Dopisy poslance bavorského zemského sněmu
Ludwig Thoma
Vynikající německý satirik, spolupracovník proslulého týdeníku Simplicissiimus, napsal v této knížce jednu ze svých nejlepších. Je to fingovaná korespondence bavorského poslance-sedláka, vychytralého primitiva vyslaného do sněmu klerikály. Autor v ní rozpoutává pravý ohňostroj vtipných nápadů, aby nemilosrdně tepal jak je, tak ty, kdo jim poslušně a tupě slouží. Dílko je neodolatelné také jazykem, jímž je psáno.... celý text
Literatura světová Humor
Vydáno: 1966 , OdeonOriginální název:
Brief wechsel eines bayerischen Landtagsabgeordneten, 1909
více info...
Přidat komentář
Portrét poslance křesťansko-katolické bavorské strany - primitiva roznerovského typu, který "musí vládnout", ale absolutně nemá páru o co vastně jde, co má dělat, jak to má dělat a proč. Proto dělá jednu volovinu za druhou, a když něco opravdu řeší, jde doslova o ptákoviny (ftákoviny). Těch sto let se na humoru podepsalo, ale na poslání této satiry se nezměnilo nic. Stále velmi aktuální.
Jo, a poklona panu překladateli. Přeložit do češtiny bavorský dialekt protkaný pravopisnými chybami byla jistě ohromná výzva!
"Milá Maryšo já jsem nakonec přece jenom na tó zem naplul, protože to ináč nešlo a ten druhé pán zvolal pruvodčiho a pré esli se to muže, ale pruvodči si na mě netrófal dyž su poslanec."
"Milá Maryšo, ono to vládnuti nebévá pořát pěkny, kolikrát to člověka aji dožírá dyž negdy ani nevi co po ňem doopravdi chcó, protože to vijó jenom ti hlavoni ale dyž vozim ten hnuj tož vim co chcu a žádnimu po tem nic néni a mužó mňe všeci polóbnót v kapcu..."
Jednoznačně doporučuji, jedna z nejvtipnějších knih co jsem kdy četl. Výborné je i rozhlasové zpracování.
Autorovy další knížky
1966 | Dopisy poslance bavorského zemského sněmu |
1941 | Všivák Ludva a teta Frída |
1916 | Zápisky uličníkovy |
čtenářka kralika to shrnula nejvýstižněji: přes stáří textu velmi aktuální - lidská hloupost a buranská omezenost je univerzální napříč kulturami a stoletími
výhoda dopisové formy = dovoluje, aby se postava ztrapňovala sama, žádný vševědoucí vypravěč to nemusí dělat za ní; navíc autor skvěle vystihl i specifické rysy nezkušeného pisatele (kromě pravopisných chyb taky různé stylistické a kompoziční nedostatky)
český překladatel (Jaroslav Holoma) myslím podal mimořádný výkon, aby se přiblížil bavorskému dialektu zachycenému pisatelem bez znalosti pravopisu (po pár stránkách z toho jde čtenáři hlava kolem), doporučuju přeskočit předmluvu Huga Siebenscheina, to je bizár jak teleshopping Horsta Fuchse