Dracul
Dacre Stoker , Jonathan Dylan Barker
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/446010/bmid_dracul-8sU-446010.jpg
4
409
409
Román Dracul je inspirovaný deníkovými záznamy autora jednoho z nejslavnějších hororů, jehož lze označit za zakladatele žánru. Píše se rok 1868 a jednadvacetiletý Bram Stoker se zabarikáduje v místnosti ve věži opuštěného kláštera. Je vyzbrojený zrcátky, krucifixy, svěcenou vodou, košíkem bílých růží a revolverem. Jedinou útěchou mu je láhev slivovice. Vroucně se modlí, aby přežil tuto noc. Času není nazbyt a on narychlo sepisuje znepokojivé události, které ho sem přivedly. Vypráví děsivý příběh o dětství v Dublinu, častých nemocech, záhadné chůvě, o lidech, kteří údajně zemřeli, a přesto žijí, o pověrách, z nichž se náhle stala realita. Neboť za zamčenými dveřmi čeká nelidská noční můra, s níž, jak doufal, skoncoval před lety… Po téměř sto padesáti letech od vydání Draculy se Dacre Stoker, praprasynovec Brama Stokera, vrací k původním deníkovým záznamům svého slavného předka a k záhadám a nezodpovězeným otázkám doprovázejícím toto výjimečné literární dílo. Na základě dokumentů z autorovy pozůstalosti vytvořili spolu s americkým spisovatelem J. D. Barkerem (autor románů Čtvrtá opice nebo Pátá oběť) mrazivý příběh, který čtenářům odhalí prapůvod samotného hraběte Draculy, jeho tvůrce i tajemné ženy, která je navždy spoutala k sobě.... celý text
Přidat komentář
Neuvěřitelné! Nebo uvěřitelné?
Opravdu mrazivý příběh, úžasně popsáno až mě mrzí, že se dnes nedostanu ke skutečné - původní knize Nemrtvý.
Určitě doporučuji přečíst!
Úžasné čtení, trochu jsem tedy očekával něco jiného, ale nakonec to bylo super. Moc se mně líbilo to propletení se skutečným životem Brama Stokera. Určitě si přečtu ještě několikrát. Jediná moje drobná výhrada je k názvu, ale chápu že takto se to více prodá.
První půlka je pomalejší, ale potom se knížka rozjede a myslím, ze děla původnímu dílu sedící prequel, či spin-off. Knížka působí dojmem, ze je ze stejné éry, jako původní Drákula a nejsou v ní nijak očividně zastoupeny rušící modernismy. Počítala bych ji do hororu částečně s náboženskými motivy. Ačkoliv Dacre samozřejmě exploituje slavné jméno svého předka, myslím ze kniha je provedena a do žánru zapadá.
Fantazii se meze nekladou... co je pravda a co snění. Vyber si čtenáři, je to jen a jen na tobě.
Kniha se mi docela líbila a co je hlavní, navnadila mě znovu si přečíst samotného Dráculu.
Asi nedám pět hvězd, ale místo v mé knihovně mít bude a nezapadne.
(23. 5. 21 - 13 109 - 33)
Prequel knihy "Dracula" od Brama Stokera...
Jak já se na knihu těšila! Na ta tajemství, záhady a dosud nezodpovězené otázky , týkající se tohoto pozoruhodného díla. Těšila jsem se, jak se budu příjemně po večerech bát .
No, asi jsem měla příliš velká očekávání....
Kniha se četla hezky, zvlášť díky krátkým kapitolám, které byly tvořeny deníkovými záznamy, nebo dopisy Stokerovic rodiny. Přesto mi přišlo tempo knihy takové hodně pomalé. Příběh nabírá na dynamice až někdy v polovině. Do té doby to bylo takové "usínací" čtení. Knihu jsem neustále po pár kapitolách odkládala.... Když děj začal gradovat, a člověk by si měl napětím okusovat nehty, tak se mnou to ani nehnulo. Bohužel. Žádný strach, ani mrazení v zádech. A to jsem dost emotivní čtenář, který se pak bojí v noci usnout....
Jediné mrazení v zádech, ve mě vyvolal závěr knihy. A to mrazení způsobil hrozný osud chůvy Ellen.... Tohle jsem nečekala.
Spousta otázek, na které jsem čekala odpovědi, stejně zůstala nezodpovězená. Naopak vyvstala spousta dalších otazníků....
Přesto knihu hodnotím čtyřmi hvězdami, a zůstává i nadále v mojí knihovně. Velmi povedená obálka!!!
Dracul je inspirovaný deníkovými záznamy autora slavného románu Dracula...
Prvních 200 stran je pomalejších, ale poté o napětí, tajemno, překvapení a zvraty není nouze. Zároveň si myslím, že by ale šlo knihu trochu zkrátit.
Určitě nejde neobdivovat design knihy, který se vážně povedl.
Celkově knihu hodnotím 3,5/5 za pomalejší a méně čtivější začátek.
Musím nakonec říci, že jsem zklamaná. Nejvíce mě z celé knihy zaujal epilog a doslov, což je celkem smutné.
Mám velice ráda původního Draculu, který je temný, děsivý a považuju ho za jednu ze svých nejoblíbenějších knih.
Kniha Dracul mi přišla zdlouhavá, místy dost nudná a ani trochu děsivá. První část knihy (126 stran) byla čistým utrpením.
Nesmutnější mi přijde, že jsem se u knihy nebála, a to se považuji za strašpytla, který se u původního Draculy doslova krčil strachy.
Škoda ale pro mě zklamání.
Prequel slavného románu Dracula nijak za přelomovým dílem hororového žánru nezaostává. Vypráví příběh Brama Stokera a odhaluje, jak vlastně došel k napsání knihy Dracula. Kniha je rozdělena do tří částí. V první se dozvíme o Bramově dětství. Bram trpí vážnou nemocí, kvůli které je na prahu smrti. Jeho chůva Ellen ho však zachrání. Právě chůva Ellen je ústřední postavou příběhu, kolem které se točí všechno tajemno. Postupně se dozvídáme, že nebude tak úplně běžný člověk. Její příběh se začíná vyjasňovat v druhé části knihy, kdy už je Bram dospělý mladý muž a se svou sestrou Matildou a bratrem Thorneleyem musí čelit nepředstavitelnému zlu, které po nich jde, protože jsou jejich životy spojeny s Ellen. Na scéně se objevuje tajemný muž v černém, s černými vlasy a orlím nosem, kterého není radno mít za nepřítele. Celý příběh konečně dojde rozuzlení a v poslední třetí části se musí naši hrdinové postavit temnému zlu. Happy end však moc nečekejte.
Praprasynovec Brama Stokera odvedl skvělou práci a v pozůstalosti po svém strýci objevil materiál, který je velmi zajímavý a děsivý zároveň. Kniha je totiž psaná formou deníků (stejně jako samotný Dracula). Oceňuji i poznámku autorů o tom, jak kniha vznikala a kde se inspirovala skutečným životem Brama Stokera.
Příběh je napínavý a mrazivý. A pokud máte dostatečnou představivost, nebudete usínat klidně. Kniha se mi velmi líbila a ráda ji zařadím do své "upíří" sbírky. Je tento příběh pravdivý? To už nechám na vašem rozhodnutí
Od knihy jsem dostala vše, co jsem očekávala, takže já jsem spokojená a doslov autora o prvním vydání Draculy mne i přiučil :-) Těch 500 stránek nebylo vlastně ani moc a kniha se četla parádně.
Už dlouho jsem na Databázi knih nenapsala žádnou recenzi,ale tady zkrátka musím.Chci totiž tuhle krásnou knihu jen a jen doporučit.Nejde o To,že by se u ní člověk měl bat,protože myslím,že jsme si na upíry už zvykli (Já například miluju Vana Helsinga,Interwium s upirem a posledního Draculu z Netflixu).Ale pro mne to bylo od první stránky jako setkání se starými přáteli,všechny jsem si okamžitě zamilovala a bylo to jako bych jejich příběh znala odjakživa.Takze doporučuju,doporučuju,doporučuju a moc děkuju.Lide čtěte!
Dracul je příhodným prequelem k legendárnímu Draculovi od Brama Stokera, jenž je jednou z hlavních postav recenzované knihy. Příběh je rozdělen na tři části, první popisuje příhody z dětství hlavních postav a druhá z jejich dospělosti. Čtenář se vše dozvídá formou deníkových zápisků vybraných pisatelů. Vše je protkáno střípky z noci, kdy Bram střežil hrobku a kdy se jeho snaha přežít noc pomalu ale jistě stávala nemožnou. Třetí část je již přímé vyprávění z doby, kterou Stokerovi mají za současnost. Vlak se rychle blíží do finále a nastává chvíle střetu mezi "dobrem a zlem". Jak však čtenáři jistě vědí, Dracula přežije, aby mohl vysávat své oběti v dalších příbězích. Nicméně i tak je závěr velkolepý.
Jako dělané na dlouhé zimní večery, nebo deštivá odpoledne s pořádným hrnkem horkého čaje. Mě se to četlo velmi dobře, vyprávění většinou prostřednictvím deníkových zápisů a dopisů je dobře propracované a pasuje. Je pravda, že občas mi nějaké pasáže přišli trochu zdlouhavější a někdy jsem očekávala více napětí a strachu, které opravdu prožívám třeba u Kinga, ale celkově kniha opravdu stojí za přečtení i s poznámkou od autorů o pozadí vzniku knihy a životu Brama Stokera a jeho rodiny a prapodivných událostí kolem.
Není to žádný zázrak, tahle upířina - ale pokud člověk přetrpí prvních sto nezáživných stran, čte se dobře. Sourozenci Stokerovi a jejich životní cesty (včetně podivné Bramovy nemoci v dětství, Mathildiných uměleckých úspěchů, Thornleyho šikovných lékařských rukou a jeho ženy v ústavu choromyslných), chůva Ellen, příběh s počátkem v 17. století (a dříve), krev, rakve, bušící srdce mrtvého, trochu jiné upírské zvyky a omezení, bílé plané růže a deníky, které si píší snad všichni kromě nemrtvých jako varování. Všechno spěje k závěrečnému zúčtování - které se ale může stát pouhou epizodou na dlouhé záhrobní pouti...
Dracul je kniha, kterou jsem si přála od doby co vyšla minimálně přečíst. Jsem neskutečně ráda, že díky akci u Knihy Dobrovský je součástí mé knihovny. Dracula od Brama Stokera je má srdcová záležitost a musím uznat, že Dacrovský rod se nezapře. Dracul je kniha, která má neskutečně svižný děj, i přesto, že se odehrává v době před Draculou. Všechny postavy této knihy jsou skvěle vykreslené, děj je správně temný a děsivý a zlo se plíží s každou stranou víc a víc. Stěžejní příběh, který zde čtenáři přiblíží legendu o Dearg Due, která je první ženskou upírkou navíc knize neskutečně sedl. Smekám před prací obou autorů, protože příběh nemá žádné mezery, vyvolává ve Vás otázky a nepříjemné plíživé dusno. Pro Ty, co neznají historii rodiny Stokerových si troufám říct, že dodatky na konci knihy Vás dostanou možná ještě víc do kolen než samotná kniha. Ale čtěte je rozhodně až po přečtení, ne předtím :)
Tuhle knihu si musí přečíst každý milovník Draculy, protože i já jsem byla velmi skeptická co se z ní nakonec vyklube. A jsem ráda, že jsem svoje předsudky odložila stranou. Tohle dílo za přečtení rozhodně stojí.
Moje hodnocení: 10/10
"Všem kdo vědí, že nestvůry, jsou skutečné."
Jistě všichni znáte příběh Drákuly, nebo spíše příběh Jonathana Harker, který kdysi dávno sepsal Bram Stoker. Co když se ale vše, co jsme četli doopravdy stalo?!
Co když někdo dílo předtím jen upravil, aby už tak do nelehké doby, kdy se to brutálními vrahy jen hemžilo, chtěl příběh vykreslit jen jako znepokojivou fikci?
V této knize DRACUL se tedy ke konci dozvíme, jak vše bylo, ale je samozřejmě na vás čemu budete věřit.
Mě osobně příběhy o upírech nikdy neděsily, spíš mě fascinovaly. A to teď tedy nemluvím o filmu Twilight (i když první díl v původním znění-ach!), ale já jako malá jsem hltala Svatbu upírů a později film Drákula z roku 1992, ten je můj asi nejoblíbenější!
Tato kniha i původní, mě opět přesvědčily o tom, jak jsem měla o Drákulovi jakousi romantickou, zkreslenou představu, a jak moc jsem si ho idealizovala(stejnak ho miluju i tak).
Díky tomuto novému příběhu máme zase další úhel pohledu na to, jak to vlastně s těmito nemrtvými bylo. Jak žili, jak se chovali, ale hlavně nám nabízí i nový životní příběh, a to o chůvě Ellen, kterou jsem si opravdu oblíbila!
Sem tam pro mě měla kniha trošku pomalejší tempo, a tak jsem ji měla tendenci odkládat, ale pořád si stojím za tím, že se mi líbí více než Drákula z roku 1987.
Strana 100 nebojim. Strana 200 nebojim. Nedočteno, ale nepochybuji, že si kniha své fanoušky najde.
Tak jo, Brame, jak to teda tenkrát bylo?
Musím říct, že jsem ani nečekala, jak moc mě ten příběh bude bavit a jak tomu občas budu i věřit. Skvělý rozjezd děje, proplítaný různými legendami a pověrami, velká nálož rozmanitých emocí a sympatičtí hrdinové. Až na samotného Dracula. Ten je zde vyobrazen opravdu jako zlomyslný netvor. Konec byl trošku slabší nebo aspoň už nedokázal moje napětí udržet tak vysoké jako po celou dobu čtení.
Ale pro fanoušky Dráculy rozhodně stojí za přečtení.
Ja jsem do knihy nešla s tím že tam najdu odlitek jejího předka. Vlastně vůbec jsem si to s tím nespojovala, protože z logiky věci tam nic takového najít nemohu když mezi vydáváním obou knih nejen že leží problematika dvou autorů ( byť pokrevně provázaných) ale hlavně víc jak sto let. S tím musí počítat každý. Jazyk a vyprávění se změnilo a to i za předpokladu že se něčemu chce někdo přiblížit. Jako román takový to není špatné. Má to kupodivu chytlavou rétoriku, ačkoliv tempo je pomalejší. Určité věci tam byly zbytečné ale ve výsledku ta kniha ostudu neudělá. Jen Drákula a Dracul jsou jsou podle mě dvě různé knihy z nichž ta druhá si jen bere prvky a jakési možná i zákonitosti té první, ale vytváří pro ní vlastní klima...4/5
„Jsem absolutně přesvědčený,
že není nejmenších pochyb o tom,
že se zde popsané události skutečně staly,
jakkoli nám mohou na první pohled
připadat neuvěřitelné a nepochopitelné“.
….................místnost je teď tak temná, že zde žádný stín nemůže přežít...............
Trochu jsem se bál počtu stran v této „gotické“ knize. Ono přeci jenom přes 500 stran deníku, to trochu nahání hrůzu. Ale naštěstí to není jen deník Brama Strokera, ale vstupují do příběhu i jiné aspekty a časové linie. Všechno to však spěje ke skoro uhodnutelnému konci. Taky proč ne, že. Je to přeci prequel k Draculovo dobrodružství. Příběh má stupňující se napětí, jistou část tajemna a hlavně obsahuje krásné popisování života z té doby. Z toho čtenář pozná, jak je naše současná civilizace rozhýčkaná, doktoři na zavolání, zabijáci vlkodlaků na e-mailu a lovci upírů jako seriál v televizi. To lidé v té době neměli a museli se se svými „démony“ poprat sami.
Malá ochutnávka:
Kde začít? Je toho tolik, o čem je třeba povídat, a tak málo vzácného času, aby se to dalo vypovědět. Až se přiblíží konec jednoho konkrétního týdne, já budu uzdravený, naše drahá chůva Ellen bude pryč a jedna rodina bude mrtvá. Začalo to docela nevinně, jen takovým drobným odposloucháváním. Byli jsme pouhé děti, mně bylo sedm, Matildě osm, a přesto na ten podzim nelze zapomenout. A rozpoutalo se to pouhými dvěma slovy: „Pohřbený zaživa“.
….................jest-li ho pohřbili zaživa, tak ho vlastně zavraždili....................
Navíc obrovská, tajemná, neprozkoumaná rodinná sídla, absence elektrického proudu a ústředního topení......... víte proč to píšu? Určitě jo. Kde chcete dnes v paneláku potkat upíra nebo vlkodlaka, když všude fungují časové světelné spínače. Ano, strašně se mi líbí ta doba, kdy tohle všechno nebylo a svítilo se loučemi, doktoři používali pijavice na léčení a topilo se dřevem a uhlím. Tento příběh Brama Stokera jsem si neskonale užíval, skoro jsem ho prožíval s ním. To, jak nakonec dopadl, to už je zas jiný příběh. Velmi povedený je i přebal knihy, kdy je do tvrdé přední strany vyříznuto okno věže z něhož Bram kouká. Rozhodně pět černých motýlů.
( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ )
Citát: Znal jsem jednou jednoho malého chlapce, který nachytal do sklenice tolik much, že tam neměly dost místa, aby mohly umřít!
…..................neboť za zamčenými dveřmi čeká nelidská noční můra..................