Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha (převyprávění)
Jitka Škápíková
Bláznivá dobrodružství snílka Dona Quijota v novém čtivém přepracovaném vydání. Je tomu už čtyři stovky let, co vznikl jeden z nejslavnějších humoristických románů světa, a přece je překvapivě aktuální. Jeho hrdina se dopouští všelijakých bláznivých, praštěných a často hodně nebezpečných kousků proto, že neumí rozlišit skutečnost od fantazie, která se vylíhla v hlavě nějakého spisovatele. Stejně donkichotsky by dopadl hrdina jedenadvacátého století, fanatický čtenář fantasy a sci-fi literatury, divák akčních filmů či hráč počítačových her, který by se pokusil napodobit své hrdiny.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2015 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
El ingenioso hidalgo Don Quixote de la Mancha, 1605
více info...
Přidat komentář
I bez znalosti originálu věřím, že toto převyprávění od Jitky Škápíkové musí být drasticky zjednodušené. Stačí porovnat počet stránek: Tato verze obsahující oba díly má necelých 200 stránek, a součet stránek obou původních dílů dohromady je přibližně desetinásobný. Hodnotím tedy pouze velmi zestručněnou verzi, která má možná s originálem společného pramálo. Nicméně se mi tato kniha moc líbila. Je hezky psaná a děj je uvolněný a úsměvný. Některé pasáže na sebe sice nenavazují tolik hladce, to se dá ale vysvětlit právě celkovým zjednodušením děje. Osobně můžu všem doporučit.
Je to fakt šáhlý tady to dílo, ale mě to přesvědčilo. Je to tak absurdní a blbé, že nakonec v mém váhání mezi 4* a 5* dám to vyšší. Cervantes chudák si na Quijotovi kapsu nenamastil, tak mu aspoň projevím takto úctu. Nejvíc mě překvapilo sem tam v některých pasážích popisky, co si mysleli o situaci vedlejší postavy - jako, že jim třeba cukaly koutky, když si z Quijota dělali srandu, nebo Sancho Panza, který si sám pro sebe spílal Donu Quijotovi.
Kdysi jsem ji koupil v Levných knihách v touze seznámit se s tradičními díly světové literatury, aniž bych se namáhal přečíst si na obalu knihy, že jde pouze o převyprávění. Po letech jsem se k ní konečně dostal, a ačkoliv přiznávám, že se dobře četla a že si stále stojí sama o sobě jako velmi zajímavé dílko, tak mě velmi dráždil ten jednoduchý sloh a otravné nadužívání českých úsloví, které mě donutily si uvědomit, že s Cervantesem toto bude mít společné primárně příběhovou kostru a pár jmen. Na blízký pohled na donkichotovský fenomén je to dostačující, pro mne však nikoliv (třebaže bych taky mohl být rád, že jsem nečetl celou tu originální bichlu).
Původního nezkráceného Quijota jsem četl v prváku na výšce. Tuto převyprávěnou a zjednodušenou verzi bych určitě doporučil všem, které originál svou délkou odpuzoval a stejně tak bych se kvůli čtivosti nebál knihu vložit do rukou dětem. Stejně už četly nebo viděly horší věci. Co mě oproti originálu zamrzelo, byl fakt, že kniha není tolik "meta". Sice se tu pracuje s tím, že kniha o Quijotovi vyšla, ale absence samotného Cervanta je na škodu.
Pardon - ale snad se dá pochopit, že někdo potřebuje knihu převyprávět - ale takhle zásadně vykostit samotného autora je asi jako prodávat lidem žárovky a tvrdit, že to dává úplně stejný světlo, jako slunce. Mrzí mě, že jsem tu knihu začal číst v téhle mizerné verzi, a to se třeba Jitka i snažila, ale.. proč ?!
Knihu jsem četla kvůli povinné četbě ale moc mě nezaujala. Psané čtivě, ale není to nic pro mě :)
Kniha, která je pro Španělsko typická. Moc se mi líbila. Je místy vtipná a líbila se mi čistota don Quijotových činů. Tento román je nadčasový. Avšak je pravda, že "boj s větrnými mlýny" je beznadějný.
Asi jsem od Dona Quijota čekala více. Ovšem tato kniha patří k těm, které mají své kouzlo skryto. A je na každém, co si z knihy odnese.
Knihu po několika pokusech odkládám, je to krásný kus historie ovšem já ji nedávám.
Jsem v zajetí malých droboučkých písmenek a dechberoucích příběhů, které v další kapitole trumfne další příběh a já nevím, co bylo minule.
Po poslechu audioverze se mi vše mnohem více chápalo a vlastně to i stačilo. Poprvé dávám přednost audio před četbou.
Kniha mi přišla dost vtipná, přečetla jsem ji za týden a to jen během cestování v metru - takže podle mě celkem rychle. Bylo to pro mě takové rozptýlení před nástupem do práce. Trochu mě mrzel ten konec, že si Don Quijote uvědomil svoji chybu až moc pozdě.
Četla jsem pouze zkrácené zpracování originálního díla. A nestačilo mi to, takže se v budoucnu chystám přečíst oba díly Dona Quijota. Postava důmyslného rytíře je mi natolik blízká a sympatická, že prostě nemohu jinak. Někdy se cítím podobně...unešená všemi těmi příběhy, jen matně rozeznávajíc realitu. Ale to asi máme, my knihomolové, všichni podobné.
Jak může mít Don Quijote 196 stran? Tohle nemá se Cesrvantesem nic společného...
Štítky knihy
španělská literatura Don Quijote de la Mancha
Autorovy další knížky
2008 | Jak poznat psí duši |
2015 | Důmyslný rytíř Don Quijote de La Mancha (převyprávění) |
2012 | Staré pověsti české |
2011 | Cesta do pravěku a zase zpátky |
2011 | Klubíčko veselých pohádek |
Kniha mě mile překvapila. znal jsem vlastně jen úryvek s větrnými mlýny... Bláhový a bláznivý potulný rytíř se svým přihlouplým zbrojnošem Sanchou spolu zažívají neuvěřitelná dobrodružství. knížka má pořád co říct a rozhodně jsem se u ní dobře bavil.