Dvě máchovské studie
Jan Patočka
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30244/dve-machovske-studie-30244.jpg
4
8
8
Jan Patočka je čelným představitelem fenomenologicky zaměřené filosofie. Studoval u Edmunda Husserla a Martina Heideggera. Stati o Máchovi činí zkušenost básníka předmětem filosofické reflexe a zjišťují, že se tvorba tohoto zakladatele moderní české poezie hlubokým a původním způsobem dotýká filosofických otázek, které jsou stále aktuální. Na podkladě těchto analýz pak autor rozvíjí svou vlastní filosofickou pozici a sleduje, čím se od sebe básnická a filosofická reflexe odlišují.... celý text
Přidat komentář
Četba studií p. Patočky vyžaduje od čtenáře uvedení se do stavu, který mi dosti připomíná meditaci: musel jsem se aktivně zdržet zabíhání myšlenek mimo čtení. Bylo potřeba maximálně soustředit veškerou pozornost právě jen na aktuální slovo a aktuální větu, a s touto aktuální větou pokud možno splynout.
Jako laik si z nich odnáším spíše okrajové postřehy, samotné filozofické rozbory jsou pro mě převážně průtokové. Hlavně jsem si zapamatoval poznatek, že p. Patočka vysoce cenil dílo p. Máchy. Zejména ve starší studii z doby protektorátu je cítit vzpruha, kterou p. Patočka čerpal od starého národního velikána.
Spousta filosofů, kteří se snaží rozebrat něčí dílo, pouze zaobalí jedno velké nic do rádoby chytrých slov a zabrání tak zrození jakékoliv nové myšlenky. Avšak Jan Patočka je pravým opakem tohoto běhu na místě. Snaží se v dílech slavného básníka najít a postupně rozebrat motivy, kterým běžně čtenář nevěnuje tolik pozornosti a tím vnáší do svých statí spoustu nových úvah. A co je navíc velmi krásné je, že je z jeho díla cítit obdiv a láska k Máchovu dílu, což pokládám za velkou přednost.
Autorovy další knížky
| 1996 |  Péče o duši I. |
| 1990 | Kacířské eseje o filosofii dějin |
| 1992 | Přirozený svět jako filosofický problém |
| 1991 | Sókratés |
| 1992 |  Co jsou Češi? |
Malá velká kniha od významného českého filosofa. Musím říci, že mě překvapila; interpretace Máchova díla pohledu filosofa a filosofie byla zajímavým exkurzem. Velmi promyšlené bylo spojení postupů jak literárně-vědeckých, tak filosofických. Je to vysoce odborná publikace, proto četba nebyla jednoduchá; člověk se musí stoprocentně soustředit, aby mu neunikly ani ty nejjemnější nuance.