Dotek viatáru
Kristina Waagnerová
Zlatá Grai série
< 2. díl >
Sarrei se vydávají na lov a jdou po elitních jorreiských rytířích. Sittedral vyhlašuje misi s naprosto bizarním cílem. Nikdo příčetný by ji dobrovolně nepřijal. Ale od čeho tu jsou divoženky se svou šílenou královnou v čele, že? Isarell s Bastienem jsou opět ponořeni do Ymiřiných spletitých intrik - vyváznou z nich i podruhé, nebo se tentokrát utopí?... celý text
Přidat komentář
Dotek viatáru je druhým dílem neskutečné temné fantasy, plné intrik, krutosti a bojů.
Isarel si v první knize vybojovala hodnost jorreiské válečné princezny. Od krále Elektrysu dostala za úkol vybrat a trénovat svůj vlastní oddíl bojovníků, kteří si později říkají Stíni. Své Stíny chce Isarel trénovat na nejvyšší úrovni, proto se snaží zařídit aby je trénovali dračí bojovníci, konkrétně mistr Tanečník.
Tento děj se odehrává v první části knihy, která byla ještě taková pomalejší a neměla jsem chuť si trhat vlasy.
Podle anotace zjistíte, že Isarel dostane od Sittů za úkol účastnit se sebevražedné mise, jejíž cílem je dostat na území Chribdy přímo ke krvelačným Sarrei stříbrného bojovníka jorrei, jako špeha. A tímto se Isarel dostává do spletitých intrik Sittů a královny Ymiry.
Z počátku mě kniha bavila trochu míň, bylo tam na mě hodně popisu bojového tance Isarel. V knize je také hodně Ymiřiných intrik, které jsou jen tak nakousnuté, ale pořádně se vlastně nic nedozvíme, taky například něco o její minulosti. Ymira by vlastně mohla mít celou knihu o sobě. Můj vztah k ní byl v průběhu čtení jako na houpačce, chvilku jsem ji měla ráda, chvilku nesnášela a hrozně mě rozčiluje, jak k ní Isarel slepě vzhlíží.
Bastien je pořád skvělý, jako v prvním díle, ale oblíbila jsem si i Vaola a divoženky, asi proto že už Isarel netýraly nekonečným tréninkem.
Od té části kdy se Isarel vydala na misi jsem knihu přečetla téměř na jeden zátah, skoro jsem ani nedýchala, to napětí bylo neuvěřitelné, když víte, že se vydávají naproti elitnímu komandu sarrei a čekáte co se bude dít, kdo přežije, kdo ne....
Celkově mě tento díl více vtáhl do děje, protože na rozdíl od prvního tady není tolik popisů a děj je více zaměřený na vztahy. Jen škoda, že te romantiky jsem se zatím nedočkala .
Na knize se mi taky líbí, že fandíte samozřejmě Isarel, ale jinak se těžko určuje, která strana je ta špatná, protože jorrei, sarrei i lidé jsou všichni stejně krutí a provádějí různé nechutnosti jen každý v jiném podání, v podstatě se každý snaží přežít.
Wau! Tato série je jednoduše neskutečná jízda, kdy nemáte nejmenší tušení co vás čeká.
Dotek viatáru vás doslova připraví o schopnost mluvit a ještě dlouho po dočtení budete zpracovávat a analyzovat všechny události, které se staly. Druhý díl předčil veškerá moje očekávání a všechny mé teorie autorka vzala a roztrhala na malé kousky, které se nebála ještě spálit na popel.
Příběh vás od první stránky vtáhne do magického temného světa, který vás i přes svou krutost a syrovost zcela pohltí. Irasell a Bastien - nevlastní sourozenci, kteří se díky událostem z předchozího dílu konečně ocitají na stejné straně. V tomto krutém světě plný intrik se mohou spolehnout pouze jeden na druhého. Všichni ostatní jinak mají svá temná tajemství a vlastní plány, kdy neváhají ani vteřinu a obětují kohokoliv, jen aby se přiblížili k dosažení svých cílů.
Intriky, drsné tréninky, nelítostné boje a magické postavy. To všechno vás čeká v této jedinečné fantasy. Budete číst se zatajeným dechem a tento drsný a temný svět vás pohltí a vy nebudete schopni knížku odložit.
Recenze
Čauky mňauky Perníčci. Ještě v minulém roce mě autorka Kristina Waagnerová oslovila s tím, zda bych ji zrecenzovala její knihu a já byla poctěna. Recenzi na první díl naleznete na mém profilu a dnes vám sem dávam názor na druhý díl, který nese název Dotek viatáru.
Po dočtení prvniho dílů, jsem se vážně těšila na pokračování. Samozřejmě jsem měla menší obavy, bála jsem se, že druhý díl bude slabší, ale autorka nás vrhla hned do akce a nenechala vydechnout.
Styl autorky se mi zamlouvá
V druhém díle nalezneme více akce a emocí a toto já dost můžu. Opravdu se mi zamlouvá jaký svět autorka vytvořila.
Opět tu máme skvěle vykreslenou atmosféru a dějovou linku. Autorka nezapomněla ani na tréninky Bastiena a Isarell a upřímně? Já tyto postavy mám ráda. A i když královna divoženek byla šílená, mě se líbila.
Kristina se vážně zaměřila na příběh který je promyšlený, není tam nic takové, že byste kukali co se to děje a nedostali žádné vysvětlení. Vznikají otázky a dostávám i odpovědi.
Za mě je prostě druhý díl o něco lepší než první.
Vaše MM
Druhá kniha se četla ještě líp než první díl. Proč? Známe postavy, známe jejich fungování, jaké mají zvláštní schopnosti, známe fantasy svět. A i když tam občas něco nového je, čtenář už to lépe zpracuje.
Tenhle svět se mi opravdu zamlouvá. Líbí se mi, jak pokračuje přátelský vztah Isarell a Bastiena. Někdy by možná mohlo být méně tréninku, ale jinak opravdu super. Po celou dobu napínavý, chytlavá kniha.
Královna divoženek je opravdu bláznivá a pro své cíle jde přes mrtvolu. Však i její manžel si s ní užije a o jejich intrikách, které odnese nejvíc vždy její favoritka Isarell. Přesto i ona a její pohnutky jdou pochopit. Vše je do detailu vysvětleno, naplánováno, pochopeno. Moc dobře se čte, nemusím tápat, co tím autor chtěl říci.
A konec, no konec mě rozerval. Kdo miluje fantasy, bude milovat i tuto knihu.
Dotek viatáru je přímým pokračováním knihy Zlatá Grai, takže začínat čtení druhým dílem v tomto případě nemá cenu. Moc ráda jsem se vrátila do tohoto neuvěřitelně zajímavého (lze říci až surového) světa,kde v noci září rudé hvězdy a přes den stříbrné. Světa, ve kterém nic není zadarmo a kde neexistuje něco co by vyloženě vytyčovalo dobro a zlo, volí se vždy jen to menší zlo. Autorka znovu skvěle graduje atmosféru hlavní dějové linie a zároveň výrazným způsobem rozvinula děj o další vedlejší postavy. Navíc Kristina píše brilantním jazykem, který vás vtáhne jak tornádo a nepustí. Postavy jsou komplexně vykresleny, že je možné ztotožnit se s každou z nich.Isarell a Bastien mi skvěle sedí a baví mě o nich číst. Byly chvíle, kdy jsem četla se zatajeným dechem a byly tu i momenty, kdy jsem měla chuť s knihou praštit o zem. Posledních 100 stran jsem to každou chvíli odkládala s tím, že na tohle prostě nemám nervy a za 10 minut jsem po ní zase sahala, protože jsem musela vědět jak to dopadne.
Tento příběh je akční jízda plná velmi nečekaných zvratů až do samého finále. Dynamická fantasy, která se hravě vyrovná zahraniční tvorbě a její přečtení byste rozhodně měli zvážit.
(SPOILER)
Šok.
I druhý den po přečtení stále hledám slova, kterými bych mohla popsat druhý díl této série. Slovo šok je ale asi vystihující. Pořád totiž nemohu uvěřit, jaké osudy autorka připravila hlavním hrdinům této série. A že je to teda pořádně neuvěřitelné!
Ale začněme od začátku. Druhý díl pokračuje tam, kde první díl skončil. Arachné Isarell přemohla v souboji krále Renegora a vydobila si tak titul válečné princezny Ellektrysu. S titulem se však pojí také různé povinnosti a správa vlastního panství. To Isarell moc nezajímá, ale trénink vlastní elitní bojové skupiny, které nazývá Stíny, naopak ano. Věnuje tomu veškterý svůj volný čas, aby našla vhodné osoby, které by mohli ovládat graiskou magii a také se naučit ji využít k boji. Přitom se její postava stává součástí spletitých intrik. Ať už ze strany Ymiry, královny divoženek, nebo Sittů, mocných čarodějů Arachrystu.
Nakonec je Isarell spolu s Bastienem a dalšími bojovníky vyslána na misi do temnoty, kterou obývají obávaní Sarrei, krvežíznivé zrůdy. Vypadá to, že se blíží válečný střet a Sitté potřebují vědět, co jejich největší nepřítel chystá. Tato výprava však krutě zamíchá s osudy hlavních hrdinů.
Autorce musím uznat, že se nebojí do toho jít pěkně natvrdo. Když už si myslíte, že horší to být nemůže, tak mi věřte, že může. Přiznám se, že jsem to nečekala a některé scény jsem i obrečela. Připravte se na pořádné bojové scény, loučení, naději, ale také ztrátu.
Na příběhu se mi líbí, že autorka dokáže šokovat. Příběh není úplně předvídatelný a neskutečně si vychvaluji propracovanost celého světa i všech ras, které v něm žijí. Čtenář tak dostává ucelený obrázek a dokáže se tak vžít do konání všech zúčastněných. Vlastně ani nelze říct, kdo jsou ti dobří a kdo jsou ti zlí (i když zle tam působí tak nějak všichni).
S čím ale nadále bojuji, jsou názvy. Například názvy magií jsou za mě těžko zapamatovatelné, proto si znovu říkám, že nějaký rejstřík či shrnutí všech názvů by vůbec nebyl od věci.
Celkově jsem ale z příběhu neskutečně nadšená. Takhle propracované české fantasy jsem ještě nečetla. Je to naprosto úžasný příběh, i když to není úplně odpočinkové čtivo, stejně se nelze od čtení odtrhnout.
Já osobně jsem maximálně zvědavá, jakým směrem autorka povede příběh dál. A doufám, že dobro nakonec zvítězí. Těším se na pokračování.
Wow. Tak tohle bylo... Wow. První díl byl naprosto senzační, ale druhý ho předčil. Tolik emocí... A ten děj byl silný, četla jsem se za tajemným dechem a přála si, aby to dali a ustáli.
Neskutečné tréningy, boje, ale také intriky, úkoly a ztráty.
Příběh je plný očekávání, přátelství, oddanosti, ale také bojů - děsivý, tvrdý a nelítostný.
V příběhu se událo mnoho, co jsem si ani nedokázala představit. Wow. Opravdu hodně překvapení.
Asi budu chvilku vnitřně rozdýchávat hodně událostí, ztrátu velmi oblíbené postavy. Je tam hodně těch špatných postav a temných, málo hodných. I když, to asi záleží na úhlu pohledu. Každopádně se ještě rozmýšlím... Zda jednu zásadní a výše postavenou, za její rozhodnutí nenávidím.
Příběh byl opravdu neskutečný, děje se tam toho mnoho. A osobně jsem z knihy nadšená, i když toho teď teda mám v hlavě hodně s čím se vyrovnat. Tajně doufám, že přeživší postavy dojdou dobrého konce. Tedy ty, co si to zaslouží. Pár si jich zasluhuje kopanec do zadku, za svou unáhlenost . Isi držím palce.
V příběhu je mnoho bytostí od potomků andělů, přes démony, čaroděje, druidy, grei... Po říši i stínu.
Za me doporučuji. Je to opravdu zajímavý, nádherný příběh, který vás pohltí, i když ty události se zrovna nevyvíjí dobře. Prostě osud postav je nevyzpytatelný. Hodně se mi líbil. Hodně překvapil. ️
⭐⭐⭐⭐⭐⭐
Závěrem – Velmi překvapivé a spletité, zajímavý konec, který mě překvapil – doslova šokoval, a dokonce i slza ukápla. Isarell si držela svůj charakter a svou osobnost i v druhém díle, a proto na mě působila až opravdovým dojmem. Konec druhého dílu skončil vcelku otevřeně, proto jsem musela hned sáhnout po dalším díle, který jsem tak hltala, že jsem ho měla za pár dní přečtený. Ale o tom se dozvíte zase v další recenzi. Musím konstatovat, že tato série má vzestupnou tendenci a autorka mě velmi překvapuje svým umem.
Ale opět musím dodat, že na tak skvělé fantasy, propracované a široké, chybí mapa světa. Což je velká škoda. I když si každý ve své fantazii dokáže svět představit, bylo by fajn porovnat, jak to vidí ve své hlavě sama autorka.
Kristině Waagnerové byl shůry dán obrovský vypravěčský talent, který využívá na 110 procent. Nepřestává překvapovat svou představivostí, s níž vytváří nejrůznější zápletky - nutno podotknout, že své hrdiny v žádném případě nešetří, její "krutost" nezná mezí. Na druhou stranu, její postavy nejsou žádné slabé třasořitky, co by se při první známce nebezpečí choulily někde v křoví, naopak, jsou to silné charaktery, a to jak na těle, tak i na duši. Nejsou ale dokonalé, mají své mouchy, v případě Isarell je to mimo jiné tvrdohlavost a impulzivnost. Nic není černé ani bílé, vše má nejrůznější odstíny barev, a ani ten, kdo stojí na druhé straně barikády, nemusí být nutně padouch. Celá řada postav se pohybuje na neostré hranici. A že je v knize těch postav opravdu hodně, sympatie čtenáře se mění každou chvíli.
Celá série Zlatá Grai je pro mě jedním obrovským překvapením letošního roku. Pokud máte rádi drsné fantasy, intriky, napětí a akci, jděte do ní, nebudete litovat.
Kdo četl první díl tak se jistě těšil jako já na druhý díl a počítal se spánkovým deficitem a výrazným redukování domácích povinnosti na nezbytně nutné záležitostí. Čekala jsem na super pokračování a nezklamalo mě to.
Takové začteni do knížky jsem dlouho nezažila. V transu jsme četla v kuse snad 4 hodiny a nic mě nedokázalo od knihy lehce odtrhnout. Pokud jsem zrovna nečetla tak jsem stále přemýšlela co by mohlo být dál a jaké lstivé překvapení si mohla spisovatelka vymyslet. Čím víc jsem se blížila k závěrečnym stránkam tím víc jsem byla napjatější a nervóznější.
A musím říct že konec mě naprosto šokoval. Odložila jsme knížku a otupené jsem zírala před sebe a prostě jsme tomu nemohla uvěřit. Bylo to děsivé a úžasné zároveň. Moc se těším na další pokračování. A věřím že se zakernejsi spisovatelkou jsem se nesetkala.
Za mě je tento díl o něco málo lepší než první -určitě víc akčnější a emočnější. Od začátku do konce je příběh nabitý intrikami, akcí a překvapivými zvraty. Jednotlivé linky se tu a tam zajímavě prolínají, celkově děj dokonale graduje až k nečekanému konci, který vám rozhodně vezme dech.
Pro mě jsou Zlatá Grai a Dotek viatáru jedněmi z nejlepších českých fantasy, které jsem v posledních letech četla. Byla by škoda, kdyby se o nich nedozvědělo více lidí - já se totiž na další pokračování vyloženě třesu!
Než jsem se dostala ke druhému dílu chvíli to trvalo, ale musím říct, že druhý díl byl mnohem lepší než první. Líbí se mi, že Isarell mění a začíná si dělat věci po svém. Děj má opravdu spád a knížka se skvěle čte. Moc se těším na další díl