Dům v olivovém háji
Emma Cowell
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541981/bmid_dum-v-olivovem-haji.jpg
4
34
34
Vítejte v Mariině kuchyni! Kuchařská škola v idylické přímořské vesnici nabízí lákavé vůně neodolatelných řeckých pokrmů, které studenty učí vařit slavná šéfkuchařka Maria. Ještě před začátkem sezony k ní přijedou dvě zvláštní ženy – televizní hvězda a novinářka píšící o jídle Kayla, která nikdy nepřestává pracovat, a bohémská šperkařka a bývalá tanečnice Alessandra. Každá je úplně jiná, ale všechny tři se snaží překonat zlomené srdce a zjistit, co chtějí od života. Během společného vaření se pomalu otevírají svým skutečným citům a postupně mezi nimi začíná vznikat hluboké a trvalé přátelství.... celý text
Literatura světová Pro ženy
Vydáno: 2024 , CosmopolisOriginální název:
The House in the Olive Grove, 2023
více info...
Přidat komentář
Pěkné a laskavé vyprávění o radostech a starostech života ....
A o setkání tří žen, které už mají něco za sebou .... a hledají novou cestu .... a ta malá řecká přímořská vesnička může být rozchodníkem ....
Moře, olivové háje, kuchařské dobroty.... a hlavně odstup od každodenních starostí.... nový náhled na život ....
..... v nepřetržitém chodu života se znovu rozvíjíme ....
.... cesta kupředu může být problematická - je v ní uložena bývalá bolest ....
Hlavně je to kniha o přátelství, poznání sebe samé.... a také vsuvky o včelách něco napovídají ....
Hezky se to četlo ....
Čekáte-li od této knihy hodně Řecka a řeckého jídla, tak to čekáte správně. Přesně to dostanete a k tomu ještě milý příběh o životě a poznání sebe sama.
Pokud bych knihu měla přirovnat k jiné knize, tak se nabízí romantické útěky od Julie Caplin. Podobnost je tam velká, ale není to vyloženě romantika, jako spíš příběh o životě, o trápeních a sebepoznání. Teď to zní, jako nějaký seberozvoj, ale nic takového to není.
Celý děj knihy se odehrává v malé vesničce v Řecku a tak se vše točí kolem neskutečných výhledů na moře, procházek na pláži a vůně bylinek, citronů, medu a koláčů a všemožného řeckého jídla, které vás jen napadne.
V knize se řeší různá témata - nemoc, osamělost, nevěra, plnění snů, láska, nenávist, přátelství, rodina a spousta dalšího. Autorka každé z postav věnovala různé vlastnosti i starosti a dohromady tvoří obrovský kontrast.
Kniha jako celek však působí až neuvěřitelně, i vzhledem k určité magii, která v knize je, bych řekla, že je to trochu fantasy.
Během děje se postavy mění, přemýšlí o svém životě a budoucnosti, řeší minulost a dojdou k nějakému vnitřnímu klidu, který na začátku příběhu neměli.
Osobně bych uvítala, kdyby byla kniha tak o 100 stran kratší. Příliš mnoho popisů, omáčky a chození kolem všeho velkým obloukem pro mě bylo trošku utrpení. Ale napsané je to velmi pěkně, pro někoho bude všechno to natahování perfektně dokreslovat celou tu řeckou atmosféru, kterou kniha má.
Milá oddechovka, po které si budete chtít dát spoustu řeckého jídla!
Mám ráda tyto knihy, které mě odnesou do jiné země a můžu s hlavní hrdinkou prožívat její vzrušující dobrodružství.
V čele tohoto žánru podle mě stojí Julie Caplinová a ta mě baví moc, všechny její knihy vlastním.
Tady je rozdíl v tom, že hlavní hrdinky jsou hned tři a přichází na to, že je spojuje víc věcí než účast na kuchařském kurzu v Řecku.
Kniha se četla moc hezky, má vám i co předat, za mě perfektní kombinace. Vřele vám ji mohu doporučit.
Kniha je o třech ženách ve zralém věku. Mario vede kuchařský kurz v Řecku. Je to její sen už od malé holky, moc ráda kombinuje různé ingredience, aby to pak na jazyku vytvořilo harmonii chutí.
Na její kurz přijedou dvě zvláštní ženy. Slavná spisovatelka Kayla a bývalá tanečnice Alessandra. Na první pohled si navzájem ne úplně sednou. Je to tím, že každá za sebou mají kus života. Nikdo nemůže druhého soudit, jak se chová, když neprožil to co on.
Vaření v Mariině kuchyni má však uzdravující účinky. Při vaření si vyprávějí o svém životě, každá má nějakou bolest v srdci, se kterou se musí vyrovnat. Ať už je to nemoc, zrada, nevěra, neplodnost, ztráta někoho blízkého.
Příroda, včely, pokrmy, tradice, víra v Boha, rodinné vztahy a dědičné vlohy. To vše vás pohladí v tomto románu, který se čte jedním dechem. Ano je to ten druh pohádky pro dospělé, ale tak moc dobře se čte!
Zamyslíte se u ní nad svým životem. Možná vám i poradí, jak se svou bolestí vyrovnat. Musíme odpustit, přijmout a jít dál. Nádherná kniha.
Pokud máte chuť na prosluněný příběh plný dobrého jídla, lásky, mezilidských vztahů a nějakého toho tajemství, chcete si teď na podzim udělat výlet do tepla, DŮM V OLIVOVÉM HÁJI bude přesně to pravé pro vás.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků
Knížka se mi líbila. Románů s podobným námětem jsem četla již spoustu, ale přesto je tento jiný. V příběhu je daleko více emocí, a to doslova na každé stránce, romantiku moc nehledejte, ale o to víc jsem si čtení vychutnala. Je hřejivé, laskavé, vřelé a objevila jsem i duchovní stránku, či poselství. Příjemné a odpočinkové čtení, které vede k zamyšlení ! Román je příběhem tří žen, které se náhodně potkávají v kulinářském ráji v Řecku, v Mariině kuchařské škole. Alessandra z Říma, Kayla, novinářská hvězda a skromná a duchovně založená Maria, milující dobré jídlo, včely, svou starou matku... Přečtěte si, co bude dál, nebudete litovat !
"Nejsme tím, co o nás říká naše minulost nebo naše chyby, ale tím, kým jsme v očích božích." To jsou slova otce Kyriakidise na závěr mého hodnocení ...
Oddechové čtení s krásnou obálkou, které je ideální pro podzimní večery. Kniha pojednává o životě tří žen, které se sejdou v kuchařské škole, jenž vede jedna z nich. Každá má své vlastní problémy a povahově se odlišují, ale láska k jídlu všechny spojuje.
První polovina knihy se věnuje kromě poznávání Řecka také bližšímu představení hlavních hrdinek a typickému řeckému jídlu. Ve druhé polovině se dostáváme k rozklíčování jednotlivých tajemství, autorka se tu více věnuje emocím. Možná až trochu moc :-) Opakují se tu myšlenky a může to být trochu otravné. Je tu hodně témat k přemýšlení, občas už příběh působil jako lehce přitažený za vlasy, ale celkově se kniha četla hezky, i když je místy smutná.
Knížku bych doporučila těm, kteří si chtějí u čtení odpočinout. Přestože to tu nejiskří sexuálním napětím a divokým sexem :-) jde o čtení plné lásky, sebepřijetí, naděje a sounáležitosti, ze kterého vám po dočtení bude dobře.
Příběh krásný, jen mi vadilo, jak se Maria zbytečně trápila a bránila se dlouho tomu, aby řekla milovanému muži, co k němu cítí. Dělala rychlé závěry, místo aby se prostě zeptala
Tak tohle bylo opravdu velmi příjemné překvapení.
Velmi hezky vykreslené povahy tří rozdílných žen, které se vzájemně podporují.
Jemná romantická linka, smrt, nevěra, slunce, řecké moře a zejména řecké dobroty- dokonalá kombinace pro příběh.
Odpočinkové a laskavé čtení, které nebudete chtít odložit.
Moc příjemné to bylo.
Vězte, že o překvapení není nouze. Zpříjemní to i romantická linka v podobě setkání s mužem, který byl dětská láska.
Tato odpočinková kniha obsahuje nejen romantiku, ale i sebepoznání, odpuštění a přátelství. Čte se velmi dobře a celkově je laděna do pozitivna. Místy to na mě působilo až trochu přehnaně, ale výsledný dojem z knihy je dobrý. Ráda jsem si tuto knihu přečetla. Je zde hodně témat k přemyšlení. Jak moc dokážou ublížit pomluvy ze žárlivosti a jak důležité je odpuštění. Také jaké dary dostaneme do vínku a jak nás ovlivní. Např. mluvit s duchy není nic obyčejného.
Tento román pojednává o životě tří žen, které se sejdou v jedné kuchařské škole. Maria tuto školu založila a pomáhá tak lidem nejen se učit vařit a objevovat řeckou kuchyni, ale tak nějak jim pomáhá i v jejich životech. Kayla, která je z nich nejmladší, pracuje v oboru s jídlem, přesto tuto školu navštíví jednak kvůli článku, ale i kvůli útěku ze svého života. Alessandra se rozhodla zažít poslední velké dobrodružství mimo Řím, ve kterém žije a tak nějak se dostala do této školy. Prvotní plán strávit týden vařením se nakonec rozrostl v něco víc.
První polovina knihy byla výborná, plynula pěkně, zabývala se poznáváním Řecka, místní kuchyní a především odhalením těchto tří žen. Jak už to tak u těchto knih bývá, každá si nese ve svém životě nějaké břemeno, které postupně musí nejen poznat, ale nějak i pozměnit. Tato část byla nejlepší, nejzajímavější a docela i napínavá, protože odkrývání tajemství bývá obvykle to nejlepší.
Druhá polovina knihy už poměrně zpomalila, strašně moc se zabývala emocemi, což by tolik nevadilo, ale největším problémem bylo neustálé opakování stejných myšlenek, které autorka už zmínila. Takže se to spíše stávalo hodně otravné a knihu to zbytečně protahovalo. Bohužel mi tato polovina začala dost kazit celkový dojem, který jsem si do té doby utvořila.
Ke konci se konečně dostane většina těch tajemných poznámek ven a odhalí se tak všechny postavy v celé své kráse, nicméně to pocitově nebylo to pravé. Nějak se to autorce vymklo z rukou a místo hezkého, dojemného, příjemného nebo jakkoli emotivního konce, jsem měla pocit prázdnoty. Ano, neslo to poselství především o sebepoznání, sebeúctě a odpuštění druhým, ale ne tak, jak jsem čekala.
Dům v olivovém háji, kniha, která mě tak zaujala svou krásnou obálkou, že jsem si ji prostě musela přečíst! A přiznejme si to, romantických příběhů, které se odehrávají na krásných místech není nikdy dost.
Po přečtení jsem ale z knihy trochu rozpolcená. Na jednu stranu mě bavila příběhová linka, užívala jsem si krásné prostředí přímořské vesnice a sexy číšníky v restauracích, ale co mě bouchlo do očí už během prvních pár kapitol byl Mariin dar vidět mrtvé. Nadpřirozeno, které mi do tohoto příběhu absolutně nesedlo a přiznám se, že mi i zkazilo dojem z celého příběhu. Tento „dar“ se v knize objevoval jen zřídka, ale mně vstávaly vlasy na hlavě, kdykoliv jsem tyto části četla.
Za mě je to velká škoda, protože kdybych měla hodnotit příběh jako takový, tak mě moc bavil. Především to poslání knihy – láska, přátelství a odvaha. Zamilovala jsem si, jak Alessandru, Kaylin i Mariu (když neviděla duchy) . Ke konci nechybělo velké drama, které mě donutilo přečíst poslední kapitoly šílenou rychlostí!
Jde o fajn oddechovku. Dokážu si představit, že tuto knihu čtu někde na dovolené u moře.
Tento příběh je o lásce, sebepřijetí a přežití, ale především je o sesterství a přátelství.
Setkají se tři ženy s vlastními problémy v Řecku na kurzu vaření
- Maria - je šéfkuchař, vede kurz, miluje a chová včely, po nehodě v New Yorku, kdy ji ji manžel opustil se vrací domů, čaruje pomocí jídla a vidí duchy.
- Alessandra - to je divoška, která si užívá života, s manželem má volné manželství a proto ji dcera zavrhla.
- Kaylin - novinářka a hvězda televize z Londýna, kterou manžel podvádí,
je anorektička a neví co se sebou.
Rozdílné ženy se spoustou problémů si neuvěřitelně sednou.
V knize je bezpočet receptů k vaření i pečení, ale taky v ní najdete důležitá,
nelehká, vážná témata. Doporučuji.
V nepřetržitém životním cyklu regenerace se znovu rozvíjíme. A začínáme nanovo, s čistým štítem. Cesta kupředu může být problematická, protože je v ní uložená bolest z toho, co bylo předtím. Po zralé úvaze lze však říct, že stejně jako vstal bájný fénix z popela a jeho křídla byla ještě větší a jasnější než dřív, platí totéž i pro přeživší včely. Čas k vytvoření nové včelí kolonie je čím dál blíž. Truchlíme nad tím, co je ztraceno, nad těmi, kdo odešli, a zároveň nás hřeje příslib těch, kteří teprve vzniknou. Je to stejné jako s měsícem, který vyjde a zapadne bez ohledu na to, co přinese den, přičemž svým neviditelným vláknem přitáhne příliv směrem k pobřeží, aby ho v tu pravou chvíli zase pustil a nechal opadnout.
Dům v olivovém háji
Dům v olivovém háji je pozvánkou do Řecka do přímořské vesničky, kde se nachází kuchařská škola. Vůně a chutě na vás útočí se všech stran a i díky nim se uzdravuje bolavá duše.
Škola takhle spojí tři ženy. Každá je jiná, ale každá si v sobě nese něco, s čím se musí vyrovnat po svém. během společných chvil v kuchyni i mimo ni se z nich stanou přítelkyně, které dokážou sobě navzájem pomoci s údělem, který si nesou na zádech.
Příjemné odpočinkové čtení do těchto sychravých dnů, kdy hledáte aspoň kousek sluníčka. Příběh žen, které mají něco za sebou a potřebují od toho vypnout a možná na chvíli zapomenout.
Příběh o přátelství, vaření tak, že se vám sbíhají sliny. Rozjezd mi přišel trochu pomalejší, ale pak už nebylo cesty návratu.