Zahájení
Dan Simmons
Doba mrchožroutů série
1. díl >
První část drsného vyprávění o hrstce mocných, schopných ovlivnit mysl lidí a přinutit je k násilným činům i vraždám. Šerif Gentry řeší případ nepochopitelného masakru při němž zahynulo devět lidí. Na případu spolupracuje psychiatr Laski, který šerifovi a Natalií, dceři jednoho ze zavražděných, sděluje svá podezření. Domnívá se, že za masakrem stojí lidské zrůdy, které mají neobvyklou schopnost ovládnout mysl lidí a přinutit je vraždit. S takovým člověkem se Laski setkal v koncentračním táboře a je přesvědčen, že tento muž má prsty v masakru. Čtenář se postupně dovídá, že lidí s takovými schopnostmi je víc, že mezi sebou soupeří a, že jsou ve významných státních funkcích. Každá smrt, kterou pomocí nastrčených osob provedou, jim dává novou sílu a omlazuje je.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 1998 , PerseusOriginální název:
Carrion Comfort, 1989
více info...
Přidat komentář
Rozečetl jsem to třikrát a dvakrát znuděně odložil. Přitom se nedá říct, že by bylo Zahájení nezajímavé nebo špatně napsané. Dan Simmons vymyslel chytlavý námět a stvořil pro něj zajímavé postavy, ale nedal jim hluboký příběh, v němž by se mohly realizovat. Ve výsledku je celkem banální vyprávění sem tam vystřídáno několika opravdu vynikajícím pasážemi. Tehdy a jedině tehdy je kniha taková, jaká měla být celou dobu. Temná, syrová a paranoidní.
Ze všech hrůz, které si lidstvo samo přivodilo,
ze všech jeho ubohých netvorů
pouze z mýtů o upírech
čišel jakýsi náznak
vznešenosti.
První kniha v sérii Doba mrchožroutů má velmi povedený začátek. Temné vyprávění Saula Laskiho o jeho pobytu v lágru je opravdu až gotické. Možná snad, že šachová partie byla zbytečně dlouhá a několik tahů před koncem jsem se nudil a ztratil jsem úplně přehled o pohybu figurek. Vytratilo se tak z toho to pravé černé kouzlo.
Malá ochutnávka:
Gestapo o mě nemělo zájem, protože si možná myslelo, že jsem jen jeden z mnoha Židů, kteří utekli z měst nebo prchli z transportu. Německá síť na Židy měla spoustu děr. Podobně tomu tak bylo v mnoha okupovaných zemích, pouze ochotná spolupráce samotných Poláků Židům prakticky znemožnila, aby unikli svému osudu v táborech.
Další povedenou věcí je pak situace okolo charlestonských vražd. Opravdu je to tak zajímavě pojaté, že i místní šerif z toho měl zmatek. Jenže on není žádný jižanský blbec a po shledání s několika osobama mu začíná svítat. Hrůza je však tak velká, že vlastně každý může zemřít během pár minut. Příkladem tak může být nádherně temně popisovaná návštěva jednoho nejmenovaného domu. Úplně jsem cítil tu zatuchlost a starou zaschlou krev.
Citát: Jste psychiatr, nemůžete být blázen.
Až někam do druhé třetiny je to zajímavé, ale pak to začíná ztrácet rychlost, objevují se jen stránky popsané planými slovy, které čtenář ihned zapomene a tak se musí prokousat až na samotný konec prvního příběhu, kdy se zase začne něco dít. Jenže už je konec. Musíte si počkat na druhou knihu.
Citát: Většina lidí nesnáší svou rodinu.
Pro mě jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl. Doba mrchožroutů je skvěle promyšlené a určitě vrcholné dílo tvorby Dana Simmonse.
Tato kniha mne naprosto chytla, mne prostě Simmons dokáže úplně mistrně vtáhnou do děje a dokonale popsat atmosféru a nutí mne přemýšlet a nahlížet na věci úplně jinak nebo z jiné strany.
Na této knize je zajímavé kam až člověk s chopnostmi ovládat myslí ostatní (většinu) může zajít a jaké činy nepřímo prostřednictvím někoho vykoná. Toto je dle mého hlavní myšlenka knihy, zneužití a zneuživání moci nad druhými k dosažení svých cílů ať to stojí co to stojí i lidské životy slavných osobností nebo obyčejných lidí a s tím související zametání a zahlazování důkazů s tím souvisejích. Tito lidé s mocí si myslí, že jsou nezranitelní a všemocní, ale najde se pár jedinců kteří budou proti těmto "Mrchožroutům" bojovat.
Mně se Zahájení velice líbilo. Byť je cítit, že je to jen "mrzký úvod", zápletka je nastíněná velmi dobře. Jak to zpočátku vypadá na téměř one man show, osob zapletených do čachrů se Schopností bude asi poněkud více a celkově se to tváří na megalomanské "konspirační fantasy". Tohle já rád, líbí, líbí!
Tak ani tato Simmonsova tvorba mě nenadchla,trošičku takový rozvlekly děj ani zde není žádná postava které by mohl čtenář fandit,takže čtete a ono se vám do toho znovu nechce ale čtete a když dojdete ke konci nezanechá ve vás kniha vubec nic,jsem rád že jsem sehnal knižky za lacino protože koupit si to v celku a vyhodit za to pětistovku to by mě asi dost....takže posílám dál..jinak pane Simmonsi po Černém létě už mě asi ničím nedostanete..
[033/12] 'Terror', i když jsem ho z nepochopitelných důvodů ještě stále nedočetla, mě zaujal ihned. A stačilo mi k tomu jen těch pár prvních stran. Jediný důvod, proč jsem ho tedy nedočetla, je ten, že z nějakého neznámého důvodu nemám ráda dlouhé příběhy v jediném svazku. A přitom si někdy ve skrytu duše přeji, aby to ještě nekončilo. Aby umřelo víc všiváků a ty nekonečné bitvy v závěru trvaly opravdu do nekonečna. Více smrdících skřetů, culících se elfíků a ďábelsky se smějících intoušů. A proč o tom vlastně píši? Protože 'Zahájení' pro mě bylo obrovským zklamáním. Ani se mi nechtělo věřit, že je zde autor totožný.
Zápletka bez většího nápadu, nepřehledné postavy, žádný vůdčí charakter a trhané skoky v čase a prostoru. Žádný z charakterů mě nedokázal zaujmout. Odporné praktiky příslušníků nacistické armády mě nijak nezvedly ze židle a vlastně by mi ani nevadilo, kdyby postava, která tyto pasáže vypráví, při noční hře v hrádku zemřela. Samotný překlad mi přitom nevadí. Čte se to plynule, srozumitelně a jasně, ale celkový námět mě jednoduše nedokáže vtáhnout. Dokonce jsem se i párkrát pousmála nad autorovou naivitou. Ale co už. Ani ten šikmý stožár v Pise nepostavili za noc a tak, pokud je (neinformovala jsem se) tohle jedno ze zahřívacích autorových děl, dají se zpětně nedostatky odpustit.
Nejsem schopna se orientovat v jednotlivých vztazích. Kdo drží s kým a kdo jen předstírá a drží na oko. Kdo je horší než tamhleten a proč právě tamhleten má pifku na toho. Jediné charaktery, které jsou naprosto zřetelné a jasné, jsou ženského pohlaví. Nic si z příběhu neodnáším. Nechápu, proč někoho tolik burcuje smrt pár bezvýznamných lidiček. Jakoby na světě neumíral někdo každý den. Jakoby se právě zde děla jediná nespravedlnost na světě. Největší problém mám tedy s tím, že tento literární počin vůbec nechápu. Proč vznikl, co měl autor jako hlavní motiv a kam to celé spěje. Na tak rozsáhlou knihu je to téma slabé jako perlivá voda bez bublinek a celkově mi připadá, že je kolem toho nablemcáno až příliš zbytečné maskovací špíny, která má napomoci předstírat, že o něco jde. A ono jde přitom leda tak o velký trolí prd s mrtvou Sněhurkou v závětří. Nemohu se tedy ubránit pocitu, že na konci bude stejně většina protagonistů mrtvých a vzhledem k tomu, že se v nich neorientuji, mi to stejně bude jedno.
Autorovy další knížky
2007 | Terror |
1996 | Hyperion |
2012 | Temné léto |
2010 | Hladové hry |
2010 | Kantos Hyperionu |
Po začátku ságy Hyperion jsem sáhnul po dalším úvodu série Dana Simmonse. Ale vlastně nevím jestli budu pokračovat, po úvodu už mě další díly zase tak moc nelákají.
O jisté posedlosti třetí říše vší možnou mystikou toho bylo napsáno plno, ale myslím že téma toho skýtá ještě dost. Právě jisté Schopnosti odhalené budoucím psychiatrem při pobytu v lágrech druhé světové války jsou základem tohoto příběhu. Ale víc snad ani prozrazovat nebudu...
Sama kniha se mi až na příjemně temný popis pobytu v lágru nečetla zrovna příjemně, postavy mi přijdou takové nemastné neslané a vyprávění se dost nepříjemně táhne. Myslím že to mohlo být lepší. Proto jen dvě hvězdičky... Ale název se mi fakt líbí