Dobře mi tak
Radka Třeštíková
Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svou ženou a stěhuje se ze společného bytu ke kamarádu Viktorovi. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechna svoje selhání a poněkud neohrabaně se pokouší napravit chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang. V té chvíli mu navíc zkříží cestu šestnáctiletá Erika.... celý text
Přidat komentář
Z knihy jsem trochu rozpačitá. Některé pasáže byly humorné, některé odkrývaly narcistické chování hlavního hrdiny.
"Dobře mi tak" je moje třetí přečtená kniha od Třeštíkové a musím říct, že zatím teda snad nejslabší, co jsem od ní četla. Oceňuju psychologickou propracovanost hl. postavy, ale na můj vkus se z toho dalo vytřískat mnohem více, pokud by se autorka nezabřehávala do smyček jiných příběhů, které se týkají hl. postavy (minulé vztahy, vztah se synem, atd.). Vytratila se úplně ta hl. myšlenka, tj. milostné vzplanutí k o mnohem mladší dívce... Závěr teda takový nijaký... Je zajímavé, jak autorka vidí mužský svět, alespoň tak mi to z chování Borise přišlo - ten snad jen myslel na ženský, masturboval, intimně se s nimi setkával, kouřil, pil a maloval... Jako jasně, může to být pohled na muže jako bohéma, umělce, ale i tak... Té masturbace a sprostoty tam bylo na můj vkus docela hodně. ;-)
Moje první kniha od Třeštíkové a přemýšlela jsem nad 4* ale nakonec dávám 3*. Hlavním důvodem je, že mi prostě nepřijde, že by tam byl příběh ? Hlavní postava mi sice nesympatická úplně nebyla, ale bylo to takový nudný trochu no. Je to kniha plná myšlenek a pocitů. Ale dějová linka mi tam chybí. Taky to přeskakování z minulosti do přítomnosti a ve finále ,,podpříběh,, psaný kurzívou o chození na poštu? Nechápu. Většinou se snažím pochopit záměr, ale tady mi to prostě nějak uniká. Nad 4* jsem přemýšlela hlavně proto, že se mi líbila ta nadsázka, ironie a vtipné poznámky v celé knize (ta o superveganovi Emilovi byla nejlepší (smích) ). Knihu mi doporučila kamarádka s tím, že si není jistá, jestli se mi její styl zalíbí. Nezalíbil, ale neházím flintu do žita a zkusím ještě To prší moře a třeba mě mile překvapí a třeba taky ne. Takže asi tak.
Nelíbilo se mi to, o ničem, depresivní příběh. Hlavní postava je na pěst. Kdybych od ní nečetla i jiný knihy, tak si ji nekoupím. Nejlepší kniha od autorky je Osm.
Na Třeštíkovou slabší a hlavně mě naštval ten konec, který byl moc rychlý a bez emocí. První polovina knížky byla o dost lepší :)
po knizkach, co jsem od Trestikove cetla, byla takhle rozhodne nejslabsi, nejako me ten dej nepohltil a hlavni hrdina mi totalne nesedl. docteno, ale cist znovu 100% nebudu
Kniha mi přišla jako něco ve stylu Výchovy dívek v Čechách... stylem vyprávění ale pro mě o něco lepší. Jinak docela depresivní, a to hlavně v poslední třetině po smrti jedné z hrdinek příběhu, kdy děj jakoby ztratil spád, zpomalil. Těžko jsem jej dočítala. Konec mě překvapil. Básně v průběhu děje bych úplně vynechala.
Moje první kniha od Radky Trestikove. Četla se mi dobře, děj má spád a některé zvraty jsou nečekané, jiné zase až moc vyumělkované. Jako knihu o hledání smyslu života, ale hodnotím pozitivně. Pozorný čtenář si rozhodně něco odnese.
Kniha se mi nelíbila. Hlavní hrdina Boris.... Když jsem si ho představila, úplně jsem se ho štítila... Už bych ji rozhodně znovu nečetla.
Knížka mi přišla divná, málo vtipná, zápletky působí vyloženě vykonstruovaně. Znovu bych ji nečetla.
Když jsem psala hodnocení Bábovek, dušovala jsem se, že od RT už nic číst nebudu… Pak jsem v knihovně natrefila ve vrácených knihách na tenhle titul a řekla jsem si, že dám autorce ještě šanci.
Dobře mi tak, nomen omen. Tohle je hodně slabý čtení. Vykonstruovaný příběh, u nějž ani na vteřinu neuvěříte, že ho doopravdy vypráví chlap. Spíš to tak trochu připomíná nějaké vyřizování účtů – jako by autorka stvořila Borise jen proto, aby se mstila mužskému pokolení za všechny křivdy. Bohužel si nabrala příliš velké sousto. Výstavba příběhu chatrná, zápletky nic moc a to vše korunované jedním ze smrtelných hříchů každého bezradného vypravěče: když nevíš, co dál s postavou, prostě ji nech umřít.
Spousta nedotažených věcí: u počtu aut jsem se trochu ztratila, ale nevyšel Boris z předrozvodové bitvy nemotorizován? A pak si jezdí před gympl autem…? A co ten jeho hotelový pokoj během pobytu v nemocnici? V příběhu se do něj vrací, jako by ho měl pronajatý prakticky nastálo – což i při jeho příjmech (pět let nic nenamaloval, no dobře) nevyznívá u Hiltonu moc přesvědčivě. Atd., atp., podobných věcí by se našlo vícero.
Vložené verše jsou na místě asi tak u dvou pasáží, jinak působí dost křečovitě a uměle. Vydržela jsem až do konce (byť posledních pár stránek už jsem počítala každý řádek) hlavně proto, abych zjistila, zda to bude tak zlé až do finále. A bylo.
Tato knížka se mi moc nelíbila. Několikrát jsem ji chtěla odložit, nakonec jsem ji sice dočetla, ale musela jsem se hodně přemlouvat. Nejslabší Třeštíková, jakou jsem zatím četla.
Nechapu, jak tahle znama autorka mohla neco takoveho napsat v roce 2014. Prislo mi to zastarale, okoukane a uplne mimo. Nejsem zadny puritan, ale ty sexualni scenky byly divne a proste celkove jsem pribehu vubec neuverila. A ten konec tomu dal na frak. Autorka umi psat, to ji neberu, ale ten dej teda...
Do poměrně velké skupiny kritizujících se nezařadím. Nic moc jsem od knihy nečekala , ale byla jsem docela překvapená. Kniha mi nepřijde vůbec depresivní. Já jsem se docela i zasmála. Radka Třeštíková umí skvěle a velmi vtipně popisovat myšlenkové pochody postav a to mě na jejich knihách baví ze všeho nejvíc. Hlavní hrdina způsobem sobě vlastním bruslí celý život od ženy k ženě, od průšvihu k průšvihu a ono mu to vlastně docela prochází ... Ironie a ke konci i lehká dávka sebekritiky, s jakou Boris k bilancování vlastního života přistupuje, mě prostě bavila :-)
Štítky knihy
sex homosexualita smrt rozvod LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
První polovinu knihy jsem se nudila, ta druhá byla zas až moc rychlá a už trochu překombinovaná. Nic moc