Drahý Aarone
Mariana Zapata
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511549/bmid_drahy-aarone-65f86e61e6954.png
4
553
553
Román americké autorky je zčásti psaný formou e-mailů a krátkých textových zpráv. „Drahý Aarone, jmenuju se Ruby Santosová a přidělili mi tě přes nadaci Pomoc vojákům.“ Ruby přesně ví, do čeho jde, když se přihlásí jako dobrovolnice pro dopisování s vojákem v zámoří. Pokyny jsou jednoduché: jeden dopis nebo e-mail týdně po dobu jeho nasazení. Jasné jako facka. Není to poprvé, co si takhle s nějakým vojákem píše. Co by ji tak asi mohlo překvapit? Jedna drobnost by tu možná byla: to, že se do něj zamiluje až po uši.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , Fragment (ČR)Originální název:
Dear Aaron, 2017
více info...
Přidat komentář
Moc jsem si to užila. Aaron byl skvělý a Ruby vtipná. Dopisování bylo v jednu chvíli už docela dlouhé, ale o to víc jsem si možná užila druhou půlku a ten epilog.
Za mě asi nejslabší kniha této autorky. uvažovala jsem, že ji odložím, ale nakonec jsem dočetla do konce. Kniha začala být zajímavá až se ti dva setkali. S knihou S láskou Lukov se vůbec nedá srovnat.
No, bylo to strašně slabé. Zdlouhavé, už jsem to vzdávala, ale přemohla jsem a pak toho litovala. Ruby a její paranoia. Její pocity rozebírané na 3stranach....zase klobouk dolů, kolik slov se dá napsat o strachu .... Velmi mě knížka zklamala. Zapata je výborná autorka, ale ....
Ajajaj... Jsem z knihy jaksi rozpačitá. Tohle jsem nečekala, že u knihy Zapaty napíšu. Je to hodně slabý průměr. Ani ta třetí hvězdička se mi nechtěla dávat. Jsem zklamaná. Autorka se mi nějak netrefila do vkusu. Ruby byla nevyžvaněný děcko, které vyšiluje z maličkostí a Aaron byl na mě příliš, no, nijaký? Celkově jsem se u knihy nudila. První polovina - zprávy, e-maily - byla na vytrhání si všech vlasů, dlouhá a nezáživná. Když už jsem se zaradovala, že se dostávám ke skutečnému příběhu a ten se začíná rozjíždět, tak jsem nad chováním obou hrdinů jen nevěřícně mrkala. Několikrát jsem knihu zavřela a musela podívat na obálku, zda tu knihu opravdu napsala Zapata. No nevím, oproti Rytmus, já a Malychin, je kniha mnohem snesitelnější, ale když to porovnávám s Kultim, S láskou, Lukov nebo i Srdcem proti zdi... je to fakt slabota.
Na novou knížku od Zapaty jsem se neskutečně těšila, protože její knihy mám moc ráda. Ale tohle bylo bohužel velké zklamání. První polovina knihy psaná formou mailů a zpráv mě vůbec nebavila a celou dobu jsem si říkala, jestli nejsem náhodou na wattpadu. Druhá část byla lepší, ale mrzelo mě, že se hlavní postavy chovaly jako 16ti letí, kteří nevědí co a jak. Nedokázala jsem si k nim udělat vztah.
Snad se autorka příště polepší.
Zas a znova, proč je ta obálka tak hrozná? Asi si ji něčím přelepím nebo začerním obličeje :D
No nic, tak tedy k příběhu. Aaron a Ruby mě neskutečně bavili, prostě jsem se do nich zamilovala, byla jsem docela nejistá si knížku přečíst, protože má nejnižší hodnocení z knih od Zapaty, ale hrozně mě to bavilo a četlo se to samo. Polovina knihy je podána ve formě dopisů a chatování a vůbec mi nevadilo, že to trvá tak dlouho, bylo fajn vidět jak se ti dva poznávají a z osobního setkání jsem byla asi stejně nervózní jako Ruby :D Ta holka fakt málem omdlela :D Strašně bych chtěla to setkání vidět z Aaronova pohledu, to je snad to jediné plus obálka co mě zklamalo.
Začátek knihy ve formě dopisování mě tedy moc nebavil, ale když přeskočíme tuto část, tak když se Ruby s Aaronem konečně potká .. Páni! Nemohla být kniha ve finále ještě delší?
Ruby je trošku poděs, s akční rodinou, zálibou v šití, Aaron je prostě na misi a s Ruby se seznámí díky dopisování. To by ale nebyla Zapata, aby se pomalu nezačal vyvíjet vztah nad kterým se culíte jak měsíček na hnoji, že?!
Ve finále to bylo hezké čtení, ale nestrhlo mě tolik jako ostatní autorčiny knihy.
"Nikdy předtím jsem neměla pocit, že jsem přesně tam, kde mám být."
Za mě zatím nejlepší kniha od Mariany Zapaty (četla jsem zatím jen Lukova a Srdcem proti zdi), líbilo se mi, že byla kniha ozvláštněná přepisem "skypové" komunikace Ruby a Aarona, a vůbec celý jejich příběh byl hrozně hezký :-) Jediné, co jsem čekala a v knize nebylo, byla nějaká komplikace či trauma Aarona z Iráku (přijde mi divné, že po třech misích netrpí PTSD), a stejně tak nebyly úplně dovysvětleny jejich rodinné peripetie, jen nakousnuto se sestrou autistkou a matkou, klidně bych si nechala líbit víc detailů, ale jinak paráda a ráda se ke knize znovu vrátím, až budu potřebovat zlepšit náladu :-)
Moje druhá kniha od autorky.
myslím že krom toho že část kde si píší online by mohla být kratší nemám nic co by mi nesedlo nebo vadilo.
Přečtenou za den :)
Víc takových knih
(SPOILER)
Celým knižním světem se šíří zpráva, že Mariana Zapata je považována za královnu slow burn romantiky. Hodně dlouho už jsem na ni měla políčeno, ale teprve nyní se mi do ruky dostala její nejnovější přeložená kniha Drahý Aarone. Jak se mi líbila?
Hlavní hrdinka Ruby je švadlena a přihlásila se do projektu Pomoc vojákům. Jako dopisovatelka je přidělena Aaronovi, který je právě na misi v Iráku. Z opatrné komunikace přes maily se dostávají ke skypu a s každou novou zprávou se více a více poznávají. V zápalu psaní si ani neuvědomují, že se vzájemně stávají nepostradatelnou součástí života toho druhého. Pro Ruby tak není vůbec složité se zamilovat, a to i když je to do muže, o němž ví vše, jen ne jak vypadá. Sundat si růžové brýle a přenést se přes city, které ji drží v zamilovanosti, by nemuselo být tak těžké zprávy postupem času vymizí a ona bude moct zapomenout. Jenže to by nesmělo přijít pozvání na Floridu, kde se mají osobně setkat. Ruby se s tím bude muset vypořádat tak jako tak, jak to tedy zvládne?
Po knize jsem sahala s obrovským očekáváním. Pravidelní čtenáři Zapaty slibovali atmosféru, romantiku a chemii. Bohužel jsem ani jedno nedostala v takové míře, jakou bych si představovala. První polovina knihy je psaná formou zpráv a mailů. Pro poznání postav výborné, ale osobně jsem se nemohla začíst. Přelouskala jsem tedy polovinu knihy, a čekám co bude dál. Jenže ouha, zase jsem se netrefila. K Ruby jsem si nevybudovala žádný vztah, jen Aaron to trochu vyvažoval, tudíž ani její vyprávění mě nebavilo. Spousta myšlenek, vztah se nijak nevyvíjel. Teprve posledních třicet stránek mě trochu uklidnilo, to co přišlo bylo jako blesk z čistého nebe. Najednou to jiskřilo a byl to naprostý kontrast k předchozím čtyři sta dvaceti stránkám. Ale i na tam mi něco chybělo. Celkově jsem z knihy zklamaná. Vím ale už dopředu, že dám autorce další šanci, příběhy bez mailů by mi mohly sednout více. Na poličce už na mě čeká S láskou, Lukov.
Mariana Zapata je královna slowburn romantik, které u nás vychází s bohužel dost ošklivými obálkami. :(
Drahý Aarone je příběh Aarona a Ruby, kteří se poznají díky dopisování s vojáky. Aaron je voják, Ruby dobrovolnice. Ani pro jednoho to není jejich první rodeo, ale cítí tam něco víc. Zpřízněnost takovou, že se stanou během třičtvrtě roku opravdu blízkými přáteli.
Pak Aaron Ruby navrhne, aby se potkali naživo, když má mezi misemi dovolenou. Co z toho vzejde?
Začátek ve formě e-mailů mě tedy moc nebavil.. ale bylo fajn dozvědět se opravdu dost o životě obou hlavních hrdinů. Dobře jsme poznali Rubyinu rodinu a půda byla připravena na další vývoj událostí. A pak už to běželo jak na drátku :)
Když se pouštíte do Zapaty, musíte mít fakt náladu na slowburn, jinak vás to asi bude štvát :D já ji měla a náramně jsem si to užila.
Hlavní hrdinové mi ale v této knize úplně nepřirostli k srdci, Ruby byla dost ufňukaná a Aaron zas trošičku moc jistý si sám sebou. Ale ten vztah, který se mezi nimi postupně zrodil mi to vynahradil a tak jsem nakonec poměrně spokojená. :)
Ani nevíte, jak jsem se na další knihu od Zapaty těšila! Strašně mě mrzelo, že jsem si jí nemohl přečíst hned jak vyšla, ale musela jsem se učit na maturitu. Každopádně jsem měla obrovskou radost, když jsem dostala oznámení, že mi kniha přišla, to si asi dokážete představit.
Když jsem začala knihu číst, tak Ruby napsala, že jí říkají Kvík. Přišlo mi to nějaké povědomé a říkala jsem si, z jaké knihy to asi bylo. Váhala jsem nad Kultim a S láskou Lukov, ale jakmile jsem viděla jméno Jasmine, tak mi to bylo jasné. Byla jsem za to ráda, protože Ruby v knize S láskou Lukov byla skvělá! A po nějakém čase mi došlo, že autorka nejspíš tuhle knihu napsala dřív, protože jsem si uvědomila, že Aaron se vyskytoval i v S láskou Lukov. Samozřejmě jsem si to musela i ověřit, čímž jsem si to jen potvrdila. Každopádně knihu hodnotím kladně. Jako jo, od autorky jsem četla i lepší knihy (stále u mě vyhrává Kulti!), ale i tohle čtení jsem si moc užívala. Přijde mi jako skvělý nápad, že autorka první polovinu knihy udělala ve formě dopisů/zpráv. Oba dva tak můžeme skvěle poznat a hlavně postupně vidíte, jak si k sobě tvoří čím dál bližší vztah.
Ruby nebyla taková hlavní hrdinka, jaká je u autorky zvykem. Ona byla spíš taková zamlklá, stydlivá, trošku méně sebevědomá Takové postavy moc nemusím, ale u ní jsem to překousla. Je to fajn holka, která si zaslouží jen to nejlepší. Je moc hodná a pro ty, které miluje, by se rozkrájela (jo, je vidět, že patří do rodiny, kde je každý člen takový). No a Aaronovi nemám co vytknout. Ten byl prostě skvělý, moc hodný, ohleduplný škoda, že není skutečný, protože by na něho holky stály fronty.
Kniha, na kterou jsem se velmi těšila, hlavně kvůli předchozí knize Srdcem proti zdi, jenž byla pěknou oddechovkou, je pro mě velkým zklamáním. Kniha mohla být minimálně o polovinu své délky kratší. Roztahaná chatová komunikace přes tuto polovinu mě vyloženě nudila a neustálé omílání jedné myšlenky na deset způsobů knize kouzla bohužel také nepřidalo.
Nejzajímavějších bylo cca posledních sto stran, kdy se jejich příběh přesouvá do reality. Jemnou romantickou linku mezi hlavními postavami umí autorka vykreslit skvěle. To je podle mne její velký "kůň ".
Tentokrát mi kniha bohužel nesedla a jsem zklamaná, protože jsem čekala "téměř zaručenou" kvalitu a oddech.
Autorka psát umí, ale tentokrát to na mě působilo trochu nedotaženě.
Ach, chci mít vojáka na dopisování. Ach, miluju Ruby. Ach, potřebuju to hned číst znovu, všechny ty ňuňu rozhovory a scény...a taky aby mi až na předposlední stránce nedošlo, kdo je vlastně Jasmine...bože, potřebuju si znovu přečíst Lukova :D AAAAAA, tohle si musím koupit do knihovničky pro nepřetržitý přístup.
Prostě a jednoduše Ach můj bože..!! To bylo úžasný. Další super příběh od Mariany Zapaty. Doporučuji všem. Spisovatelka opět nezklamala.
IG: @books_by_dee
Zcela upřímně řeknu, že se ztotožňuji s některými názory na knížku, že je Aaron nejslabší knížkou Zapaty, kdy například S láskou Lukov se to opravdu srovnávat nedá.
Ruby si díky nadaci Pomoci vojákům začíná psát s vojákem Aaronem, který je na misi v Afghánistánů. Polovina knížky je tedy psaná pouze formou mailů a chatů. A díky tomu mě knížka rychle utíkala a snadno se četla. Postupně se mezi nimi buduje skvělé přátelství na dálku, kdy se mezi sebou navzájem nestydí a říkají si vše, co je zrovna napadne. V druhé polovině knížce se naše dvojice rozhodne setkat a nestydím se říct, že u jejich setkání na letišti jsem se culila jak malá a ty jejich pocity jsem úplně chápala a věřila jim to. První polovina knížky mě neuvěřitelně sedla, opravdu mě ty jejich chaty bavily, ale druhá polovina pro mě bylo skoro až utrpení, protože se tam skoro nic nedělo a pak mě chybělo 15 stránek do konce a najednou hup šup a byl konec. A ten dvoustránkový epilog bych epilogem nenazývala, já chtěla víc, já potřebovala víc.
Ale Zapata prostě tyhle slow burnové od přátelství k lásce příběhy psát umí. Mě některé pasáže přišli zbytečně až moc dlouhé a protahované. Ale na druhou stranu mě Ruby a Aaron děsně sedli a líbilo se mi o to propojení, že Ruby je vlastně sestrou Jasmine z knížky S láskou Lukov.
Jelikož miluju Zapatu, tak vám její tvorbu rozhodně doporučím, ale pokud jste Zapatou nepolíbené, tak s touhle knížkou rozhodně nezačínejte. Čekala jsem od Zapaty prostě víc....
*a o té erotické scéně a názvech některých částech těla v překladu se radši vyjadřovat nebudu
Romantický příběh, který je z větší poloviny tvořen jen dopisy a výpisy chatů. Na tuhle rozporuplnou knížku od Mariany Zapaty jsem byla zvědavá a radši neměla žádná přílišná očekávání a možná právě proto se mi překvapivě líbila a rozhodně nákupu nelituju. Kombinuje v sobě zdlouhavé a pozvolné poznávání postav přes nudné dopisy a e-maily. Obsahuje pár trapných částí s fekálním humorem, který fakt nemusím, nicméně není to tak hrozné, jako v knize "Rytmus, já & Malychin", takže jsem to zkousnula. A pak přijde osobní setkání obou aktérů, které bylo vlastně roztomile rozpačité a v podstatě to byla ta nejkrásnější část knížky. Jen je škoda, že autorka knížku tak rychle utnula a neposkytla v ní čtenářům více informací o tom, jak fungoval jejich vztah. Na to si holt musí přečíst knížku "S láskou, Lukov", kde je popsané, kde a jak žili a prostě pár drobností o tom, jak to s nimi bylo dál.
Kdysi dávno, když vyšel Kulti, jsem si říkala, že knihy této autorky nebudou nic pro mě, jak moc jsem se spletla.
Asi vám došlo, že patřím do tábora "miluju její fekální humor", sorry not sorry, každý máme tu hranici jinde. A jak mi nevadí hovna, tak mi neskutečně vadila sprostá slova a celková vulgarita v knize S láskou, Lukov. Ta je na mém seznamu zatím úplně dole, ale zpět k Aaronovi.
Půlka knihy je napsaná formou dopisů a chatů, přiznávám že jsem do čtení šla s jistou obavou. Ale byla naprosto zbytečná. Četlo se mi to dobře a skoro mi až ty dopisy chyběly.
Ruby se s Aaron seznamuje právě přes dopisy, které mu posílá na misi díky nadaci Pomoc vojákům. Ze začátku je to takové oťukání, ale čím déle si píšou, tím jsou dopisy osobnější a vtipnější a postupně se z Ruby a Aarona stávají přátelé. Oni sami si to uvědomí až mnohem později, ale já to z jejich dopisů cítila poměrně brzy. Zapata je prostě královna slow burn romantiky a ani tahle kniha není jiná. Je snad ještě pomalejší než ty předchozí.
Ruby mi neskutečně sedla a hrozně jsem s ní tu druhou polovinu knihy prožívala. Úplně mi s Aaronem lámali srdce, jak si oba postupně uvědomovali své pocity a mysleli si, že ten druhý to cítí jinak.
Zapata necílí na žádná těžká témata, jako jiné autorky romantických knih. A ačkoliv je Aaron voják na misi, nerozvádí vojenské téma do žádných detailů a pouze přijatelně mlží.
Taky je asi pochopitelné, že podmínky kdesi v pouští nejsou ideální a hygiena není 100%, takže drobný nekorektní humor je prostě namístě a ty hovna bych zde Zapatě odpustila. Ostatně je to nic oproti Kultimu nebo Malychinovi, kde se toho Zapata opravdu nebála. Tady bych to ani nenazvala fekálním humorem. Těch pár narážek se vydržet dá.
Jinak je to krásný příběh o budování přátelství a důvěry, které přeroste v lásku.
(SPOILER)
Moc děkuji nakladatelství @Albatros za poskytnutí knihy #spoluprace IG: @strana394
"Už dlouho jsem ti neposlala žádný vtip. Takže tady:
Jaké těstoviny mají kanibalové nejradši?
Kolínka."
Drahý Aarone je krásný milý příběh, který je plný romantiky a pozvolna se rozvíjejícího vztahu. První polovina knihy se skládá pouze z konverzací, které si Ruby a Aaron mezi sebou vyměňují. Psaní skrz emaily mělo v sobě to správné kouzlo a sem tam i vtipnou část. Víme přesně jen to, co si napíšou do mailů, takže nám vlastně oba hlavní hrdinové postupně přirůstají k srdci tak, jako sobě navzájem. V druhé polovině knihy se konečně setkávají. To mi bohužel přišlo takové nijaké, nic moc zajímavého se tam nedělo
I přes některé nedostatky ale kniha nabízí také několik velice silných momentů, hlášek a myšlenek. Příběh je o poznávání jeden druhého, o budování vzájemné důvěry. Aaron učí Ruby být odvážnější, jít si za svými sny a Ruby je pro Aarona jediná, která jej v nelehkých chvílích dokáže rozesmát a být mu oporou. Knížku lze také pochválit především za zajímavé a citlivé téma, které se prolíná celou knihou. Čtenář se v příběhu může blíže seznámit s životem vojáků na zahraničních misích, a také s možnostmi podpory a pomoci, které jim mohou ulehčit jejich návrat do běžného života.
Co se týče epilogu tak jsem ale zklamaná, určitě ho šlo napsat o mnohem lépe. Ale prý příběh Ruby a Aarona pokračuje v knize S láskou Lukov, kde má čtenář možnost nahlédnout do jejich životů.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kulti |
| 2021 | S láskou, Lukov |
| 2020 | Rytmus, já & Malychin |
| 2022 | Srdcem proti zdi |
| 2023 |  Drahý Aarone |
Kdo četl už nějakou autorčinu knížku, tak je jasné, že ví přesně do čeho jde a co by měl vlastně očekávat.. Co se týče tady úplného začátku, tak podoba dopisování v rámci e-mailů mi přišla taková nevšední a celkem mě chytlaale potom začala být nuda a bylo to docela zdlouhavé a vlastně jsem si začala přát, aby se tady ten příběh už konečně nějakým způsobem rozsekl měla jsem i takovou chvilku, kdy jsem si říkala, to jako vážně? Ale nakonec druhá polovina už byla mnohem lepší a teď k té hlavní pointě, proč je vlastně kniha fajn a stojí za přečtení. Hlavní důvod, proč jsem knihu nezahodila a zkusila ji dát ještě šanci je ten, že mě vlastně během čtení došla docela zásadní informace Ruby totiž byla v knize s Láskou Lukov a je to sestra hlavní hrdinky Jasmine a od této autorky je to navíc moje nejoblíbenější kniha, takže co to znamená? No zkrátka i když jde tady vidět, že Drahý Aarone je Zapatina prvotina, tak jsem knihu chtěla dočíst a bylo to pro mě nakonec velmi milé zjištění a zároveň i celkem překvapení, které jsem asi nečekala. A do toho mi to navodilo náladu, že bych si příběh o krasobruslení dala znovu.