Dům na předměstí
Karel Poláček
Osobitým, neopakovatelným stylem vytváří Poláček obrázek pražské periferie, kam se stěhuje, naplněn vidinami idylického sousedského života, úředníček Syrový s manželkou. Ale majitel nového domu nadstrážník Faktor si brzy uvědomí, že je domácím pánem. Ze servilního sluhy se stává nesnášenlivý, hamižný hulvát, který krutě tyranizuje nájemníky, až život v domě promění v peklo. Příběh sice končí happy endem, ale poněkud nereálně...... celý text
Přidat komentář


Z příběhu je patrné, jak dobře Poláček znal povahy různých lidí kolem sebe. Jen se nabízí otázka zda věděl nebo alespoň tušil, že tyto typy jen tak snadno ani v budoucnosti nevyhynou.


Vlastně to není veselé čtení, ale čtu tuhle knihu rád. Poláček popisuje vyhrocený vztah nájemník/majitel v její vyhrocené podobě, ale čtivě, tak jak to Poláček umí.


Náročným, byť pěkným a bohatým jazykem poněkud obstarožní, ale tématem stále aktuální. Do tohoto duelu mezi nájemníkem a majitelem domu si můžeme podle libosti dosadit jakýkoli jiný nevyvážený vztah: zaměstnavatel-zaměstnanec, úřad-občan, atp. V knize zmiňované typy se neustále opakují, jejich vlastnosti, jako je úskočnost nebo závistivost také.


Výborná kniha Karla Poláčka začíná nenápadně o poklidném životě úředníka, který žije s manželkou v bytě rodičů. Na popud ženy se rozhodnou pořídit si vlastní bydlení a nájemní byt i vztah s domácím pánem v domě na předměstí vypadá zpočátku až neskutečně idylicky. Ovšem když ptáčka lapají, hezky mu zpívají... Domácí pán postupně stále víc utlačuje své nájemníky, kteří se mu neprozřetelně vydali na milost či nemilost nájmy zaplacenými na roky dopředu. Děj postupně graduje až do opravdového psychothrilleru, kdy si uvědomíte, že malý a bezcharakterní člověk, kterému je dána moc, je schopen téměř čehokoliv. Autor píše dialogy nejen velice vtipné a trefné, ale má i skvělý smysl pro psychologii a je výborným pozorovatelem nejrůznějších typů osobností.


Četla jsem již dávno, snad ještě v dětství a hodně se mi líbilo. Nadčasové. Nadstrážmistři Faktorové se svou podlézavostí k autoritám a naopak nadřazeností, hrabivostí a zlobou k slabším se vyskytují bohužel v každé době, v každém režimu...


Velice příjemná kniha, o které jsem nikdy předtím neslyšela. Proto mě asi tak překvapila. Knížku jsem přečetla jedním dechem, zasmála se u ní a taky ve mně vzbuzovala velké nesympatie k hlavní postavě, která se snažila všemi možnými prostředky znepříjemnit život nájemníkům svého domu za účelem vlastního prospěchu a zisku.


Malý uředník, který řízením osudu zbohatl a koupil si dum se proměnuje nadčlověka. Možná že je to k zamyšlení pro dnešní dobu.
Část díla
![]() |
Panna a cikán 1930 |
Autorovy další knížky
1979 | ![]() |
1966 | ![]() |
1991 | ![]() |
1994 | ![]() |
1994 | ![]() |
Výborně popsané postavy a téma knihy je stále aktuální.