načtené Helenou Dvořákovou, tady se toho však ujala jiná interpretka a je to tragédie. Ještě jsem neslyšela knihu čtenou tak nesmírně pomalu. Udržet pozornost u tohoto šnečího tempa je dost náročné, občas mi utekly myšlenky jinam, takže jsem se musela vracet. Samozřejmě je to dobré uspávadlo, ovšem pohybuji, že právě tohle byl záměr autorky ;-)
(SPOILER)
Je mi to trochu líto, protože Elena Ferrante je podle mě jinak úžasná spisovatelka, ale tahle knížka mi prostě nějak nesedla a měla jsem problém ji strávit.
Ze začátku to vypadalo nadějně, zajímavě, ale začalo to pro mě být těžké čtení, jakmile se hlavní postava dostala do stavu největší šílenosti. Kecám, vlastně ještě těsně před tím, když autorka až moc explicitně popisuje erotickou scénu. Působilo to na mě oplzle až nechutně, myslím, že nebylo nutné tolik tlačit na pilu, navíc potom (SPOILER!) vůbec nedává smysl, že se s někým, o kom se vypravěčka vyjadřuje s takovým odporem a beze špetky respektu (nejen během této části ale prakticky v celé knize), dá nakonec dohromady.
Kromě toho, že tohle konečné 'a žili spolu šťastně až navěky' moc nedává smysl, se navíc jeví jako strašně uspěchaný závěr, protože ho autorka shrnula pár slovy do úplně posledního odstavce, jako by ji ten příběh už dál nebavilo psát. To v kombinaci s prostřední hodně dlouhou pasáží, která se celá odehrává v jeden den, kdy se hrdinka nachází v nějakém podivném intenzivním psychotickém stavu odtržení od reality (jasně, chápu, že tenhle stav měl nějaký předchozí vývin), na mě asi prostě nezapůsobilo, jak mělo.
Doufala jsem v propracovanější závěr, ale po dočtení mi celý příběh zněl hrozně uměle, nereálně a fantaskně.
Emočně nabitý příběh. Všímám si, že jsem po celou dobu dobře zrcadlila emoce hlavní hrdinky, ze začátku jsem byla podrážděná, vnímala její činy i myšlenky jako za hranou, zbytečně oplzlé, ale s postupem knihy jsem i já s ní začala mít větší soucit, až jsem ji přijala. Styl psaní Eleny Ferrante je velmi podmanivý a sílu příběhu vnímám v tom, že Olga si dovolila myslet a konat tak, jak si my v podobné krizi ani netroufáme. Syrový ale hluboký román, zaujal mě.
Podrobný popis toho, jak se osmatřicetiletá žena zhroutí, když ji její manžel opustí kvůli mnohem mladší ženě. Prochází od šoku přes vztek až po ztrátu kontaktu s realitou - dokonce do té míry, že se nedokáže postarat ani o děti, ani o psa. Je hnusná na každého. Její jazyk je oplzlý, je zraněná, je šílená. Jedna z těch knih, kde obdivuji dovednosti autorky. Nemůžu říct, že se mi to líbilo, ale rozhodně jsem něco cítila.
Je to velmi podmanivé, velmi dobře se to čte. Psát Elena Ferrante umí skvěle, ať je to kdokoliv. Hlavní hrdinka mě něčím rozčilovala, ale co já vím, jak bych se chovala v její situaci.
Vycerpavajici pribeh. Hrdinka se citi tak, jak se citi, o tom ta knizka je, takze nema cenu se tim zabyvat. Co uz k zamysleni je, tedy mechanismus toho rychleho navratu z uplneho dna do normalniho dusevniho stavu. Z deje vyplyva, ze byla casto pod vlivem leku (patrne antidepresiv, ale mozna i barbituratu podle popisovanych projevu). Z toho se jen tak vlastnim rozhodnutim behem nekolika dni nelze oklepat. Ale budiz, umelecka licence. Porad jsem cekala, kdy nastoupi nejaky italsky OSPOD, co by dejem trochu zamichal, ale nic. Ani milujici otec nekona. Co mi opravdu vadilo a do konce jsem se s tim nepopasovala, byl soused/milenec muzikant. Figura neco jako inspektor Colombo v umastenem trenckotu, na rozdil od Colomba veskrze nesympaticky az nebezpecny. Muze byt. Ale pak to hrdincino prozreni na koncerte, najednou tu stoji charismaticky kumstyr, neco jako Andre Rieu. Jo, hudba umi carovat! Ale jak se mohlo stat, ze koncert odehraje vymydleny, oholeny a vonavy a domu se vraci se strnistem a zanedbany? Nicmene jsem tu plytkou slataninu celkem napjate vydrzela poslouchat az do konce:-)
Kniha o opuštění. Jelikož nejsem čtyřicetiletá Italka se dvěma dětmi, kterou právě opustil manžel, na kterém je dost závislá, tak nehodlám soudit věrohodnost výpovědi. Každopádně hlavní hrdinku Olgu opustí manžel pro mladší ženu. Olga se z toho zhroutí, propadne depresi nebo silné úzkosti (každopádně stavu, ve kterém je labilní a nefunkční) a dá průchod své zášti a zahořklosti. Odnesou to sousedi, kamarádi, náhodní poskytovatelé služeb, děti i pes. A to do takové míry, že s hrdinkou může soucítit snad jen člověk, který si prošel něčím obdobným. Jinak je to opravdu těžké.
Ferrante líčí, jak náročné to může žena po opuštění mít - kolečko vlastních emocí, řešení denních problémů, výchova dětí bez druhého rodiče, domácí práce. Ale bohužel z toho vychází, že rodina držela pohromadě jen díky otci. Bez něj Olga nevidí smysl v údržbě bytu, zajištění budoucnosti ani v péči o děti. Únavu jí nezpůsobují ani tak všechny povinnosti, jako spíše hodiny věnované pátrání po adrese bytu milenky jejího muže nebo utíkání do fantazií o sexuálním životě nevěrného manžela. Nakonec to vše překoná, ale pachuť přesto zůstává.
(Audiokniha) Syrové, depresivní, hutné a nekonečné. Žena po nečekaném odchodu manžela se neustále sobecky rejpe jen v sobě samé, svých pocitech zrady, zoufalství, vzteku a analyzuje končící vztah bez ohledu na děti, okolí i chudáka psa. Pořád jsem přemýšlela, zda mám poslouchat dál, ale přetrpěla jsem až k poslední kapitole, kde zčistajasna přišel náznak nějaké katarze. S Geniální přítelkyní se bohužel srovnávat nedá.
Už dlouho mi nebyla žádná postava tak nesympatická, pořád dokola nimrání ve svých pocitech, neschopnost činu, když to situace vyžadovala... Chudáci děti a pes. Byla jsem ráda, že je konec.
Audiokniha
Příběh o ženě, kterou opustí manžel a ona je z toho psychicky až vyloženě paralyzovaná, není schopná normálně fungovat a stává se svým zmateným jednáním doslova nebezpečná pro své děti.
Nějak jsem se nedokázala do hlavní hrdinky vcítit. Ocitne se v nezáviděníhodné situaci, která by měla vzbuzovat soucit a pochopení, jenže autorka ji vykreslila tak, že vzbuzovala spíš nesympatie a nesouhlas s jejím jednáním. Bylo mi dost líto dětí, které nečitelným chováním své matky musely hodně trpět. Navíc je příběh psaný tak, že v pasážích, kde by čtenář očekával nějakou akci či jen prosté posouvání děje, je pouze spousta chaotických myšlenek a vyprávění příběhu se tak téměř vytrácí.
Velmi zajímavá kniha. Od autorky je velmi známá kniha Geniální přítelkyně (i seriál), a tak jsem očekávala něco v podobném stylu. Příběh je o ženě ve středním věku, kterou opustil muž kvůli mladší. Ona je žena v domácnosti, které se tím úplně rozpadne svět. Bravurně je popsán krach její stability a nástup lability. Skoro nezvládá starat se o děti a úplně ji zničí smrt psa, ale jen díky tomu se dokáže sebrat. Dokonce se odprostí od potřeby vše řídit sama a být znechucena muži a začne žít. Připadá mi to velmi naturalistický.
Hlavní hrdinka byla příšerná. Celou dobu jsem z ní byla zhnusená. Navíc mi bylo hrozně líto dětí. Autorka vykreslila pocity rozvedené ženy bravurně, ale kniha mi bohužel vůbec nesedla.
Štítky knihy
nevěra trápení zfilmováno italská literatura rozvod psychologické romány krize středního věku halucinace thrillery pro ženy Turín (Torino, Piemont)Autorovy další knížky
| 2016 |  Geniální přítelkyně |
| 2017 | Příběh nového jména |
| 2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
| 2018 |  Tíživá láska |
| 2020 | Prolhaný život dospělých |
Davam 4 hvezdy, tato autorka proste psat umi velmi dobre. Do svych knih ale vzdy vlozi neco takoveho, ze si rikam, ze bylo lepsi, kdybych je necetla.