Dva roky bez prázdnin
Jan Jícha
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/210205/bmid_dva-roky-bez-prazdnin-210205.jpg
4
18
18
V době, kdy se stalo módou „bojovat proti rakovině“ i na stránkách knih, přichází Jan Jícha s úplně jiným poselstvím: v nemoci je potřeba se především smát. A příležitostí k tomu nabízí ve svém autentickém románu bohatě dost. Je to příběh o naději a uzdravení i tam, kde medicína zklame, o moci lásky uprostřed pokaženého světa a o hledání opravdové víry, která má sílu opravit skutečnost. Od té doby, kdy kniha vyšla poprvé, změnila život desítkám lidí a pobavila tisíce dalších. Její účinek spočívá v pravdivosti, příběh Šárky a Bohouše se opravdu stal a pokračuje dodnes. Sáhněte po něm a čtěte, jste-li už znaveni světem či knihami, v nichž se všechno sype a ničemu se nedá věřit. Zde se naopak nalézá Řád, před nímž se sklání i tak mocní nepřátelé, jako jsou nádorová onemocnění nebo roztroušená skleróza. Knihu Dva roky bez prázdnin napsal skutečný život a je určena všem, kdo právě po takovém životě touží.... celý text
Přidat komentář
Nic pro mě. Vůbec jsem se do knihy nemohla začíst a dočetla jsem ji jenom proto, že nerada nechávám knihu nedočtenou.
Tahle kniha rozhodně nezklamala. Naopak, předčila mé očekávání. Obávala jsem se toho, že ve mě bude vyvolávat špatné svědomí z toho, jak "špatně žiju", ale nestalo se tak. Přestože to není zdaleka ideální, spíš mi příběh a hlavně forma podání dodala sílu něco zlepšovat. A potom to všechno okolo, hlavně všeprostupující inteligentní humor, to je něco, co prostě u jiných knih často marně hledám.
Jestli se do knihy pustíte, pro mě byla dobrá informace, že se v ději prolínají postavy včetně přezdívek a pravých jmen, děje v minulosti i současnosti a to zcela nepředvídatelně a dá to chvíli, než si čtenář zvykne na to, o kom je zrovna řeč. Za to bych dala klidně jen 2 hvězdičky. Ale protože mám své blízké na hraně mezi životem a smrtí a vím, že jsou ochotni zkusit vše a nebo naopak nic, dávám pět hvězdiček za to, jak tu bylo vyjádřeno nepochopení od okolí, do čeho se to hrdinové pouští a také odhodlání těch, kteří podstoupili něco, o čem nevěděli, jak to dopadne, jen jim vlastně už nic jiného ani nezbylo.
Tak upřímně jsem trochu rozpolcená, co si mám o knize myslet. Nemůžu říct, že by se mi četla špatně, nebo že bych se do ní nezačetla, ale něco mi tam chybělo, navíc způsob léčby a vůbec stravování hlavního hrdiny je mi tak nějak cizí a naprosto vzdálené. Ne že bych se zrovna ládovala klobásami nebo bůčkem, ale občas si ráda zobnu čokoládu nebo zmrzlinu a rozhodně tedy nemám pocit, že bych se dopouštěla něčeho strašného. Nemám ráda zanícený fanatismus, ať už se týká čehokoli. I když zase na druhou stranu, kdyby člověk umíral, a nic by nepomáhalo, asi se pak už člověk chytá všeho, každého stébla. V tomto směru tedy rozhodně nechci soudit.
Tato kniha pro mě byla velikým zklamáním a měla jsem problém ji dočíst.
Myšlenka dobrá,ale zpracování bez jiskry a náboje,zdlouhavá četba. Někomu možná sedne,ale já ji nepřišla na chutˇ.
Jestli někdo začíná od nuly a má pocit, že je v tom sám, tahle kniha je rozhodně pro něho. Dokáže vám, že v těch denodenních průšvihách nejste sami, dokáže pohladit a dá vám sílu bojovat za to, co je pro vás nejcennější, i kdyby tomu ostatní lidé nerozuměli.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Ředitel a hydra |
| 2006 | Dva roky bez prázdnin |
| 2015 | Srbský deník |
| 2007 | Prevít na studiích |
| 2003 |  Prevít na vysoké |
Nedočteno, nehodnotím.
Není to špatné, ale místy se v tom ztrácím, vůbec nevím, kdo je kdo, je tam spousta vět, které vůbec netuším, kdo je pronesl..
Tak zvláštní knihu jsem ještě neviděla.
Přitom, v částech, kde se začtu a vím, co čtu, se mi líbí autorův styl, volba slov i lehký humor.
Škoda. Bylo-li by to psáno bez chaotického prolínání osob, času a děje, přečetla bych si knihu ráda.