Dvojí život Heleny Grahamové
Anne Brontë
Román nás zavede do zpustlého zámku, kam se přistěhuje mladá krásná žena s malým synkem. Tato cizinka je pro okolí velkou záhadou, protože se úzkostlivě vyhýbá sousedům. Okolí netuší, zda je vdaná, a proto je velmi pohoršeno, když tuto ženu začne navštěvovat svobodný muž z blízkého panství.
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 1995 , Naše vojskoOriginální název:
The Tenant of Wildfell Hall, 1848
více info...
Přidat komentář
Třetí ze sester nebývá tolik oslavována jako dvě ostatní. To ovšem neubírá na váze a významnosti jejího díla, která zaujme každého milovníka romantické literatury. Postava samotné hlavní hrdinky nosí neobvyklé snad nelidské vlastnosti, z nichž by si někteří človíčkové mohli ukrást kousek. Například netouží po pomstě, hněvu, a co hlavně - odpouští, ač by většina naznala, že dotyčná osoba si takovou toleranci zaručeně nezaslouží. Též se musí vypíchnout i hlavní část děje, která je brána jako vyprávění ve vyprávění (respektive dopis v dopise nebo do třetice spíše dopis v deníku). Nakonec se k tomu sem tam dokonce přidá třetí část a to se pak člověk diví až se celý svět točí a ústa se smějí. ...
Tento příběh mi trochu připadal jako nějaký románek z dnešní doby, jen posunutý o dvě století dozadu. Srovnávala jsem současné romány s tímto a myslím si, že určité rysy v jednání lidí zůstávají po staletí neměnné, na druhou stranu jsou zde vidět i značné rozdíly v chování a mentalitě lidí v době před dvěma sty lety. Musím obdivovat šlechetnou povahu paní Huntingdonové, s jakou bychom se v dnešní době asi jen těžko setkali.
Nicméně knihu bych doporučila těm, kdo mají rádi romantické příběhy a kouzlo dob minulých :)
Už jsem jí četla tolikrát a pořád se mi líbí...mám ráda i díla jejích sester, ale Dvojí život Heleny Grahamové mě oslovil nejvíc.
Četla jsem to v originále, takže nedovedu úplně posoudit, jak to působí na české čtenáře. Osobně mě ale příběh hodně zasáhl hlavně v tom kontrastu těch dvou vztahů a způsobu, jak byly navázány: v prvním případě je Helena opravdu nezkušená romantická dívka, která se ještě navíc musí jaksi "vdát do společnosti" nebo "dobře vdát", zatímco v druhém případě má mnohem větší šanci se doopravdy seznámit a založit vztah na tom.
Nádhera. Tahle kniha předčila i dobrotivou Agnes Greyovou.
Děj strhující, čtivý i napínavý. Moc pěkné, opravdu :)
Nádherný, poutavý a čtivý příběh. Vcuclo mě to a na konci vyplivlo. Charakter hlavních postav mi sedl a i styl psaní jak dopisů tak deníku byl pro mne dobře zvolený. Takže i nejmladší ze sester je u mne na stejný pozici jako její sestry.
Krásná, úžasná a čtivá kniha, všem vřele doporučuji. Po přečtení komentáře od "monii" není třeba už víc psát !
Brilantní kniha! Je škoda, že Anne je ze sester Brontëových nejméně známou. Toto její dílo je prodchnuto opětovanou i neopětovanou láskou a je velmi poutavě napsáno.
Knihe som dala 3 hviezdičky a vysvetlím prečo. Samotný námet by si zaslúžil plný počet hviezdičiek, ale nesedela mi forma listov. Pri čítaní cudzej korešpondencie má totiž čitateľ obmedzený priestor na vnímanie emócii. Tie mi v tak peknom príbehu naozaj chýbali. Celá listová korešpondencia potom vyznela ako klebetný klub. Veľa vecí malo byť utajených, boli príliš súkromné, aby sa dali vytárať nejakému priateľovi. Ale napísané je to bravúrne, i keď na súčastnosť dosť nemoderne.
Začala jsem číst a nemohla skončit! Prostě úchvatná, skvostná, jedná z nejlepších knih! :)
Je škoda, že Anna Brontë není tolik známá a uznávaná jako její sestry, přestože je její dílo zajímavé, čtivé a zápletky výborně propracováné
Musím říct, že vyprávění příběhu formou dopisu a deníku mne velmi zaujalo. Je sice podán poněkud zaujatě, ale tím lépe čtenář odhalí vypravěčův charakter a zároveň přitom může přemítat, jak by na jeho místě jednal sám. I když je už od začátku jasné, jak děj skončí, někdy jsem o svém přesvědčení vážně pochybovala.
Co mne provázelo celým příběhem, byla otázka, kdo vlastně adresát Halford je. Když jsem nakonec vyčerpala všechny možnosti, dospěla jsem k závěru shodujícímu se s poslední stránkou knihy, což mne velmi potěšilo. Občas mne zaráželo, jak se lidé nechají obelhat předsudky, o to víc jsem si tedy cenila postavy Gilberta, i když nutno uznat, že Heleně bezmezně věřil zaslepen láskou stejně, jako Helena věřila Arthurovi.
Gilbert tu nebyl vykreslen jako dokonalý muž, který se za všech okolností ovládá a nemá žádné stinné stránky (jako u románů J. Austen), což ještě víc podtrhlo reálnost příběhu. Stejně tak mu na vážnosti přidalo nešťastné manželství Heleny s Arthurem, kdy se Helena marně snaží zachovat si důstojnost a změnit svého manžela. Trochu mne zaráželo, s jakým odhodláním milovala svého manžela i za takových okolností, stejně tak mne pak překvapilo, když se k němu vrátila. Spíš si však získala můj obdiv. Nejhorší etapu svého života pohřbila se svým manželem, aby mohla začít znovu s mužem, který ji miloval.
Tohle je přesně kniha, která zapadá do mé představy o kvalitní romantické literatuře. I přes stáří více jak 150 dokáže zaujmout a je důkazem velkého talentu sester Brontëových. Drobné obrazy z běžného života - drobné škádlení a naschvály sourozenců, či vykreslení směšně moralizujících osob -přibližují postavy a dodávají punc reálnosti. Ovšem, že hlavní hrdinka je bez morální poskvrnky a některé rysy hlavních hrdinů nejsou tak úplně uvěřitelné, ale je to zanedbatelná úlitba danému žánru a době, kdy tento román vznikl. Možná, že kdyby byl román psán více realisticky a hrdinka by nebyla tak šlechetná, nečetlo by se o další zhrzené, naštvané a záštiplné ženě tak lehce, jako je tomu teď.