Dvanáct měsíců

22.02.2023

Hurá další díl od téhle úžasné duše a já se dočkala pokračování. Nečekala jsem nic jiného než úžasnost a také jsem se ji dočkala. Kniha mě pohltila od první stránky a od trhnout se od ní pro mě byl problém.
Prožívat s Annou její trápení a bez moc, ale vidět jak se nevzdává jak jí neopouští naděje bylo úžasné. Taky se mi líbí jak je Lucien jinej než Anna jak se k sobě hodí. Ema a její ironie a prořízlá pusa. Eskar a jeho žárlivost. Samozřejmě Erik nesměl chybět a jeho vtípky.
Musím se přiznat, že jsem měla prvních pár kapitol problém se střídáním, po prvním díle kdy to bylo psáno jen s pohledu Emy, ale za chvíli mi Anna přirostla k srdcy jako Ema a už to jelo. Přišlo mi, že Ema je tam zezačátku míň, pěkně se to doplňovalo s povídání z pohledu Anny. Ať už jsou vypravěčky každá z jiného těsta i tak se pro mě aspoň k sobě hodili.
Musím vychálit autorky styl psaní, který mi sedl úplně ve všem. Napínavé od začátku do konce. Pro mě to nemělo chybu. Ruiny a svět okolo, prostě od a do z propracované do sebe menších detailů. Jen doufám, že se můžeme těšit na další díl. Páč já mám spoustu otázek ohledně Tessy.

21.02.2023

(SPOILER) Tuto knihu jsem vyhlížela vlastně skoro už od přečtení prvního dílu Jednoho roku, který byl skvělý a ohromně originální. Nebudu lhát. Uběhla nějaká doba a já jsem se konečně dočkala. Sláva a hurá. Konečně jsem se mohla vrátit do Ruin a hltat další dění. Tentokrát autorka změnila trochu svou taktiku, protože knihu vypráví hned dvě hlavní hrdinky, které se u toho střídají. Styl vyprávění byl stejně pohodový jako předtím. Bavil mě, sedl mi a díky tomu se to také četlo hrozně dobře a rychle. V tomto směru mohu jen chválit.
Začala bych známou hlavní hrdinkou Emou, na kterou jsem se tolika těšila. Byla úžasná, pořád vtipná, sarkastická a trhlá. Sprostá, vzteklá a starostlivá. Fakt jsem ji zbožňovala. Byla to totálně moje krevní skupina a sedla mi jak prdel na hrnec. Neustále mě bavila. Za těchto dvanáct měsíců si tedy užila své. Ať už to byla přeměna nebo vyhoštění. Měla jsem ji hrozně ráda a soucítila jsem s ní. Její kapitoly mě tolik bavily a upřímně jsem se nemohla dočkat, až mi zase další přijde pod ruku. Budu upřímná, leč se to může zdát kruté. Rozhodně bych uvítala, aby tato kniha byla jen z jejího úhlu pohledu, jako díl předešlý. Tolik jsem si na ní zvykla, že jsem se jen nerada dělila. Věřila jsem jí, neměla jsem žádné pochybnosti. Byla úžasná! Přesto jsem měla dojem, že zas tolika prostoru nemá, a to prostě byla škoda. Včetně jejího Eskara.
Druhá hlavní hrdinka, která se stala vypravěčkou byla Anna. Emiina kamarádka z toho jejich trojlístku. S Annou jsem už měla tu čest a líbila se mi, o tom žádná. Však, když jsem si mohla přečíst její kus příběhu, bylo to jiné. Nebyla zlá, špatná, nesympatická nebo nafučená. Naopak. Byla velmi hodná, milovala knihy, introvert, který se moc nedruží a navíc po prožitém traumatu z minulosti se vyhýbá mužům. Klasická šedá myška. Dokázala jsem jí pochopit a soucítit, ale. To ale! Na Annu jsem si prostě nemohla zvyknout. Bylo to možná tím kontrastem mezi Emou a Annou. Tolik zábavy, vtipu, sarkasmu a... ničeho. Nebo nevím. Místy mi neseděla. Např. v okamžiku, kdy taková holka měla chuť někomu vrazit. To k ní vážně nešlo. Upřímně by mě ani nepadlo, že by na to pomyslela. Alespoň dle jejího prezentu. Trvalo to skoro až do konce knihy, kdy jsem si na ní "zvykla", což mě dost mrzí ve výsledku. I když nápad to nebyl špatný, zapojit do vyprávění další osobu. Její příběh ať už minulý nebo současný byl velmi smutný a mě jí bylo líto. Cítila jsem z toho obecnou aktuálnost i smutný paradox všech čtenářů.
Anniným protějškem se stal dost nečekaně Lucien. Luciena jsem totálně milovala. Byl nepopsatelně úžasný, vtipný, akční a prostě boží. Ten chlap mi ukradl srdce už dávno a tady ho stále drze měl v držení. Užívala jsem si, když byl na scéně a moje koutky reagovaly neustále tím, že vystřelovaly nahoru. Možná mi moc neštymovalo, že za ní pálil. Tak nějak mi to nesedělo – oni dva. Jasně, protiklady a bla bla, ale člověk by to měl cítit. Tady ale nic takového nebylo. Žádná předešlá ani počáteční chemie. Něco málo se ukázalo možná až na posledních stránkách. Každopádně se mi hodně líbilo, jak moc byl Anně nápomocný v jejím neštěstí.
Příběh byl vcelku natřískaný akcí, pořád se něco dělo, což podporovalo dění u obou hlavních hrdinek, které toho měly nad hlavu. Takže nebyl prostor se nějak nudit. Čtenáře to prostě nutí otáčet stránky dál a dál a dělá to taky to, jak čtivě to bylo sepsané – což bylo skvěle. Bavila mě i spousta volnějších scén, jako např. pijatyka ve sklepě. Bylo tam vše, co mám ráda a přeneslo se i z prvního dílu. Napětí, nebezpečí, romantika, humor, sarkasmus a obecně emoce, které se mnou hýbaly. Postavy, které jsem si oblíbila a které mě ohromně bavily, včetně těch vedlejších.
Autorka si nechala velmi pěkně otevřená vrátka (tleskám) pro možné další, třetí pokračování, protože co si budeme - chci vědět, co má Tessa za problém a také s kým by mohla cosi tvořit. Jo, jsem napnutá jak kšandy a duše romantika tančí nenápadně macarenu. :D Proto bych ho samozřejmě velmi ráda uvítala. Ten svět si prostě nemůžu nechat ujít. Je vážně velmi originální a ráda bych se tam vrátila.
Kdybych to měla shrnout, bavilo mě to a líbilo se mi to. Má to spoustu kladných bodů, ale to bych se jen opakovala. Rozhodně mohu doporučit. Je pravdou, že by se to mohlo číst i samostatně. Zase tolika to na sebe nenavazuje, že by tomu člověk nerozuměl a byl zmatený. A je zcela báječné, pokud máte za sebou dávno první knihu, že hned na začátku je malé připomenutí. To by mělo být povinné u každé série, která se např. loudá s vydáním. Hodnocení bylo pro mě kapku těžší než jsem si myslela. Nakonec jsem se rozhodla pro 4,5*. Bylo to báječné, ale musela jsem strhnout něco málo za samotnou Annu. Nemohla jsem si na ní osobně zvyknout, těch sympatií tam nebylo tolik, kolik bych si přála. Bohužel. Je to obrovský rozdíl oproti Emě. Každopádně je to nádherné hodnocení a já se upřímně a nadějně (snad ne naivně) budu těšit na možné pokračování. Krásná práce. :)