Dracul
Dacre Stoker , Jonathan Dylan Barker
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446010/bmid_dracul-8sU-446010.jpg
4
422
422
Román Dracul je inspirovaný deníkovými záznamy autora jednoho z nejslavnějších hororů, jehož lze označit za zakladatele žánru. Píše se rok 1868 a jednadvacetiletý Bram Stoker se zabarikáduje v místnosti ve věži opuštěného kláštera. Je vyzbrojený zrcátky, krucifixy, svěcenou vodou, košíkem bílých růží a revolverem. Jedinou útěchou mu je láhev slivovice. Vroucně se modlí, aby přežil tuto noc. Času není nazbyt a on narychlo sepisuje znepokojivé události, které ho sem přivedly. Vypráví děsivý příběh o dětství v Dublinu, častých nemocech, záhadné chůvě, o lidech, kteří údajně zemřeli, a přesto žijí, o pověrách, z nichž se náhle stala realita. Neboť za zamčenými dveřmi čeká nelidská noční můra, s níž, jak doufal, skoncoval před lety… Po téměř sto padesáti letech od vydání Draculy se Dacre Stoker, praprasynovec Brama Stokera, vrací k původním deníkovým záznamům svého slavného předka a k záhadám a nezodpovězeným otázkám doprovázejícím toto výjimečné literární dílo. Na základě dokumentů z autorovy pozůstalosti vytvořili spolu s americkým spisovatelem J. D. Barkerem (autor románů Čtvrtá opice nebo Pátá oběť) mrazivý příběh, který čtenářům odhalí prapůvod samotného hraběte Draculy, jeho tvůrce i tajemné ženy, která je navždy spoutala k sobě.... celý text
Přidat komentář
Také pozvoľné, vlastne dosť pohodové čítanie, pre mňa strašidelná rozprávka napísaná celkom pekným spôsobom, aj keď svižnejšie tempo a menej opisov by jej podľa mňa pristalo :)
Dosť mi trvalo, kým som sa začítala a ponorila do deja tak, že sa mi od knihy nechcelo odchádzať, ale posledná tretina ma bavila už naozaj veľmi.
Záver ma celkom emocionálne zasiahol, čo u kníh oceňujem.
Páčilo sa mi striedanie pohľadov (zápiskov z denníkov) rôznych postáv.
Zaujímavý počin, ktorý stojí za prečítanie, ale raz stačilo :)
O to bylo skvělé. Deníkové popisy mě uplně vtáhly a něšlo se odpoutat. Dokonce ve mě hlodá červík, že je to opravdu podle pravdy =)
Příběh jako takový, je velmi poutavý, ale Dracula jsem měla rozečteného dlouho a nebylo to jen tím, že je to bichle. Často se příběh dost vlekl a některé pasáže byly zbytečně popisné. Jinak se ale jedná o pěkný mystery příběh, jen opravdu škoda toho divného otevřeného konce.
A co jsem vůbec nepochopila, proč se hrabě Dracul jmenoval Dracul, a ne Dracula, jak je všeobecně znám…
Stokerův Dracula je pro mě v rámci žánru naprosto na špici, vzpomínám si ještě dneska, jak mě dostal při prvním čtení. Byl jsem ještě kluk a četl jsem to večer před spaním - no řeknu vám, že jsem měl pár hodně divokých snů a potmě bych nešel ani těch pár kroků do koupelny :) A J.D. Barker mě zase nedávno chytil na svou trilogii o Samu Porterovi, parádní to jízda, doporučuji. Takže to vypadalo už ze startu víc než nadějně a opravdu to nebylo špatné. Jde o jakýsi prequel k Draculovi, kde se sice nedozvíte až tak moc nového o hraběti samotném, zato zjistíte mnoho nového a překvapivého o samotném Bramu Stokerovi. Stylově se oba autoři snaží držet se svého velkého vzoru, čili střídání vypravěčů i formy, deníkové záznamy, dopisy atd. A daří se jim to, to zas ano. Příběhová linka kombinuje známá fakta ze Stokerova života s fantazií a oboje to zajímavě propojuje s dějem původního Draculy, to taky hodnotím vysoko. Nicméně ta prapůvodní hrůza z toho už na mně nevyzařovala, jsem už přece jen nějaký ten rok starší a holt Dracula je jen jeden. Hodnotil bych někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami, a jelikož zrovna doma nemáme česnek, dám tam raději čtyři.
Nejprve jsem se nemohla začíst, děj střídá přítomnost a minulost a později i pohled na daný úsek podle jednotlivých postav. Děj byl nápaditý, neotřelý a po cca 100 stranách mě začal i bavit a následně jsem se od knihy už nemohla odlepit. Jediné, co mě trochu mrzelo, byl ten otevřený konec.
Ach, tohle bylo prostě skvělé. Jednoznačně jedna z top 5 knih, které jsem letos četla. Kniha mě uhranula už samotným zpracováním, kdy má obálka výřez a i uvnitř se mi líbí. No ale že mě pohltí defacto od první strany, to jsem tedy nečekala.
V knize se střídá přítomnost a minulost, která je podána formou deníkových záznamů Brama Stokera, což ještě přidalo na čtivosti a já měla dost velký problém se od knihy odtrhnout. Obě dějové linky jsou napínavé, takže vás jejich střídání neustále nutí pokračovat ve čtení, a než se nadějete, bude tohle skvělé dobrodružství za vámi. Nutno podotknout, že prvních 100 stran jsem při čtení měla silně znepokojivý pocit. Vše bylo tak tajemné a uvěřitelně napsané, že pořád přemýšlíte, jestli tyto deníkové záznamy jsou nebo nejsou pravdivé.
Krásně na vás dýchne temná atmosféra 19. století a zároveň vám při čtení bude v hlavě vyvstávat spousta otazníků. A pak to přijde. Moment, kdy do sebe vše zapadne jako puzzle a minulost se převrátí do přítomnosti. Wow, prostě skvělé. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a nutně jsem potřebovala vědět, jak to dopadne. Napínavé až do samotného závěru a po dočtení poslední strany se ve mně rozležel příjemný pocit, že jsem právě dočetla jednu z nejlepších knih za tento rok.
Doporučuji všem milovníkům pravých nemilosrdných upírů, temné atmosféry a napínavého čtení - tohle bude kniha přesně pro vás!
Čekal jsem hodně, ale tohle ne. Naprosto mě to pohltilo a nešlo se odtrhnout. Příběh byl naprosto diametrálně odlišnej, než jsem očekával, ale vlastně to bylo dobře, i když jsem furt nemoh věřit, jestli se to opravdu stalo a nebo ne, jestli jsou ty zápisky z deníku Brama Stokera skutečný nebo je to výmysl.
Každopádně vynikající, temná a mysteriózní atmosféra celýho příběhu, ať už se jedná o dětství, dospívání a nebo dospělost BS, včetně hororový části ve věži, kde se nakonec obě dějevý linky spojí.
Takže jak už psalo dost lidí přede mnou, kdo má rád Draculu, tohle se mu bude určitě líbit.
Toužila jsem přečíst další knihu od J.D.Barkera, jeho trilogie mě uchvátila. Takže jsem neotálela, koupila a ležela v knihovně, protože jsem se obávala, co to bude za slátaninu, ještě se spoluautorem? Prapraprasynovcem Strokera?
Opravdu jsem byla rozpolcená…
Takže jsem se vrhla na Draculu, ať si osvěžím paměť, četla jsem ho naposledy na gymplu, před pěknou řádkou let..
Dracul byl úchvatný, postavy propracované, jedinečné, skvělý zážitek, napětí, a krvák jak se patří! Líbilo se mi zpracování - deník a současná akce, děj pak hezky splynul dohromady a prostě vše si sedlo jak prdel na hrnec!
Tleskám a klaním se, bezvadný počin!
Skvělá kniha, předčila mé očekávání. Skvěle se čte, je napínavá, zajímavé postavy. Byla jsem nadšená.
Nečetlo se to špatně, ale některé části mi přišly moc zdlouhavé a popisné. Druhá půlka knihy měla lepší spád. Zaujalo mne, jak autoři vysvětlili zázračné uzdravení z nemoci Brama Stokera.
Původního Drákulu od Brama Stokera jsem četla jako puberťačka a moc se mi líbila. Čítávala jsem po večerech u rozsvícené lampy a moji praštění kamarádi mi pod oknem unisono vyli, protože věděli co čtu :-) I tenhle Dracul se mi líbil, a nemusel mi nikdo kvílet pod oknem, aby mě mrazilo v zádech.
Koupila jsem si knihu jen proto, že jsem zde na Databázi četla víceméně pozitivní reakce a byla jsem hodně zvědavá. Původního Draculu od Brama Stokera miluju, je to pro mě "nesmrtelný" příběh a tento prequel mě ani v nejmenším nezklamal. Hezky napsané, velice čtivé, pro mě tedy i dostatečně děsivé :)
Trochu jsem měla strach, jestli mne tak tlustá knížka bude bavit. Příběh Drákuly samozřejmě znám, viděla jsem i novější filmy na zpracování o tomto stvoření, které se bojí slunce, pije z lidí krev a jeho rány se hojí během mrknutí oka. Nikdy nestárne a dokáže se proměňovat na cokoliv. Příběh Brama Stokera mě opravdu velmi překvapil, líbil se mi od začátku do konce a ani u jedné části knížky jsem se nenudila. Když jsem se začetla, tak jsem nemohla přestat. Dracul si mě obmotal kolem prstu a takový strašidelný a hrůzostrašný příběh, který se opravdu stal, mi nedával spát. Jsem ráda, že jsem si knížku koupila, byť jsem si opravdu nebyla jistá, jestli se začtu. Nakonec ano a jsem ráda, že mám Draculu ve své knihovně. Bez rozmýšlení 5*!
Vydařený remake původního nápadu - moderní jazyk, 2 dějové linie svižně směřující k vyvrcholení příběhu, pěkně provedená obálka. Jako záminka pro vznik knihy jsou uvedeny deníky Brama Stokera, ale proč ne. Zisk za „vytěžení“ námětu alespoň zůstane v rodině. Já mám pro upírské historky slabost a při čtení jsem se rozhodně dobře bavila.
Od tohoto díla jsem nečekala moc jako ostatně od většiny "pokračování" knih. Ale v závěru jsem rozhodně zklamaná nebyla. Příběh měl spád a poměrně mě i bavil. Avšak původnímu Draculovi se nevyrovnal. Možná už i proto, že jsem tak trochu věděla, co čekat.
Asi jsem čekala krapet něco jiného, ale v konečném důsledku mě to bavilo a nemyslím si, že by Dracul dělal původnímu dílu ostudu.
Bohužel se u mě nedostavilo žádné mrazení a ani pocit, že knihu nemůžu odložit. Přesto mě bavila a bylo to fajn čtení před spaním. Až bych řekla taková pohádka pro dospělé. Pár strašidelných scén by se našlo, ale nějak jsem se do toho celého nemohla vcítit natolik, aby mě to alespoň trochu děsilo.
Nicméně děj je poutavý, období, kdy se odehrává přímo překypuje tou správnou atmosférou a jednotlivé postavy jsou dobře zpracované a člověk se s nimi dokáže dobře sžít. Deníková forma je tu spíše jako jakási "nutnost" v návaznosti na Draculu, ale ve čtení to neruší.
Ještě doporučuji si před čtením osvěžit původního Draculu, já to udělala a bavilo mě hledat v knize podobnosti a odkazy. Poznámky autorů na konci knihy, kde se dočkáme i několika fotek s rukopisem Brama Stokera, jsou další přidanou hodnotou. Kolem a kolem je to vydařená kniha, která má sice pár much, ale za přečtení rozhodně stojí.
Knihu rozhodně doporučuji přečíst, je krásně napsaná. A ten dej, Wow.. Mrazi mě v zádech ještě teď a mám pocit, že mě samotný Drákula někdy sleduje pod okny.. Krásný příběh.
„KREV OPRAVDU ZNAMENÁ ŽIVOT …“ Rozhodně lepší, než jsem čekal! Víte, jak to s takovýmhle navazovaním „na něco“ bejvá… V podstatě od začátku se rozehrává hororový povídání o tajemné a záhadné bytosti, která v domě Stokerů dělala chůvu. Povídání je uspořádáno do formy deníků, jak jsme zvyklí u Draculy i spisovatele J.D. Barkera, ale řekl bych, že jde jen o takovou „nucenou“ formu, protože děj v nich odsejpá (jsou psány vypravěčskou formou). Navíc – což je asi nejpodstatnější, ten příběh je zajímavej! A čím víc se blíží finále… Viděl jsem zde i jistou podobu k postavám z klasiky což (překvapivě?) neotravovalo, ale působilo sympaticky. TEN PŘÍBĚH JE PRAVDIVÝ… Zajímavá závěrečná poznámka autorů působí až cimrmanovsky. Nebo?...
Podařený překlad, zajímavé a čtivé. Až to láka čtenáře si opět po letech přečíst původní Stokerův román. Vřele doporučuji, i když nejsem fandou upírské tématiky, tak tato kniha mě velmi zaujala.
Tak to byla svižná jízda. Dracul mě chytl od prvních stran a nepustil do té poslední včetně poděkování autorů. To, jak se mísí reálný předobraz hlavních hrdinů, sourozenců Stokerových, s fiktivním příběhem plným nemrtvých a krvesajících bestií, je vážně povedeně napsané. A je ten příběh opravdu fiktivní? Zapracováno je to do románu tak, že by jeden až pochyboval... A může se drbat na bradě při přemýšlení, co teda ještě byla realita a co už je autorská fantazie. Každopádně skvělé čtení. Plastické natolik, až jsem si ho velmi živě představovala převedené na filmové plátno. 4 a půl.