Dům U Tří borovic
Hana Marie Körnerová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79843/bmid_dum-u-tri-borovic-uQw-79843.jpg
4
546
546
Francouzský venkov na konci 19. století. Prostředí plné pověr, předsudků, klepů a nedůvěry k „přivandrovalcům“. Zanedbaný statek, na němž bez nadšení hospodaří bývalý právník André Trevillon s hrstkou služebnictva a postiženým synem. Tak vypadá místo, kam se v tísni uchýlí mladá žena prchající z ohroženého domova. Alžběta zpočátku hledá jen dočasný azyl, netouží zasahovat do života místních lidí, ale je natolik odlišná, že se brzy stává terčem útoků. Má dost odvahy, aby se ubránila a zároveň tím zcela změnila život lidí na statku. Napovrch však vyplouvají stará tajemství a přes všechnu Alžbětinu snahu se neodvratně schyluje k tragédii…... celý text
Přidat komentář
Na začátku příběhu jsem se bála, že se nebudu moc začíst a také, že to bude jako každý druhý románek. Opak byl pravdou začetla jsem se velmi lehce během prvních pár stran jsem zjistila, že autorčin styl psaní (popis s prokládáním dialogů) mi neskutečně moc sedí.
Na začátku se dozvídáme minulost hlavni hrdinky Alžběty a postupně se dovídáme i to proč utekla z míst kde vyrostla. Když přijde ke Třem Borovicím zjistí jaké to je se najednou popasovat s nenávisti a intrikami.
Zde chce být jen nějaký čas, ale bohužel lidé si myslí něco jiného.
Jak se vlastně Alžběta vyrovná s tím, že musela narychlo opustit domov bez slůvka rozloučení? Jak zvládne péči o mladého pána (osmiletého chlapce), kterému se nedostalo žádné péče a doktor by ho nejraději poslal někam pro duševně nemocné? Jak si mladá žena poradí se začínající láskou, kterou cítí k panu baronovi? Dokáže čelit všem útokům a čemu všemu budou lidé od Tří Borovic čelit?
Příběh mi hodně připomněl knihy od Catherine Cookson, anglické spisovatelky, kterou jsem v mládí upřímně milovala a její knihy jsem hltala jedním dechem. Teď se mi to samé stalo u téhle autorky a já musím přiznat, že jsem už počtvrté naprosto propadla jejímu umění vyprávět. Příběh není tedy rozhodně žádná idyla a hlavní hrdinka musí projít dost strastiplnou cestou než bude mít šanci na šťastný konec.
Já jako čtenář, jsem nestačila koukat, jak se opravdu s neuvěřitelnou grácií vyrovnává s každou další překážkou, kterou jí život staví do cesty. Jak i přes otřesné chování lidí, přes všechny jejich intriky, pomluvy a předsudky dokáže stále věřit, nevzdávat se a bojovat o vlastní štěstí. Alžbětu jsem si od první stránky opravdu zamilovala, to ostatně nebylo vůbec těžké. Autorka čtenáři totiž ani nedává jinou možnost. Alžběta je statečná, houževnatá, nebojí se říct a prosadit svůj názor a není to žádná naivní a křehká panenka, i když ostatní si díky jejímu vzhledu přesně tohle myslí.
Ostatně i její nový zaměstnavatel se brzo přesvědčí, že všechno nebude tak jednoduché, jak si na první pohled myslel, když ji přivedl na svůj dost zanedbaný statek U Tří borovic. Alžběta, i když vlastně hledá jen dočasný azyl, se prostě nemůže dívat, jak to na statku chodí a pomalu se začíná pokoušet měnit zaběhnuté zvyky a tím vlastně i životy všech obyvatel statku, což ale ne každému z nich je tak úplně po chuti a vše se začíná krůček po krůčku komplikovat.
A pro čtenáře se to od tohoto okamžiku také začíná komplikovat, protože je neuvěřitelně náročné přestat číst a jít spát.
Kniha se mi líbila, je odpočinková, je svižná a není nijak náročná. Trochu mi děj připomínal Jane Eyer.
Knihu určenou pro ženy, jejíž děj se odehrává ve Francii na konci 19. století, jsem měla přečtenou asi za tři dny. Od autorky se mi zatím nejvíc líbilo Heřmánkové údolí a to asi už nic nepřekoná. Dům u tří borovic ukazuje dobu plnou předsudků, zášti a závisti, dobu a místo, kde by dnešní mladá žena rozhodně nechtěla žít. Hlavní hrdinka mi byla sympatická a při vší smůle, která ji potkala, měla v životě štěstí na lidi, kteří ji milovali a stáli za ní v dobrém i zlém. Závěrečný happy end byl očekávaným vyvrcholením.
Za mě tři a půl hvězdy!
Hezká knížka pro odreagování. Četla se velice dobře a rychle. Nejedná se o klasickou červenou knihovnu, ale o lepší typ knihy, není to přeplácaný a přehnaný. Doporučuji
To byla ale krásná literatura!
Přečteno za 4 hodiny.
Nechápu stále to zařazení červená knihovna :-(
To asi čtenářky nikdy žádnou nečetly.
Romantiky tam moc není, spíše je to sociální historický román, kde je přesně vykresleno, jak jsou lidé hloupí, nevzdělaní, udření, zlí, závistiví a fanatičtí.
Asi od půlky jsem se začala bát, co se stane, anžto na obálce je uvedeno, že dojde k nevyhnutelné tragédii.
Knihu jsem pořídila na zdejším bazaru za 100 kč, a moc za ni děkuji, už mám nejméně tři osůbky, které ji chtějí půjčit, a bude mít stálé místo v mojí knihovně.
Ráda se k ní budu vracet, ikdyž už vím, jak to dopadlo, protože čist ji, je zážitek sám o sobě.
A už koukám, kde bych sehnala něco dalšího od autorky.
Hezká chudá děvčata to měla opravdu těžké. Vždycky je někdo někde ohnul, když se bránila vyhodili je, když otěhotněla, vyhodili je s hanbou, ale chlap byl vždycky na koni. Ten si se svým majetkem ( tedy služkou ) mohl dělat, co chtěl.
Měla jsem prababičku, chudou krásnou nevzdělanou holku, která se nikdy nevdala, protože ji snoubenec utekl do Ameriky, a bohužel její osud za první republiky byl dost podobný. Sloužila u panstva, a měla dokonce několik dětí, kt. počala tímto způsobem. A vždy, když se ukázalo, že je těhotná, vyhodili ji ze služby.
Válku přežily jen tři, moje babička a její dva sourozenci.
Žila až do 89let s mojí babičkou, starala se o její děti, a pak se babička starala o ni. To by byl námět na román, celou knihu jsem na obě myslela. Ale červená knihovna by to tedy nebyla :-((
Děkuji autorce za čtenářsky a trochu i osobní zážitek.
Příběh odehrávající se v 19.století na francouzském venkově, je opředený tajemstvím a šťastný konec nechybí. Moc se mi líbila.
Taková Jana Eyrová od H. M. Körnerové :-)
Krásná, romantická, dramatická a velice čtivá kniha, kterou jsem určitě nečetla naposledy!
Nepřestávám žasnout nad schopností paní Körnerové psát stejně dobře historické romance i příběhy z 20. století až po současnost.
Jednoduchá, nenáročná, odpočinková četba na letní odpoledne.
Děj je jednoduchý, předvídatelný. Vystupuje zde poměrně málo postav, sledujeme pouze jednu dějovou linii. Román mi sice trochu připomíná Janu Eyrovou, ale knížka Ch. Brontëové je náročnější.
Tento příběh je taková pohádka pro velké holky. I tu si můžeme jednou za čas přečíst.
Tahle kniha mě motivuje k uklízení a smejčení. Ale jako že pořádně: rejžákem, mýdlem a do čista! :-)
Červená knihovna, ale na dovolenou vhodné čtení, Doporučuji přečíst, Trošku si oddychnete od dnešní uspěchané doby. A trocha romantiky nikdy neuškodí.
Autorku bych dávala na prázdniny a čas dovolených číst jako povinnou četbu. Nikdy totiž nejsem zklamaná. Odpočinkový příběh, tentokráte hodně dobrodružný. Tajemný původ hlavní hrdinky, útěk z rodného domu, náhodné zakotvení ve statku U Tří borovic. Intriky, vesnické předsudky a tajemství pána domu udělají mladé dívce v životě opravdu zmatek. Chvílemi jsem měla dojem, že čtu něco velmi podobného Janě Eyrové a to je doporučení samo o sobě. Knihu jsem si na dovolené vychutnávala naplno.
Hezké oddechové čtení. Gradující příběh mě nezklamal a těším se na další autorčiny knihy.
Knihu jsem dostala jako dárek od dcery, která usoudila, že po několika dramatech potřebuji trochu relaxovat. Autorčina syrovější díla skutečně obdivuji, ale toto byla červená knihovna jak vystřižená z Večerů pod lampou. Bylo to tak romantické, naivní a předvídatelné, ale přiznávám, že i naprosto oddychové, že účel kniha splnila stoprocentně - totální relax, kdy se člověk vypne a občas se i trochu přiblble usmívá.
Jen tak nějak nechápu, jak někdo, kdo napsal to úžasné Heřmánkové údolí, mohl zplodit romanťárnu tohoto kalibru. :-)
Přečteno jedním dechem. V knížce se pořád něco dělo, žádné zdlouhavé pasáže, zajímavé a velmi čtivé.
Velmi příjemně čtivá romantická kniha na relaxaci. Více se mi od autorky líbilo Heřmánkové údolí.
Tohle bylo skvělé. Mělo to vše! Včetně pomalého rozjezdu a kvapného konce :-), na začátku trochu trvalo, než jsem se zacetla, ale pak romantika, napětí, tajemství. Zkrátka klasická Körnerova!
Autorovy další knížky
| 2012 |  Heřmánkové údolí |
| 2019 | Hlas kukačky |
| 2018 | Co neodvál ani čas |
| 2013 | Kočár do neznáma |
| 2022 | Jelení vršek |
Červená knihovna s předvídatelným koncem který byl na mě zbytečně zdlouhavý. Ale četlo se to dobře.