Dva ubohý Rumuni, co uměj polsky
Dorota Masłowska
https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70802/bmid_dva-ubohy-rumuni-co-umej-polsky-Dbd-70802.jpg
4
13
13
Nová divadelní hra Doroty Masłowské (1983), jedné z neznámějších a nejpřekládanějších autorů nejmladší polské spisovatelské generace, držitelky prestižní ceny NIKE, autorky románů Červená a bílá a Královnina šavle.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2010 , Fra (Agite/Fra)Originální název:
Dwoje biednych Rumunów mówiacych po polsku, 2006
více info...
Přidat komentář
19.05.2017
Divadelní text undergroundového rázu, sprosťárny, ostrý a jízlivý humor, prostředí čtvrté cenové, skvělá originální zápletka, ab absurdum, trochu antidrama. Maslowská musela mít bujaré adolescentní období, protože to vypadá na velmi autobiografický zážitek. Sex, drogy a rock 'n roll.
1
Štítky knihy
polská literaturaAutorovy další knížky
2004 | Červená a bílá |
2014 | Zabila jsem naše kočky, drahá |
2008 | Královnina šavle |
2010 | Dva ubohý Rumuni, co uměj polsky |
2010 | Čtyři polské hry |
Hodně zážitkový drama, ve kterým se čichá toluen, srážejí se divočáci a nevyzvedávají se děti ze školky.
Dva podnapilí občané, jejichž vztah není úplně jistý, stejně jako není jistá jejich národnost, jezdí od místa k místu. Ona nevyzvedla dítě ze školky, on zítra v osm hraje kněze Řehoře. Nejdřív se narvou do auta k řidiči, který vzorně reprezentuje klasického Poláka, nepořídí ani v poloprázdném baru, jediným vlídnou postavou je německá řidička, která je ale na mol ještě víc jak "Rumuni". A pak se jde k paranoidnímu staříkovi uprostřed polí. Docela jízda, co si budem.
Postavy jsou dost v psychofyzickém rozkladu, čemuž odpovídá i jejich jazyk. Vulgarismů hafo, větný konstrukce lítají hlava nehlava, vedou se monology, v nichž jsou přeříkávané jiné dialogy.
Každý je tam, kde nechce být, pokouší z toho umístění uniknout, ale je to marné. V nepříčetnosti je totiž těžké nějakým způsobem komunikovat, natož cokoliv konat.
Totální underground, nicméně bych fakt rád viděl tohle drama inscenované. Zejména toho divočáka.
(...) Takže jsme byli na pařbě, to je fakt, a trochu sme si něco šňupli, co? Předpokládám, že sem tě potkal právě tam. Ty drogy sou asi vážně škodlivý, to mě poser. Nic si nepamatuju, můžeš mi nakecat cokoli. A kde sem jako vzal pět tisíc? Vybral jsem je z účtu??? Aha.
(s. 45)