Dom na azúrovom pobreží
TJ Klune (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499831/bmid_dom-na-azurovom-pobrezi-rMD-499831.jpg
5
686
686
Linus Baker si pokojne nažíva so svojou mačkou a zbierkou platní. Pracuje ako sociálny pracovník v Oddelení starostlivosti o zázračnú mládež, ktorý monitoruje a hodnotí sirotince pre nezvyčajné deti. Jedného dňa mu pridelia prísne tajnú úlohu. Má ohodnotiť vzdialený sirotinec, kde žije šesť nebezpečných detí vrátane Antikrista. Linus má vyhodnotiť, či skutočne dokážu zosnovať koniec sveta. No ich poručník, šarmantný a charizmatický Arthur Parnassus, je odhodlaný urobiť čokoľvek, aby svojich zverencov ochránil. Linus postupne spoznáva obyvateľov sirotinca a zisťuje, že nie všetko je tak, ako sa na prvý pohľad zdá, a napokon sa musí rozhodnúť, či dá prednosť povinnostiam, alebo svojim snom. Pri tejto príjemnej a často vtipnej knihe sa môžete uvoľniť, pretože sa v nej nikdy nič zlé nestane. Je ako pohladenie na duši. Kniha pojednáva o spojení medzi ľuďmi, o vzťahoch, o tom že nie je dôležité ako človek vyzerá alebo do akej „kategórie“ spadá, ale to ako sa správa k ľuďom a ako sa ľudia správajú k nemu. Oslavuje rôznorodosť a prijímanie inakosti.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2022 , MetaforaOriginální název:
The House in the Cerulean Sea, 2020
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Pohlazení po duši. Tak bych popsal tuhle knížku. Tolik hezkých a chytrých, někdy i bolestivých myšlenek v jedné knize, to se jen tak nevidí. Čtení některých pasáží bylo těžké, smutné, ale zároveň jsou to příběhy o pomoci, přátelství, odvaze a boje proti předsudkům, což queer lidé zažívají dnes a denně. Nenásilně zakomponovaná homosexuální linka byla super, vtipné pasáže jakbysmet. Rozhodně se k této knize budu vracet znovu a znovu, přečetl jsem hodně knih, ale tahle byla něčím jedinečná.
Kniha je moc hezká, vřelá, pohladí po duši. Krásný příběh plný metafor a podobenství. Skvělá.
(SPOILER) Knihu som čítal vďaka čtenárske výzvě - Kniha, jejíž hlavní postava je milovníkem koček. Je to taká čudná kniha, nehovorím, že zlá. Hlavná postava Linus Baker je čudák. Jeho život je jeden veľký stereotyp. Pracuje ako socialný pracovník pre mládež s magickými schopnosťami a dostane dôležitú úlohu. Počas jej plnenia sa zmení na rozhodného človeka, ktorý vie čo chce a nebojí sa to povedať, tento prerod je takmer dramatický, pôjde za svojím snom a láskou - najde si svoje miesto v dome pri blankytne modrom mori. Dozvedel som sa, že kniha patrí do kategórie Queer, toto bolo pre mňa prvá skusenosť s týmto typom literatúry. Pripadalo mi, že línia deja okolo nadprirodzených bytostí (vystupujú tu víly, trpaslíci, meniace sa bytosti a dokonca aj fenix) by ako bola tá v pozadí, v popredí je boj jedinca, za práva a ochrana nadprirozených bytostí predstavujúci skupinu, na ktorú ľudia hladia cez prsty. Na tejto skupine je jasné o komu išlo autorovi, Mám pocit, že tento sqeer román dáva veľmi do popredia orientáciu hlavných hrdinov, a dej je taký čudný, bez nejakého väčšieho príbehu.
Udělal jsem malý úkrok stranou z cesty, po které se většinou vydávám za svými čtenářskými zážitky. K delšímu hodnocení mě nic příhodného nenapadá. Na téma této knihy se dívám spíše z odstupu, je mi docela cizí.
K autorovi a jeho knihám se vracet nebudu.
Chvíľku som váhala pri začiatku knihy či ma vlastne bude baviť.
Ale postupne, keď som sa začítala a spoznala deti, ich mentora a "opatrovateľku" tak sa do toho spadla.
Linus, bol zo začiatku ako škaredý vred na zadku, ktorý nedbal na osudy detí - žiadnych- vykonával svoju prácu sociálneho pracovníka a vykonával ju naozaj svedomito, bral ked bolo treba a dával tam kde bolo treba ale to, že možno stačí vypočuť si čo a prečo na to prišiel až na Ostrove, kde mu skupinka detí ukázala, že nie všetko je pravda.
Deti som si veľmi obľúbila, na knihe som sa zasmiala a zároveň mi ich bolo ľúto, pretože odsudzovanie na základe výzoru či ohovárania - čo často robia všetci - škatulkovania, tým im ubližovali ešte viac ako samotný fakt, že su v detskom domove.
Páčil sa mi prerod Linusa, typka o ničom sa stal citlivý muž, ktorý deťom pomohol a pomohol aj sebe.
Kniha nesie veľké posolstvo a určite ju odporúčam ako skvelú oddychovku
Já vám nevím....
Už je to delší dobu, co jsem dočetla, a pořád přetrvává stejný dojem.
Podlehla jsem všeobecnému tlaku vysokého hodnocení zde na databázi, zlevněné ceny na nejmenovaném webu :-) Takže má očekávání byla opravdu velká a přesto zůstala nenaplněná.
Jako jo, jako pohádka to funguje skvěle, ale vlastní sdělení postrádám (ne, že by bylo nějak komplikovaně skryté, ale to, že je zřejmé od druhé kapitoly je více než otravné).
Ta prvoplánovitost, předvídatelnost, růžovost a vymáhání citového pohnutí automaticky sráží všechny možné dosažitelné body. Maximálně za 3*
Krásná pohádka pro dospělé – mimo jiné třeba o tom, jak jsou lidé nespravedliví a plní předsudků, dokud si na vlastní oči a a ještě lépe na vlastní kůži neověří, že je poměrně snadné odsuzovat skupinu (dav), ale že to nefunguje v případě jednotlivce (vyčleněného z toho davu), jednotlivce, který nám začne být sympatický.
Ostrov Marsyas je utopickou idylkou, ale to nic nemění na tom, že každý z nás by se tam rád podíval a mnozí z nás by tam i rádi zůstali a žili. Vyměnit šeď, uniformitu a a sterilitu života řádného občana v nejmenované zemi za překvapivé rajské dobrodružství, to je veliké lákadlo!
Takže já určitě doporučuju: vidíš něco, řekni něco!
„Já jsem jenom já. Nevím, jak být jiný než jsem. Takový jsem byl vždycky. Nejsem nic moc, ale s tím, co mám, dělám, co můžu.“
Věříte, že existuje magie? Jestli ano, tak vás tahle knížka osloví stejně jako mě. Je tak krásná! Tolik moudrých myšlenek, tolik krásné fantazie. Vyvolalo to ve mě moc příjemné pocity.
Konečně chápu, proč tahle kniha všechny čtenáře tak okouzlila. A jsem na tom úplně stejně. Tohle bylo zkrátka perfektní! Už dlouho ve mě žádná kniha nevyvolala tak příjemné pocity jako Dům v blankytně modrém moři, tohle je přímo definice pojmu feel-good
Příběhově je to takový mix Sirotčince slečny Peregrinové a Přísně tajného spolku svérázných čarodějek. Autor krásně vykreslil prostředí tajemného ostrova, který je obklopený blankytně modrým oceánem. Zamilovala jsem si také postavy - hlavní hrdina Linus byl dokonalý bručoun, kterému se v jednu chvíli obrátil život vzhůru nohama. A moc se mi líbila i lehká romantická linka, která do příběhu skvěle zapadla. Nemám co vytknout, tohle čtení jsem si užila od začátku až do konce.
Dvěma slovy milá kniha, po jejímž přečtení se ve mě rozlil pocit dobra. I když je to fantasy a Young adult, bylo to hezké čtení i pro mě. Z příběhu vyplývá, že i když jsme jiní, pokud chceme konat správné věci, tak nás to stmeluje a zlo v nás samých nemá šanci. A to je myslím, zvlášť pro dnešní dobu důležité.
Knížka mi asi rok ležela doma než jsem se do ní konečně pustila. Chvilku mi trvalo, než jsem se začetla ale hrozně se mi to líbilo. Bylo to příjemné čtení, takové roztomilé a usměvavé. Už mám od autora vyhlédnuté další knihy, které bych si chtěla přečíst.
Hlavní postavou je Linus Baker, který dělá sociálního pracovníka a je mu svěřen sirotčinec s nebezpečnými dětmi, který musí prověřit. Jsou tam například blop, vyvern, trpaslice, antikrist a další. A samozřejmě okouzlující ředitel sirotčince Arthur Parnass, který nenechá Linuse úplně chladným.
Nečekejte žádný velký worldbuilding, většinu času strávíte na ostrově a s dětmi. Je to kniha typu don't judge a book by its cover.
"Lidství je tak divné. Když se nesmějeme, brečíme nebo utíkáme o život, protože nás pronásledují netvoři a snaží se nás sežrat. A nemusí to ani být opravdoví netvoři. Můžou to být ti, které máme v hlavě. Nemyslíte, že je to divné?
"Asi ano. Je to ale lepší než alternativa."
"A ta je?"
"Necítit vůbec nic."
Linusův život je šedivý a fádní, plný práce a povinností a osamění. Jeho náhled na svět se změní, když dostane tajný úkol, kvůli kterému musí odcestovat na vzdálený ostrov na inspekci sirotčince pro magické děti.
Tato kniha je pohádka pro dospělé, trochu naivní, ale plná moudrostí a fantazie. A hlavně lásky, něhy, pochopení, hravosti a lidskosti. Okouzlí vás nejen magickými tvory, jejich radostí, ale i prostředím osamoceného kouzelného ostrova v modrém moři.
Zbytečná byla podle mě romantická linka, ne proto, že je to queer tematika, ale protože ji kniha vůbec nepotřebovala.
Je to pohádka, tak se nechte unést jejím poselstvím a představou o světě, jaký bychom chtěli mít a za jaký stojí za to bojovat. Doporučuji všem, kdo věří na magii v životě.
Naozaj okúzľujúci príbeh plný lásky
Táto knižka je naozaj úchvatným dielom, ktoré je o láske, priateľstve, predovšetkým rodine a odhodlaní sa postaviť proti vlastnej viere a vzopretí sa určitým ľudským / spoločenským predsudkom.
100% doporučujem, hneď ako som po knižke siahla, tak som ju nepustila, až dokým som ju celú neprečítala.
2024/26
Začnu tím, co se mi nelíbilo, a to je pomalý začátek (prvních 100 stran) a divně umělá byrokracie. Ale jinak to byl vážně hezký příběh, s promyšlenými postavami a pěkným zakončením. Jakmile Linus přijede na ostrov, tak se děj rozběhne a čte se to skoro samo. Ke konci mi přišlo pár věcí trochu klišé (jak se Helen najednou ve velkém zapojila, Linus a jeho poslední výstup v práci, Helen&Zoe...), ale celkově to bylo rozkošné, můžu doporučit. Hrozně mě bavil ten Lucyho černý humor, a jak ho ke konci Linus vnímal úplně jinak než na začátku. Taky sobotní dobrodružství. Život na ostrově. Dospělí hrdinové. No říkám, bylo to hezké. :)
Začátek byl trochu slabší a hrozně mě to nebavilo, ale jakmile Linus přijel na ostrov, příběh mě úplně pohltil. Každou kapitolu jsem doslova hltala a hrozně mě zajímalo, co se stane dál. Příběh plynul klidně jako voda a konec byl tak překrásný, že jsem se neubránila slzám.
Linus Barker pracuje ako sociálny pracovník na Oddelení starostlivosti pre zázračnú mládež. Jeho úlohou je hodnotiť sirotince, kde žijú nezvyčajné deti. Túto prácu vykonáva už dlhé roky a jedného dňa dostane prísne tajnú úlohu posúdiť sirotinec na ostrove Marsyas. Linus, ktorý sa striktne drží zásad a pravidiel, sa spolu so svojou mačkou vydáva na vzdialený ostrov a vzhľadom na utajenie vôbec netuší čo ho tam čaká. Postupne spoznáva šesť detí, o ktoré sa s láskou stará ich charizmatický a záhadný poručník Artur Parnassus vytvárajúc im bezpečné prostredie pre život.
Klune vytvoril magický príbeh s jedinečnými postavami. Nejde o akčnú a dynamickú knihu, jej hlavná sila je totiž v množstve myšlienok, ktoré sú popretkávané celým príbehom. Dom na Azúrovom pobreží ponúka témy na zamyslenie, či už je to posolstvo o inakosti a tolerancii, alebo o tom, aké jednoduché je odsúdiť druhých na základe vzhľadu. Nie je skôr dôležité vnútro, a to, ako sa človek správa?
„Ako môžeme bojovať s predsudkami, ak neurobíme nič pre to, aby sme ich zmenili? Aký to má všetko zmysel, ak ich budeme aj naďalej pestovať?“
„Svet chce vidieť veci čierno-biele, morálne a nemorálne. No medzi čiernou a bielou je sivá. A fakt, že človek je schopný vykonať niečo nedobré, neznamená, že to skutočne urobí.“
V knihe postupne sledujeme vývin a premenu hlavnej postavy, jej sebapoznávanie, prekonávanie prekážok a strachu, životné zmeny, ako aj budovanie vzťahov a spolunažívanie so zázračnými bytosťami, ktoré prinieslo aj vtipné a úsmevné momenty.
Strach je prirodzený, ale nebojíme sa niektorých vecí až príliš? Je lepšie byť uzavretý vo svojej bubline a byť chránený pred svetom, ktorý je okolo nás? Ale čo ak bublina praskne, pochopíme, o čo všetko sme celý čas prichádzali?
„Ľudstvo je zvláštne. Ak sa nesmejeme, plačeme alebo utekáme pred príšerami, ktoré sa nás pokúšajú zožrať. A nemusia to byť ani skutočné príšery. Stačia nám aj tie, ktoré si vytvoríme v hlave. Nemyslíte, že je to zvláštne?“
„Na svete sú záhady, ktoré nikdy nevyriešime, akokoľvek sa o to budeme pokúšať. A ak trávime príliš veľa času snahou o ich rozlúštenie, zavše nám unikne to, čo máme priamo pred očami.“
Čo na mňa v knihe nepôsobilo príliš autenticky a prirodzene, bolo zahrnutie témy LGBTI, zdalo sa mi, že autor trošku tlačil na pílu. Dialógy medzi postavami mi miestami pripadali príliš sentimentálne, rovnako ako účelovosť konania hlavnej postavy a jasné smerovanie príbehu. Ide ale len o drobné vytknutie. Záverom ide o hodnotnú knihu, ktorá vás prenesie na čarovné miesto, umožní na chvíľku zastať a zamyslieť sa.
Za zaslanie knižky ďakujem : GRADA Slovakia
Knížku jsem zaznamenala už když vycházela a absolutně nechápu proč jsem se do ní pustila až teď.
Tak jak má krásnou obálku tak má krásný i děj.
Bylo to magické, vtipné, milé, prostě dokonalé.
Po dlouhé době mohu knihu jen a jen doporučit.
Štítky knihy
magie rodina konec světa romantika sirotčince pro dospívající mládež (young adult) nadpřirozené schopnosti LGBT, queer, LGBT+ hopepunkAutorovy další knížky
| 2022 |  Dům v blankytně modrém moři |
| 2022 | Pod šeptajícími dveřmi |
| 2023 | V životech loutek |
| 2024 | Vlčí píseň |
| 2024 | Někde za mořem |
I když se Linus zdá v prvních kapitolách jako necita, opak je pravdou. Má obrovské srdce, jen je udolán samotou, stereotypem a pocitem, že jeden člověk nic nezmění. Líbilo se mi jeho postupné otevírání a znovu objevování života. Linuse nejde nemilovat. A stejně tak celé osazenstvo ostrova. Každý se svým vlastním tajemstvím, ale také s otevřenou náručí pro ty, kdo nepředstavují nebezpečí pro jejich rodinu.
Přemýšlela jsem, jestli mi tam nechybí větší důraz na vztah Linuse a Arthura, ale nakonec mi došlo, že mi to takhle vyhovuje a nejaké větší romantické kliše by mi rušilo ten milý vibe který jsem měla.
Miluju, doporučuju.