Domovní důvěrnosti
Jindřiška Smetanová
Úsměvné povídky, jejichž hrdiny jsou osobití a svérázní lidé z autorčina okolí, svérázné figurky z Malé strany, a řada přátel.
Přidat komentář
Nektere pribehy me drbaly pod krkem a ja vrnela. Zejmena ty ze stare Kampy, kde se starousedlici znali, a ze zatim trochu zapomenutych Orlických hor (pokud neznate, rychle tam, nez je turisté objevi). Jine pribehy jsem okamzite zapomnela. Noblesa, laskavost a umeni divat se srdecnosti kolem sebe. Presto jako by mi k uplnosti neco drobneho chybelo.
"Clovek nema ovlivnovat slibny vyvoj udalosti predcasnymi otazkami."
Takové obyčejné a milé lidské čtení k odpolednímu kafi pod pergolou za občasného zafoukání větříku. Velmi laskavě se paní autorka dívala kolem sebe na své okolí.
Oblíbená kniha mé oblíbené autorky. Nejradši mám její povídky z Malé Strany, Kampy a Orlických hor. Je výborná pozorovatelka a glosátorka okolniho dění a lidských příběhů. Moudrá dáma s velkým smyslem pro humor, životním rozhledem a nadhledem a krásnou češtinou. Vždy mě znova potěší a čtu ji čas od času už léta. A ráda chodim Malou Stranou pod kouzlem jejích příběhů. Jedna z myšlenek: "Rozmanitost a pestrost světa i domova vzniká odlišností mužského a ženského přístupu. " Jak pochopitelné, rozumné, pravdivé a v dnešní době dvaasedmdesáti pohlaví osvěžující a víru ve zdravý rozum a biologické, duševní i duchovní platné principy vracející.
Knihu mi přivezla před 30 lety sestra do nemocnice. Věděla, že jsem knihomol a s knihou v ruce přežiju všechno. Naštěstí s touto knihou mi přivezla i jiné. Nesčíslněkrát jsem se pokoušela knihou prokousat. Ilustrace pana Renčína přímo svádí k tomu knihu otevřít a číst. Ale za těch 30 let jsem se dostala ke stránce 150- mám tam permanentně založenou záložku, jestli se kdy dostanu dál. Začátek super, ale pak jen šeĎ a nuda. Řečeno řečí pana Cimrmana- asi sedím vlevo.
Laskavé čtení - hodně mi připomnělo příběhy milovaného Františka Nepila. Pohlazení po duši.
Postřehy starší, zkušené dámy, která je pokorná, slušná a umí ocenit drobné radosti života. Každá věta byla jako umělecký šperk, bohužel o to hůř se mi četla.
Pohodové čtení. Paní Jindřiška byla jednou osobou v dávném roztomilém rozhlasovém pořadu "Sedmilháři".
Tato kniha mi připomíná, když se autorka rozepíše o Malé straně, Povídky malostranské, kdysi nenáviděná povinná četba, později část výborně zfilmována zejména Jiřím Menzelem. V případě autorky jde o povídky zasazené do doby, ve které žila, ale stejně roztomilé.
Laskavé,vtipné a milé
Paní Smetanová ve svých knihách hladí duši.Dívá se na lidi velmi shovívavě.
Když mám na duši splín,čtu Domovní důvěrnosti.
Zpočátku jsem si nebyla jistá, jestli se mi kniha líbí, nebo se jí jen tak prokousávám už jen z té podstaty, že jí chci dát šanci. Ale čím dál víc mne autorka nutila přemýšlet a ne jen se nechávat bezpracně vést dějem (a právě toto jsem původně očekávala). Ač je kniha situovaná do hluboké totality, nějak mi nepřišlo, že je jí poznamenaná. Naopak z pohledu dnešní doby mne některé názory autorky i jejich volná a nenásilná prezentace v podobě spíše filozofických úvah příjemně pohladily po dušičce.
Autorovy další knížky
1969 | Sedmilháři |
1996 | TGM: Proč se neřekne pravda? |
2004 | Domovní důvěrnosti |
2004 | Pozor, vyletí ptáček |
2004 | Koncert pod platanem |
Milé, příjemné čtení s krásnou češtinou. Jako milovník mateřského jazyka jsem vrněla, zamilovala jsem se do autorčina stylu vyprávění.
Ale asi ve čtvrtině jsem si řekla, co to vlastně čtu...
Jedná se vyprávění o všedních věcech, o sousedech, strastech i radostech...
Stačila půlka a stále to bylo stejné... To je totéž, jako když někomu vyprávíte obyčejné věci o někom někomu dalšímu. Moc z toho nemá...
Autorka si chtěla v 80 letech zavzpomínat na své dětství, mládí a vznikla tato odpočinková kniha.
Pokud není co jiného číst, je to fajn. Některé příběhy jsou fajn, ale občas tomu chybí jakési zakončení. Vypadalo to, že paní se honily myšlenky hlavou a házela to na papír...
"Ančo, vysmrkej se, kdyby někdo přišel..."