Dobrodruhům
Tereza Ramba
Neplánujte cesty… prožijte je! Cestování si nikdy nenaplánujete na sto procent – vždy vás něco překvapí. Ví to i oblíbená herečka a cestovatelka Tereza Ramba (Voříšková). Za dva roky navštívila dvacet zemí a rozepsala se o jejich známých i nečekaných podobách. Ať už máte sami neklidného cestovatelského ducha, nebo radši jenom jezdíte prstem po mapě, Tereziny zážitky jsou natolik inspirující, že vás začnou svrbět pohorky.... celý text
Přidat komentář
Krásná vazba knížky, ráda si jí doma vystavím. Zápisky mě bavily ale po pár stránkách jsem vždy měla dost a knížku otevřela opět až za pár dní. Stejně tak to mám i s podcastem Terezy Ramby. Je jí prostě až moc ale i přesto mě to láká se vrátit. Knížku cením a jelikož mi cestování chybí, ráda si občas výletuji aspoň v hlavě.
Zajímavý nápad vizuálního řešení knihy, ale obsahu dávám 3 body z 10. Pár hezkých myšlenek se v knížce najde, ale není to kniha, kterou bych musela mít v knihovně, proto jsem ji poslala dál, aby udělala radost jiné duši. Ohledně navštívených zemí jsem se nedozvěděla vůbec nic, jsou to jen útržky myšlenek, které si neumím pospojovat.
Krásná knížka. Obsahem i na pohled. Ne, není to cestoPIS, jak tu mnozí uvádějí, Tereza Ramba až na výjimky nepíše o poPISU cest, ale zejména o dojmech a o prožitku cest.
Vždy jsem se považovala za cestovatelku, zdaleka bych si však netroufla do všech výprav, do kterých se vrhá Tereza - a o to víc mě bavilo o všech jejích dobrodružstvích číst a tajit nad nimi dech. Doufám, že autorka bude v psaní pokračovat!
První polovina zajímavá, druhou už jsem téměř nemohla dočíst. Chápu autorku, že určitě prožívala krásné období, ale na mě toho bylo už trochu moc.
Nečekejte klasický cestopis, spíš zážitky z cest u kterých se zasmějete, pohodová, čtivá knížka, plus krásné fotky...
Dobrodružství v krajinách duše s pozadím zelených hor, bílých plání a barevných vod.
Miluji tuhle knížku. Miluji způsob, kterým Tereza píše. Tak oduševněle. Se srdcem na dlani. A úžasně autenticky. Zážitky, emoce, pocity. Kreativita. A láska. Spousta lásky. Až se mi nejednou hrnuly slzy do očí. Děkuji.
Cestování není jen o nahánění zážitků a návštěvě co nejvíce míst, ale i o rozjímání a přemýšlení během cesty samotné. Jaké jsou osudy lidí, které potkávám a kam mě posouvá vztah s lidmi, s nimiž cestuji? Cestě, která není sdílená s ostatními, vždy něco chybí. Tereza si tyto vjemy z cest zaznamenává a dává tak nahlédnout do svých pocitů, jenž během dobrodružství prožívá. Hvězda navíc za krásné zpracování knihy a fotografie.
Moc milá kniha. Dokonce jsem se z ní i něco dozvěděla. Původně jsem měla obavy, jestli autorčin styl nevyzní spíše jako póza, ale naštěstí tomu tak není. Stačí si jen trochu zvyknout. Poté jsem beze zbytku uvěřila, že vše je myšleno opravdicky a bylo mi s knihou velmi příjemně. Mohu doporučit)
Terezka by měla radši zůstat u hraní než psát knihy. Kniha měla do cestopisu velmi daleko.
Tato kniha mě bohužel zklamala. Nejedná se o cestopis, spíš je to osobní deník. Přitom na první pohled mě kniha hodně zaujala (grafickým zpracováním a velkými fotografiemi). Ale obsahově mě bohužel nepotěšila.
Přečtení ukázky na webu knihkupectví mě navnadilo ke koupi knížky a těšila jsem se na ní. Jelikož je všude prezentovaná jako cestopis, také jsem cestopis očekávala. Bohužel jsem byla z knihy zklamaná. Ze začátku docela dobré, ale asi po 80 stranách jsem knihu na delší čas musela odložit a vrátit se k dočtení později. Jedná se spíše o takový chaotický deníček než cestopis, ze kterého byste se dozvěděli něco o daném místě. Často chybí základní informace o odehrávající se cestě. Je fajn, že autorka navštívila prales, ale něco bližšího kromě státu by o tom místě říci nešlo? Docela jsem si užila kapitoly vypovídající o Severním pólu, Svatojakubské cestě a kapitolku o Austrálii. Ty mi jakž takž dávaly smysl a vypovídaly něco o atmosféře místa či setkání s lidmi. Ve většině případů jsem ale nechápala, co tím autorka chtěla říci čtenářům. Výpovědi typu "Pamatuješ, jak jsem místo objevování města zůstali celý den v hotelové posteli?" nezasvěcenému čtenáři nic neřeknou a ani nejsou zajímavé. Celkově psaní ve druhé osobě jednotného čísla bylo podivné, není poznat ke komu autorka mluví a co by ráda vyjádřila. Kolikrát ani není poznat jestli se výletů pokaždé účastnil jiný "parťák" nebo stále ten stejný, či zda šlo o kamarádku, současného přítele apod. Kapitoly Láska vůbec nekomentuji, ty byly naprosto mimo mísu a do knihy se mi nehodily. Hvězdy jsou za grafické zpracování, pěkné fotky a několik povedených kapitol.
Tato kniha je názorné vysvětlení přísloví "ševče, drž se svého kopyta". Jednu hvězdičku dávám za fotky, jinak tam není nic zajímavého.
Kniha plná zážitků z cest i každodenní maličkosti, kniha plná lásky. Psaná netradiční formou, ale naprosto mi to k tomu sedí, přečteno jedním dechem. Nikdy nečtu knihy vícekrát, ale u této udělám určitě výjimku.
No já nevím, tyhle herečky, co chtějí být spisovatelkami, neumí psát a ještě pubertálně filosofují: příroda je bůh, láska je... Asi si to najde své čtenáře, ale já sem tedy hodně zklamaná
Kniha se mi líbila, ale strašně mi vadí výrazy typu děsnejch, zvědavejch, novejch, divnejch atd., když už píšu knihu, tak alespoň trošku spisovně česky.
Autorka mi je ako herečka sympatická, preto som si knihu zvolila v rámci výzvy.
Ak to mali byť osobné zápisky formou denníku nemuselo byť na obale knihy cca 20 destinácií, z ktorých mnohé sú spomenuté len na 1-2 stránky a takmer nič okrem toho, nad čím autorka rozmýšľala sa nedozvieme ( napr. Berlín, Paríž, Budapešť, Barbados, škoda aj Bosny).
Aby som však nebola len negatívna, mnohé iné miesta boli podané pútavo (vrátane častí o Česku), ktoré boli doplnené aj fotografiami, páčili sa mi zakončenia prepracovanejších kapitol praktickými radami.
Mám však pocit, akoby kniha neprešla pred vydaním redakčnými úpravami.
Časté používanie zámen, bez predošlého uvedenia o koho vlastne ide. Autorka hovorí niečo k čitateľovi, o riadok ďalej sama pre seba a zakončí to vetou pre niekoho konkrétneho, avšak ťažko sa tipuje pre koho vlastne. Pôsobí to rušivo a chaoticky. Jasno v tom majú zrejme len najbližší ľudia z jej okolia.
Kapitol s názvom Láska sa mi tam zdalo príliš veľa v porovnaní s tým, koľko málo sme sa dozvedeli o miestach z obálky. Žiaľ nemôžem odporúčať ďalej a nechápem tomu BOOM-U okolo.
Cestopis, který zároveň není jen o cestách. Je o životě. O trablích. O okamžicích. O světě. O vztazích. O rodině. O lásce.
Nádherná audiokniha, která je společně s hlasem a pocity autorky úžasně autentická.
Nejde o klasický cestopis, ale spíš pocitopis. Ale velké plus za nádherné fotky!