Dozvuky mých lásek
Graeme Simsion
IT specialista a příležitostný pianista Adam Sharp se „už dívá do hlavně padesátky“, když jeho poklidný život v Norwichi s partnerkou, kocourem a návštěvami nemocné matky rozčeří e-mail od dávno ztracené lásky, půvabné herečky Angeliny. Nemůže uvěřit, že si na něj po letech vzpomněla. Nostalgie i nespokojenost s vlastním životem ho nakonec přimějí spálit všechny mosty a rozjet se za bývalou milenkou, kterou kdysi málem požádal o ruku a na niž nikdy nedokázal zapomenout. V malebné burgundské vesnici na něj ve venkovském sídle nečeká jen Angelina, ale i její srdečný manžel Charlie, který Adama opíjí skvělým vínem, vyvařuje složité pokrmy a baví ho veselými historkami z jejich manželství, zatímco stále krásná Angelina se nepokrytě snaží o opětovné sexuální sblížení. Adam se namáhavě snaží vyznat ve vlastních citech i v tom, do jaké hry se dal zatáhnout, ale také vyřešit vztah k partnerce Claire, kterou nechal v Anglii… To všechno za soundtracku jeho milovaných hitů, které podbarvují hrdinovu dramatickou cestu k bolestnému prozření, že v životě na rozdíl od písní nestojí láska vždycky nad vším ostatním.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Mladá frontaOriginální název:
The best of Adam Sharp, 2016
více info...
Přidat komentář
právě dočteno.Velmi se mi líbila první část, kdy se třeba zmíní název písně a mě se okamžitě vybavily tóny.A ostatně i další děj byl popsán velmi živě.Tak to mám na knihách ráda.V druhé části spisovatel přitvrdil popsáním vztahu s Angelinou a Charliem ve Francii.(to se fakt dá vypít tolik vína za týden ve třech?)Díky tomu se vrátila na scénu Claire a Dhágls konečně v padesáti letech pochopil co v životě chce a je schopen obětovat. Ale i tak to v životě chodí.Určitě si chci přečíst i další Simsionovy knihy.
Předchozí Simsionovy knihy byly takové úsměvné a milé. Tato je jiná. Kdo má rád hudbu, přijde si v knize na své. Ale jinak je to prostě román pro ženy. Příběh byl docela netradiční, hlavně ve druhé polovině. Styl vyprávění byl někdy docela strohý, ale nevadilo mi to. Přečtení knihy nelituji a jestli u nás od tohoto spisovatele ještě něco vyjde, tak to určitě vyzkouším. Ale jinak nevím, komu knihu doporučit. Řekla bych, že ti, co mají rádi romány pro ženy asi přece jenom dají přednost něčemu jinému.
Zvláštní kniha. Některé pasáže mě až štvaly, to se mi u knih příliš často nestává...... Ale bylo to tam pár myšlenek, které stály za pozornost.
Nevím, co ke knize napsat.Asi jen to, že by na příběh stačila polovina textu. Takový románek o vztazích, dost jednoduchý. Řada písní se mi vybavovala, to mě asi zaujalo nejvíc.
Mladí lidé se do sebe zamilují, ale ona je vdaná a manžela nechce opustit. Jejich životy se rozdělí, přesto ten druhý zůstane po celou dobu v jejich srdci... Když se po dvaceti letech setkají, vzájemná láska se obnoví, ale jak to bude pokračovat? Angelina má jiného manžela, ten, kterého nechtěla kvůli Adamovi opustit, opustil ji. A má i děti. Zapomenou na své současné vztahy (které nejsou zrovna idylické) a budou spolu, nebo se každý vrátí ke svému partnerovi, i když svazky jsou již pošramocené? Já už to vím...
Zajímavá kniha. Zpočátku jsem musela zapojit veškerou svoji vůli, abych vydržela, ale nakonec nelituji. Hodně témat k zamyšlení.
Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla. Probudil mě až týden ve Francii. Co se to tam sakra dělo?! :D A potom konec... Všichni si odpustíme, všichni budeme vděční za to, co máme. Na jednu stranu neobvyklý konec, určitě praktický pro plno čtenářů, kteří žijí ve svých stagnujících vztazích a každý den vstávají s otázkou Proč jsem si nevzala Pištu Hufnágla? Na druhou stranu i tenhle konec je jen obměnou hollywoodských happy endů, kdy štáb luskne prsty a hlavní hrdina se změní. Odmiluje se od jedné, zamiluje do druhé, najednou je z něj úplně nový člověk.
Ale jasně, odpouštět je fajn a být vděčný je v tomhle světě nedostatečný lidský pocit, takže za tohle poselství autorovi děkuju. Stejně jako za citlivost a empatii Adama (která ovšem měla být už od začátku největší ke Claire, ne ke všem ostatním kromě ní).
Celkově byla kniha napsána lehkou rukou, dobře se prolínaly vzpomínky se současností. Líbilo se mi, že jsem se po celou knihu postupně dozvídala nové věci, které nebyly šokující, ale příjemně to osvěžilo příběh. Nebylo to předvídatelné. Je to romance, kdy člověk bilancuje a uvědomuje si i svoje chyby. Vyhodnocuje situaci a snaží své rozhodnutí z minulosti napravit přítomností.
Knihu doporučuji těm, kteří mají rádi romány o vztazích ze současnosti s reálnými postavami a s nevšedními záměry, kdy si postupně uvědomují omyly a mění je v to lepší.
Tak co si budeme. Po Projektu manželka jsem čekala další skvělé dílo. Což se nestalo. Knížka není špatná, je to oddechové čtení, řekla bych určené pro starší generaci a lidi, co už mají v manželství něco odžito. Nicméně jako relax proč ne.
Těšila jsem se a byla zvědavá, jakého hrdinu a jaký příběh si autor připravil tentokrát (Projekt manželka se mi líbil moc). Nevím, co mám po přečtení napsat, protože jsem zklamaná, no aspoň jsem knihu dočetla, což se mi u další knihy (Projekt potomek) nepovedlo. Způsob psaní GS se mi přitom docela zamlouvá, trochu mi občas připomínal D. Nichollse, který je ale určitě zábavnější a čtivější. Neustálé prokládání děje "vhodnou" hudbou, mi nejprve přišlo zajímavé, později už spíše vadilo... jako nakonec celý tento zdlouhavý román a hrdinové, kteří mi byli hodně vzdáleni. Konec byl vlastně na knize nejlepší a dvakrát - proto, že byl, jaký byl a protože už jsem nemusela číst dál. Ale zkuste sami.
Líbí se mi, že nejde o typickou love story. Tenhle příběh je opravdu ze života, ve kterém prostě nejde všechno podle plánů - a to je sakra dobře. Nejvíc se mi na téhle knížce ale líbilo to, jak často se hlavní hrdina mýlil, když si byl tak jistý, že ví, o co jde - že ví, co si jeho milá myslí, co chce nebo proč co dělá. To mi na knížce přišlo nejvíce lidské, protože jak často v reálném životě podléhají lidé svým domněnkám a iluzím? Jak často vidí či slyší ne to, co doopravdy je, ale to, co chtějí, aby bylo? A pak se to celé takhle krásně zamotá... A já jsem moc vděčná za ten konec, který narušuje jistou iluzi "pravé lásky", která může být víc než čímkoliv jiným jen nehorázným bludem. Nehorázným a děsivým, protože jsme kvůli němu schopni vše obětovat, abychom na konci cesty zjistili, že jsme to vše udělali naprosto zbytečně... Nebo ne.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2013 | Projekt ideálna manželka |
2015 | Projekt potomek |
2017 | Dozvuky mých lásek |
2018 | Pár kroků vpřed |
2015 | Kdo chce moji smrt / Projekt manželka / Smrt nebo slávu / Ztracené jezero |
Přiznávám, že příběh mě moc nezaujal. Přišel mi takový plytký, bez nápadu...taková telenovela.