Duch domu Ashburnů
Darcy Coates
Strašidelné domy série
1. díl >
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout. Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb. Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2019 , FobosOriginální název:
The Haunting of Ashburn House, 2016
více info...
Přidat komentář
Na knihu jsem se moc těšila,ale nenadchla mě.Záčátek byl slibný,ale zombie tedy nemusím,někomu se to ale líbit může.
Kniha je krásná, čtivá, oddechová. Do knihy jsem se ponořila hned od první stránky a nemohla jsem od ní odejít. Knihu velmi doporučuji.
Zklamaní. V první polovině se příběh nádherně rozehrává a několikrát jsem měl i husí kůži při čtení. Jako fanouška horrorů mne to úplně nadchlo. O to větší byl pak ten pád. V půli autorka vše vysvětlila a z nadějného horroru se stal obyčejný souboj se SPOILER zombie. Bez tajemství, bez náboje a rozhodně to nedokáže vyděsit. Aspoň, že je to poměrně krátká knížka.
Tak nějak zjišťuji, že ty závěry u hororů bývají často to nejslabší místo :) Nicméně i tak dávám plných pět hvězd, protože by to jinak nebylo fér. Knížku jsem přečetla v rekordním čase, měla jsem problém se od ní odlepit. Miluju duchařské příběhy a tento měl všechno, co kvalitní duchařina má mít. Hlavní hrdinka byla sympoška, co se ze všeho neposadí na zadek, takže není o čem. Pokud máte rádi příběhy o tajuplných starých domech, ve kterých se dějí divné věci a vy jste tak hrozně zvědaví, co to asi tak může být, toto je ta pravá knížka pro vás.
Kniha byla velmi rychle přečtená. Autorka psala hned k věci, žádné zbytečné odbočky se nekonaly, což hodnotím kladně.
Kniha byla svižná, všechno srozumitelně napsané, v některých pasážích se objevila i husí kůže, takže velmi povedená. Na chvíli si od takových knih dám ale pauzu.
Ač jsem zvyklá na kdejaký horor od Kinga, tahle kniha mě v jednom momentu tak vyděsila, že jsem upřímně přemýšlela o tom, zda ji vůbec dočtu :D. Nakonec zvědavost zvítězila a vydržela jsem až do konce. Nebyla z nejhorších, to vůbec ne, ale rozhodně nemám potřebu se k ní kdy znovu vracet.
Není to vysloveně špatná kniha, ale je to takový průměrný horor, který kdyby běžel v televizi, tak se mu povede pár "lekaček", ale jinak je úplně bez vlastního nápadu. Přečíst se to dá, ale není to ničím originální.
Váhala jsem mezi 3,5 až 4 hvězdami, ale líbilo se mi zakončení, to bylo super, takže 4 hvězdy.
Je to největší klišé, co může být. Stokrát zpracované. Starý dům, záhadní předchozí majitelé, pomalu se začíná dít něco divného, až se zlo projeví v celé své temnosti.. Zvedněte ruku, kdo tohle téma nikdy neviděl jako horor v televizi. Až do 3/4 knihy jsem nechápala, jak to někoho může vystrašit. Ale je fakt, že když jste sami doma, je noc, venku už pomalu vše utichá a v předsíni máte obří zrcadlo od země po strop, začnete být trochu nejistí :D Člověk je tvor s obrovitou fantazií a dokáže vystrašit sám sebe, aneb síla autosugesce je mocná.
A hlavně.. byl tam kocour! Kdo by se nebál o kocoura?! Čert vem hlavní hrdinku, ale kocour! :D
Dostala jsem, co jsem zhruba čekala. Když jdete číst s vědomím, že se setkáte s klasickým klišé, jste připraveni.
První polovina knihy byla super, takový to napětí, kdy člověk neví na čem je. Druhá polovina už nebyla tak super, ale ani špatná. Chybělo mi větší rozvedení historie rodiny. Každopádně kniha špatná nebyla a skvěle se četla.
Milý, téměř pohádkový horůrek. Adrenalinu tak akorát. Bezva oddechovka. Dílko pro náctileté až stoleté... Akorát ilustrace na obalu zcela neodpovídá popisu v knize.
Mrazivá duchařina, u které mi běhal mráz po zádech, a to opravdu. Když jsem knihu četla, nemohla jsem sedět zády ke dveřím a četla jsem ji převážně ve dne. Ale i tak byla knížka skvělá, hodně napínavá a strašidelná, přesně to, co od knížky tohoto typu očekávám.
Horory a zvlášť duchařiny nečtu. Ale tuhle jsem musela. Mluvilo se o ní leckde a většinou se nešetřilo chválou. A i já se musím ke kladným ohlasů přidat. Paráda! Nevím, jestli knížka je fakt tak dobrá, nebo tak připadla mě, když nemám načtenou tuto tématiku. Když pominu nadpřirozeno, tak jsem nacházela v příběhu pár věcí, který mi tam nějak nehrály. Ale co, vždyť všechno nemusí dávat vždy smysl! A jo, bála jsem se. Původně jsem si říkala, že si přečtu Ducha a stačí mi to, teď ale vážně uvažuji ještě o Tajemství sídla Craven Manor , která nedávno autorce vyšla.
Od začátku autorka budovala poměrně hustou atmosféru strachu, aby ji pak zabila příliš explicitní příšerou. Občas mi zůstával rozum stát nad nelogičnostmi. Adrienne se večer nepodaří rozdělat oheň, ale ráno jí v krbu lupou dohořívající polena. Celý den uklízí a utírá prach, ale večer se jí nechce jít do těch zaprášených pokojů. Kdykoli se setká se svými přítelkyněmi, popisy osob a situací sklouznou na úroveň tak 15+. Proč nezapálila svíčku, když na to byla tolikrát upozorněna? (OK, aby se pohnul děj ke kýženému finále.) A proč sakra za celou dobu neumyla ta okna?
Štítky knihy
thrillery tajemství zombie horory duchové a přízraky strašidelné domy duchařské romány
Autorovy další knížky
2019 | Duch domu Ashburnů |
2019 | Tajemství sídla Craven Manor |
2021 | Kořist |
2020 | Přízraky domu Carrowů |
2021 | Hlasy v bouři |
Kniha byla skvělá, nemohla jsem ji odložit a musela přes noc dočíst. Skvělá oddychovka i husí kůže se dostavila. Za mně určitě doporučuji.