Dopisy ztraceným
Brigid Kemmerer
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406683/bmid_dopisy-ztracenym-dfO-406683.jpg
5
1626
1626
Dopisy ztraceným série
1. díl >
Řekli byste svá nejtemnější tajemství úplně cizímu člověku? Julietina maminka byla fotografka a cestovala po celém světě. Juliet si s ní vždycky psala dopisy. Dokonce i po její smrti jí na hrobě nechává psaníčka. Je to jediný způsob, jak se s tím dovede vyrovnat. Declan je ten typ kluka, na kterého nechcete narazit. Během veřejně prospěšných prací se pokouší uprchnout démonům své minulosti, a když si přečte dopis, který najde vedle hrobu, neodolá a odepíše. Netrvá to dlouho a už se svěřuje cizímu člověku a je jasné, že mají opravdu hodně společného...... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno:
2019
,
CooBoo
Originální název:
Letters to the Lost, 2017
více info...
Přidat komentář
Od knížky jsem nic moc neočekávala, protože tenhle styl knihy není úplně moje parketa. Ale pak jsem knížku vůbec nedokázala odložit, protože byla prostě SKVĚLÁ. Rozhodně se dostala na seznam mých nejoblíbenějších knih.
10/5
Napínavá, zajímavá kniha u které jsem se nenudila. Dobrý nápad, který je ještě líp sepsaný. Dopisy ztraceným jsou stoprocentně jedna z mích nejoblíbenějších knih. I přes to, že jsem nečekala, že by mě mohlo něco takového bavit, určitě doporučuji!!
Naprosto skvělá kniha. Oba hrdinové jsou opravdu zajímavými postavami které mají své problémy a musí se s nimi naučit vypořádat. Miluji dopisy které si Declan s Juliet vyměňují. I přes trochu smutnější tón knihy jsem si užívala každou sekundu. Situace ve kterých se Declan a Juliet objevují mě nutili se usmívat a já mezi nimi cítila tu chemii od úplného začátku. Velmi originální nápad, rozhodně jsem knihu nečetla naposledy. 5/5
I když už delší dobu nepatřím k cílové skupině, musím říct, že se mi kniha líbila. Příběh dvou nešťastných mladých lidí, kteří se snaží vyrovnat se ztrátou blízkých lidí a cítí vinu a výčitky. Nejdříve skrze dopisy a později přes internet se navzájem poznávají, utěšují a podporují, a to i přesto, nebo možná díky tomu, že se osobně neznají.
Juliet přišla o matku. Píše jí dopisy na hrob, když jí někdo začne odepisovat. Do hry vstupuje Declan, školní vyvrhel, který nezapadá ani doma, ani ve škole. Ti dva se v reálném životě nesnášejí, ale spojují je jejich osobní tragédie. A pomalu se začínají nenávidět o něco méně. Dopisy/e-maily pokračují dál a dál, ale ani jeden z nich neví, kdo je ten druhý. Jak to celé dopadne?
Brigid Kemmerer vás vtáhne do děje ani nevíte jak. Opravdu hezky napsaná kniha, plná smutku a vzteku, ale taky naděje a lásky. Nečekala jsem to, ale moc jsem si čtení užila.
Kniha ve mně vyvolala plno pocitů, přestože už nejsem teenager. Nejdůležitějším poselstvím knihy je DŮLEŽITOST KOMUNIKACE. Mnoho problémů hlavním hrdinům a jejich rodičům způsobila nezdravá komunikace (možná lépe řečeno skoro nulová komunikace). Stačilo by, kdyby spolu lidé mluvili a nemuseli se tolik trápit. Bez komunikace porozumění není. Nikdo nejsme věštci a nevidíme do hlavy druhému. Většina lidí v příběhu se chovala, jako by tomu tak bylo. Jako by ostatní měli přece všechno vědět sami, viděli to samé co oni. Jenže každý viděl jen to své a dotvářel si podle toho pravdu, která pravdou vlastně vůbec nebyla. Utrpěly tím tak všechny vztahy.
A přesně tohle si myslím i já, že je největší problém ve vztahu rodič-dítě v pubertě, lidé spolu přestanou mluvit a domýšlejí si sami jak co je. A tím vznikají problémy a nedorozumění. V těžších případech i závažnější problémy - deprese, sebepoškozování, krádeže, útěky z domova, nenávratné odloučení členů rodiny a další...
Ta knížka má jiskru. Je v ní všechno, co by v ní mělo být. Je neskutečně smutná, dojemná, plná naděje a odhodlání, ale i bolesti a strachu. Je dokonalá a velice čtivá. Rozhodně doporučuji 6*/5*:)
Za mně skvělá knížka, asi se mi dostala do rukou v pravou chvíli. Naleznout nějaký prostředek (dopisy, emaily) ventilace svých pocitů, myšlenek, starostí, i radostí, které nejste v danou chvíli schopni říct svým nejbližším, ať už rodině či nejlepšímu příteli. Možná by nám všem prospělo, kdybychom uměli více mluvit a méně si stavět kolem sebe ochranné štíty a shazovat sami sebe dříve než to udělají ostatní.... Díky
Kniha mě bavila od začátku do konce a hlavní postavy za mě neměli chybu. Jen nerada jsem knihu odkládala a vím, že jí nečtu naposledy.
Tahle kniha ve mně zanechala hlubokou stopu. Příběh Juliet a Declana je děsivý a místy z něj, hlavně z Declanova, mrazí. Kniha učí, že předsudky o ničem nevypovídají a že i za temnou tváří stojí laskavé srdce. Zároveň děj není přeslazený a můžou si ho přečíst i lidé, kteří o romantiku vlastně moc nestojí. Čtení této knihy rozhodně nebyl promarněný čas.
Zajímavý, tajemný příběh, ale i trochu děsivý. Kousek po košíčku se rozmotává pravda nejen o postavách, ale i minulosti. Příběh je milý, bolestivý, smutný, překvapivý.
Některé postavy, díky ostatním postavám, možná špatně odhadnete. Já rozhodně jo. Při čtení jsem byla napjatá, smutná, překvapená, v šoku, vyděšená - spolu s postavami. Příběh je opravdu velmi emotivní.
Za sebe můžu říct, že to bylo velmi zajímavé čtení a rozhodně mě velmi překvapil vývojem. Rozhodně jsem dvě zjištění / situace opravdu nečekala.
Na tuhle knihu jsem se chystala hodne dlouho a cekala od ni hodně, mozna moc. U tohohle typu knih u me vzdycky zalezi na tom, jak moc si oblíbím hlavni postavy, Juliet mi byla nesympaticka, byla predpojata a ve svem vztahu k rodicum naivni a vse videla černobíle, jeji laskyplny vztak k matce jsem nepochopila, kde se vzal, kdyz vecne nebyla doma? Declan mi byl sympatictejsi, ale jeho matka byla slaboska, coz me privadi k myslence, ze nekteri lidi by proste radsi nemeli mit deti. Vedlejsi postavy byly fajn, Rev a Melounak se mi libili, Rowan jsem nesnasela a nechtela bych ji znat, natoz se s ni pratelit.
Kniha je psana ctive a jednoduse, kratke, jednoduche vety jsou verne literarnimu zarazeni.
Romanticka linka mi prisla neverohodna a prazdna. Znam dojemnejsi a romantictejsi young adult knizky. Ale mozna mi kniha proste jen nesedla do nalady, i to se stava.
(SPOILER)
Abych byla upřímná, nejsem moc velký fanda contemporary knížek a ani Dopisy ztraceným mě nepřesvědčily o opaku.
Knížku jsem měla dlouho na seznamu čtení a po přečtení jsem trochu zklamaná. Čekala jsem něco trošku jiného.
Přibližně před rokem jsem v knihovně hmátla po druhém dílu Na co slova nestačí, tudíž ho četla jako první a líbil se mi víc než Dopisy. Dřív by na mě knížka zapůsobila víc, ale teď jsem "zkažená" různými thrillery a horory.
Hlavní postavy mi byly nesympatické, Juliet i Declan mi často lezly na nervy a jediný, kdo mi nevadil byl Rev. Chápala jsem, proč se Juliet a Declan chovali tak, jak se chovali, ale přesto mě neskutečně vytáčeli.
Emaily, které si později posílali, mě naopak velmi bavily a líbilo se mi dozvídat se víc o jejich příbězích. Nejlepší za mě byl konec, u kterého jsem si i pobrečela.
Abych to shrnula, dřív by si mě knížka líbila víc, ale i teď se to docela dalo, i když jsem někdy chytala nervy.
Jeee to bylo nádherné....ani zdaleka nejsem cílová skupina, ale tak moc se mi to líbilo, sympatické postavy a navíc krátké kapitoly. Super. Jdu hned na další díl.
Krásná kniha. Vybrala jsem si ji díky recenzím a udělala jsem dobře. Super příběh, jdu na další díl.
Toto byla nádherná knížka. Postavy úžasné a jejich příběh promyšlený.
Za jedno odpoledne přečteno :-)
Tak to bylo úžasný! Úplně miluju Declana a Reva taky! Na tu poslední větu celé knížky jsem už pár stránek čekala, ale jsem ráda, že ji tak autorka vůbec napsala, už jsem se bála, že tam nebude. Koho jsem neměla ráda byla máma od Juliet a, až na poslední asi čtyři stránky, Alana a Declanovu mámu. Líbily se mi všechny možné myšlenky, které v knize zazněly. Líbilo se mi to celý a moc mě mrzí, že už to skončilo, myslela jsem, že mám ještě třeba 20 stránek a ono ne...
Doporučuji!!
Moc pěkná knížka, na střední bych ji určitě řadila k top knihám, dnes to pro mě bylo pěkné odreagování. Ale určitě fajn se na věci podívat zase z pohledu dospívajících, co prožívají "děti", jak nahlíží na své rodiče, jak se cítí v rodině, jak těžké je s někým mluvit o svých citech a ještě těžší o nich nemluvit. Celá kniha je protknuta smutkem ze ztráty, pocitem izolace a nepochopení, ale také nadějí, že jste našli spřízněnou duši, která vám rozumí, odvahou, že když trochu odhalíte své emoce, nic se vám nestane, naopak můžete získat. Declana jsem si zamilovala, prostě drsňák s citlivou duší
Štítky knihy
dopisy fotografování láska tajemství střední škola smutek pro dospívající mládež (young adult) ztráta blízkých ztráta matky anonymní dopisyAutorovy další knížky
| 2019 |  Dopisy ztraceným |
| 2019 | Temné a osamělé prokletí |
| 2020 | Na co slova nestačí |
| 2021 | Říkej tomu, jak chceš |
| 2020 |  Statečné a zlomené srdce |
Tato kniha ve vás vyvolá spoustu emocí a neskutečně si ji zamilujete. Moc mi sedla a fakt doporučuju.