Dobrodružství Sherlocka Holmese
Arthur Conan Doyle
Příběhy Sherlocka Holmese / Sherlock Holmes série
< 3. díl >
Tato kniha přináší první nadílku Doylových povídek o slavném detektivovi. Původně vycházely v letech 1891–1892 a my je vydali o 105 let (nebo 26) později do doby zcela jiné, odlišné tempem, morálkou i typem zločinů. Byly však ty staré zlaté časy skutečně tak zlaté? Holmes a Watson o tom vědí své. Pro nás však kouzlo té doby zůstává nezměněno. Nuže, vzhůru do zamlžených ulic, na kvetoucí vřesoviště. Pojďme, pojďme již.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Povídky
Vydáno: 1997 , JotaOriginální název:
The Adventures of Sherlock Holmes, 1892
více info...
Přidat komentář
Opäť veľmi dobré príbehy- tentoraz ich je až dvanásť,- pričom áno, niektoré bavia viac a iné menej. Napriek tomu je celkom pochopiteľné, prečo sa z týchto príbehov stala klasika, Doyle píše vynikajúco.
Knihu jsem četla kdysi před lety, měla jsem půjčeno z knihovny. Bylo na čase si jednotlivé povídky opět připomenout, protože jsem si moc nepamatovala, které přesně povídky tu jsou. Pustila jsem si audioknihu v podání Václava Knopa a bavilo mne to velmi.
Byť hodnotím "jen" 4 hvězdami, protože některé povídky mi neučarovaly na 100 %, i tak jsem si poslech velmi užila. Asi nejvíc mne bavilo Pět pomerančových jadérek, Strakatý pás, Skandál v Čechách, Dům U měděných buků. Napínavé příběhy, některé z nich docela dost i tajemné. U "měděných buků" jsem sice zápletku uhodla sama, ale nevadilo mi to, bavilo mne to. No a Irene Adlerová ve Skandálu je prostě ikonická, ač teda postava českého krále je ve Skandálu vysloveně úsměvná.
Sherlock je láska a provází mne více či méně intenzivně už od dětství. Příběhy s ním jsou něco, k čemu se čas od času vždycky ráda vracím.
Mám moc ráda tyhle soubory Sherlockových povídek. Jsou dobře čtivé s prima detektivní zápletkou.
Je to ten poslední člověk na světě, který by někomu dovolil, aby omezoval jeho svobodu,
má zamyšlený pohled, pánovité egocentrické chování a vládne vysoce nadprůměrnými schopnostmi své mysli,. Přidejte k tomu ještě patologickou drogovou závislost a mozek, který se vzpírá ustrnutí „dejte mi problémy, dejte mi ty nejzáhadnější kryptogramy“ dejte mu ty nejsložitější analýzy k řešení a bude ve svém živlu.
Úvahy jeho geniální mysli směřují od následků k prvotním příčinám, což mu umožňuje rozluštit každou záhadu. Koktejl všech jeho geniálních predispozic a devastujících návyků ho pak předurčuje být tím nejschopnějším a nejslavnějším detektivem všech dob – a všichni ho jistě dobře znáte :-).
Čas od času se ráda mrknu do mlhami zahaleného Londýna, na Baker Street, ale i na odlehlá typická vřesoviště, kde se často příběhy, které pan Holmes řeší, odehrávají. Baví mě, pustit se s ním a jeho přítelem Watsonem po stopách neřešitelných záhad, které čekají jen na jeho bystrou mysl --- a soubor pozorování a dedukcí, který vždy vede k cíli „z pozorování se například dozvím, že jste byl dnes ráno na poště ve Wigmore Street; dedukce však mě poučí, že jste odtamtud odeslal nějaký telegram.“
„Přesně tak! v obou případech jste trefil do černého! Přiznám se však, že mi není jasné, jak jste to mohl uhodnout. Jednal jsem z okamžitého popudu a nikomu jsem se o tom nezmiňoval.“
„Nic jednoduššího“ potutelně se usmál „je to neuvěřitelně prosté z pozorování vím, že vám na nártu ulpěl maličký kousek načervenalé hlíny. U pošty ve Wigmore Street právě rozkopali chodník a člověk se nevyhne tomu, aby do ní nešlápl. A pokud je mi známo, tak hlína s načervenalým zbarvením se v blízkém okolí nikde jinde nevyskytuje. Až sem je to pozorování. To ostatní je dedukce vím samozřejmě, že jste nepsal dopis, protože jsem celé odpoledne seděl tady naproti vám. Na vašem psacím stole vidím arch známek i štůsek korespondenčních lístků, proč byste tedy chodil na poštu? Jedině, abyste poslal telegram. Vylučte všechny ostatní faktory, a ten jediný, který zůstane, musí být pravdivý.“
A mě to prostě baví, v každém z případů, ponořit se do labyrintu faktů a dedukcí a vědět, že, jako vždy, zjistím, jak to bylo doopravdy, protože, a tím si můžete být jistí, před Holmesem žádná záhada neobstojí, vyřeší každou a vy se tak zaručeně dozvíte, co se opravdu stalo :-).
„Promyslel jste to báječně,“ zvolal jsem v nelíčeném obdivu. „Je to tak dlouhý řetěz, a přece do sebe všechny jeho články skvěle zapadají.“
„Alespoň jsem se nenudil,“ odpověděl Sherlock Holmes a zívl.
Výborná zbierka dvanástich poviedok. Je to klasika, ktorá ma neprestane baviť čítať:-)
Skvělá sbírka detektivních povídek. Jsou teda krátký, takový jednohubky. Kromě Sherlockova vyšetřování probíhajícího turbulentní rychlostí se dozvídáme o tom, jak poznal doktora Watsona a jak se jejich přátelství vyvíjelo. Sbírka obsahuje povídky Skandál v Čechách, Spolek ryšavců, Případ totožnosti, Záhada Boscombského údolí, Pět pomerančových jadérek, Ohyzdný žebrák, Modrá karbunkule, Strakatý pás, Inženýrův palec, Urozený ženich, Berylová korunka a Dům u měděných buků. Samostatně jsem všechny okomentovala v sekci Část díla.
Kniha povídek a tak jak to bývá, některé povídky jsou lepší a některé o trošku slabší. Celkově ale kniha zapůsobí velmi dobrým zážitkem.
Koukali jsme s dětmi na seriál Sherlock a mě tak nějak napadlo přečíst si ty původní povídky / příběhy a porovnat je s jejich aktuálním zpracováním... no nějak mě to pohltilo, že jsem ani nesledoval, jestli se ty jednotlivé příběhy objevily i v tom seriálu :)
Nno... Minimálně v tom vydání, které jsem četl já se jedná o soubor jedné novely a většího množství povídek. Novela byla vzato kolem a kolem velice pěkná, většina povídek taktéž. Zdá se mi poněkud editorsky nemoudré dát do jednoho svazku Spolek ryšavců a Makléřova úředníka, ale proti gustu...
Holmesovy povídky, marná sláva, nejsou kdovíjakým literárním skvostem. Jsou odrazem své doby, reflektují dobové stereotypy (i dodnes přetrvávající imperialismus a jeho nedílnou část, rasismus, ozvuky sexismu (s těmi je však bojováno), xenofobii a další pěknosti, kterým my už dnes vlastně vůbec nemůžeme rozumět, budiž řečeno s Cimrmanem), proto povídky jakoby zestárly. Nelze se pak divit, že nová seriálová verze v čele s Cumberbatchem jejich text dosti... reinterpretuje, kóduje a spojuje do vstřebatelnější podoby.
To však v zásadě nic neubírá tomu, že jsou zábavné. Člověk si z nich sotva něco odnese, ale je to vcelku příjemná zábava, která není náročná na mozek (v tom smyslu, že v zásadě nemá smysl snažit se predikovat výsledek případů, ten je zpravidla natolik absurdní (tu více a tu méně), že to není možné, tedy se člověk nesnaží, tedy je to intelektuálně primitivní čtení) a člověka pobaví. Takže vlastně proč ne! Sherlock Holmes je nesmrtelnou literární postavou, kterou já osobně miluji a jistě v tom nejsem sám, a už kvůli němu se povídky číst vyplatí. S chutí do toho!
Prostřednictvím této knihy jsem měla tu čest se poprvé "setkat" s legendárním anglickým detektivem Sherlockem Holmesem. A nemohla jsem si vybrat lépe! Tento soubor povídek na mě opravdu zapůsobil, i přes to, že některé případy a dobrodružství nebyly až tak zajímavé. Nejvíce se mi líbili Skandál v Čechách, Podpis čtyř, Inženýrův palec a Dům u měděných buků. Zůstává mi rozum stát nad postupy, myšlenkovými pochody a řešeními tohoto známého detektiva - opravdu neskutečné a obdivuhodné. Kniha se mi také moc líbí v tom, že je vyprávěná kolegou a přítelem Holmese - doktorem Watsonem. Pokud se také chcete "setkat" s všemi známým detektivem z Baker Street ve společnosti doktora Watsona, moc vám doporučuji právě tento soubor povídek. Nebudete litovat!
Vynikající povídky! Trapně se musim přiznat, že jsem doposud čet jenom Psa Baskervillského, co se Doyla a Holmese týče. Takže nastal čas to nějak napravit, takže proč nezačít zrovna povídkama. Žádná slabá tam pro mě nebyla, všechny se mi líbily, stejně jako spolupráce excentrickýho Holmese s poněkud usedlejšim Watsonem. Je to prostě skvělá četba i po více než 130 letech.
Mimochodem mi zaujaly všechny ty dopravní prostředky. Jednou se jelo drožkou, pak fiakrem, jindy bryčkou, o kočáru nemluvě. Byla tam zmínka i o landauru, což asi bude nějakej druh kočáru no a samozřejmě nesmí chbět vlak! :)
Sbírka povídek mě nijak zvlášť nenadchla , ale ani neurazila. Některé mě bavily více, některé méně. Myslím, že by si tuto knihu měl přečíst každý, kdo chce mít nějaké povědomí o autorově tvorbě.
Kratke povidky, nektere skvele, nektere me az tak nebavily. Atmosfera knihy, ta me ale uplne pohltila, snih v Londyne, anglicky venkov, horici krb a k tomu nekolik zapeklitych pripadu, ktere nasi hrdinove s vetsi ci mensi davkou dedukce vyresi…
Po Psu baskervillském jsem se pustila do další autorovy knihy. Tentokrát je to však sbírka povídek, což jak jsem pochopila z jiného zdroje, je z toho důvodu, že tyto příběhy vycházely formou novinových článků. Až později se z nich stala kniha.
Jde tedy o kratičké příběhy, obvykle v délce tak třiceti stránek, takže to ubíhá pěkně rychle. Občas se nedostanete ani k úplnému uzavřenému konci, ale jen náznakům, které vylíčí, jakým směrem to povede. Některé případy jsou hodně zapeklité, jiné obyčejné či naprosto vtipné. Ale ta základní šablona detektivní dedukce a povahové rysy hlavního dua zůstávají.
Konečně se tu objevila i Irene Adler a tak můžeme zjistit, jak se s ní vlastně Holmes seznámil. A jak ho pěkně převezla. Sám Sherlock uznal, že v životě ho přechytračili asi jen tři lidé, dva muži a tato žena. Dokonce dojde i na první zmínku o paní Hudson, ale zatím jen kraťoučkou a nic neříkající, protože v předchozí povídce padlo úplně jiné jméno hospodyně. Takže zřejmě nebyla plánovaná od počátku.
Holmes má sice své nedostatky, které autor zmiňuje, ale působí hodně sympaticky a není takový bručoun, jak ho popisují jiní autoři. Často nechává Watsona samotného a pátrá hodiny na vlastní pěst, což se hodně opakovalo. Ale chápu, že když nejde o ucelený příběh, je nutné vyprávění hodně zkrátit... Bylo to nenáročné a rychlé čtení...
Nuže Holmesi, starý brachu, je čas se rozloučit. Těch devět případů uteklo jak voda a já jsem rád, že jsem mohl aspoň přes papírovou bariéru asistovat svému oblíbenému narkomanovi a exotovi.
Případy sice byly šity podle jednoho vzorce, ale dedukčně-sebedestrukčně-teatrální schopnosti Holmesovy a literární schopnosti Watsonovy (případně Doylovy) z každé povídky učinily prudce čtivý žánrový skvost. A vůbec nevadilo, že brach Holmes vše vyřídil takovou rychlostí, až Watson nestíhal věnovat se popisům, a jeho styl byl tedy někdy docela strohý...
Ve vázané kronice Holmesových případů od nakladatelství 1400 může laskavý čtenář nalézt tyto případy:
-Spolek ryšavců
-Záhada Boscombského údolí
-Ohyzdný žebrák
-Strakatý pás
-Berylová korunka
-Stříbrný lysáček
-Makléřův úředník
-Musgraveský rituál
-Námořní smlouva
Vskutku bych nevzhrdl porcí navíc.
Část díla
Berylová korunka / Korunka s berylmi
1886
Dům U měděných buků / Červené buky
1890
Inženýrův palec / Mechanikov palec / Záhadný dům
1889
Makléřův úředník / Maklérov zamestnanec
1893
Modrá karbunkule / Belasý karbunkul / Modrý drahokam
1890
Autorovy další knížky
1978 | Pes baskervillský |
2010 | Případy Sherlocka Holmese |
1982 | Dobrodružství Sherlocka Holmese |
1971 | Ztracený svět |
1987 | Muž s dýmkou a houslemi |
Čoho je moc, toho je príliš, aj poviedok so Sherlockom a Johnom. Škoda, že okrem štyroch krátkych románov o tejto dvojici, napísal tak veľa poviedok. Poviedky sú vlastne takým (pre mňa určite) čitateľským prekliatím a kvalít románov nedosahujú, škoda. Neviem, kedy presne sirovi Arthurovi došla trpezlivosť s fiktívnou postavou, ktorá sa stala slávnejšou než jej autorovi, no nečudujem sa mu. Skrátka, všetkého veľa škodí, aj poviedok. Na záver dodám to čo vždy, aj táto zbierka má svoje lepšie či horšie kusy, ako celok neurazí, no ani zvlášť nepoteší.