Drak na polní cestě - Jiří Hájíček | Databáze knih

Drak na polní cestě

Drak na polní cestě
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/550540/bmid_drak-na-polni-ceste.jpg 4 386 386

Tomášovi život nerozdal právě nejlepší karty: v pětapadesáti nemá manželku ani děti, takže pečuje o zestárlou matku a povyražení mu přináší leda běhání se psem a kamarádství s chlapcem ze sousedství. Když si začne románek s o dvacet let mladší učitelkou zpěvu, která z rodné vsi odešla do Prahy, jenže štěstí nenašla v hlavním městě ani doma, nikdo v jejich společnou budoucnost nevěří. Vlastně ani Kristýna, jelikož pořád myslí na svého bývalého a Tomášovo horování pro tradiční život na venkově ji nechává chladnou. Protagonistu románu však čekají daleko vážnější starosti, než je nefunkční partnerství. Na místní statek, jemuž zasvětil celý život, si totiž začne dělat zálusk podezřelá společnost, která má v názvu draka a za sebou takřka nevyčerpatelné finanční zdroje. Její bezskrupulózní jednání na samé hraně zákona rozeštve obyvatele obce, kteří mohou za své podíly náhle získat nehorázné sumy, a o spánek připraví i Tomáše, jenž spolu s kamarádem předsedou a najatou právničkou odráží jeden zákeřný útok za druhým. Jak dlouho však párek srdcařů z Nového Lhotce vydrží vzdorovat? A stojí záchrana statku v rozhádané vesnici vůbec za to? Román Jiřího Hájíčka zachycuje dramata současného českého venkova. Nejprve přestál kolektivizaci, pak vlnu polistopadových restitucí a nyní čelí tlakům korporátního byznysu.... celý text

Přidat komentář

dagmar7365
včera 4.5 z 5

Hájíček je spisovatel venkova, má ho pod kůží, z každé stránky je cítit, že je zemědělec a velmi trefně se mu podařilo zachytit současnou realitu. Ten totální pocit marnosti boje s větrnými mlýny, zpřetrhání vazeb k půdě a (ne)potřebě nějakého kontinua, většina jen kouká na okamžitý zisk pro sebe.... Bylo mi Tomáše a Vlasty strašně líto, ze čtení na mě padala depka a doufala jsem v pozitivní obrat.

Kristulda
předevčírem 4 z 5

Příběh ze života, víc není co dodat. Smutné a realistické.


brabofka
15.02.2025 5 z 5

S novou knížkou Jiřího Hájíčka je to jako návrat do klidného jihočeského domova. Ale opak je pravdou. Autor nás nenechá se ani pořádně se rozkoukat. Okamžitě se ocitáme v jihočeské vsi, skončíme do života Tomáše, Kristýny a ostatních obyvatel malé vsi. A že to není život jednoduchý, je zřejmé hned od první strany.
Večer, sedím v Praze a už 3 hodiny se nemohu odtrhnout. Čí je to vlastně příběh? Venkova. Toho jaký známe ještě my, vlna narozených v osmdesátkách. A o který bojují někteří z nás. Ti nejodvážnější. Hájíček to prostě umí. Každé slovo, každá věta.

ela1972
15.02.2025 5 z 5

Moc hezky napsaná kniha ze současného venkova. Smutný příběh Tomáše a jeho snahy udržet venkov takový, aby vše fungovalo. Bohužel mnohdy je to neudržitelné.

Monika1717
15.02.2025 5 z 5

(SPOILER) Skvělé, čtivé, trochu smutné. Tomáše mi bylo líto, život mu tak nějak proběhl, aniž by měl možnost ho naplnit. Zůstal v rodné vesnici, staral se o maminku, neoženil se, bojoval s developery, kteří vykupovali pozemky a chtěli zrušit statek a hospodářství. Peníze ale vládnou světem a byznys semele každého. Krásně napsané.

wendys93
13.02.2025 5 z 5

Ufff tohle byla zase síla. Jiří Hájíček prostě žádným svým románem nezklame. A i tady přichází s velmi propracovaným, psychologickým příběhem o lidech z malé vesničky, jejich problémech, starostech pracovních i osobních a taky o jednom velkém korporátu, jehož zaměstnanci a majitelé mají pocit, že prachy a vliv jim dávají neomezenou moc.
Musím říct, že občas se mi u čtení chtělo fakt brečet a jakási tíseň tu pořád nějak přetrvává. Jasně s dědictvím po předcích jsou starosti, zvlášť, když jde o nemovitosti, ale zbavit se bez mrknutí oka a s vidinou zisku, není zrovna košér což?
Jirka Hájíček sice přijde na trh s jednou knížkou, co pět let, ale to čekání se setsakra vyplatí. Sice vás emočně dost rozebere, ale...co už. Život není peříčko, tak proč tvrdit opak?

PetK
13.02.2025 4 z 5

Hezké audio v podání Roberta Mikluše. Vlastně úplně jednoduchý příběh, u kterého si řeknete, že přece nemůže být ničím zajímavý. Hájíček ale umí vnést atmosféru zvláštního smutku a způsobit, že jdete s postavami a jejich ne/obyčejné příběhy prožíváte s nimi.

Kasty
10.02.2025 4.5 z 5

Co bych k tomu napsala? Zdánlivé obyčejný příběh z jedné jihočeské vesnice. Příběh o pozdní lásce, rodině, tradicích, soudržnosti.
Příběh, který je smutný , ale zároveň nezapomenutelný a autentický. Vážné téma, takový strašák této uspěchané doby, napsané s takovou lehkostí. Moc hezké dialogy.
A jediné co mě mrzí, že to nebylo delší. Možná to byl záměr. Vše důležité bylo řečeno.

Kuci12
09.02.2025 3.5 z 5

"Naše koncepce je jiná. Co nejvíc vydělat a zplundrovat krajinu?"
Boj s větrnými mlýny a povinnost, která přetrvá i když už nic nezbývá. Skvělé popsán český venkov i všednost života v porovnání s lidskou snahou zachovat odkaz budovaný staletími. Je to jen půda....
"Půda bez humusu je mrtvola. Nerodí, neodbourává pesticidy a pak ji spláchnou deště a jsme na poušti, pane Lichovane. Ano, tam to dopracujeme."

Ada0004
08.02.2025 4.5 z 5

Pan Hájíček dokáže skvěle vykreslit příběhy jižních Čech, které jsou tak pravdivé a reálné, což v tomto případě je tak bolestné a smutné. Doporučuji k přečtení, stejně jako ostatní jeho knihy pro poznání života a jeho stinných stránek nejen od nás z jihu..

orinka3
05.02.2025 5 z 5

Žiju ve velkoměstě, pocházím z vesnice. Proto dokážu cítit to, co pan Hájíček ve svých románech píše. I ten okamžik s březovou metlou, ten měl velkou sílu i výpověď. Jsem s ním na stejné vlně. Ten nerovný boj s mlhavým protivníkem, který má obrovskou finanční převahu, se dá vyhrát jenom stěží. Anebo se dá možná vyhrát s velkým srdcem! A ta mají hrdinové knihy Tomáš a Vlastík. Znovu a znovu se vrhají proti namířeným zbraním, i když je to stojí hodně sil. Stále věří ve spravedlnost, stále věří lásce k půdě po předcích. Konec dává naději, že to jednou vybojují. Ano, i na jiných frontách se tyto boje vedou. Záleží jen na odolnosti těch, kteří se zastrašování nepoddají. Děkuji za krásný, nový český román. Jo, a ta Kristina mi šla docela na nervy, je dobře, že to s ní tak dopadlo ;)

stesti.s.knihou
03.02.2025 3 z 5

Nevím proč, ale Hájíčkovi jsem zatím nějak nepřišla na chuť. V audioverzi jsem poslouchala Selský baroko, které jsem ohodnotila na 3/5 hvězd a ani mé hodnocení Draka nebude jiné.
Příběh jako takový je celkem zajímavý a nevšední, jedná se totiž o střet venkovských obyvatel a bohatého investora, který chce postupně od jednotlivých lidí ve vesnici odkoupit akcie statku za velmi výhodných podmínek. Hlavní hrdina Tomáš, ředitel statku, s těmito pány ve velkých autech bojuje, snaží se získat obyvatele vesnice na svou stranu; do toho řeší své vlastní problémy - stárne (táhne mu na 56), žije sám a jeho křehký vztah s mladší Kristýnou je v troskách.
Kniha je označena jako drama ze současného českého venkova. No, já bych ji dramatem nenazvala. Byly tam momenty, které mě zasáhly, dokonce vyvolaly lehkou úzkost (smrt souseda, nebudu více prozrazovat), ale že bych při čtení cítila nějaká dramata, to asi ne. Ve finále to není špatná knížka, jen se zkrátka neřadím mezi Hájíčkovy skalní fanoušky - jeho tvorbu bych označila slovy “nenadchne, nezarmoutí (samozřejmě je to čistě jen můj pocit a vám všem, kteří jeho tvorbu adorujete, lehce závidím, jelikož já v ní to kouzlo nenašla).

annettka1098
03.02.2025 4 z 5

Jiří Hajíček mistrně zachycuje atmosféru českého venkova a život jeho obyvatel, takže jeho příběhy působí autenticky a uvěřitelně. *Drak na polní cestě* sleduje boj Tomáše a Vlasty o statek proti bezohledné akciové společnosti, která nehledí na historii ani sousedské vztahy.

Ač mě více zasáhla *Rybí krev*, i tato kniha má své kouzlo. Hajíčkův styl je jednoduchý, ale kultivovaný a silný ve své prostotě. Pokud máte rádi českou literaturu stavící na síle obyčejných příběhů, tahle kniha vás osloví.

rodak
02.02.2025 4 z 5

Rybí krev už asi nic nepřekoná.Opět velmi zajímavé téma a zpracování...

Drnohryz
01.02.2025 2.5 z 5

První setkání s autorem a ačkoliv je tu teoreticky několik důvodů, proč jsem mohl být nadšen (Jihočech, zemědělství, venkov, věk...), tak prakticky ...hmmm...
Pasáží, kdy jsem chtěl číst dál, protože se zdálo, že se něco děje, a že je to zajímavé, tady sice pár je, ale jsou v menšině. Místy to skřípe (nezřídka vídaná snaha o vystihnutí slangu dnešních dětí, která i zde končí v kategorii "jak si staří lidé myslí, že mladí lidé mluví"), místy jsou postavy, které zřejmě měly být pro knihu klíčové, ve finále vlastně nadbytečné a jejich chování, které je poněkud nelogické a na zabití (konkrétně Kristýna) by si zasloužilo zřejmě rozsáhlejší vysvětlení.
Bohužel jsem se nakonec nemohl zbavit pocitu plytkosti, zajímavější pasáže kolem pokusu o nepřátelské převzetí zemědělského podniku byly odbyty v pár stránkách, často ve zkratkách a náznacích, a i když autor vládne jazykem zkušeně a dokáže psát čtivě, docela často jsem se musel do dalšího čtení nutit.
Úplný propadák to není, ale nadšený taky nejsem. Holt asi nakonec nejsem cílovka.

kopeceli
31.01.2025 5 z 5

Můj první román od Hájíčka. A zasáhl mě do srdce.
Co všechno dokázal popsat na nevelkém počtu stran - přátelství, stárnutí, lásku, smutek, zoufalství, dětskou důvěru a radost, nakonec i tu smrt...
Přemýšlím nad osudem statku, nad moudrými slovy Vlasty a Tomáše. Nad jejich láskou k půdě, k dědictví předků. Nad tím, kdo je dobrým hospodářem a proč.
Moudrá kniha s pavučinou smutku a nostalgie.

wosch
29.01.2025 1 z 5

Zoufale upocený, banální text bez jakékoliv umělecké invence

Macope
27.01.2025 5 z 5

Jiří Hájíček je můj oblíbený autor, přečetla jsem od něj téměř všechny romány a některé povídky. Moc se mi líbí, jak umí vykreslit atmosféru a vtáhnout do děje, i když se čtenář v dané problematice příliš neorientuje (jako já v případě zemědělských družstev). To platí i v nejnovější knize, hlavnímu hrdinovi jsem velmi fandila a dokázala se vcítit do pětapadesátiletého muže. Kristýnu (přestože je moje vrstevnice) jsem příliš nechápala, ale myslím si, že to u ní dopadlo tak, jak mělo. Hudební motivy v románu byly příjemným kořením.

Šura
26.01.2025 4 z 5

Trochu deprese, trochu poklidný vesnický život. Kolorit vesnice je dokreslený vedlejšími postavami - postarší alkáč Milda, problémový mladík Radek, vdovec hostinský, sekretářka Miluna, farmář Johnny, ad. To vše vytváří poměrně reálný obraz současného venkova. Samotný ústřední příběh o velkém drakovi, jež se snaží získat fungující tradiční podnik za každou cenu, vyvolává beznaděj, ale pořád jsou tu lidi, kteří za tradice chtějí bojovat. Líbilo se mi to moc.

Tom_Kadlos
26.01.2025 4 z 5

Mám velikou radost, že pan Hájíček píše! Trochu jsem se obával, že už jej knižní zákulisí unavilo. No a tato kniha, je dalším cílkem do pozoruhodně uvěřitelné mozaiky jihočeského venkova. Čtenář by si tolik přál, aby se postavám v knize dařilo lépe, ale prostě se to nestane. Souhlasím s mnohými zde, kniha zůsává v hlavě i po přečtení a to ze srdce přeji jak knize, tak autorovi. Díky!