Dvojité salto na talíři
Michala Jendruchová
Monika měla vše, co si jen obyčejná holka může přát. Vysněnou práci v redakci časopisu, malého synka a za manžela trenéra z fitka. Teď však nastupuje do léčebny, aby se pokusila uzdravit z nemoci, která ji téměř zabila. Kde se stala chyba? A co Monika udělá, když se v léčebně nečekaně setká s Michalem, svou spřízněnou duší? Podaří se jí zachránit rodinu? Musí udělat osudový krok – dvojité salto v životě i na talíři, aby se odrazila ode dna.... celý text
Přidat komentář
Hlavní hrdinkou knihy je Monika, redaktorka časopisu pro ženy. Zastihneme ji ve velmi těžké situaci, kdy bojuje s anorexií a bulimií a dostává se na renomovanou kliniku. Zprvu žije minulostí a vzpomínkami na svého manžela Petra, což se změní, když se sblíží s jiným pacientem, neduživým Michalem. Čeká ji dilema jako vystřižené z červené knihovny: osudová volba mezi dvěma rozdílnými muži. Tato linie se mi zdá poněkud přitažená za vlasy, ale budiž, duše citlivé čtenářky se musí nějak nakrmit. Daleko zajímavěji a věrohodněji však působí osudy ostatních pacientek, které postupně odkrývají skryté důvody svých traumat: znásilnění, zneužívání, ambiciózní rodiče, šikana, apod.
Tato kniha není jen příběhem o boji jedné ženy se zákeřnou anorexií. Vypovídá hlavně o lidech, kteří v sobě nosí svá traumata zakonzervovaná po celé roky a jen s velkým sebezapřením se odhodlají vynést tyto hrůzy na povrch. Postupně tak odkrývají hluboké příčiny svých problémů a snaží se jim čelit. Zvolená ich-forma velmi cíleně pálí na čtenářovy emoce. Autorka se tak trochu dívá pod pokličku na metody různých psychoterapeutů a odkrývá nám, jak taková psychoterapie v praxi funguje. Nabízí nám pohled i do zákulisí redakce ženského magazínu a nečekané exkurze do světa chutí. Přináší nám však zcela průhledné a jednoznačné poselství: uvědomit si, že na nic nejsme sami a není slabostí obrátit se se svými potížemi na odborníky.
"Běžný život pro mě od porodu prakticky neexistoval. Několik let jsem se normálně nenajedla. Týrala jsem svoje tělo, týrala jsem svoji duši, týrala jsem svoje nejbližší."
"Denisa si po dlouhém otálení sundává mikinu. Je na ní vidět, že ji to stojí hodně přemáhání, ale dokáže to. Odhalí svoje pořezané ruce. Všichni se zarazí a sledují ji. Denisa se na mě otočí a dychtivě se mi zahledí do očí. Její pohled mě prosí, ať něco udělám. Vstanu a silně ji obejmu. Jsem na ni pyšná. Všichni tady prožíváme příběhy jeden druhého. A tohle je pro mě velmi silný okamžik."
terapie psaním budiž, ale tohle se prohlašuje literaturou! tohle fakt baví ženské číst?
Monika Tlustá vypráví retrospektivně svůj příběh o tlusté holčičce, která se stala redaktorkou časopisu pro ženy a vdala se za úžasného fitnes trenéra. Společnými tréninky získala atraktivní postavu, ale po komplikovaném porodu nabrala kila navíc. Tím začal její problém s příjmem potravy. Po čtyřech letech od porodu se na naléhání manžela a kamarádky rozhodne pro léčbu v nemocnici.
Autorka vychází ze svých zkušeností s pobytem v léčebně pro pacienty s poruchou příjmu potravy a snaží se čtenářům přiblížit myšlenkové pochody těchto nemocných lidí. Tato kniha se mi líbila víc než Tlustá tak akorát.
Anorexie, bulimie -to vše je boj na celý život. Je to zkouška jak pro pacienty ale i pro jejich blízké. A i tom ta knížka je...
Dvojité salto na talíři je první román od pro mě zatím neznámé české autorky, je to čtení především pro ženy ( i když nejenom pro ně). Monika svádí sama se sebou boj na život a smrt a kromě toho řeší vztah se svou matkou a obává se o osud své rodiny. Na jednu mladou ženu je toho až moc. Čtivá kniha o životě...
Kniha mě bavila :-) Nenapadlo by mě, že existují vtipy i na anorexii, ale asi existují na všechno, tak proč ne na tohle. Bavil mě vhled do osudů ostatních pacientů.
Anorexie. Strašák nejen mladých dívek, týká se žen všeho věku a týká se i mužů. Monika má tak nízké sebevědomí, že ji dožene až k hladovění. Přispívá k tomu i její extrémní žárlivost na manžela. V léčebně se však dostane do situace, která ohrozí její vztah s manželem daleko více. Jemně ironické čtení, kterému nechybí smutné momenty.
Přiznám se, že od této knihy jsem čekala trochu něco jiného, ale zklamaná rozhodně nejsem. Kéž by si ji přečetli lidé, kterým by příběh pomohl, protože ukazuje, kam až všechno spojené s anorexií může zajít.
Četla jsem už autorčinu první knihu - autobiografii - "Už je to za mnou", která mne velmi zaujala. Míša měla (má) můj obdiv za to, jak se po dlouhých strastiplných letech boje s poruchou příjmu potravy dokázala "uzdravit", jak ten boj nikdy nevzdala, i když ani sami lékaři jí moc šancí nedávali a moc bych jí přála šťastný život. A určitě jsem tímto pocitem byla ovlivněna při čtení tohoto románu, který se vlastně také dotýká PPP. Autorka v příběhu popisuje hlavně pocity a myšlenky postav. Kniha mě ale i přesto příliš nevtáhla do děje, jako bych četla jen popis něčeho/někoho. Nevím jak lépe své dojmy popsat :-(. Knížka ale určitě není špatná - takže si ji přečtěte a sama budu zvědavá na vaše názory...
Většina postav mi v této knize byla velmi sympatická, i když ne vždy jsem je chápala. Skvěle tu byly vylíčeny psychologické pochody osob, kdybych málokdy uhádla, co stojí za určitým chováním lidí. Kniha se mi výborně četla a děj byl velmi zajímavý. Je to román pro ženy, ale mužům by také neuškodil, aby si uvědomili, jak myslí žena a jak ji mohou ublížit. Vážné téma bylo někdy lehce šmrncnuté vtipem.
Štítky knihy
pro ženy partnerské vztahy anorexie poruchy příjmu potravy bulimie
Autorovy další knížky
2019 | Tlustá tak akorát |
2013 | Už je to za mnou. Osobní zpověď (bývalé?) anorektičky |
2018 | Dvojité salto na talíři |
2020 | Babiččina sladká terapie aneb jeden bláznivý rok |
2020 | Jídlo není nepřítel |
Na knihu jsem se těšila, téma se mi zdálo zajímavé, ale bohužel hned od prvních stránek jsem tušila, že si ji neužiju. Vadilo mi asi všechno. Od stylu psaní, přes občasné gramatické chyby, až po naprosto neuvěřitelný příběh. Vztahová linka plná klišé, Moničin manžel i jejich vztah jsou jak z časopisu "Blesk pro ženy" a rádoby vtipné historky trapasů mi přišly fakt trapné. Otočení řídítek o 180 stupňů doprava (místo o 90) bylo jen jedním z řady totálních nesmyslů, kterými celá kniha překypuje.
O něco lepší a uvěřitelnější byly příběhy ostatních klientů (pacientů) na klinice. Ze své osobní i profesní zkušenosti ale vím, že takto snadné a skoro zalité sluncem to tam není. Vztah s Michalem mi přišel úplně přitažený za vlasy a moc nevím, proč byl do celého příběhu potřeba.
Suma sumárum, tohle čtení vnímám jako absolutní ztrátu času. Vzhledem k tomu, že kniha byla slabá, hecla jsem se a dočetla ji, ale nic dalšího od autorky zkoušet nebudu.