Do morku kostí
Camille DeAngelis
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517379/bmid_do-morku-kosti-Skp-517379.jpg
3
71
71
Maren chce totéž co všichni. Spořádanou rodinu, kluka, co ji bude zbožňovat, oddané přátele. V tom jí však brání jeden zásadní problém – každého, koho si Maren zamiluje, nakonec spořádá. Nemůže si pomoct, patří totiž mezi jedlíky. Od chvíle, kdy ji matka jako batole přistihla nad hromádkou ohlodaných kostí, jež bývaly chůvou Penny Wilsonovou, jsou ty dvě neustále na útěku. Tedy byly – když se mladá kanibalka v den svých 16. narozenin probudí, čeká na ni jen prázdný byt a dopis na rozloučenou. Zanedlouho Maren potká devatenáctiletého Leeho, který jejímu apetitu rozumí dokonale – možná až příliš. Má ale jejich vztah šanci přežít? Vždyť některé pudy jsou silnější než láska… Temná kanibalská romance se stala předlohou stejnojmenného filmu Lucy Guadagnina (Dej mi své jméno, Suspiria), který roku 2022 šokoval diváky na filmovém festivalu v Benátkách.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2023 , CosmopolisOriginální název:
Bones and All, 2015
více info...
Přidat komentář
Tohle byla kniha, kterou jsem musela řádně zpracovat, a po dlouhé době opět nevím, jak ji hodnotit.
Když se zamyslím nad samotným tématem či motivem knihy, tak musím říct jedno velké fuj! Kdybych hodnotila jen toto, tak se nepřehoupnu přes jednu hvězdičku, ale to by nebylo hodnocení dané knihy, ale jen myšlenky, se kterou se nemohu ztotožnit.
Příběh je zařazen jako young adult, a tím pádem je jednodušší, nejsou zde nechutné krvavé popisy jedení, a má své chyby či nelogičnosti. Upřímně si přiznejme, že to má více knih tohoto žánru, a přesto jsou hodnoceny vysoko. Přesto se knize naprosto nedá upřít čtivost, nikdy jsem se nenudila a do čtení jsem se nemusela nutit, čili odpouštím drobné nedostatky.
V mnoha hodnoceních naleznete, že by lidé snesli více popisu jedení, ale na rovinu musím přiznat, že mně stačilo, co zde bylo, mám fakt dobrou a bujnou fantazii.
Maren je hodně naivní, a to, co zná nejlépe, je útěk.Když se na ni vykašle její jediná jistota – matka, vydává se na pouť za nalezením svého otce. Když potká Sullyho, který je stejný jako ona, nemá žádné hranice, zábrany a bez problémů mu uvěří. Až pouť přes celou Ameriku ji změní. Sully je její první setkání s realitou, že není sama. Následně potká Leeho, který jí nemaže med kolem pusy a je k ní naprosto přímý a upřímný. Maren je nucena se na některé situace ze svého života dívat jinak.
Travis (ošetřovatel otce) je „normální“ člověk, který je posedlý něčím zvláštním a neobvyklým a snaží se tomu všemu porozumět z opačné perspektivy. Dá Maren zajímavý náhled života, co by se stalo, kdyby jednou neutekla, a myslím, že to je ta hlavní myšlenka na konci, kterou nám autorka chtěla sdělit, že prostě Maren zkusila zůstat.
Každý, koho Maren potkala při své pouti, ji nějak obohatil a pomohl, aby Maren vyzrála (dospěla by bylo moc troufalé slovo). Posun hrdinky v této knize byl opravdu ohromný a nečekaný.
Strašně se mi líbil jeden komentář na databázi knih, kdy slečna psala, že jí spíš kniha přišla o hledání sama sebe a já s tím souhlasím a nejen o hledání, ale přijetí a sebelásce.
Ten konec mě odrovnal doopravdy. Po dočtení jsem seděla na gauči a říkala si: Co se to tam sakra právě teď stalo?!
Romantická linka nebyla nijak extra výrazná, spíš jsem je brala jako kamarády, které spojovalo společné tajemství a jen se vše prohloubilo tím, co společně zažily.
Některé zvraty byly doopravdy nečekané (Sully).
4/5
Kniha mi z počátku moc nelezla, ale poté už to šlo z kopce. Koncept, že mezi námi žijí kanibalové a my o tom ani nevíme, je zajímavý.
Nejvíce mě zklamal (a dost naštval) poslední kapitola. Jestli jste romantik, doporučuji vám 11. kapitolou končit....
PS. Film je skoro úplně jiný než kniha.
(SPOILER)
Láska ide cez žalúdok. Aspoň u hlavnej hrdinky.
Je výnimočne dobrá v pojedaní ľudí. Doslova ich zhltne zasurova. Jej mama to vydržala len po istý čas (nie jesť ľudí, ale vychovávať dieťa, ktoré žerie ľudí), potom ju nakoniec opúšťa. No Maren chce iba niekoho ľúbiť
A tak putuje, schováva svoju inakosť, no jej potreby však nakoniec vyjdú najavo. Ale pritom sa toľko snaží Zhodou náhod stretne podobný typ ako je ona sama - a je na zožratie! To je tá romantická línia lebo aj on sa kvôli nej premôže a zje niečo, čo ona nezvládne.
Ak sa na Maren nebudem pozerať ako na kanibalku, ale ako na démona, ktorý spotrebuje do desiatich minút svoju obeť až ostanú len kosti (plus zuby/vlasy/nechty/chrupavky) a zakrvavené oblečenie, tak sa na nej 50 kíl naviac nijako neprejaví. (Toto chcete na Vianoce! Knihu. A tiež nepribrať, keď zjete neplánovane viac, akoby ste mali.)
Ani tie vysvetľovačky o pôvode a rodine žrútov ma nedojali, ale sebaobetovanie áno. Aj keď to nie je až tak romantické ako upíri. Možno preto to nebude taký bestseller. A teraz úprimne, máte chuť na na niekoho?
(SPOILER)
***UPOZORNĚNÍ - recenze je negativní a může obsahovat spoilery!***
Ahoj, já jsem Maren a miluji lidi. Doslova. Tak třeba ve svém roce jsem zvládla sežrat svojí chůvu na posezení během pár minut, že zbyla jen hromádka kostí. Hlavně se mě neptejte, jak jsem to těmi mléčnými zuby zvládla a kam jsem těch 50 a více kilo syrového masa dala.
Tak tohle byl bizár. Těšila jsem se na kombinaci romance a kanibalismu. Romanci jsem nedostala a kanibalismus ve finále taky ne. Protože sežrání člověka probíhá následovně - ucítila závan jeho pachu, neudržela se, lup.... a už uklízela kosti. Kanibalové jsou zde stejní jako my a já teda apetit mám, ale že bych dokázala do žaludku nacpat více než 50kg hmoty? Ohlodání člověka na kost zabere asi 7,5 minuty?
Příběh neustále skáče v čase, vyprávění je roztříštěné, rozhovory nelogické. Postavy plytké, nijaké, zkrátka se není u knihy k čemu uchytit. Nebýt ve štafetě, nedočetla bych. Nedozvěděla jsem se, proč je Maren kanibal, proč sní zrovna tu jednu konkrétní osobu a ostatní ji nelákají. Postavy mají často hloupé domněnky, ale vy se nedozvíte jak k nim přišly.
Ve chvíli, kdy sní jednoho chlapce, tak všichni ví, že s ním byla naposledy, posléze se s matkou odstěhuje, ale nikdo po nich nepátrá? Je rok 1998, to už asi policie fungovala. Autorka se tuto teorii pokusila vyvrátit tím, že kanibalové jsou i mezi policisty, takže je snadné to zakrýt, ale to je jen další nesmysl, protože oběti nechybí nikomu. A že by jich při tolika kanibalech bylo!
Je to stejné jako se Znamenitou mrtvolou - myšlenka skvělá, provedení otřesné! Konec byl zcela absurdní, ale aspoň něco, co jsem nečekala, i když mi to přišlo jako zoufalý pokus autorky zvrátit naprosto nezáživný a k smrti nudící děj. Stále tak za mě zůstává z prostředí kanibalismu nejlepší Po sezoně od Ketchuma. Do morku kostí hodnotím 0,5, aby se neřeklo, nápad to byl hezký.
Kniha je čtivá od začátku až do konce a téma je zajímavé,ten konec sice byl takový jako na pokračování ale celková kniha je vážně super.Možná že jsem jediná které se kniha líbila vážně moc že kdyby bylo víc hvězdiček dala bych víc,tak moc se mi líbila.
Zatímco spoustu čtenářů příběh o kanibalech spíše odpudí, mě tyhle morbidnosti prostě fascinují a určitým způsobem přitahují. Když jsem tedy narazila na knihu Do morku kostí, temnou YA romanci, kde hrozí, že se hlavní hrdinové navzájem sežerou, hned jsem věděla, že tohle si prostě musím přečíst.
A stálo to maximálně za to! Nevím, jestli jsem někdy četla divnější příběh, některé pasáže byly tak moc mimo realitu, až jsem se musela smát. Ale ve výsledku to všechno vlastně fungovalo. Hlavní hrdince jsem fandila, ačkoliv jedla lidi, a svým způsobem mi jí bylo i líto. Líbilo se mi, že se to autorka nesnažila příběh překlopit do nějaké morální roviny, ani nevytvořila žádnou hlubokou paralelu s naším světem. Tohle byla zkrátka jen trošku šílená oddechovka s dost nečekaným koncem, za který má teda autorka ode mě velký palec nahoru, to bylo prostě dokonalý!
kniha je čtivá a téma knihy je dost zajíme. Ovšem příběh nedává částmi knihy moc smysl a konec byl moc uspěchaný a celkově mi přišel i nehotový.
Knihy jsou prostě lepší než jejich filmové adaptace a tady to platí na 1000% ne-li víc.
Na to, že má kniha nálepku "temná romance" na mě tedy moc temná nebyla. Spíše hodně dramatická - thrillerová.
Ačkoliv mohla být kniha (ve směru ke kanibalismu) více propracovanější a uvěřitelnější, s knihou jako celkem jsem nakonec byla spokojená. Kniha byla čtivá a rozhodně lépe zpracovaná než její filmová adaptace, kterou bych přirovnala ke slabšímu Bčkovému hororu.
Pro hodně slabší povahy může být kniha i film těžší na zpracování. Komu vadí už jen malá zmínka o tom, že tam někdo jí lidské maso (bez větších detailů) pro něj kniha asi nebude to pravé ořechové. Pro trochu otrlejší to podle mě bude tak akorát. No a pro ty co jsou na tom jako já, to bude jen slabý odvar. :))
Maren byla od malá jiná. Vyrůstala pouze s matkou, protože otec je opustil ještě před jejím narozením. Zdálo se, že společně zvládnou. Její matka Janelle pracovala, malou Maren mezitím hlídala chůva. Vše se ale změnilo v den, kdy po příchodu z práce Janelle našla malou Maren uprostřed lidských kostěných ostatků, s pusinkou od krve.. V tu chvíli jí došlo, že její dcera patří mezi jedlíky, že jí nedělá problém sníst člověka. A tak začala jejich neustálá pouť po Spojených státech. Musely se stěhovat vždy, když se Maren neuhlídala a stala se podobná nehoda. Tak to bylo až do jejích 16.narozenin, kdy ji Janelle nadobro opustila, kdy to všechno na ni už bylo prostě moc.. Maren tak zůstala úplně sama, s pár drobnými a svým rodným listem, kde je k jejímu údivu uvedený i otec. Vydá se ho tedy hledat. Při hledání však naráží na další jedlíky.
Temná romance, kde hlavní roli hraje kanibalismus. Znělo to ujetě, ale díky tomu jsem byla nalákána právě na tento příběh. A ujetý opravdu byl. Musím říct, že já osobně jsem kanibalismu čekala mnohem více. V knize je to popsané velmi střídmě, opatrně, asi i vzhledem k hlavní cílové věkové skupině. Mně by nevadilo i drsnější pojetí. Hlavní mi v knize přišly hlavně vztahy mezi jednotlivými postavami.
Moc mě bavil náhled do minulosti, jak to bylo, když se Mareniny rodiče seznámili. A co bylo poté, co Marenin otec od nich odešel.
V podstatě už jsem se v závěru knihy smířila, že to ve výsledku bude zvrácená romantika. Ale na konci BUM. Skončilo to úplně jinak, než jsem očekávala. A dost mě naštvalo. Pro někoho by ale konec mohl být vyhovující, protože je určitě wow. Já jsem ale po dočtení měla spíše smíšené pocity. Byla to bláznovina.
Konečně knížka pro mladý, která se nebojí riskovat. A ne, nemyslím tím bububu kanibaly, protože násili se v Bones & All děje "mimo záběr". Myslím tím to, jak je román pojatý. Předně mluvím o Maren a jejím vývoji (bohužel nemůžu rozvést bez spoilerů), ale taky o tom, jak je popsaný svět jedlíků. Ten prostě je. Tady máte detail, tamhle další, za chvíli vám nějaká postava něco vysvětlí, ale kdo ví, jestli mluví pravdu. A vy si to všechno přeberte a doplňte podle sebe. Použijte fantazii. Přemýšlejte, jak to teda vlastně bylo. Dohadujte se. Bílá místa jsou přece od toho, abyste si je doplnili podle sebe!
Když jsem Kosti četl poprvé, závěr mě trochu zklamal. Podruhé jsem si ho ale užil. Buď jsem se smířil s tím, že nebyl takový, jaký jsem ho chtěl mít, anebo jsem ho prostě konečně pochopil. A o tom přece dobré knihy jsou - abychom si z nich po každém dalším čtení odnesli něco nového.
Příběh byl napsaný skvěle, téma moc zajímavé. Jen mi prostě vadily některé momenty. Mělo to bílé mezery. Jsem zvědavá na film, který má solidní herecké obsazení.
Čím víc nad knihou přemýšlím, tím víc mi přijde, že téma kanibalismu tam bylo celkem vedlejší, alespoň pro mě. Jakkoliv je to šokující od první stránky, hlavní postava vlastně řeší hlavně to, co každý, kdo se něčím liší - chce prostě zapadnout, nebýt jiná. Přijde mi to jako příběh o hledání a přijetí sebe sama. Jak Maren zoufale hledá odpovědi na své otázky, jde jí hlavně o to, aby jí někdo potvrdil, že je hodna lásky. Sama je přesvědčena o tom, že ani její vlastní matka ji nemohla milovat. Kniha je často popisována jako temná romance, ale pro mě i ta romantická linka byla vedlejší. Nejvíc mi vystupovalo to hledání míru sama se sebou...
Od knihy jsem dostala víc než jsem čekala, mé očekávání nebylo vysoké, ale ani nízké.
Čekala jsem, že se autorka rozepíše více o kanibalismu a samotném požívání lidí. Ačkoli mnoho lidí, kteří knihu četli tvrdí, že je velmi zvrácená a drsná, tak mně přišla v tomto ohledu poměrně ochuzená.
Když si berete knihu s tímto tématem do ruky, tak předpokládáte, že se dozvíte více o jedlících a očekáváte i drsné scény s tím spojené.
Jak jsem se se čtením blížila ke konci, tak mě děj opět chytl, bohužel, závěr mé nadšení zkazil.
Shrnuto: nápad skvělý, provedení horší, zahozený potenciál.
I když jsem čekala něco trochu jiného, tak i přesto si myslím, že kniha Do morku kostí je originální a své čtenáře si jistě najde.
Tak tohle bylo opravdu zvrácený příběh, o kanibalech jsem tedy ještě nečetla. Po prvních pár stranách jsem si říkala, že to asi nedám a knihu odložím, nakonec jsem si ale tak nějak zvykla :-) Naštestí se autorka nevyžívala v detailních popisech jezení, takže jsem ji nakonec přečetla celou. Druhá půlka knihy pro mě byla mnohem zajímavější.
Abych řekla pravdu, tak se mi kniha špatně hodnotí, protože tohle téma bylo opravdu DIVNÉ. S hlavní hrdinkou Maren jsem nedokázala sympatizovat nejen kvůli jejímu kanibalizmu, ale ani tomu, jak je z toho nešťastná, vyčleněná ze společnosti a podobně. Nedokázalo mi ji být líto. Bylo tu také pár nelogičností - třeba jak by malé dítě dokázalo sníst celého člověka, nebo jak to jedlíkům mohlo procházet. Ani romantická linka tu není kdovíjak závratná, což mě trochu zklamalo. Ale konec? Ten mě opravdu dostal. Nečekala jsem, že se autorka rozhodne pro tuto variantu.
Jde o šokující a neotřelé čtení, pokud hledáte nějakou změnu a něco, s čím jste se ještě nesetkali, určitě po knize mrkněte. Čte se lehce a nejde o žádnou bichli, dáte ji klidně na jeden zátah. Já se rozhodně ještě chystám mrknout na film, jestli mi sedne víc než knižní zpracování.
Chtěla jsem změnu žánru a nemohla jsem si vybrat lépe. Zaujalo mě, když jsem se dočetla o autorce, která je veganka a napsala román pro mladé o kanibalech. Tohle je tak zvrácené, že mě to nenechalo chladnou a musela jsem do příběhu hned začíst. Očekávání jsem měla veliké, mohly za to i skvělé recenze jak u nás tak v zahraničí. A i já se přidávám ke kladným hodnocením. Pokud budete mít náladu na nějakou změnu, tohle je správná volba, jako zpestření a pro představu co ta dnešní mládež dnes čte - úplně super. Pár much to mělo, ale není třeba to rozpitvávat, jako celek se mi tato temná romance líbila hodně. Na film možná taky časem kouknu.
Mmm šla sem do toho ze zvědavosti a taky proto, že jsem chystám článek o kanibalismu. Úplně jsem nečekala, že se mi to bude líbit, protože po Znamenité mrtvole jsem měla v tomhle směru docela nahoře, ale musím říct, že mě tahle knížka moc mile překvapila. Hezky se četla, chtělo se mi v ní pokračovat dál, hlavní hrdinka byla moc fajn a milá holka. Je fakt, že ohledně jedení jsem měla určitý pochybnosti, protože si moc nedovedu představit, jak by malý dítě spořádalo celýho dospělýho člověka, ale nepatřím mezi jedlíky, takže nemůžu objektivně posoudit jak to u nich v rámci trávení funguje. A jo, sice nejsem jedlík, ale jíst lidi by mi nevadilo. Každopádně...tohle bylo fajn, milý čtení, který sem si užila a hezky tak začala týdenní dovolenou.
Kniha se ke mně dostala díky štafetě na mém knižním instagramu (nicacola_knihy). Jsem nakonec ráda, že jsem si knihu nekoupila domů. Ale jsem i ráda, že jsem měla možnost si ji přečíst.
Kniha je neuvěřitelně čtivá, každá kapitola nás nutí číst dál a dál. Zajímalo mě, jak to s hlavní hrdinkou dopadne, ale takový konec jsem nečekala. Byl takový... nijaký. Romantická linka tady žádná nebyla, i když anotace na knihu jí nabízí. Ne, opravdu nečekejte žádný vztah mezi Maren a Leem. To, že by se měli chuť navzájem zežrat...tak toho se taky nedočkáte :-D Možná něco nabídne ten šílený konec knihy... ale neprozradím samozřejmě co :) Knihu bych úplně nezavrhla, ale dál ji doporučovat taky nebudu. Na film se určitě podívám.
Do morku kostí
Na tuhle knihu musíte mít správnou čtecí chuť a pak ji slupnete jak malinu. :-)
Požírání lidí je tam bráno velmi decentně a mnohdy v dobrém úmyslu (aspoň u hlavních hrdinů). Trošku mě naštvalo sežrání ..., já jim fandila a ona tohle. :-(