Duhový cirkus

19.09.2023

"Tati, musíme to dočítat? Mě to hrozně nebaví." Tak přesně takhle zněla reakce mojí dcery na Duhový cirkus. To je smutné, ne? Já s ní navíc musím souhlasit. Paní autorka chtěla v mládí očividně utéct s cirkusem, a tak jsou světští ty nejsprávnější na Zemi a ostatní jsou šedí, agresivní a závistiví. Tohle číst nechci.

16.04.2021

O Petře Neomillnerové vím už nějakou dobu, zažila jsem ji naživo v Jičíně na knihovnické dílně. Tehdy předčítala, tuším, ze své knihy Amélie a tma. Od té doby jsem na ni nezapomněla, ale až s Barunkou jsem dostala chuť společně si přečíst její knihu:-) A musím říct, že i když jsem věděla, že autorka psát umí, tak jsem byla velmi mile překvapena. Až se vrátím z rodičovské do knihovny, tak ji budu doporučovat, kde se dá.

Duhový cirkus tvoří jedna širší prima rodina, o všem nám ochotně povypráví nejmladší členka Mia. Zrovna přijeli do dalšího města a Mia při svém průzkumu objeví zanedbaného pejska, který je přivázaný na řetězu a před sebou má prázdnou misku. A záchranná anabáze začíná. … Tu cirkusáckou holčičku jsem si fakt oblíbila. Bavila mě její dobrosrdečnost, její otevřenost, její bezprostřednost, její dětská fantazie, ale hlavně snaha vrátit smutným lidem radost do života. Momenty s Květou a s Jonášovou maminkou pro mě byly dost emotivní. Úplně mě to dojímalo.

„U maringotek zase stojí zamračená paní, co nemá ráda hlasitou hudbu. Rozběhnu se k ní.
„Dobrý den, paní.“
Možná už chtěla začít křičet, ale teď nemůže, když jsem ji pozdravila.
„Jdeš taky do cirkusu?“
„Ne.“
„Bolí tě hlava?“ Maminka občas říká, že ji bolí hlava, když papoušek Toto moc křičí.
„Bolí.“
„Máma mě vždycky pohladí, když mě něco bolí.“
Chci paní pohladit. Až jí bude líp, nebude si stěžovat na cirkus.
„To pomáhá jen dětem.“
„To pomůže každému,“ zamračím se.“

Příběh oživují 3 písně (i s notovým zápisem) od Štěpána Uhlíře a všední, přesto zdařilé ilustrace, které nádherně navozují atmosféru, od Olgy Franzové.

Knížku si dcera vybrala sama z mého seznamu „chystám se číst“ zde na DK. Přes knihovní okýnko se jí totiž knížky vybírají špatně:-) Přečetly jsme během dneška v kuse a slíbila jsem jí, až bude hezčí počasí, že jí ukážu, jak se dělá hvězda. Barča si samozřejmě všimla, že duha na obrázcích není správná duha a nemůže se dočkat až si na pouti koupí balonek a projede se na koníkovi. Jen se obávám, že to letos nezvládneme:-(

26.04.2020

Petra Neomillnerová si zřejmě potřebovala odpočinout od násilí, drsného sexu, upírů, zaklínačů a jiné havěti, proto z temných světů fantastiky zamířila k duhou opředené literatuře pro díťata - primárně tak ve věku 5 až 7 let (+/-). Očima děvčátka z cirkusové rodiny zavítáme do jednoho obyčejného městečka, seznámíme se s některými obyvateli a jejich problémy, absolvujeme představení s koníky, poníky, pudlíky, akrobaty, klauny, zkrátka s různými šikovnými zvířaty i lidmi, zachráníme opuštěného psa, laskavým slovem či pohlazením spravíme téměř vše. Zrovna tak knížka působí: jako milé pohlazení, nakouknutí do sluncem zalitého světa dětství, bezstarostného, kde má vše snadné řešení - hlavně neztrácet úsměv a šířit ho kolem sebe jako ... do prkna, co se dá šířit a není to nakažlivá choroba?
Těžko soudit, proč tahle příjemně napsaná knížka neslaví úspěchy (usuzuji z faktu, že jsem si ji vybrala jako dárek zdarma k objednávce z Albatrosu). Snad je to cirkusová tématika, která není pro každého přitažlivá: leckdo nemá rád klauny, tvrdou drezuru, nemyslí si nic dobrého o světských atd. Možná to chtělo lákavější výtvarný doprovod - ilustrace Olgy Franzové nejsou vůbec špatné, zařadila bych je k mírnému nadprůměru, ale děti (a často i jejich rodiče) hodně vybírají očima. Přičemž „Duhový cirkus“ skončil beznadějně poslední v hromadě nových dětských knih, z nichž si cácorka volila četbu před spaním.
Čtyři spokojené hvězdy za mě a jako obvykle přihodím jednu za dcerku, která teď samozřejmě chce být povoláním cirkusačka. Dávám tomu den, maximálně dva, než zatouží po kariéře astronauta, piráta nebo popeláře. 85%

20.06.2019

Jsem ve stejné situaci jako Hoshi: děti knihu ještě nečetly, ale já už jsem ji přelouskala a musím říct (napsat): "u mě dobrý, fakt!" Mia je moc príma, její široká cirkusová rodina taktéž. Příběh je zajímavý a dětem by se měl líbit; myslím si, že o ilustracích Olgy Franzové platí totéž, jsou nedílnou součástí příběhu.
Autorka opět dokázala, že vedle drsných a temných scifi (fantasy) knih bravurně zvládá přeřadit na kategorii mrňousů, přičemž výsledné dílko není o nic méně kvalitní. Těším se na další dětské knihy Petry N.

02.06.2019

Moc hezký a milý příběh, krásné ilustrace, oddechová knížka pro malé děti. Čtyřletý syn miluje cirkusy, takže pro nás úplně ideální :)

21.12.2018

Veselé příběhy, za nás doporučuji pro malé holčičky pěkné čtení. Dceři se kniha moc líbila..

24.10.2016

Zatím nemám vyzkoušeno, co tomu řeknou děti (teprve budu půjčovat), ale za sebe mohu říct, že se mi příběh líbil a než jsem se nadala, byl konec knihy. Příběh plyne, je dobrodružný, najdeme tam velkou záchranu ... Dětem se bude určitě líbit, protože které dítě nemělo jako malé rádo cirkus a nechtělo někoho zachránit? :)