Doktor Marcus a jeho rod
Jaroslav Dietl
Dějově bohatá, mnohovrstevná sága historická sága podle TV seriálu z prostředí kardiologie berlínské „nemocnice na kraji města“ Charité. Byla napsána na objednávku německé TV, natočena však nikdy nebyla, poprvé je uveřejněna až knižně. V dějově bohatém, barvitém příběhu sleduje životní osudy tří generací lékařského rodu Marcusů od Vánoc 1913 do jara 1978, jak se vyvíjely s mnoha osobními i profesionálními peripetiemi na pozadí dějin nemocnice, Berlína i Německa.... celý text
Přidat komentář
Posloucháno jako desetihodinová rozhlasová adaptace. Skvělé zpracování. ČRo zkrátka umí. Poslouchali jsme to kdysi na cestě do Itálie. Vzpomínám si, že jsme dorazili na hotel a doposlouchávali jsme ještě na pokoji. Tak strhující to bylo. Protože už to bylo dávno, hodně detailů jsem zapomněla. Letošní výzva se mi proto hodila k oprášení. A jsem uchvácena jako kdysi. Dietl uměl dokonale vykreslit atmosféru. Ať již předválečnou, válečnou i poválečnou. Nedivím se, že se cenzorům v NDR nelíbilo vylíčení některých scén (stavba berlínské zdi, útěk mnoha stovek lidí do NSR, odborné zaostávání socialistického zdravotnictví...) a chtěli úpravy. Na což Dietl nepřistoupil a raději chtěl "scénář" zničit. Ještě, že ho jeho žena zachovala, protože to považuji za nejlepší věc, kterou Jaroslav Dietl napsal. Smekám a tleskám.
Knihu jsem našla v knihovně, vystavenou k výročí pana Dietla. A protože mám ráda rodinné ságy, zkusila jsem. Příběh lékařského rodu Marcusů hodně připomínal Nemocnici a to jak charaktery postav, tak i stylem psaní a i některými slovními spojeními. Richard je celý starý doktor Sova. Doba je zvolená zajímavě, válka, rozdělení Německa, železná opona... Celkově mě ale příběh úplně nezaujal, možná jako audioverze by byl přitažlivější.
Toto dílo jsem našla jako audioknihu na youtube namluvenou našimi herci jako Viktor Preiss, N. Konvalinková, J. Štěpnička a další a tak jsem neodolala a těch 10 hodin jsem si vyposlechla a udělala jsem dobře, jsem spokojená a líbilo se mi to. Pan Dietl to napsal vlastně jako scénář pro německou televizi, ale nikdy se to nenatočilo. Kdyby ano, myslím, že by to bylo stejně oblíbené jako Nemocnice na kraji města.
Jo, Dietl to umí! Umí poutavě a živě vylíčit lidské osudy, to tedy ano! Umí ale také vyhovět přání svých zadavatelů a to už tak roztomilé není. Vždycky vyhoví! Tak stejně jako pro komunisty napsal seriál o mladých komunistických funkcionářích kolektivizujících vesnická hospodářství, tak zase na objednávku pro naše německé sousedy tuhle rodovou ságu. Je to hezké, je to čtivé, je to lidské... Ale některé věci mne docela fascinovaly. Němci jsou vylíčeni - i za války - jako učiněné holubičky! Stejně tak po válce. Všechno je takové uhlazené, konflikty jsou jen nepatrné a všichni se po válce jen oklepou a já po nacismu! Jak prosté, Watsone! No a ještě bych zmínila podivnou mánii - všechny manželské svazky se rozpadají, končí rozvodem. Kdo se nerozvede, jako by ani nebyl. Zvláštní! Že by také na objednávku?
Podobnost s "Nemocnici" je velká. I když děj začíná v době pred 2. světovou válkou. Ale opět skvělý příběh, škoda, že nebyl zfilmován. Osudy doktora Marcuse jsou hodně ovlivněny politickou situací, členové rodiny jsou zastánci různých politických přesvědčení, takže vždy určitá politická situace má zároveň pozitivní i negativní dopad. Zajímavé, dobře se čte a kniha má spád a švih, stejně jako vše co napsal tento geniální autor.
Už dlouho mě čtení žádné knihy tak nepohladilo po duši. Užívala jsem si každou stránku a když jsem dočetla, bylo mi líto, že už je konec. Jde o rodinnou ságu v tom nejlepším slova smyslu - takže nečekejte žádné velké nervy, kdy nemůžete samým napětím ani dýchat. To čím vás kniha dostane, je, že můžete pozorovat celé životní příběhy několika postav na pozadí historických událostí, konkrétně v tomto případě 20. století. To, že se jedná o českou knížku odehrávající se v Německu jsem brala jako zpestření a velké plus, kdy to pro mě bylo i poučné - např. část kdy příběh popisuje život a práci německých zdravotníků čerstvě po prohrané válce.
Za mě určitě doporučuju, zvlášť pokud máte rádi Dietlovskou (televizní) tvorbu.
Poslouchala jsem rozhlasové zpracování s panem Somrem jako vypravěčem, Otakarem Brouskem a Viktorem Preissem v rolích otce a syna Marcusových. A byla jsem nadšená. A ke knížce, kterou jsem si potom koupila, se pravidelně moc ráda vracím. Pan Dietl byl skvělým vypravěčem.....
Sice je to už dávno, co jsem knihu vstřebával jako rozhlasový seriál, ale vzpomínám, že mě bavilo poslouchat a sledovat osudy tří generací Marcusů. Vlastně jsem spíš žasl nad tím, jak Dietl dokázal celou ságu dovedně poskládat a proplétat novými a novými náměty. Byl to zkrátka profík.
Kdysi byl rozhovor s Dietlem a tam jsem zaregistrovala, že píše scénář na objednávku německé televize ze zdravotnického prostředí, které se bude jmenovat ,, Doktor Marcus a jeho rod" Tak jsem hned byla na něho rozzlobena. Šla léta a ten film nebyl vidět ,tak jsem si na něj nevzpomněla až vyšla tato kniha. Nějak jsem se k ní dostala. Můj názor? Připadalo mi to kus scénáře ,, Synové a dcery Jakuba Skláře", po válce mi to připadalo jako když východní autoři psali ,, budovatelské romány(možná se tam tomu neříkalo), konec 70.let byl skoro stejný jako když lidé chtěli cestovat a podnikat a nemohli. No škoda, že se ten film nenatočil a možná, že třeba by nám ho ,, němci" nedali k zhlédnutí.
Toto dílo pana Jaroslava Dietla mne bylo „utajeno“ až do dnešních dnů. Nejspíš nejsem sám, kdo nezaregistroval, že pan Dietl napsal vedle Nemocnice na kraji města i další „doktorský scénář na dvanáctidílný seriál“ a to počátkem 80. let minulého století.
Ona neznalost vychází ze skutečnosti, že v době jeho vzniku (scénáře k seriálu), který se nakonec nikdy nenatočil, se o tomto Faux pas vůči tehdejší východoněmecké TV (pro ty mladší - TV v bývalém NDR) moc nepsalo a pak ležel scénář dlouhých dvacet let v archiváliích rodiny Dietlových a knižně vyšel až v roce 2002.
Důvody byly prosté, politruci v tehdejší NDR byli ještě mnohem zatvrzelejší, než ti v bývalém Československu, a tak ke scénáři měli tolik politických připomínek, že se autor, Jaroslav Dietl, rozhodl od projektu nakonec odstoupit. Když o tři roky později zemřel a pak se „přehnala“ revoluce východní Evropou, nebyl nikdo, kdo by velkolepý projekt oživil a zrealizoval.
Teprve dořešení práv kolem pokračování seriálu Nemocnice na kraji města po dvaceti letech (v letech 2000 – 2001) vytáhlo „na svět“ i tento scénář z půdy, kde byl do té doby uložen, napsaný před dvaceti lety a který nakonec vyšel jen knižně pod názvem Doktor Marcus a jeho rod.
Vyšel a zůstal tak trochu zapomenut a zahlušen – v té době běželo pokračování Nemocnice, oprašování starých dílů, no prostě media se věnovala jiným záležitostem. A pan Dietl, ten byl již 17 let po smrti a mediálně spíše spojován s řadou socialistických seriálů.
Doktor Marcus a jeho rod je knihou sestavenou z filmového scénáře, na glosách a úpravách se pan Dietl již nemohl spolupodílet (†1985), v předmluvě je uvedeno, že kniha byla vydána z původního materiálu bez úprav. To vše je na díle znát, jak ideologie, tak samotné zpracování, kde chvílemi obrazy v knize spíše připomínají filmový scénář.
Co se nedá upřít je čtivost a dramatičnost zápletek, spousty postav a jejich osudů, kterými se díla pana Dietla proslavila. Píšeme ale rok 2014 a co bylo před 34 let vyjímečností a zajímavé, je dnes v seriálové tvorbě nutností a nezbytností, aby seriál vůbec zaujal. Taktéž pojetí, časové střihy a jednotlivé obrazy a kapitoly knihy, to vychází z předpokladu filmového obrazu, filmového zpracování a v knize pak vyznívá vše jakoby nedotaženě.
Samotné téma je velmi rozsáhlé, postav spousta a osudů a propojeností ještě více. V knize si projdeme údobí německých dějin od roku 1913 až po rok 1978, s hrdiny prožijeme dvě světové války, ve kterých Německo sehrálo významnou roli, situaci rozdělení Německa, stavbu berlínské zdi a změnu charakterů a myšlení především v poválečném Německu u řady postav a postaviček celého příběhu.
Ústřední postavou je Doktor Marcus, posléze jeho syn a následně jeho vnuk a celá rodina kolem ústřední postavy a starého rodového doktorského sídla na periferii Berlína, ze kterého se vyklubala celá plejáda charakterů od „věrných členů rodiny a systému“ až po novodobé nástupce rodu žijící po rozdělení Německa na druhé straně v tzv. svobodném západním světě.
Je zde zachycena jedna etapa významné berlínské nemocnice Charité a to v dobách dobrých i zlých, válečných a poválečných, kapitalistických i socialistických a součástí toho je i zachycen vývoj německého národa od roku 1913 až po rok 1978 a kus německé medicínské historie.
Kniha je určitě čtivá a zaujme, částečně i poučí, přesto je dneska již tak trochu tématicky odtažitá. Taktéž až monumentální rozsah a časové rozpětí dávají v knize pro každou z postav jen malý prostor pro její rozvoj a sledování a tak příběh běží v časových skocích a údobích pro Německo z dějinného pohledu významných, ale tím pádem s nutností výrazné zkratkovitosti samotného děje.
Přesto dávám zasloužených 60%. Pokud máte Dietla rádi, nic přečtením knihy nezkazíte . . .
Štítky knihy
lékařské prostředí 20. století Německo rodinné vztahy nemocnice, špitály zdravotnictví scénáře poválečná doba chirurgie ságyAutorovy další knížky
1988 | Nemocnice na kraji města |
2002 | Doktor Marcus a jeho rod |
1980 | Nejmladší z rodu Hamrů |
2003 | Na počátku bylo slovo |
1963 | Tři chlapi v chalupě |
Televizní román je zaměřený na vizuální složku, proto sledujeme gesta postav, slyšíme, co říkají, ale nevíme, co si u toho myslí. A rádi bychom třeba věděli, co se honí v hlavě ženě, které muž přinese domů levobočka. Několik scén nápadně připomíná události a osoby z Nemocnice na kraji města, naštěstí ji není mnoho. Vzpomínám na vysílání seriálu v rozhlase. Tehdy mě zaujal více, než nyní četba knihy.