Dukla mezi mrakodrapy
Ota Pavel
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324095/bmid_dukla-mezi-mrakodrapy-ebj-324095.jpg
4
155
155
Poutavé vyprávění Oty Pavla nás zavede do New Yorku, kde se v roce 1962 konal Americký pohár ve fotbale. Celý pobyt trávil s fotbalisty Dukly Praha, naslouchal, vyptával se a své zážitky přenesl do této reportáže z „amerického zájezdu“. Čtenář se tu setkává s mnoha známými fotbalisty té doby, jako jsou např. Masopust, Pavlis, Urban, Pluskal, Šafránek a další.... celý text
Přidat komentář
Přečteno paralelně se sedmákem, který si tuto knihu vybral do tématu Cestopisy z povinné četby. Kniha nepřináší nic světoborného, popisuje úspěšné tažení klubu Dukla Praha. Určitě bude velkou nostalgií pro tehdejší generaci, která s Duklou prožívala její zápasy.
Pro mě je to fotbalová historie, kterou nemůžu pamatovat. Ale protože miluju fotbal a dějiny a Otu Pavla sešlo se to náramně... a prozářilo mi to konec podzimu zahalený smutkem že skonu Pepy Vacenovského ze sousedních Ratíškovic.
Přečetl jsem po šedesáti letech. Vybavili se mi vzpomínky na tehdejší dobu i atmosféru kolem fotbalu. Rok 1962 byl a patrně i zůstane nejúspěšnějším rokem v historii: finále na MS v Chile, málem jsme porazili i neporazitelnou Brazílii, a vrchol fotbalové Dukly Praha - fanoušky neoblíbenou - nový klub a bez tradice! Ale cesta k úspěchu Dukly a tím i reprezentačního mužstva je barvitě vylíčena! Škoda, že slavné kluby se tenkrát jmenovaly jinak a tak čtenář v tom bude mít trochu zmatek.
Vzhledem k tématu se Pavel nemohl tolik rozjet jako v jiných svých dílech, přece jenom, v kopání do míče nějakou hloubku člověk těžko najde. Každopádně je pěkné porovnat tehdejší dukláky s těmi dnešními čutálisty, které porazí i závan větru zvednutý proběhnuvším protihráčem a zakopnou i o vzduchoprázdno. Ale nelze říct, že by byl v minulosti ten fotbal lepší... třeba dávat soupeři při zápase pěstí, to už by dnes (většinou) neprošlo.
Když v r.1962 vyrazila Dukla hrát Americký pohár do New Yorku, tak spolu s mužstvem jel i slavný spisovatel Ota Pavel, který popsal zážitky z cesty do Spojených států, zápasy Dukly, atmosféru celého šampionátu. Přečíst si o legendách typu Masopusta či Sváti Pluskala a tehdejším fotbalu, je oproti dnešní době, balzám pro duši.
Opět moc krásná knížka od Oty Pavla. Díky němu jsem se mohla přenést desítky let zpátky a prožít s našimi fotbalisty cestu k jejich úspěchu. Je úžasné, jak dokázal popsat krásu tehdejšího fotbalu spolu s atmosférou která tehdy panovala. A klobouk dolů, co za fotbalisty jsme tenkrát měli a hlavně před trenéry Kolským a Vejvodou, kteří kluky dali dohromady a kteří je nešetřili.
Fotbalová cesta Dukly byla trnitá,ale úspěšná,reprezentovali nejen fotbal,ale i naší republiku která díky Dukle měla ve fotbalovém světě jméno.
Fakt je, že fotbal mě absolutně nezajímá. Ovšem reportáže od Oty Pavla mají své kouzlo.
Pavel umí psát výborně, což dokazuje i v Dukle. Problém mám v tom, že s odstupem cca 60 let je ta knížka zajímavá asi jen pro pamětníky a zájemce o historii české kopané. Medailonky z velké části dávno mrtvých fotbalistů a trenérů jsem přeskákal, postřehy z USA a zahraničních cest odolaly zubu času poněkud lépe.
Krásná kniha plná laskavých slov a romantického pohledu Oty Pavla, která zaujme i toho, kdo kopanou moc nemusí. Příběh obyčejných kluků a Dukly Prahy, která dokázala třikrát za sebou porazit nejlepší týmy světa a vyhrát Americký pohár. Jak je vidět, Klapzubova jedenáctka opravdu existovala. Zajímalo by mě, co by říkal Ota Pavel na současné české fotbalové týmy plné cizinců, které pravidelně prohrávají s nejslabšími družstvy Evropy. Na příkladu současné Sparty je vidět, jak jde dělat fotbal špatně a na příkladu Vejvodovy Dukly, jak jde dělat fotbal dobře. Chtěl bych vidět vysportované Vejvodovi chlapce při společném fotbálku nebo běhu s Otou Pavlem :-)
Výborně napsaná tato publikace, osvěžil jsem si svoje poznatky o úspěších naší Dukly, která předváděla světový fotbal. A Josef Masopust byl nejlepším světovým hráčem. Škoda, že již nemáme takový tým, který porážel soupeře světových jmen. Autor popsal svůj námět jedinečně a k tomu zajímavě.
Kdyby to nepsal Ota Pavel, po knize bych nesáhla. Normálně by mě nezajímal příběh fotbalového klubu.
Nejen pro fandy fotbalu..Ota Pavel byl úžasný vypravěč, mám doma první vydání z roku 1964, objeveno v antikvariátu, krásná kniha se spoustou černobílých fotek a velice poutavým a dojemným příběhem.
Fenomenální publikace...
Když jsem četl o všech úspěších, běhal mi mráz po zádech. Fotbalisté jako Rudolf Kučera, Josef Masopust, Ladislav Novák, nebo Pavel Kouba se stali mými vzory. Hrál jsem si na ně jako malý chlapec při vesnických zápasech a dlouhá léta na ně nedal dopustit.
S přibývajícím věkem fandovství upadá, ale na "žlutou slávu", která mě přivedla ke kopané, nikdy nezapomenu.
Po přečtení knihy si myslíte, že jsme opravdu kdysi měli Klabzubovu jedenáctku... :-)
uzasna kniha :) velmi sa mi to pacilo, idem si pohladat dalsie jeho sportove knizky :)
napisal som k tomu aj blog ;) https://suraba.blog.sme.sk/c/462455/ota-pavel-dukla-mezi-mrakodrapy.html
Otu Pavla mám strašně ráda, měl takový lidský způsob psaní a jeho knihy zbožňuju. Některé příběhy jsou k pousmání, u některých jsem si poplakala, ale je to psáno tak hezkým způsobem, s neuvěřitelnou pokorou. Marně hledám podobného spisovatele.
Sice nejsem fotbalový fanda, ale četlo se to dobře. Alespoň jde vidět, že se ve světě neztratíme :)
Já už jsem dítě nebyl a byl jsem rád, že to Ota Pavel napsal i tu o Raškovi. Za Vejvody to byl manšaft na který bylo spolehnutí a doufám, že bude zase.
https://www.tipsport.cz/ViewUsersTicketAction.do?idu=-70302622832&;idb=-1&hash=L6I5ez9FKCXrhvLsc2sDl6p3U8Y%3D
Jako dítě jsem nechápal proč psát knihu o Dukle praha, koho to zajímá, a dlouho mě to nezajímalo.
A přece přišel den, kdy jsem si tu knihu pročetl a nelituji, neubylo mě.
Část díla
Autorovy další knížky
| 2007 |  Smrt krásných srnců |
| 2004 | Jak jsem potkal ryby |
| 2013 | Zlatí úhoři |
| 2004 | Plná bedna šampaňského |
| 1989 | Výstup na Eiger |
Jedním slovem vynikající.