Draculův švagr
Miloslav Švandrlík
Dracula série
Kniha hororových povídek jejichž autorem je sám mistr hororu a humoru v jedné osobě Miloslav Švandrlík. Nechte se bavit absurdně vypointovanými situacemi, kterým nechybí nadsázka i napětí. Hororové povídky plné černého humoru a magické hrůzy. Povídky zavádějí čtenáře na opuštěné hrady a strašidelné samoty mezi upíry, strašidla a nejrůznější nadpřirozené bytosti. Čtenáři se dostává neopakovatelné kombinace strachu a vtipu, vynalézavost při použití nepřeberné řady strašidelných rekvizit je pro autora příležitostí k rozehrání osvědčené škály humoru. Knížku provázejí obrázky Švandrlíkova dvorního ilustrátora Jiřího Wintra-Neprakty.... celý text
Přidat komentář
Poslouchala jsem jako audioknihu namluvenou Jiřím Lábusem.
Skvělé, absurní povídky.
Asi nejvíc mě pobavila povídka Domek v údolí a to předvším její konec - domek je opět k prodeji .... ;-)
Oddechová sbírka horrorových povídek. Některé mě bavily více, některé méně, ale obvykle mají překvapivou či zajímavou pointu. Ideální četba do houpací sítě na chatu. A teď jsem sjel dolu a koukám že s tímto názorem nejsem osamocen...)
Na úplně horrory, spíš duchařské povídky a černý humor ala Roald Dahl, ale zábava zaručena.
Krátké hororové povídky s pointou ve stylu Švadrlíkova černého humoru. Ideální odpočinkové čtení k vodě.
Tak na tuhle knihu mám opravdu velké vzpomínky. Když jsem jezdila na tábory, tak jsem ji brala vždy sebou a u táboráku, jsem vždy četla nějaký ten příběh a s dětmi jsme se tím strašili, smáli se a probírali každý ten příběh. Všem se to moc líbilo a zábava byla skvělá.
Super šíleně zábavné povídky s výbornými nápady, při který mrazí. Četl jsem již poněkolikáté, jsou spíše odlehčené. Já se tedy královsky bavil.
Vtipné hororoé povídky zkušeného autora, které kritika v době jejího prvního vydání odsoudila, že příběhy jsou příliš sadomasochistické nebo urážejí veřejnou bezpečnost. Dnes příběhy s úsměm přečteme aniž bychom byli pohoršen. Příběhy doplňují vtipné kresby Neprakty.
Jste milovníci hororů, ale také se občas rádi zasmějete? Drákulův švagr vás nezklame. Krátké povídky s trochou tajemna, trochou humoru a pořádnou dávkou nadsázky vám zpříjemní nejedno líné odpoledne.
Od Švandrlíka jsem četl jen Černé barony a to někdy před 20 lety. Drákulova švagra jsem zahlédl v knihovně na zimním táboře ještě někdy v době školky, a pekelně jsem se toho přebalu bál. Teď jsem se rozhodl svůj strach překonat a rozhodně jsem udělal dobře. Čekal jsem spíše komediální sbírku a ani jsem nevěděl, že to bude až takový horor. Musím říct, že některé povídky by snesly srovnání i se světovými autory a třeba takového Cliva Barkera by i hravě strčili do kapsy. Jako u všech povídkových sbírek je i tu kvalita dost kolísavá, navíc to zvýrazňuje i střídání žánrů - horor, komedie, krimi, ale celkově je to opravdu slušné dílo.
Navíc teď vím, že až se příště budu chtít bát, nemusím hledat je mezi knihami od Kinga :)
Vtipné hororové povídky s nečekaným rozuzlením. Znovu jsem si je přečetla, abych si zpříjemnila dobu covidovou.
Všechny knihy a povídky od Švandrlíka jsou perfektní. Soubor povídek strašidelných, úsměvných, prostě typický humor pana Švandrlíka.
Príjemné, čítavé poviedky. Trochu hrôzy, trochu absurdnosti, trochu humoru, výborný mix.
Tak pěkně jsem se u hororu snad nikdy nezasmála.
Povídky mají různou kvalitu, některé mě vyloženě nebavily: (Alkoholik Brebera, Doktor Domián, Lupič, Promiňte omyl, Zrůdy...).
Na opačný konec bych za sebe zařadila třeba povídky: (Poprava na Kamberku, Imbecil, Domek v údolí, Bláznivý Lorenc...). Těch lepších je podstatně víc a celkově si vlastně nestěžuji :).
Osobitý Švandrlíkův styl - trocha černého humoru, špetka absurdity, úcta k jazyku, mírná společenská satira, nadsázka i jednoduchost. Povídky pro odreagování a osvěžení, připomínající dobu, kdy vznikly.
Štítky knihy
upíři nadpřirozené bytosti černý humor hororové povídky
Část díla
Autorovy další knížky
2006 | Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka 1 |
2009 | Draculův švagr |
1990 | Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky |
2004 | 100 nejlepších hororů |
1991 | Říkali mu Terazky |
Četl jsem to jako dítě a normálně jsem bál. I jako dospělák si to čas od času s radostí a chutí znovu přečtu.