Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491841/bmid_dvur-mlhy-a-hnevu-X5u-491841.jpg
5
3932
3932
Dvůr trnů a růží / Na dvore z tŕňov a ruží série
< 2. díl >
Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid. A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží? ! Jak upozorňuje i sama autorka, tato série obsahuje velmi explicitní erotický obsah. Řeší se zde znásilnění, násilí na ženách, psychické problémy, promiskuita, diskriminace, problémy s alkoholem, potrat a traumatický porod, smrt blízké osoby, válka, traumata z dětství a spousty dalších věcí.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
A Court of Mist and Fury, 2016
více info...
Přidat komentář
Zbožňuju! Stopro lepší než jednička. Rhyse si nešlo zamilovat a to platí i pro Cassiana, Azriela, Amren a Mor. Příběh se mi líbil a bylo mi absolutně jedno, že kniha má přes 600 stran. Mně osobně se četla fantasticky, a byla jsem poměrně zklamaná, když jsem ji dočetla v poměrně krátké době. Četla jsem ji v době, kdy třetí díl ještě nevyšel a čekat na něj bylo utrpení.
Velmi jsem si oblíbila autorčino psaní, popis krajiny, to jak měla vše promyšlené. Prostě vše. Těžko se mi bude hledat další skvělá kniha, která by se mi líbila tak, jako tahle série. Holt jsem rozmlsaná. Knihu vřele doporučuji.
Kniha se mi moc líbila. Napínavá, až do konce. Někoho možná odradí počet stran, ale knihu doporučuji. Překvapivý konec.
U prvního dílu jsem málem zemřela nudou a u druhého smíchy. Každopádně oproti prvnímu dílu je zde na první pohled vidět zlepšení. Pomineme-li pár scén které se dělí o hranici mezi lehkou erotikou a pornem, příběh je solidní převyprávění, už tak ohraného scénáře. Podobnost se Stmíváním nelze vyvrátit. Typická hra na zlého, dobrého, tyrana a osvoboditele. Stereotypy tato kniha jen přetéká a nebýt toho že se opravdu rychle a dobře čte asi bych ji do své knihovny ani nezařadila. Avšak... ať už je to špatné či naopak, i já se zamilovala do postavy Rhysanda. A to ne pro to že by měl moc, ani proto že je bohatý, pohledný a bůhví co ještě. Ale hlavně proto, že má tak silnou vůli že Feyre dokáže snést ve své blízkosti a přitom ji nezabít. To já být jím, už bych se škodolibě na svém trůnu usmívala nad její mrtvolou. Rhys však není jedinou skvělou postavou v příběhu. Miluju i dávnověké cosi Amren, Cassiana a Azriela a v neposlední řadě skvělou Morrigan. Miluju popisy idilického a krásného, stejně jako chladného a zrůdného ve kterých je Maasová profík. Ale ty bohužel na 5 hvězd zatím (alespoň u mě) nedosáhnou.
Bála jsem se, opravdu jsem se bála této knížky, jelikož mi všichni vtloukali do hlavy, jak je tahle knížka úžasná a mnohem lepší než první díl, který mě zas tolik nenadchnul, a tím mi od četby dosti odrazovali...Musím říct, že mé obavy byly naprosto zbytečné, Sarah nezklamala a po skvělé sérii Skleněný trůn nám podává další složitý a čtivý příběh. Série jsou si v mnoha ohledech dosti podobné, ale to mi vlastně vůbec nevadí, protože styl psaní autorky prostě a jednoduše žeru i s navijákem. Tenhle díl byl o hodně lepší než první díl. Přecejen tomu musím něco vytknout a to je důvod, proč se Feyre naštvala na Tamlina. Přišlo mi to mírně stupidní a celou knížku mě to rozčilovalo, ale musím říct, že vývoj vztahu mezi Feyre a Rhysandem nebo nové postavy - Cassian, Azriel, Mor - mi to plně vynahradili. Všechny jsem si je zamilovala. Konečný zvrat skvěle zapadl do celého příběhu a nemůžu se dočkat, až si přečtu další díl. Myslím,že ten už nebude čekat rok v poličce knihovny, až se konečně odhodlám ho přečíst jako tento.
Pokračovaní prvního dílu mě opět nadchlo. Myslela jsem si, že nedosáhne takových kvalit jako první díl, ale spletla jsem se. Opět. Asi jedna z nejlepších fantasy knih, které jsem kdy četla. Druhý díl se prostě povedl na jedničku. Měl víc všeho. Víc akce a romantiky, napětí a zvratů. A hlavně propracovaných postav. Fantastický příběh, který jsem četla s otevřenou pusou. Teď už jen přečíst další díl.
S knihou mám jeden zásadní problém, a tím je její prostřední část, která je neskutečně zdlouhavá a nezajímavá. Tento dojem mám i z dalších knih od Mass, čím více mají stránek, tím více je v nich "omáčky". V prostřední části máme sice objevovat svobodný život ve Velarisu a spolu s Feyre projít uzdravením duše, nemyslím si však, že by se něco zásadního stalo, kdyby kniha měla o 100 stran méně...
Další věc, která mě zarazila je vývoj Rhysanda - více se mi líbil v prvním díle. Vůbec nerozumím jaký účel má celá ta komedie se zlým králem atd.
Teď už ke kladům. Líbí se mi, že ačkoli příběhu vévodí silné emancipované ženské postavy, muži tu většinou neslouží jen jako doplňky (jako je tomu u série Skleněný trůn). Oblíbila jsem si také některé vedlejší postavy a ráda se o nich dozvím více.
Další plus je finále knihy a zvraty, které se v něm odehrají. (i když by bylo ještě lepší, kdyby nás autorka nechala ohledně Feyre v nevědomosti až do dalšího dílu).
Sexuální scény mi v zásadě nevadily, je to přece jen young adult (i když deseti stránková soulož a komedie na dvoře Nočních můr byly trochu na hranici únosnosti :D). Oceňuji, že hrdinka má více osudových lásek a nejen tu první. Celkově vývoj Feyre a změna jejího pohledu na život, je vcelku svěží.
Sérii musíte brát jako oddychové čtení. Nad spoustou věcí nesmíte příliš přemýšlet, ale jako odreagování se mi líbí.
Opět jsem tomu podlehla. V prvním díle nás nechá autorka nahlédnout do toho jaké to je, když velká láska i hory přenáší a klidně se i jeden pro druhého obětuje (No dobrá zda spíše jen Frey).
V tom druhém díle nám autorka pro změnu ukáže, že neexistuje jen dobro a zlo,ale že všichni v sobě máme obojí a to co se zdá na první pohled být v pořádku může skrývat pár mrtvol ve skříni.
Tamlinova snaha chránit Frey má opačný účinek a Rhys jí ukáže o čem láska opravdu je, a sakra kdo by se do něj taky nezamiloval, že?
V obou knihách je detailně popisován sex,což jen skvěle podtrhlo, to jak si autorka umí hrát se slovy.
Za mě super a potřebuji si ryhle přečíst další díl
Nedovedu si vysvětlit, proč Sarah J. Maas píše takové cihly. Knížce by rozhodně prospělo, kdyby se pár nudných věcí vyškrtalo. Naštěstí jich tam ale nebylo mnoho - oproti rozjezdovému 1. dílu. Bylo mi ale líto Tamlina. On v jádru nejspíš nebyl zlý, jen měl rád Feyre a dával to najevo docela zvláštním způsobem. Samozřejmě to nic nemění na tom, že Rhysand je boží ❤️.
No, a co se týče hodnocení, jsem poněkud v rozpacích. Čtyři hvězdičky jsou málo. Pět hvězdiček je zase příliš. Takže konečný verdikt je 4,5*.
Moje nejoblíbenější série i autorka. Od 1.slova po poslední nemám slova a hltám příběh plnými doušky. Ještě, že to má tolik stránek a můžu číst dála dál, je to nádherný díl Rhys a Freye❤️To je prostě nejlepší dvojka! A Freye je tak odvážná, no a o Rhysovi ani nemluvím
Je to skvělý příběh. Maas je skvělá vypravěčka a tenhle příběh se jí opravdu povedl.
Je těžké vyjádřit jaký je to úžasný příběh.. Čtete dál a dál, najednou jste na konci a pak nechcete aby to skončilo. Musíte dočíst, ale nechcete, chtělo se mi z toho křičet a brečet zároveň. Nikdy mě fantasy moc nebralo, ale po tomto úžasném díle? Zamilovala jsem se. A Rhysand? Kdo by jeho nemiloval?
Každopádně se přikláním k tomu, že druhý díl je větší pecka a moc se těším na pokračování.
Oproti prvému dielu mám ohľadom tejto knihy oveľa menej rozporuplné pocity, prišla mi oveľa lepšia a veľmi dobre sa čítala. Samozrejme, stále tu zostala kopa zbytočných a otravných vecí bez ktorých by kniha bola o polovicu kratšia a rovnakou mierou lepšia.
Čo najviac pomohlo, boli rozhodne osobnosti nových postáv. Bol to presne ten závan čerstvého vzduchu, čo to potrebovalo. A Rhysand. Keby celá kniha bola o ňom a o tom ako trávi svoje dni, prečítala by som to odpredu odzadu a dala päť hviezdičiek. Feyre sa môže ísť strčiť.
Kniha bola vysoko návyková a (proti svojemu zdravému rozumu) sa mi páčila.
Lepší! První část plná PTS a neustálého opakování zlomenosti a vyhaslosti byla utrpení, ale pak už to jelo celkem hezky. Celé je to dost vachrlaté co se týče příběhu, spousta situací je uměle a účelově vyhrocená, ale čte se to o hodně líp než první díl a nebýt neustálého oblizování patra a úsměvů, co se nezračí v očích, bylo by to ještě lepší. Každopádně ano, tohle by šlo.
Fantasy sérii Dvůr trnů a růží jsem prakticky začala číst na popud ostatních knižních bloggerů. To bylo také poprvé a naposled. O té doby už si dávám na knižní boomy tak trochu pozor. Po přečtení prvního dílu jsem měla pocit, že se s fantasy žánrem asi nikdy nespřátelím a často jsem se sama sebe ptala, co je na těchto knihách tak pozoruhodného. Zároveň se však dostavil impuls zvaný druhá šance a já si předsevzala, že tuhle sérii prostě přečtu celou…
Ve druhém díle přichystala autorka pro Feyre drobné poučení. A sice, že se sliby mají dodržovat. Pole působnosti je nyní nově připraveno pro Rhysanda, vladaře Nočního dvora. Feyre musí spolknout hořkou pilulku a vladaře v konkrétních chvílích bezpodmínečně následovat. V té době však ještě netuší ani špetku z toho, co ji ve skutečnosti čeká.
Kdo je ve skutečnosti muž, kterého doposud milovala? Jak velká je doopravdy její moc? A co všechno od ní bude Rhysand požadovat? Tohle a ještě o mnoho víc se dozvíte právě ve druhém díle série, který nese název Dvůr mlhy a hněvu…
Hned na úvod svého zhodnocení musím říct jedno, z mého pohledu byl druhý díl určitě o mnoho lepší než ten první. Jazyk příběhu už na mě nepůsobil dojmem středoškolské slohovky, ba právě naopak, což knize dodávalo na její čtivosti. ALE…
Jsem přesvědčená o tom, že kdyby autorka velkou část knihy zkrátka a jednoduše vypustila, určitě by jí to jenom prospělo. Z mého pohledu byl děj mnohdy zbytečně opisovaný a omílaný stále dokola až do chvíle, kdy pokročil do stěžejního bodu a konečně se NĚCO stalo. A to nemluvím o erotických scénách, které směle konkurovaly Padesáti odstínům nebo výrazech, na které jsem si během čtení vypěstovala poněkud kovanou averzi – zlomila jsem se, můj druh, cítila jsem jeho moc a mnohé další.
Zkrátka a dobře, jsem výrazně zvědavá na to, co mi přinese třetí díl. Občas mám totiž pocit, že vše podstatné již bylo řečeno. Absolutně tudíž netuším, kam a jakým způsobem plánuje autorka tento příběh ještě posunout.
První polovina knihy se táhla. A to hodně. Přišlo mi, že Feyre neustále jen fňuká a řeší svoje pocity. A že nechce být s tam tím, ale s tím, ale nakonec to chce úplně jinak. Taky mě mrzelo, co autorka udělala s postavou Tamlina. Ano, chápu, že se jí úplně nehodil do krámu, ale bylo to takové uměle vytvořené a bylo jasné, že poté mu ubude fanoušků. A právě naopak z Rhyse se stal ten rytíř ve zbroji na bílém koni, který všechny spasí. Ale ok. Konečně v druhé půlce už se všichni účastníci tak nějak vzpamatovali a uvědomili si, že není dobré v sobě tutlat pocity. Hurá! Člověk by si řekl, co v tak dlouhé knize bude autorka tak dlouze probírat. Ale nuda úplně nepřichází, jelikož Maas je výborná spisovatelka a i v delších pasážích se čtenář zabaví. Zhruba v poslední čtvrtině knihy jsem stále nebyla rozhodnutá, jestli se přidám na stranu červené či modré knihy, ale závěr knihy mě nesmírně nadchl a po dlouhé době jsem četla na úkor spánku. Více na: https://www.instagram.com/knizni_dilna/
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Tamlinova změna se mi nelíbila. Celkově se mi nelíbilo, jak s danou postavou bylo naloženo. Měla jsem pocit, že si zasloužil víc, ale to se nedá nic dělat. Velmi dobré postavy Azriela, Mor, Cassiana a Armen, bavily mě jejich vtipy a Rhysand byl taky dobrý.
Jen Feyere byla opět člověkem, který mohl být sebevíc protivný a všichni ho měli rádi. (-: Děj knihy se víc vlekl, než tomu bylo u prvního dílu. Závěr knihy mě překvapil.