Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 2. díl >
Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid. A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží? ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
A Court of Mist and Fury, 2016
více info...
Přidat komentář
Asi jsem jedna z mála, ale mne tento díl moc neoslovil, netuším proč, nebo co za to může, ale já se doré 2/3 knížky oprvdu nudila. Jo poslední třetina opravdu stála za to, ale to není celá kniha a to nevylepší celé skóre. Takže já si dám asi chvilku klid a pak se vrhnu na další díl..
Do dvorů jsem se maximálně zamilovala. Takhle kniha toho byla dalším důkazem,tahala jsem jí všude i přes to jak těžká je.. Akorát mě dosti mrzí,že desky se ničí,písmena na deskách se sloupnou :( :( ... Jinak příběh se mi líbil a noční dvůr božeeeee miluji to
Wow. Miluji ty překvapivé konce, kdy si říkám, že mě už nemá , co překvapit. A ono ejhle. :-)
Ale neřekla bych, že je druhý díl mnohem lepší , jak první. Pro mě jsou oba stejné. Tady prožíváme romantiku většinu dílu a až ke konci se začne pořádně něco dít. A to si vemte, že kniha ma přes 600 stran. Ale celkově jsem si ten svět a postavy zamilovala.
U většiny knih, co jsem v životě četla, jsem byla na konci překvapená z rozuzlení. U některých jsem byla v šoku.
U téhle jsem byla v tranzu.
Nemohla jsem přestat číst, jen jsem jako robot otáčela stránky a za hurikánu venku až pozdě do noci četla. Cítila jsem každý nádech hrdinů, každý jejich pohyb až do morku kostí.
Asi nemá cenu tu vypisovat znovu to, co zmiňují komentáře pode mnou. Jednoduše řečeno, tuhle knihu si PŘEČTĚTE!
Druhý díl byl...neskutečně dlouhý a zmatený. Celou druhou půlku knihy jsem se ztrácela v tom, co se vlastně děje, co hrdinové provádějí apod.
(V následující větě je spoiler!) Taky opravdu nepotřebuji vědět, kolikrát a kde Rhys a Feyre souložili. Zas takový hnidopich nejsem. :D
První hvězda je za opravdu krásné až lyrické popisy a za emotivnost, kterou popisy dokázaly ve čtenáři probudit.
Drhá hvězda je za Rhysanda a jeho nejužší kruh, který jsem si velmi oblíbila.
První díl se mi líbil a na druhý jsem měla vcelku velká očekávání, ale bohužel si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem knihu četla tak dlouho jen z důvodu, že jsem se k ní prostě vracet nechtěla. Upozorňuji, že tenhle komentář bude jeden velký SPOILER.
Hrozně se to celé táhlo, bylo to až moc pomalé, na konci jsem už byla alergická na každé „zavrčení“. Na tak tlustou knížku se tam za celou dobu dělo strašně málo věcí, kdyby byla poloviční, vůbec o nic bychom nepřišli.
Autorka mě tentokrát strašně zklamala, všechny postavy se chovají úplně nelogicky a strašně jinak. Jako by si najednou řekla, že chce ten příběh vlastně úplně jiný, první díl obřadně spálila a začala nanovo. Se všemi si dělá, co chce, bez ohledu na kontext, udané charaktery a tak. Nelíbí se mi, co udělala s Tamlinem, takhle by se ta postava z prvního dílu prostě nechovala.
Horší ale je, že je to celé tak hrozně Mary Sue a tak hrozně kýčovité, všechno je krásné a úžasné, žijí v přepychu, všechny ty šaty, nebesa, neexistuje ženská postava, jejíž největší zálibou by nebylo parádění se, a neexistuje mužská postava, jenž by nebyla jedna velká hora svalů. Všichni jsou nekonečně krásní, sexy, samozřejmě s obrovským údem. První sex Feyre a Rhysanda, při kterém se celí upatlali barvami, to je jak z povídky z Wattpadu (ono to vlastně celé dost připomíná povídku z Wattpadu). Další neskutečný kýč bylo třeba jeho vyprávění o tom, jak ji celou dobu pozoroval, ještě když byla v lidském světě.
Myslím si, že s Rhysandovou osobností se dalo pracovat daleko líp. Je vyobrazený jako představa kluka pro dvanáctileté holčičky s jeho svaly a tetováním, ale přitom se slzičkami, přecitlivělostí a údajnou nesobeckostí. Některé věci jsou tak nelogické – proč se jako Rhysand přetvařuje, aby svůj dvůr chránil, když žádný jiný vladař to nemá zapotřebí, ale zrovna ten nejmocnější se musí tvářit, jaký je to tam psycho, aby je náhodou někdo nechtěl přepadnout. A nakonec – kruh se uzavírá? Rhysand sice se svými instinkty bojuje, ale jejich vlivem se chová úplně stejně jako Tamlin na začátku…tím mi sice začal být trochu sympatičtější, protože už není tak plytký, ale fakt mě štve ten princip.
Feyre je snad ta nejhorší postava, na jakou jsem kdy v knížce narazila. Je nevděčná, nic jí není dost dobré. Vytáčely mě kecy o tom, jak jí sice Tamlin dával všechno, ale potom už nedával dost, že za ni sice bojoval, ale ona bojovala víc. Nesnáším, když říká Rhysandovi Rhys, strašně rychle k němu přilnula. Nejtrapnější moment je, když zjistí, že je Rhysand její druh, naštve se na něj, že to věděl a neřekl jí to, odejde trucovat do chaty v lesích, a ještě ho předtím pustí zraněného na zem do bláta. V té chatě si sice už během 2–3 dnů uvědomí, že ho stejně miluje, představuje si jejich krásnou budoucnost, ale stejně tam je ještě další 2 dny a byla by i dýl, kdyby pro ni on nepřišel. A ona pak stejně dělá ofuky! Feyre měla své kouzlo, když byla bojovná lidská holka, teď jako víla s mega schopnostmi od všech vladařů je to takové meh, další všemocná holka, a co jako. Líbilo se mi, že byla slabší, silnou hrdinku jsme si mohli vychutnávat v Trůnech a tady to bylo prostě něco jiného. Nelíbí se mi, že se smazává ten rozdíl mezi Celeanou a Feyre.
Feyre a Rhysand mi přijdou dohromady hrozně trapní, neskutečně dlouze si nadbíhají a flirtují, i když je všem celou dobu jasné, jak to dopadne. Jejich hádka kvůli tomu, jestli ji má ochraňovat, nebo ne, byla úplně zbytečná, když následně ji stejně pořád ochraňuje. A to osahávací odvádění pozornosti na Dvoře nočních můr bylo jedno velké WTF, trapněji mi z té knížky už ani být nemohlo. Snad jen ve chvíli, kdy měli spát spolu v pokoji, kde teda byla jen jedna postel, i když Rhysand objednal dvě, byla tam taková zima, že jim šla pára od pusy a oni se museli zahřívat vlastním tělem. Zase prostě Wattpad hadra, takovéto zápletky jsem vymýšlela ve svých dvanácti letech.
Často mi to přišlo strašně ploché, takový čistý souboj dobra a zla, autorka moc nepracovala s tím, že osobnost není černobílá – třeba lidské královny toho byly jasným důkazem. Přece doopravdy by všechny čtyři nemohly být sobecké a sebestředné mrchy, kterým ani jedné nezáleží na svém lidu.
Jediné, co to oživovalo, bylo řešení nadcházející války s Hybernem. To mě celkem bavilo, ta válka a výcvik byly fajn. Přišla jsem taky na chuť Rhysandovu nejužšímu kruhu – Cassiana a Azriela mám ráda, Mor a Amren vcelku taky (I když Amren byla popsaná drsnější, než je. Prý tam jako dvě tvrdohlavé, drsné holky vyvolají s Feyre pomalu tornádo, přitom z nich jsou skoro hned kámošky). Jejich první setkání s Nestou a Elayn bylo super. Vlastně mě Rhysandův kruh zajímal daleko víc než on sám a Feyre. Také se mi líbil ten motiv druha a družky, který ale v knihách SJM není nijak nový. A strašně mi chyběli Tamlin a Lucien.
I když tak posledních 100 stran bylo dobrých, jsem ráda, že mám tohle táhlé utrpení za sebou. Je fakt, že co kolem sebe Feyre a Rhysand přestali trapně tancovat a stali se druhy, bylo to trochu snesitelnější, i když Rhysand byl pořád prototyp kluka snů, pro kterého by si rvaly dělohy holky, které ještě nemají ani občanku. Poslední tři kapitoly docela míchaly hodnocením – nečekaný útok Hybernu byl super. Pak cesta tam a boj s Kotlíkem...jenže pak Tamlin. 50 let vzdoroval Amaranthě a nepodvolil se jí, aby teď všechno zaprodal? Jasně, tak by to určitě bylo... Proměna Feyřiných sester byla neskutečně zbytečná, kýčovitá a ten jinak celkem dobrý konec úplně zkazila. Dovršilo to následné zbytečně srdceryvné přetrhávání pouta mezi Feyre a Rhysandem, když se hned ukázalo, že vlastně mají ještě další pouto. Ale líbilo se mi, jak nakonec Feyre jde k Tamlinovi jako zvěd, i to, že Lucien má podezření.
Třetí díl mám doma, takže mě časem také čeká, rozhodně si ale před ním od téhle série musím dát chvíli pauzu.
Na túto knihu som sa veľmi tešila. Zrejme nedokážem byť úplne objektívna, ale stojí za to a nemôžem jej dať inak ako 5 hviezdičiek. Sarah len ťahá svoje triky a esá z rukáva, pričom čitateľa si dokáže dokonale pripútať k sebe. Pomerne hrubá kniha sa čítala jednoducho, rýchlo a žiadna jej časť nebola nudná. Všetko do seba dokonale zapadalo a Rhysand je úplne dokonalý a skutočne silný. Nielenže jeho mágia je mocná, ale aj osobnosť veľmi čarovná a on dotvoril ten príbeh a dotiahol ho dokonca. Pokojne by som aj Feyre vyškrtla, kým tam je on, nechýbala by mi (smiech).
Edit: Po druhém přečtení je tohle stále můj nejoblíbenější díl série. Poznávání nočního dvora. Vnitřní boj s vlastními stíny našich hrdinů a objevení pravých tvaří některých z nich je něco, co dává tomu dílu TOP štítek. A ten konec? Vždycky mě dostane. :D
***
Tento díl mě úplně pohltil. Zvraty, které člověk nečekal. Odkrytí pravých tváří některých hrdinů a pomalé odkrývání minulosti Rhyse i ostaních. Musím říct, že jsem se nemohla odtrhnout. Nechybí romatika ani napětí. Hlavní hrdinové jsou opět dokonale vystiženi a celý děj nenechá člověka klidným a prožívá každou stránku naplno. Naprosto dokonalý díl a nemůžu se dočkat až budu číst dál.
Skvělé pokračování této série. Odehrávající příběh, který vás nenechá v klidu a nutí vás číst dál a dál. Vtipné, plné napětí i romantických chvil..Za mě palec nahoru!!! Po dlouhé době série, která je naprosto dokonalá!
Tento dil ze mi ze serie libil nejvice. Sice je tu porad spousta veci, ktere tak uplne nedavaji smysl, ale pri cteni je vam to absolutne jedno. Je to totiz neuveritelne ctive. Porad chcete vedet, jak to bude dal a na konci hned sahate po dalsim dile. Akorat ty milostne sceny by tam nemusely byt.
Právě jsem ji dočetla a... Chci brečet, křičet, radovat se, chci jim, těm mým fiktivním uzasnakum, které opravdu miluju, poslat všechnu svoji sílu a odhodlání.. až se s někým zase budu hádat o tom, jestli je lepší knížka nebo film, fláknu ho po hlavě touhle knížkou, a budu mu stát za krkem než si ji nepřečte a neumře stejně jako já.. a teď mě nerušte, jdu číst další díl
Rozhodně lepší než první díl. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Autorka píše čtivě a ten svět, který vymyslela je dokonalý. Miluji knihy, kde se odhaluje minulost a určitá tajemství a toho je tahle kniha plná. A navíc láska mezi Rhysandem a Feyre prostě dokonalost sama. Líbí se mi, že jsou v knize i také takové ty běžné věci jako že se sejdou u snídaně či jdou večer do města, že to není jen o nastávající válce, ale o všem, o jejich životech, apod. Těším se na 3. díl.
Až mě zarazilo, jak se mi druhý Dvůr dokázal dostat pod kůži a jak rychle jsem otáčela stránky. Čtivost se téhle sérii opravdu upřít nedá. Zároveň přibylo několik nových postav (ve směs sympatických), takže si mezi oblíbence můžu kromě Rhyse přidat třeba Mor a Azriela.
Jenže pořád jsem se potýkala s tím samým jako u Dvoru trnů a růží - vadily mi dost detailně popisované milostné scény (opravdu jednou zabraly celou kapitolu?), Feyre mi nijak závratně sympatická taky není a celkově to mohlo být o třetinu kratší.
Takže 3,5* a přiznávám, že na rozdíl od prvního dílu můžu říct, že se mi to vlastně i líbilo.
Chvilkami jsem se nemohla odtrhnout od čtení a chvilkami šílená nuda. Neustále připomínání události pod Horou, opakování slova druh. Mě tento díl zklamal.
Ja vas proste nechapala po prvnim dilu, proc jste z toho Rhysanda vsichni hotovy :D. Boze uz to chapu! Vsichni chceme vic Rhysanda!!! Feyre me tady ale pekne stvala, nelibilo se mi jeji chovani, ale co uz, zitra jedu pro dalsi dil :-D. Urcite by vsak chtelo na knihu dat upozorneni, ze je vhodna aspon od 15ti let. Prvnich cca 400 stran v pohode, ale pak...A rodice nemaji jak poznat, co jejich deti uvnitr ceka.
Druhý díl se mi líbil víc než první - i když začátek zase pro mě zdlouhavý. Ale když vydržíte, tak je to super ;)
Myslela jsem, že to má být fantasy a ne erotický román..? Děsí mě, že třináctileté holky dokáží s klidem přečíst 600 stran o lízání a ztopořených údech a být nadšené, jaká je to skvělá fantasy. Ta banální zápletka v pozadí je jen výsměch tomuhle žánru. Navíc hlavní hrdinka je děsná sebestředná kráva a i třetí díl to jen dokazuje. Kleslo mi z toho IQ...
Hodně působivé, lepší než první díl. Zase jsem měla problém se začíst, takže jsem se s první třetinou prala celkem dlouho, což mám u této autorky u každé knihy. Ale pak to totálně předčilo moje očekávání. Skvělá fantasy. Určitě jedna z nejlepších co jsem kdy četla.
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Tak tahle série, to je absolutní pecka! Všechny tři knihy měly mou plnou pozornost. Hltala jsem každé slovo a žádné mi nepřišlo zbytečné. Autorka má skvěle a do detailů promyšlený svět a perfektně zvládnutou psychologii postav. Vše jsem jí věřila, Prythian jsem si zamilovala a prožívala jsem příběh naplno. Stresovala jsem se, nadávala, rozplývala... prostě autorka mě měla naprosto v hrsti. Každou knihu jsem přečetla za týden, což na mě bylo poměrně rychlé, vzhledem k jejich rozsahu. Kdyby to šlo, nejraději bych nedělala nic jiného, než se zachumlala do křesla a jen četla, četla, četla...
POZOR, SPOILERY
Tamlin mi v tomto díle začal velmi brzy lézt na nervy. Nesnášela jsem ho za to, jak se k Feyre choval, jak ji držel pod zámkem a jen ji zneužíval. Ale i Feyre jsem nechápala, že si toto nechá líbit a už vůbec jsem nerozumněla tomu, proč na ni má takový vliv velekněžka (na jejíž jméno si teď nemohu vzpomenout). Poté, co mi v prvním díle Rhysand strašně lezl na nervy, jsem byla šťastná, že se zde karty otočily a on Feyre zachránil ze zlaté klece, stejně jako z jejích sebedestruktivních myšlenek. Druhý díl se mi tak líbil ještě víc než první. Jediné, co bych ocenila by bylo, kdyby se dali Feyre a Rhysand dohromady mnohem dřív ???? Jsou spolu prostě báječní a tvoří naprosto výjimečnou dvojici. Po zvratu na konci jsem se musela okamžitě vrhnout na další díl! ????